Online poradna

Psychologická online poradna – odpovídá psycholog, psychoterapeut

  • Dotazy můžete pokládat, pokud je okénko otevřeno, odpovědi naleznete do týdne rovněž zde. Poradna se uzavře po položení desátého dotazu v týdnu.
  • Po internetu poskytuji všeobecné informace. Při osobní konzultaci jsou informace k Vaší osobě zcela konkrétní.
  • Potřebujete-li dohovořit osobní konzultaci nebo online konzultaci s psychologem, kontaktujte mne.
  • Pokud si přejete odpověď mimo on-line poradnu, je třeba uhradit 120Kč na č.ú.: 2500034126/2010 .
  • Vše zde napsané bude zveřejněno.
  • Chcete-li ocenit fungování poradny, zasdílejte, některý článek/stránku z tohoto webu např. na Fb. Články naleznete zde.


Zapomenout

Skákal přes oves

Na zodpovězení čekají: Zoufalá, Myška, Kačka, Andrea

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1

michael píše: 8. 3. 2010, 10.31

Dobrý den,cítím delší dobu smíšené pocity spíš bych je označila jako nával emocí. Jde o to že někdy mám pocit že zvládnu vše a někdy jako třeba ted jsem na rozpadnutí. Za cca 1 hodinu mám nepříjemnou schuzku na uřadu,žaludek mám v krku cítím se jak před porážkou. Poslední dobou se ještě projevila nepříjemná věc a tou je má pamět,uplně se vytrácí některé věci v konverzaci opakuji věc, kterou už jsem řekl atd.Myslíte že by pomohla návštěva psychologa? Jak to probíhá? Děkuji za odpověd, Michael

Odpověď: 9. 3. 2010, 8.20

Milý Michale, ohledně nervozity z jednání na úřadu by spolupráce s psychoterapeutem měla pomoci. Ohledně paměti - to nevím. A jak to probíhá? Tak např. u mne: Zeptám se vás, co si dáte k pití a jak se máte :), takže je možné to brát jako jít na návštěvu "na kávu". A dál? To záleží na situaci... Držím palce k odvaze.

xmen píše: 8. 3. 2010, 6.20

dobrý den,chtěl bych se zeptat,koho bych měl navštívit s těmito psychickými problémy.je mi 23,sportovně založený a žijící zdravým životním stylem.už asi od 15 let trpím nějakou formou bludú a pronásledování,uvědomil jsem si to až ted,když už upadám do těžkých depresí...ale mám i stavy,kdy sem naprosto v pohodě..ale to je málokdy...mám potřebu se do sebe uzavírat.v patnácti to byla chronická žárlivost,samozřejmě nesmyslně vymyšlená,o rok déle,sem měl strach že mě chce zabít někdo a už 3roky nějakým způsobem mám strach z infekcí,neustále chodím na testy,ale prostě mám nějakej hlas v hlavě že jsem nakaženej a mám to spočítaný.přitom jsem zdravej.vždy když jdu na testy,tak si něco vymyslim,aby jim to nepřišlo podezřelý...už mám i myšlenky,že mě berou krev infikovanou jehlou atd...prostě mě to začíná uvnitř zabíjet.tyhle černé myšlenky nejsem schopnej už vyhnat z hlavy,jako by ty bludy byla realita a já se sní bavil.nejde to a už mám problém rozeznat realitu od fikce,nepoznám rozdíl.jsem nekuřák,sportovec,nepiju alkohol..mám i vysoký iq kolem 130,neměl sem nikdy problémy se zákonem,prostě nic,akorád sem vyrůstal v rodině kde sem od malička viděl jak táta bije mámu a neustále u nás byla policie,dá se říct,že sem měl celé dětství strach.tak nevím co se děje se mnou..až ted sem si dal všechno dokupy,že nejsem asi uplně zdráv.pomozte mi prosím na koho se mám obrátit,už sem opravdu v koncích...děkuji

Odpověď: 9. 3. 2010, 8.15

Milý sportovče, jsem ráda, že se ptáš na to, kam zajít a nečekáš zde rozřešení. Obecně bych doporučila psychoterapii, což je způsob, který by měl vést k lepšímu porozumění sobě a umění se sebou pracovat - dobrá je jistě kombinace s léčebnými meditacemi. Nevylučuji ani kombinaci s návštěvou u psychiatra (odhadovala bych asi nějaké antidepresiva). Máte-li chuť, zastavte se :). Držím palce.

tina 34 píše: 8. 3. 2010, 1.49

Dobry den Pritel se mnou rozchazi a pritom mi dava najevo jak me nenavidi. Rika ze mi daval najevo uz 2 roky a uz nemuze... Shanim byt a hodne jsem brecela, pritom jsem citila lip nez ted. Ted najednou sebe vidim asi jeho ocima a mam hroznou vzek a nenavist vuci sobe. Chci byt mrtva. Co mam delat?

