Online poradna

Psychologická online poradna – odpovídá psycholog, psychoterapeut

  • Dotazy můžete pokládat, pokud je okénko otevřeno, odpovědi naleznete do týdne rovněž zde. Poradna se uzavře po položení desátého dotazu v týdnu.
  • Po internetu poskytuji všeobecné informace. Při osobní konzultaci jsou informace k Vaší osobě zcela konkrétní.
  • Potřebujete-li dohovořit osobní konzultaci nebo online konzultaci s psychologem, kontaktujte mne.
  • Pokud si přejete odpověď mimo on-line poradnu, je třeba uhradit 120Kč na č.ú.: 2500034126/2010 .
  • Vše zde napsané bude zveřejněno.
  • Chcete-li ocenit fungování poradny, zasdílejte, některý článek/stránku z tohoto webu např. na Fb. Články naleznete zde.


Zapomenout

Skákal přes oves

Na zodpovězení čekají: Zoufalá, Myška, Kačka, Andrea, Amálie, Josef, Tereza, Ivan, Lucifer, Klara, Kerstie, Hella

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1

kocik píše: 1. 3. 2010, 6.47

Dobrý den moc prosím o radu. Žiji s přítelem 5 let jsme zasnoubeni a vše je docela fajn až na pár drobností ale to ke vztahu patří sem tam nějaká výměna názoru,ale co mě nejvíc trápí. Poslední 2 roky partner omezil sex prostě už to není jako na začatku. Jsem 29letá žena zdravá a ten sex prostě mám rada ale když se začnu s partnerem mazlit tak vždy řekne že je moc unaven prostě pokaždé je to něco jineho bud radši kouká dlouho na televizi nebo je vždy nějaká vymluva.Už jsem se s ním o tom bavila co je za problém jestli ho už nepřitahuji nebo jestli má jinou ženu nebo co je za problém on tvrdí že žadný není tak prostě nevím proč je to u nás takové.Sex mame tak jednou za 2 mesice a to když ho opravdu přemluvím a takové ponižování že žena přemlouvá chlapa k sexu se mi prostě nelibí. Nechci ho opustit mam ho ráda ale tohle mě moc trápí.Dnes už se asi nedivím že si ženy v mé pozici hledají milence.Nevím jak jinak to řešit nechci aby to bral jako pivinost že já to chci tak mi to splní. Moc mě to trápí a moc prosím o radu. Děkuji moc.

Odpověď: 6. 3. 2010, 20.49

Milá kočičko, jj - taky chápu :). Doporučuji konzultaci u partnerského psychoterapeuta ... Skutečně je to problém a pokud si to partner neuvědomuje, spějete k vyčerpání vztahu... Nepodbízejte se, unikejte...

Pavell píše: 1. 3. 2010, 2.43

Dobrý večer potřebuji poradit žena si se svým kientem domluvila kávu a poté si začali dost důvěrně dopisovat oslovením miláčku nešetřili ani z jedné strany. Když jsem se jí zeplat co to má znamenat tak to prý nic je to jen tak, že šlo jen o jedu pusu, jsem žárlivý a tak se s tím nemohu moc vyrovnat. Žena slíbila že vše ukončí a věřím že se tak stalo, jen si ponechala jednu důvěrnou zprávu kdy jí zděluje že je vážně nemocný prý z nostalgie. ptal jsem se co jí k takovému vztahu vedlo řekla že zvědavost. Věřím že vše skončilo jen se nedokáži vnitřně srovnat s tím že ještě někde uchová vzpomínku ať již z nostalgie. slíbili jsme si že uděláme tlustou čáru za vším co bylo, ale uvnitř mě to pořád svírá, co mám dělat.

Odpověď: 6. 3. 2010, 20.44

Milý Pavle, odpustit, milovat, přát... tak by se dala formulovat podstata řešení. Pro jeho lepší uchopení nabízím spolupráci... Chcete?

Martina píše: 1. 3. 2010, 0.28

Dobrý den. Bude mi 22 let.Bez jakéhokoli zvláštního důvodu zažívám stavy prázdnoty, mám strach ze smrti, nic mě nebaví, vím že bych si měla život užívat, ale mám pocit, že ať udělám cokoli, tak to stejně nemá cenu. Mám strach, že až budu mít jednou děti, tak že budu špatná matka, špatná manželka. Přitom bych tak strašně chtěla život prožít a ne jen přežívat. Pořád mám o všem a o všech pochybnosti. Pak jsou dny kdy jsem šťastná a mám pocit, že mi patří svět. Toto mě provází už od puberty. Nevím jestli to souvisí nějak s mým dětstvím (příbuzní v mém okolí dost pili a tenkrát jsem z toho byla hodně ve stresu, hodně jsem se jich bála, jediným mým záchytným bodem byla babička). Teď už je vše v pořádku a vím, že mé problémy jsou ve srovnání s problémy jiných lidí malicherné. Měla bych být šťastná, ale nemůžu si pomoct. Myslíte, že je to důvod navštívit psychologa? Děkuji moc za odpověď.

