Online poradna

Psychologická online poradna – odpovídá psycholog, psychoterapeut

  • Dotazy můžete pokládat, pokud je okénko otevřeno, odpovědi naleznete do týdne rovněž zde. Poradna se uzavře po položení desátého dotazu v týdnu.
  • Po internetu poskytuji všeobecné informace. Při osobní konzultaci jsou informace k Vaší osobě zcela konkrétní.
  • Potřebujete-li dohovořit osobní konzultaci nebo online konzultaci s psychologem, kontaktujte mne.
  • Pokud si přejete odpověď mimo on-line poradnu, je třeba uhradit 120Kč na č.ú.: 2500034126/2010 .
  • Vše zde napsané bude zveřejněno.
  • Chcete-li ocenit fungování poradny, zasdílejte, některý článek/stránku z tohoto webu např. na Fb. Články naleznete zde.


Zapomenout

Skákal přes oves

Na zodpovězení čekají: Zoufalá, Myška, Kačka, Andrea, Amálie, Josef, Tereza, Ivan, Lucifer, Klara, Kerstie, Hella

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1

Jana K. píše: 25. 1. 2010, 12.57

Dobrý den, V cervnu to budou dva roky, co jsem po celkovém odstraneni stitné žlázy a vlastně od operace nevím co to je radost. Před operací jsem byla v pohodě, ke štěstí mi opravdu stačily běžné maličkosti. Ráno jsem se těšila jak si užiji den. Nyní jsem permanentně bez nálady, na nic se netěším, jen tak přežívám ze dne na den a ráno se těším, až půjdu večer spát. Říkala jsem to již dvakrát za sebou endokrinoložce (vždy po půl roce), také to, že mám stále pocity úzkosti, točí se mi hlava, třesou se mi nohy, tlačí mě v hlavě, v uších, potím se, nemůžu se na nic soustředit, nemám sílu něco plánovat, v noci se budím mírně zpocená a nemohu usnout....někdy mám pocit, že mi už přeskočí... ona na to vůbec nereaguje. Jako bych nic neříkala. Nemám se tomu prý tak poddávat, ať jsem ráda, že uzel nebyl zhoubný atd. atd... hodnoty hormonu mám prý ideální a hlavně stabilní (beru 150 letrox). Mám si dojít k psychologovi. Normálně pracuji (vedu malý celkem prosperující obchod), mám malé dítě, hodného manžela. běžný život, nepociťuji, že bych potřebovala něco měnit, ani nemyslím na to, co bylo nebo co bude, nikdo mi neubližuje. Ani koníčky mi nepřinášejí žádnou radost, dělám je jednak proto, že vím, že když se nepřemůžu, bude mi ještě hůř (2x týdně jízda na koni, kolo, v zimě rotoped, lehce 1x týdně posilovna,ale tam se mi pokaždé děsně začne točit hlava a je mi na omdlení). Před operací měl na mě pohyb a fyzická zátěž blahodárný vliv, nyní funguji tak na 30 procent. Co já bych dala za to, kdybych se dokázala obyčejně umordovat, svalit se večer k televizi a říct: "Fuj, to jsem utahaná" ... a necítit se tak permanentně vystresovaná a tzv. mimo.... Jana K.

Odpověď: 26. 1. 2010, 20.21

Pohledejte třeba EAV, můžete se objednat k http://www.hrabica.unas.cz/index2.php?page=kontakt (Je v těle nějaká nerovnováha, budete-li připravena na náročnější psychoenergetickou práci, můžete mne kontaktovat.) Přeji vše dobré