Odpověď: 9. 3. 2010, 8.08

Milá Tino, asi opravdu náročná situace. Dvá tušit Vaši závislost na něm, asi si málo vážíte sama sebe, pokud jste dva roky neviděla, že Vás nemá rád. Tino, je to jen náročné období a třeba se dát dohromady kvůli sobě... Asi budete muset začít od toho, že si odpustíte a budete se mít rád. Můžeme spolu probrat, jak na to. Držím palce.

Jana píše: 1. 3. 2010, 15.52

Dobrý den. Chtěla jsem se zeptat, zda je nějaké jiné řešení než konzultace s psychologem, když trpim nějakým blokem vůči komunikaci s partnerem. Jsem s ním už víc jak 1,5 roku a nedokážu s ním vůbec mluvit. Nedokážu mu na nic odpovědět, i když se mě zeptá a já bych moc chtěla. Už se mnou nemá trpělivost a chce se rozejít, protože mě vůbec nechápe. Přes internet si s ním dokážu psát bez zábran, ale když mám promluvit, tak jak kdyby se to ve mně zablokovalo a nejde mi vyslovit ani hláska. Nebojím se ho, nic mi nikdy neudělal. O našem vztahu nikdo neví, protože je mezi námi velký věkový rozdíl, ale to ten problém neni, protože i s mladšími partnery, které jsem měla mi nešlo komunikovat. Nevím, čím to je způsobeno a chtěla bych to řešit jinak než konzultacemi s psychologem, protože na to nemám čas, většinu času trávím ve škole anebo učením doma. Komunikace s kamarádkami mi nedělá problém. Mám trochu větší respekt z cizích lidí a nedokážu někoho o něco požádat. Je to docela problém v mém životě a obzvlášť se svým partnerem bych chtěla komunikovat. Opravdu si nevím už rady a nedivím se příteli, že už se mnou nemá trpělivost. Můžete mi prosím poradit, děkuji.

Odpověď: 6. 3. 2010, 21.19

Sám si člověk rozhoduje, čemu věnuje svůj čas a svoji energii, co je pro něj důležité... Chodíte k zubaři? Chodíte ke kadeřníkovi? (Rada?: mluvte s ním. Nefunguje? Hmm :()

Kája 30 píše: 1. 3. 2010, 14.51

Dobrý den,potřebuji poradit,jak se bavit se svým kolegou(31):-)Už mi nějak dochází "minuce":on mi na některé věci odpovídá stylem:"já jsem to nijak nemyslel,řekl jsem ti pouze svoje a to,že tys to nepochopil(pochopila jinak) je jenom tvoje věc,já za to nemůžu".Popřípadě řekne,že na svoje sdělení nečekal žádnou rekaci a že to, že já jsem si to pro sebe vyložila jinak, není jeho problém. Nebo se ho zeptám: a to tam nemůžu(na nějakou akci)jít sama?Odpověď : "to je na tobě". Žádné - ano/ne. Tuhle jsem ho prosila,aby přede mnou nebyl vulgární a on mi na to řekl:"mimochodem nejsem vulgární.Jestli se ti zdá,že jo,tak jsem prostě takovej."Občas mi přijde,že se na mě dívá jakoby "z patra",že má nade mnou psychickou převahu.Razí názor,že se směje pouze svým vtipům,ostatní jsou trapné, v lepším případě ne moc vtipné. Většinou jeho humor chápu,ale někdy se v něm samotném prostě nevyznám.Nic ho nerozhodí,nic se ho nedotkne,vždycky je nad věcí. Ale možná jsem jen přecitlivělá:-)

Odpověď: 6. 3. 2010, 21.16

Milá Kájo, komunikaci omezte na věcné informace, ostatní komunikaci neberte osobně (přečtěte si knihu Čtyři dohody). Můžete spolupracovat s koučem. Skutečně se nemusíte učit rozumět jeho humoru.