Odpověď: 1. 3. 2010, 11.28

Milá Martino, pokud chceš změnit svůj život, své prožívání, určitě to dokážeš, když se vydáš na cestu... Je třeba poznat své vnitřní mechanismy, brzdné stopy, emoční vzorce. Doporučuji tedy studovat vnitřní mechanismy fungování světa a psychiky, spolupracovat s lidmi, kteří umí. Můžete navštívit seminář rodinných konstelací. Číst knihy - můžete je nalézt i na www.mujuspech.cz, individuální spolupráce s psychoterapeutem je samozřejmě v některých aspektech nenahraditelná. Držím palce.

jarda píše: 23. 2. 2010, 0.00

dobry večer, mám problém žena se odstěhovala se synem k milenci.žádá o rozvod, a já se s tím nemohu psychicky vyrovnat.můžete mi, prosím, poradit, co dělat.

Odpověď: 23. 2. 2010, 19.27

Milý Jardo, není jiná cesta, než se s tím vyrovnat. Doporučuji vám, abyste vyhledal konzultaci... Držím palce pro toto nelehké období života.

Nikita911 píše: 22. 2. 2010, 20.03

Dobrý den, mám problém a vím, že sama ho nevyřeším. Potřebuji pomoct. Mám partnerský vztah, který funguje již téměř 8 let. Je mi 26 let, partnerovi 30 let. První dva roky bylo vše naprosto pohádkové, poté samozřejmě začaly přicházet sem tam nějaké problémky, ale nic co bychom nemohli zvládnout - většinou šlo o banality. Nyní je to jiné. Dozvěděla jsem se, že mě přítel delší dobu (přes 3 roky) podváděl s vlastní sestrou (o 3 roky mladší). Prý o nic nešlo, jen chvilkový chtíč, řekli mi na to oba. K samotnému aktu se vším všudy prý došlo jen 1x. Oba si jsou vědomi, že to byla blbost a že nejvíc ublížili mně. Omluvili se. Přesto by to nejraději překročili jako louži a šli dál. Zřejmě nechápou, že já toto jen tak nedokážu. Zasáhlo mě to jako hluboký šíp a upřímně řečeno nevím, co mám dělat. S přítelem stavíme barák, hypotéku mám sama na sebe, nevím, jak bych to sama zvládla. Navíc si už ani nedovedu představit začínat budovat nějaký vztah úplně od začátku. Plánovali jsme dlouhodobou budoucnoust, děti, svatbu. Na jednu stranu věřím na druhé šance a pokud by mi dokázal, že si ji zaslouží, ráda bych mu ji dala. Nevím však jestli jsem na to dost silná, jestli to zvládnu. Jak bych se k němu pak měla chovat a jak k sestře! Na druhou stranu si myslím, že to co udělali, je naprosto neodpustitelné a že není jiná cesta ven než rozchod. Co ale sestra? Tu jen tak odstřihnout rozchodem nemůžu! Poraďte mi prosím. Děkuji.

Odpověď: 23. 2. 2010, 19.35

Milá Nikito, máte tři možnosti: 1) být zraněná, toto zranění si hýčkat a "stát na místě" 2) být zraněná a pod jeho vlivem se rozhodnout vztah ukončit 3) své zranění ošetřit, aktérům odpustit a z tohoto místa se rozhodnout, zda zůstanete či odejdete... Můžete v té věci spolupracovat s terapeutem...

Aja(27) píše: 22. 2. 2010, 18.21

Dobrý den, trpím hraniční poruchou osobnosti a depresemi.( Můj táta měl asi bipolárku, upil se a máma o mě moc nestála, s mou starší sestrou utvořily koalici proti tátovi a já se plácala v jejich válce) Mám 8-letého syna z prvního manželství. Po rozvodu v 21 letech sem měla dalších cca 15 sex. partnerů. V Když jsem se vdala podruhé za muže, který mě tři roky miluje a já jeho, stará se o mě(i v depresích) a mého syna bez výhrad a absolutně mu věřím. Je a katolík(byla jsem jeho první). Zároveň je velice sexy a ráda se na něj dívám. Jenže jakmile mi dá najevo, že bychom se měli milovat, velmi znejistím. I když začnu já, tak jsem pořád napjatá. Nemohu se uvolnit, pořád myslím na spoustu věcí, co se událi předtím. Na to jak mnou někdo manipuloval a muži zneužívali mé neschopnosti odmítnout každý jejich sexuální výmysl, jen abych se jim zavděčila. Můj muž je jediný, kterého jsem poznala, který mě nikdy do ničeho nenutil. Také mám panickou hrůzu z těhotenství. Nevím co mám dělat. Chodila jsem na terapie a brala antidepresiva. Po roce a půl užívání jsem s nimi skončila asi před rokem. Při terapii jsem měla pocit, že psycholožka má zkušenosti, ale není na mě vůbec zvědavá.Psychiatričce věřím. Zase mívám deprese, není to nic skvělého. A taky nejsem schopná zvednout telefon a zavolat doktorce(jakékoliv).Prostě se zablokuju a nevím proč. Jakmile mám cokoliv udělat(a je to spojeno s plánovaným mluvením) nebo něco slíbím (a vím, že bych měla) nemohu se donutit. Začnu se klepat a začne mě bolet v krku, jen když si na to vzpomenu.Prosím, poraďte mi jak mám svou situaci řešit.