Petra píše: 25. 1. 2010, 12.38

Dobrý den, měla bych na Vás dotaz,který se týká mého přítele.Trpí vnitřním neklidem už dlouhodobě.Bývá nervozní i z banálních věcí,které dělává denně.Pocit sevřeného břicha jako když jde člověk na nějakou zkoušku.Ráda bych mu nějak pomohla-snažím se s ním o věcech muvit,aby se trošku uvolnil,ale je pořád v určitých věcech uzavřený v sobě.Řekla jsem mu ať navštíví odborného lékaře,ale neudělá to,proto hledám nějakou cestu,kterou bych mu pomohla a aby se alespon částečně zbavil těch pocitů neklidu.Nedokáže se uvolnit.Je mu 37 let a neví co vlastně od života chce,tak jestli třeba i to nemá něco společného s jeho stavem.Když je nervozní víc než normálně,tak se ho zeptám na cokoli a hned mi nadá.Potom se omlouvá,že mi vlastně nechtěl ani nadat,že je nervozní atd...K žádnému lékaři ho nedonutím jít,tak jestli by jste mi poradili jak k němu přistupovat,aby se jeho stres neodrážel na našem vztahu a hlavně,aby měl jednou pocit "pohody". Předem děkuji za odpověď..

Odpověď: 26. 1. 2010, 20.15

Nojono, když vy budete mít hlad, pomůže, že se nají váš přítel? Nepomůže. Svůj problém musí poctivě řešit on. Když to pro sebe udělat nechce, je na vás, zda to budete akceptovat ... Samozřejmě, že cesta je, ale on ji musí chtít nalézt, uvidět a vydat se po ní. (Když bude chtít mít hezké svaly, bude muset cvičit... s psychikou je to stejné) Mějte se co nejlépe a řešte zase sebe, co vás trápí, jak sebe netrápit... Držím palce