dee píše: 1. 3. 2010, 14.08

Dobrý den, mám takový problém je to asi 4 měsíce co mě začal šikanovat můj zaměstnavatel, nechtěl mi dát dovolenou, ponižoval mě před ostatními atd. snažila jsem to přehlížet, ale pak toho bylo víc. Nakonec jsem dovolenou dostala pod podmínkou, pokud splním nějaké úkoly, které jsem v daném termínu splnila. Po dovolené začala teprve pořádná šikana, to už mi hrozila i výpovědí,a navíc dělá mi ze života peklo...už týden jsem chodila s horečkami do práce a nakonec jsem si říkala stojí mi to vůbec za to?zbytečně se rozčilovat a ničit si zdraví?tak jsem šla marodit. Doktor řekl mi že mám angínu a že to bude na delší dobu. Ihned od lékaře jsem jela zavézt neschopenku a od nadřízené mi bylo vyčteno, že jsem to udělala naschvál, že mě dovolenou neměla dávat....a že mi to pěkně osolí. Už jsem doma více jak přes měsíc měla jsem nějaké zdravotní komplikace, tak jsem chodila po různých vyšetřeních a měla jsem odpočívat. Samozřejmě ani doma nemám klid. Šéfová to sice neřeší přeze mě, ale přez mého ošetřujícího lékaře. Mám z toho nervy už na dranc. Po každé když jsem šla do práce jsem se klepala co zase bude, myslíte, že už jsem nějak psychicky poznamenaná? Navíc majitel firmy je strašný hulvát a stále jen na nás křičí a svaluje vinu, navíc nic jiného od něj neslyšíte než to, že jste bez premií zase jako každý měsíc. Jsem tam skoro 2 roky, ale už to tam prostě psychicky nevydržím. Děkuji za odpověď.

Odpověď: 6. 3. 2010, 21.13

Odejděte... (Strach není dobrý rádce... Ponížení zůstává...)

Lucisek82 píše: 1. 3. 2010, 13.35

Dobrý den, žiju v Itálii s mým italským přítelem už víc jak rok, miluje mně strašně moc, až nenormálně moc...postupem času, jsem začala přemýšlet nad naší budoucností, já mám na 2roky splátky v česku a on na dalších 20,30 let hypotéku na jeho dům, ve kterém nežijeme, protože si nemůžeme dovolit žít společně, po stránce finanční, ted jsem ztratila práci, a řekla jsem mu, že tu nemůžu zůstat bez práce, on mi nikdy na mé finanční problémy nepřispíval, teď když ví, že mně může ztratit che požádat banku o přerušení jeho splátek v bance na rok, aby mně pomohl splácet moje splátky do té doby než si najdu práci.Ale já to nechci, žijeme s jeho rodiči v malém bytě, kde máme jen malinký pokojí s dvěma oddělenými lůžky...já nemohu vařit, jelikož nejsem italská kuchařka , pere, uklízí jeho mamka a jeho tatínek mu denně připravuje snídaně a vše potřebné, dům dává na prodej s tím, že pak si koupíme společný dům až budu mít dobrou práci a smlouvu na neurčito...tak si vezmeme společnou ´hypotéku se závazkem na 30let?? A otěhotnění nehrozí je mi 28let ale mít dítě by byla katastrofa, to by nám kupovali plínky a vše potřebné asi taky jeho rodiče,ne,ne,ne. Dříve byl ženaty 5 měsíců s italkou a žili společně, já ho poznala už dávno rozvedeného a rozešlého s další češkou, která odešla od něj a šla na potrat...ale všichni o ni říkájí, že nebyla normální...kdo ví... On mně miluje strašně moc, já mám problém ho opustit, chtěla bych se postarat o sebe sama, nechci aby mně někdo omezoval a vnucoval mi budoucnost, jsem jako ve vězení, nikdo mi nic nezakazuje, ale kv.li financím, si ani nevyjdeme pobavit. Já bych chtěla ještě cestovat, sním o Aljašce :-) o zamilování a o úplně normálním životě bez strachu co bude , co nebude, nechci život na hypotéku, vím že to není jeho vina, že má finanční potíže a on mně miluje a představuje si naší hezkou budoucnost. A já nemám sílu ho opustit, taky zranit tolik osob, to si nevezmu na svědomí...jeho rodiče, mé rodiče, rodina...už by se mnou ani moje rodina nepromluvila...

Odpověď: 6. 3. 2010, 21.11

Milá L., cítím tě jako velmi nejistou a neukotvenou. Nejsem si jistá, že cestováním se ukotvíš... Vezmi 100% zodpovědnost za sebe i své cítění. Přečti si knihu: Svět bez hranic... Strach z toho, co bude, se neztratí tím, že se změní kulisy... (to nic nemění na tom, že péče jeho rodičů o něj je pro váš vztah nedobrá...)Přeji vše dobré a držím palce