Odpověď: 23. 2. 2010, 19.32

Milá Ajo, chápu, že jste zklamaná z průběhu minulé terapie, najděte si cestu, která vám bude vyhovovat. Třeba někoho jiného, třeba semináře... Antidepresíva asi budou nezbytná, poproste manžela, aby s vámi zašel k lékařce, k psychoterapeutovi, aby pro začátek s vámi ten krok udělal. Pak skutečně doporučuji spolupracovat s psychoterapeutem. Držím palce.

Macek píše: 22. 2. 2010, 12.43

Dobrý den, mám 20 letého syna. Syn již pracuje, ale stále žije se mnou ve společné domácnosti. Nevydělává mnoho peněž, ale stejně si myslím, že by měl přispívat něco na domácnost. Bohužel se tak neděje, protože syn má velkou osobní spotřebu (konkrétně telefonní účty až 4.000,- Kč měsíčně). Již jsem s ním měl rozhovor, kde mi přislíbil, že peníze dávat bude, ale zase jen sliby. Chtěl jsem pod pohrůžkou, že bude se bude muset odstěhovat, z něj nějak peníze dostat, ale vím, že bych ho nikdy na ulici nevyhodil. Co s takovým jednáním u mladého kluka dělat? Jinak je bezproblémový - jen ty peníze a myslím, že už i dluhy. Děkuji za odpověď. Macek

Odpověď: 23. 2. 2010, 19.25

Milý M., souhlasím s vámi, že by měl přispívat a že by se měl naučit hospodařit s penězi. Jak toho v této situaci docílit, nevím. Nechápu, že vás nebere vážně. Proč vás nebere vážně?

ester20 píše: 22. 2. 2010, 10.27

Dobrý den. Prosím o radu již nějakou dobu zvažuju návštěvu psychologa ale nevím jestli můj problém je opravdu se kterým bych mohla za psychologem zajít.Je mi 25 let a manželovi, se kterým jsem 8 rokem, 36 let. Máme spolu dvě děti.Manžel byl v době kdy jsme spolu chodili velmi pozorný,kluk plný života a měl spoustu koníčků.Je pravda že už od začátku měl problém v posteli (předčasná ejakuace a erektivní dysfunkce)ale té době mi to nepřišlo velmi důležité zamilovala jsem se do něho a milovala ho za to jaký je uvnitř.Odstěhovala jsem se v 18 letech s dcerou v bříšku za ním do Děčína a svou rodinu a všechny nechala v Krupce u Teplic kde sem dřív žila s rodiči.Jenže s narozením dcery před 7 lety se začal pomalu ale jistě měnit.Začal si myslet že když máme spolu dceru že mě má jistější a bral jako samozřejmost že tedy spolu budeme.Od té doby jsme měli několikrát krizi ale vždy se dřív nebo později uklidnilo a bylo v pořádku,bylo to i tím důvodem že jsem prostě neměla kam s dcerou odejít,k rodičům jsem se nemohla vrátit protože půl roku po tom co se mi narodila dcera si rodiče adoptovali měsíčního chlapečka a tak tam pro nás už nebylo místo.Mamka si již řadu let přála mít ještě miminko ale nemohla kůli zdravotním komplikacím otěhotnět a když se mi narodila dcera nesmířila se s tím že ona miminko nemá a já ano.Před 4 lety se nám narodil syn a tím se asi ve mě vše zlomilo.Manžel se na mě více díval jen jako na manželku na papíře a ženu co mu uvaří a vypere ale už se na mě nedíval jako na ženu jako takovou a tak je to vlastně dodnes.Manžel i já jsme se změnili a nemůžem si vyhovět manželovi stačí sex 1x za 2 - 3 týdny kdy už několik let sex u nás trvá 5 minut kdy se manžel udělá a tím vše končí já z toho absolutně nemám nic jen to že se pomalu dostávám do toho nejlepšího a najednou je konec.druhý pokus ani manžel nezkouší protože ví vzhledem k důvodům které jsem psala že by to bylo zbytečné.Manžel už ani nemá žádné koníčky i ten největší co jsme dříve měli společný - motorky (meli jsme jí a jezdili) ho nezajímá.on prostě zapadl do stereotypu co se týče života a nemá potřebu měco měnit nebo občas udělat něco co z něj vybočuje.Manželo vi stačí jít ráno do práce odpoledne přijít,najist se a do večera běhat kolem dětí nebo si číst,večer dát děti spát a koukat na televizi nebo jít taky spát.O víkendech je to stejné kromě toho že nechodí do práce.On ani necítí potřebu být chvilku se mnou sám bez dětí.Jenže já jsem jiná jsem plná energie,života mám potřebu pořád něco dělat.pořád si za něčem jít,snažit se o něco a občas udělat i něco bláznivého.Potřebuju trochu vzrušení,překvapení a potřebuju sex ale manžel je zkrátka můj opak.A tak se čím dál častěji dostávám do stavů kdy jsem hrozně náladová,všechno mě rozčiluje,všechno mě bolí,mám velmi silné migrény na které nic nezabírá,hodiny brečím a i když už nechci nemůžu přestat,nejsem schopná nic udělat jen ležím,nejím a je mi příšerně.Nejhorší na tom je že jsem pak v těchto stavech zlá na děti.Prosím poraďte mi jestli je to problém se kterým bych měla jít za psychologem.Ještě nutno říct že jsem manžela donutila před lety abychom šli do manželské poradny ale po pár sezení se na to vykašlal.On není špatný a normální denní a rodinný život nám funguje báječně ale manželský život je troska.