Ivana píše: 25. 1. 2010, 8.51

Dobrý den, chtěla bych Vás touto cestou požádat o pomoc při řešení manželských rozepří. Jsem vdaná 2 roky a před půl rokem se nám narodili dvojčátka. Jsou to hodné a úžasné děti, ale přeci jen mám s nimi celý den co dělat. A možná tím to všechno začíná. Od minulého týdne vedeme s manželem neustálé hádky a mám pocit, že stále o jednom a tom samém. Začalo to už minulý rok na konci listopadu, kdy mi umřela maminka a tatínek sem začal tak jednou až dvakrát týdne dojíždět na návštěvu. Většinou tu byl maximálně 3 hodiny, když byl manžel v práci, ale nyní po novém roce mi dal manžel najevo, že tady je prostě moc často, což já si tedy nemyslím a chápu, že je táta doma sám, je to pro nás všechny velká bolest. Už dvakrát po sobě, když přišel manžel s práce a táta tu byl, tak se prostě choval jako normálně (zapnul si počítač a šel si hrát šachy, manžel mi řekl, že má prostě nějaký svůj plán a když je tu někdo často, tak už to není návštěva a bude se tedy chovat dle svého programu), táta se mě pak ptal, jestli to nebylo blbý, že sem asi nebude tedy jezdit více než jednou týdně, že si všude připadá, že otravuje. Největší hádka byla minulý týden v úterý. Mám šílený výjezd z kočárkárny, tak jsem manžela prosila, jestli by mi to mohl prohrnout. Poprvé jsem ho požádala v 5 a ono 8 večer a on stále nic, nejdříve přišel domů a spal hodinu před televizí, pak si šel na počítač a pak šel dělat přípravy do školy (učí na gymnáziu), což mě dopálilo a vyjela jsem na něj, jestli mi to teda prohrne, a vypnula jsem zvuk na televizi, aby mě vnímal, pohádali jsme a řekl mi, že sit o mám prohrnout sama nebo ať si řeknu tatínkovi. Oponovala jsem, že on tu se mnou nebydlí a že by mi jako manžel mohl pomoci on. Pak se to tak zvrtlo, že pro změnu já se nemohla dívat na televizi, pořád mi jí dálkou vypínal, tak jsem schválně něco říkala až mi hodil na hlavu knížku (sice s měkkýma deskama), ale to mě dopálilo. Šla jsem s pláčem spát. Druhý den na mě nemluvil, následující den jsem šla s dětma k doktorovi, tak mi ve 4 volal, jak jsme dopadly a řekl, že přijede v 6. Bylo skoro půl sedmé, volám mu, že děti budou poprvé jíst, ši, vytípnul mi telefon a nakonec jsem mu psala, když usnuly, že prochlastal jejich první krmení a že doufám, že mu neujede autobus jako minulý týden. Následovala smska, že s nadávkou, kterou jsem u v předtím řekla a že bude spát u kolegy, že mu to ujelo (jasně, že schválně). Pak jsme si volali a opilej mi sdělil, že má svojí hrdost a já mu nebudu pořád nařizovat, že si prostě jednou za týden zajde do hospody a že si rozmyslí, jestli s námi bude. Druhý den hned ráno psal smsku, pak jsme si volali a nic si z toho nepamatoval. O víkendu další hádky, že je nastydlej, nechce chodit k dětem, což chápu atd. Za další den byla asi jedna z posledních kapek - táta mě dovezl s dětma k doktorovi (manžel neřídí kvůli vadě zraku, já nemám na autě zimní gumy, tak jsem byla ráda, že nemusím tak komplikovaně jezdit sama). Manžel mi pořád říká, že jsem nesamostatná, rozmazlená, neustále dávám někomu úkoly (neuklízí si po sobě talíře, hrníčky, má poházené po bytě trička a ponožky, což mě štve a neustále mu to říkám, tak to bude uklízet až se mu bude chtít - jako student na bytě to dělal jednou týdně, další varianta odpovědi - je to tvoje domácnost, tak to máš uklidit a mlčet, to je tvůj problém), prý vždycky, když si něco naplánuju, tak to tak musí být a to on tak zase nedodržuje, nechápe, proč bychom měli být rádi, že nás táta vezme na nákup, on to bude raději tahat v ruce, pak jsem prý také ukecaná a všem všechno říkám (i cizím lidem - tak úplně to není, ale já to někomu říct musím a je jedno jestli kamarádce, nedokážu to v sobě držet). Vždycky, když po něm něco chci, tak to pak vzejde v hádku, protože já to chci hned a on má čas, on by to prý nakonec udělal. Když po něm něco chci a hodně naléhám, tak se pak naštve a natruc to neudělá nebo udělá opak, aby nebylo po mém. Nebude se prý přizpůsobovat, když já písknu, myslí si, že pro děti dělá dost (ale že ho někdy poprosím, aby hlídal a malej třeba brečí a on si u toho hraje šachy, to mě fakt štve, prý přece nebude lítat, jak si dítě zařve, já je nerozmazluji, ale nechat ho brečet delší dobu... ). Dle jeho slov si také často stěžuji, že jsem unavená, bolí mě záda, já se to snažím minimalizovat. Výtka je i k sexu, kdy jsem za ním snad nikdy nepřišla, ale já mu vyhovím skoro vždy, kdy si řekne, sama na to ale nemám po té celodenní honičce moc chuť. Dneska to shrnul tím, že si mám najít někoho jiného, jestli mi to nevyhovuje, ale on se kvůli mně měnit nebude, na mateřské mi údajně změknul mozek (to mě urazilo, já jsem ve 30. týdnu těhotenství dodělala vysokou školu a celou dobu jsem studovala dálkově při práci, byla jsem zvyklá si plánovat a musela jsem taky něco obětovat, ale to on nezná). Prosím poraďte mi, jakou mám tedy zvolit taktiku, co dělám špatně? Připadá mi, že se mnou moc nemluví, nezajímám ho (jenom na sex nebo jídlo a jako matka, co se stará o děti - to mi tedy neupírá, že toho mám hodně, ale je to prý také moje práce, tak si nemám pořád stěžovat, od toho jsem doma). Velice děkuji za rady a těším se na odpověď.

Odpověď: 26. 1. 2010, 20.10

Milá Ivano, z Vašeho psaní mám dojem, že spolu válčíte místo toho, abyste spolupracovali, přestože spolupráce je jedna z nejcennějších položek spokojeného manželství, partnerství. Boj vede partnerství postupně do únavy a postupně do záhuby. Vy nemůžete spolupracovat za dva. Míra spolupráce v partnerství se řídí tím, kdo ji chce méně. S manželem souhlasím v tom bodě, že člověk má právo si připravit svůj plán a doma se chovat přirozeně.... To je manželova oprávněná potřeba. To nevylučuje zaintegrování tatínka do domácnosti... je třeba se v té věci vzájemně respektovat. Hypotézy a domněnky: manžel se může cítit v domácnosti nadbytečný, opomíjený a bojuje nevhodným způsobem nebo také mu můžete připomínat jeho některého rodiče, vůči kterému nevyrostl z pubertálního boje a proto je vůči vám ve vzdoru. Návštěva manželské poradny, manželského psychoterapeuta by pro vás mohla být užitečná. Přeji vše dobré.