ZK píše: 1. 3. 2010, 12.33

Dobrý den, mám dotaz ohledně mé ženy je jí 33 mě 36, jsem spolu již 16let z toho 13 manželé, máme dva krásné kluky 6 a 11 roků. Vztah byl téměř celou dobu bezproblémový, máme chalupu kterou jsme zrekonstruovali, postavili jsem cca před rokem dům kde nyní bydlíme, v podstatě vše jak v ideálním vztahu, avšak cca před rokem a půl manželka začala zničeho nic na internetu neustále chatovat na seznamkách (nikdy před tím to nedělala), pak si pořídila tajný telefon a začala se sním neustále někde schovávat. Když se s ní snažím komunikovat zjistit co se děje, nechce nic říct maximálně že o nic nejde, avšak v poslední době se začaly stupňovat problémy, začala utíkat, neustále vyhledává pozornost mužů, v práci se jí nedaří (nestíhá protože pořád visí na netu), doma to celkem skřípe. Snažím se sice tak nějak si toho nevšímat, ale nějak se mi to nedaří, když si o tom promluvím s přáteli tak se to většinou dozví a pak mi vyčítá že si stěžuji, ale nevím jak to řešit, protože nechci náš vztah rozbít, ale nelíbí se mi že nemohu své ženě plně důvěřovat. Myslíte že je nějaká raálná možnost jak ji vrátit zpět k rodině, aby se začala chovat zas jako máma a manželka (dříve byla pro ni rodina nejdůležitější). Jak ji pomoci se vymanit z kolotoče internet telefon sms schůzky... Předem strašně moc děkuji za odpověd.

Odpověď: 6. 3. 2010, 21.03

Milý ZK, skutečně máte problém ve vztahu... Řekněte ji, že si se sebou, se situací nevíte rady a že byste byl rád, aby s vámi zašla do poradny. Pokud nebude chtít, vydejte se tam sám... Budete to pro vás přínosnější než obecná porada na netu...

Pidmco píše: 1. 3. 2010, 10.39

Dobrý den, trápí mě jedna věc. Mám spokojený 7letý vztah, vím, že s tím chlapem chci být, chci s ním mít rodinu....ale poslední dobou mám takové divné myšlenky...o tom, zda s ním být, či ne, pak začnu brečet, protože mě bolí představa, že bych s ním nebyla....protože s ním chci být. Nevím, čím to bylo vyvolané. Mám kolem sebe hodně "známých" co se rozchází po dlouhém vztahu, nebo rozvádí...a já jsem to vždy s nimi prožívala, a říkala jsem si, jak jim musí být hrozně...a pak se tohle stane mě...a sama nevím, jak s tím naložit. Myslíte, že by to mohlo být tím, že mám něco vsugerované? Nebo že takové krize jsou, ale dají se nějak "vyléčit" aby vše bylo zase v pořádku? Děkuji Vám.

Odpověď: 6. 3. 2010, 20.59

Milá P., moc vám nerozumím... je možné, že jste si do svého podvědomí nabrala rozpady vztahů v okolí, ale nevím... Co myslíte krizí? Pochybnosti? Pláč? Strach? Pokud chcete přijít na to, co je skutečně za tím, přijdte na konzultaci :).

nikitka2 píše: 1. 3. 2010, 7.45

Dobrý den.Je mi 28 let mám manžela29 let a dve malé deti.Bydlíme v pronajatém bytu,ale abychom zde mohli bydlet je tu podmínka ke smlouvě a to,ZPRÁVCOSTVÍ.Obnáší to to,že manžel musí před každou zábavou či diskotékou uklízet velký sál a WC.Je na všechno sám a ke všemu chodí do práce ,kde se těžce pracuje 12 hodin.Vubec to už nestíhá a je uplně psychicky i fyzicky vyčerpaný.Musí také jednat z lidmi a uplně na lidi zanevřel.Je ze všeho unavený.Vždycky to byl klidas a pohodář.Nyní je z něj uzlíček nervu a i doma to už není co bývalo.Ted máme krásného synka/6mes./ a ani si ho moc nevšímá,nic ho moc nezajíma.Pořád dokola opakuje,že by chtěl jít pryč z bytu,ale o byty je nouze a na vlastní bydlení nemáme finance.Já už bych také nejradeji z bytu odešla(sousedi nám delají naschváli),ale nevíme kudy kam a na psychiku je nátlak obrovský.Myslíte,že se máme odstěhovat za každou cenu?(stále hledáme byt v realitkách) nebo se máme pokusit se situací vyrovnat?Nebo navšívit psychologa?Myslíte,že by nás někam nasměroval?Děkuji za pomoc

Odpověď: 6. 3. 2010, 20.55

Milá Nikito, pomáháte si navzájem? Na manžela je toho skutečně mnoho jak sama píšete. Můžete najmout za pár stovek někoho, kdo si rád přivydělá např. studenty. Je třeba umět si udržet svůj bezpečný prostor, místo-čas pro odpočinek, relaxaci a regeneraci a to vám/jemu hodně chybí. Pokud manžel se naučí složit tíhu a regenerovat třeba s psychologem, je možné stávající situaci ustát, pokud ne, je třeba hledat jiné řešení.

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1