Odpověď: 23. 2. 2010, 19.22

Milá Ester, po přečtení vašeho dopisu jsem se vrátila zpět k vaší otázce na začátku - odpověd zní: ano. Ještě lepší by bylo, kdybyste šli společně. Sice je vhodné, abyste na sobě každý zapracoval i zvlášt, ale apolečná návštěva by mohl být dobrý start.

anna píše: 22. 2. 2010, 9.58

dobrý den, obracím se na vás s prosbou o radu. Mám 6letého syna,který má od loňského léta problémy s tiky. Byly jsme u dětského lékaře , následně u dětské psycholožky a dále u kinezioložky. Prováděli jsme různá cvičení ,masáže nohou atd.,ale bohužel tiky stále přetrvávají,mění se jejich podoby,občas zeslábnou,ale potom zase zpět zesílí. Tiky u syna se postupně projevují v těchto podobách : začalo to mrkáním,škubáním v obličeji, kýváním hlavou, kousáním rukou,drbáním, pokašláváním,vydáváním zvuků a popotahováním. V září půjde do školy,tak jsem hledala na internetu jak byh mu mohla pomoci a našla jsem stránky týkající se TS. Příjde mi,že syndromy této nemoci a chování dítěte takto nemocného je velmi podobné chováním a příznaky mého syna. Je také pečlivý v některých věcech až puntičkářský ,nesoustředěný,psycholožka říkala,že je velmi přecitlivělý,špatně se aklimatizuje v novém prostředí,je výbušný byť velmi hodný,velice skáče do řeči, neustále mluví atd.Sebepoškozováním či rituály netrpí. Také jsem četla ,že to může být z části dědičné.Můj bratranec - syn sestry mého otce - trpí celý život tiky -škubání obličeje se zvuky. Dále jsem se dočetla ,že to může být způsobené špatným těhotenstvím,které jsem bohužel také měla.Od začátku těhotenství jsem musela mít klidový režim ato po celou dobu těhotenství.Můsela jsem pouze ležet , mohla jsem si zajít pouze do koupelny či na toaletu.Během celého těhotenství jsem brala léky na udržení plodu, protože už od druhého měsíce se očekávalo,že s největší pravděpodobností o miminko příjdeme. Moc vás prosím o radu, zda je možné ,že by syn tímto syndromem podle mého popisu mohl trpět

Odpověď: 23. 2. 2010, 19.17

Milá Anno, diagnoza mne napadla dříve než jsem dočetla k vašemu TS. Lepší by však bylo navázat spolupráci s s www.atos-os.cz. Přeji vše dobré.

Jirka píše: 22. 2. 2010, 9.51

Dobrý den, chci se zeptat,zda musim mit nejake doporuceni od obvodního lékaře,pokud chci navštívit psychologa a jestli návštěvy hradí pojišťovna. Nikdy sem u psychologa nebyl a nevím,jak si mám vybrat toho správného. Děkuji za radu

Odpověď: 23. 2. 2010, 19.14

Milá Jitko, někteří psychologové mají smlouvu s pojištovnami, není jich však mnoho. K psychologovi s vlastní praxí není třeba doporučení mít (myslím, že ani u těch smluvních, to však nevím).

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1