Vašek píše: 18. 1. 2010, 21.24

Dobrý den, měl bych na vás dotaz ohledně mého problému s komunikací, hlavně s dívkami, seznámil jsem se s několika holkama, psali jsme si smskyvše bylo fajn, ale jak přišlo na volání či rande úplně jsem ztratil řeč, nevěděl jsem o čem mluvit, nebyl jsem ničeho schopný, takže to skončilo totálním fiaskem... píšu si s další holkou a mám opět tentýž problém a nechci o ní přijít, můžete mi poradit jak z mého problému ven? nebo na koho bych se měl obrátit? Děkuji

Odpověď: 23. 1. 2010, 9.36

MIlý Vašku, jste-li z okolí, můžete mne kontaktovat :). Dobré by bylo posílit sebejistotu a sebelásku. Důležitá je přirozenost, to přitahuje. Držím palce.

Monika píše: 18. 1. 2010, 20.36

Dobrý den, mám destiletou dceru, kterou poslední dva roky často pobolívá hlava. Lékaři po vyšetřeních nezjistili žádné závažné příčiny. Bolesti hlavy, migrény... jsou v rodině mého manžela. V poslední době má dcera zvláštní až děsivé myšlenky, kdy jakoby přeje v duchu někomu něco špatného, ale zároveň nepřeje a je vidět, že je těmito myšlenkami znepokojena. Já sama mám velké obavy. Nedávno jí zemřeli dva křečci,pro které hodně plakala a jejich uhynutí bylo pro ni šokem. Mohlo by to mít nějakou spojitost?Děkuji mnohokrát za odpověď. Monika

Odpověď: 23. 1. 2010, 9.33

Milá MOniko, spojitost tu být může, ale nebude to jediná příčina. Můžete své dceři dopřát spolupráci s odborníkem?

Martina píše: 18. 1. 2010, 20.24

Dobrý den, je mi 17 let a mám takový problém, který mi ale přijde velice zbytečný, jenže nevím, jak si mám pomoct. Mám hodně velké problémy s mluvením v jakékoliv situaci. Stává se mi například, že mám jakoby "zásek" a nemůžu mluvit, nedostanu ze sebe ani hlásku. Trvá to různou dobu, někdy chvíli, někdy třeba 4 hodiny. V tu dobu jen kývu, ale vnímám. Nebo třeba když mluvím s přítelem, a on se mě na něco zeptá, tak mu nedokážu odpovědět. Odpověď vím, znám jí, mám ji lidově řečeno na jazyku, ale nepovím jí. Říkám si ji prostě pro sebe. V minulém roce jsem byla dost zamilovaná do jednoho kluka, ale on si ze mě rok utahoval a hrál si se mnou. Z toho už jsem venku, ale teď mám skoro rok nového přítele a to mlčení a nemluvení mě strašně mrzí, protože mám pocit, že to tím kazím. A hlavně mám pořád strach, strach, že mě opustí, strach, že se něco stane. Bojím se maličkostí, které ani neexistují. A dost věcí vidím černě, i když takové nejsou. Strašně moc bych prosila jen o jedinej názor, protože už nevím, co s tím mám dělat. Děkuju Vám mockrát.

Odpověď: 23. 1. 2010, 9.31

Milá Martino, spolupráce s psychologem by vám jistě prospěla. Dobré by bylo kombinovat rovnání myšlenek, sebepoznání, léčebné meditace a trénink. Rozpustit někkteré bloky by bylo jistě opravdu dobré s odborníkem. Také můžete nalézt inspiraci v knihách o komunikaci a knize Miluj svůj život. Držím palce

Petra píše: 18. 1. 2010, 19.47

Dobrý den, chtěla bych se zeptat, zda je normální, že náš 7 letý syn má tak jednou za 14 dní záchvaty vzteku. Probíhá to tak, že ho kolikrát rozčílí nějaká maličkost, začne křičet, brečet, bouchat dveřmi a přidá mi, že ztrácí sebeovládání. Jinak je hodný, velice rozumný a ve škole s ním problémy nejsou, to vše probíhá jen doma.Máme navštívit psychologa? Děkuji za odpověď

Odpověď: 23. 1. 2010, 9.27

Můžete navštívit dětského psychologa a pracovat s ním na změně. Bude třeba několika návštěv.

SARKA píše: 18. 1. 2010, 18.20

Dobry den.Rada bych se zeptala,jak resit drby ktere nejsou pravda.Mam 20 letou dceru,kdysi ma kamaradka prohlasila ze ji nemam s mym manzelem.Vse je holy nesmysl a drby se siri jak lavina,co mam v tomto pripade delat,jak se mam branit zlych pohledu lidi.Navic dcera je uplna kopie manzela.Dekuji za odpoved

Odpověď: 23. 1. 2010, 9.26

Milá Šárko, doporučuji řešit je jako Karel Gott, tzn. přehlížet je.

Nika píše: 18. 1. 2010, 16.03

Dobrý den, mam už hodně dlouho psychický problém s klíštatama.všechno si prohlížím protože si myslím že sou všude.že je mam na oblečení,na věcech, na sobě.před chvílí sem přišla ze školy domů a na chodbě kolem mě šel soused,měl na sobě vaťák , takovej divnej kabát a já prostě že na něm sou klíštata.tak sem přišla domů a rozbrečela sem se.a musela sem hned všechno prohlížet.věci který sem měla na sobě když šel kolem mě.pak sem je uklidila do skříně a musela sem vyndat všechny věci ze skříně a prohlídnout je.pak sem je tam v klidu mohla uklidit zpátky.to oblečení,sem si položila na stůl než sem to prohlídla.takže sem pak musela prohlídnout celý stůl,protože to oblečení naněm leželo.takže sem si prohlídla ty věci co sem měla na sobě,pak skříň a stůl a taky sebe.a ted sem docela v klidu.ale klid mam na tak pět deset minut.pak uvidim na stole něco černýho a už si myslim že je to klíště.třeba je to jen špína nebo mam vidiny.ale když se tam podívám potom tak už to tam neni.a když to tam neni tak podle mě je to hned klíště.takže věci musim zase prohlídnout.abych byla v klidu.jinak v klidu nejsem..s timhle žiju už několik let...ze začátku to bylo utrpení...po několika letech to bylo lepší ale posledních pár měsíců to je zase hrozný jako na začátku..a já už nevim co mam dělat..chodim za psycholožkou..jesli máte nějakou radu napište mi jí budu ráda. Děkuju za odpověď. Nashledanou....

Odpověď: 23. 1. 2010, 9.25

Milá Niky, pohledejte informace o fobiích... a pak se pusťte do práce....

Pepa P. píše: 18. 1. 2010, 15.44

Mivam naprosto stejne stavy uzkosti a zoufalstvi jako Licie25 co tady dala svuj prispevek 11.1. Bojuju s tim zatim bezuspesne. Zacinam taky hledat rady a pomoc prvne pres internet vubec si nedovedu predstavit situaci ze prijdu k psychologovi (psychiatrovi ) .... cim zacit vubec nevim sem malinko bezradny

Odpověď: 23. 1. 2010, 9.24

Milý Pepo, důležité je nebát se. Jděte k tomu, komu důvěřujete. Opravdu nejste s podobnými starostmi sám, proto specialista vás nebude soudit jako divného. Můžete začít tím, že se rozhodnete, že pro sebe chcete něco udělat, že vyhledáte specialistu (na PC se specialisté objednávají běžně, že?) Prostě nebojte se a třeba mi zavolejte.

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1