Online poradna

Psychologická online poradna – odpovídá psycholog, psychoterapeut

  • Dotazy můžete pokládat, pokud je okénko otevřeno, odpovědi naleznete do týdne rovněž zde. Poradna se uzavře po položení desátého dotazu v týdnu.
  • Po internetu poskytuji všeobecné informace. Při osobní konzultaci jsou informace k Vaší osobě zcela konkrétní.
  • Potřebujete-li dohovořit osobní konzultaci nebo online konzultaci s psychologem, kontaktujte mne.
  • Pokud si přejete odpověď mimo on-line poradnu, je třeba uhradit 120Kč na č.ú.: 2500034126/2010 .
  • Vše zde napsané bude zveřejněno.
  • Chcete-li ocenit fungování poradny, zasdílejte, některý článek/stránku z tohoto webu např. na Fb. Články naleznete zde.


Zapomenout

Skákal přes oves

Na zodpovězení čekají: Zoufalá, Myška, Kačka, Andrea

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1

Išinka píše: 15. 3. 2010, 12.01

Dobrý den. Mám roční holčičku, která je můj jediný andílek. Je moc hodná a takové malé sluníčko. Ve 12ti letech jsem přišla o jednoho z rodičů. Zůstali jsme sami s maminkou a sestrou. Sestra byla o 7 let starší a přebrala úlohu za tatínka v mé výchově a pochopitelně jsem se této autoritě bránila. Pochopení jsem u maminky nenašla a uzavřela jsem se do svého světa. Snažila jsem se v dospělosti trochu se lidem otevřít a naučit se snimi komunikovat. Řešila jsem to ruznými druhy zaměstnání i tím, že jsem si otevřela obchod, abych lidem byla komunikativně blíž. Pak jsem otěhotněla a vdala se. Vše bylo jako z pohádky. Jak jsem si vysnila. Zničeho nic jsem zjistila, že to takové není. Že jsem hrozně unavená a smutná z životních zklamání, že se mi ani nechce žít dál. Lidi jsou na sebe hrozně zlí. Zažívám hrozné pocity samoty, zklamání a smutku. Snažila jsem si manželem o tom u 4x promluvit, ale bez úspěchu. Jako by mě neslyšel a žil si dál ve svém světě. Každý den je pro mě dalším zklamáním. Přiznám se, že jsem i začala přemýšlet i nad tím jaký způsob sebevraždy je nejjednodušší pro mě. Ale vím, že to není řešení. Pomohla by mi návštěva lékaře? Už k vůli mé malé holčičce. Některé dny jsou jako sluníčko, všechno dokážu hodit zahlavu a žít. A pak je obdobý kdy bych nejradši vše vzdala. Jsou to normální pocity které prožívám? Nebo bych se měla jít léčit? Děkuji za odpověď.

Odpověď: 21. 3. 2010, 22.16

Milá Išinko, doporučuji kombinaci antidepresiv a pravidelné psychoterapie. Bylo by dobré, kdybyste se naučila pracovat se svými smutky, se svou potlačenou bolestí, která je skrytá za depresí... Držím palce

Petra píše: 15. 3. 2010, 10.28

Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jestli jsou "tiky" psychickou poruchou a zda je možné se jich zbavit. Sama to nedokážu. Je mi 22 let a mám je už od dětství. Děkuju za Vaši odpověď Petra

Odpověď: 21. 3. 2010, 22.14

Milá Petro, tiky jsou složitější záležitostí, bylo by dobré vědět, do jaké míry jsou záležitostí neurologickou a do jaké míry psychickou. Jednoznačná kuchařka na zbavení se tiků neexistuje, mně se při terapií tiků několikrát osvědčila práce s intuicí...

Alena píše: 15. 3. 2010, 10.01

Dobrý den, mám takový možná trochu nevhodný dotaz, ale nevím kde jinde bych se měla zeptat. ráda bych zašla k psychologovi, mám totiž určitý psychický problém. Ale nevím, jestli se konzultace u psychologa platí a kolik to tak zhruba může stát. Předem děkuji za odpověď. S pozdravem Alena

Odpověď: 21. 3. 2010, 22.11

Zdravím, můžete vyhledat ve státní organizaci psychologa, kterého platí stát. Nejvíce se však setkáte s psychology, kteří pracují na živnostenský list. Cena konzultace bývá stanovena různě (od 300Kč/h do 5000Kč/h) Pokud uvažujete o návštěvě konkrétního psychologa, bylo by vhodné dohovořit se s ním osobně. Někteří ceník uvádějí přímo na svých stránkách.

M. píše: 14. 3. 2010, 23.23

Dobrý den,je mi 18 let a dva roky jsem chodila s o rok a půl starším klukem.Klapalo nám to a byli jsme spolu šťastní ale tak před rokem jsem začala mít pocit že mi něco chybí.Na můj popud jsme se několikrát rozešli,ale vždy se mi po něm moc stýskalo a cítila jsem že chci být s ním.Když jsme se pak dali zase dohromady a on přijel tak jsem pokaždé zase cítila tu nejistotu že něco není uplně v pořádku.Nemůžu však stále přijít na to čím to je.Přítel s rozchodem vždy souhlasil i když se mu to moc nelíbilo a vždy i souhlasil s tím že se dáme dohromady.Bavili jsme se o tom a snažili se to vyřešit ale nepomohlo to.On je ve vztahu spokojený jen mě pořád něco chybí.V sexu nám to docela klape jen já bych občas trochu víc experimentovala.Poradíte mi prosím se v sobě trochu vyznat?Nevím co s tím.Vím že takhle to dál nejde,ubližuju pořád jemu i sobě a myslím že ho mám ráda a chci s ním na jednu stranu být.Bojím se taky že už lepšího kluka nenajdu.Je moc milý a pozorný. Předem děkuji za odpověď M.

Odpověď: 21. 3. 2010, 22.05

Milá M., myslíš-li svoje hledání vážně, můžeš vyzkoušet seminář Rodinných konstelací. Zkušenot, kterou nelze nahradit slovy. Může to být začátek hledání odpovědi na tvou otázku. Život, lidské bytí je složité...

Naty píše: 9. 3. 2010, 12.02

Dobrý den,je mi 17let a dva roky jsem chodila s o rok mladším klukem.Vztah probíhal velmi dobře,harmonicky a šťastně.Před týdnem jsme se kvůli nedořešené hádce rozešli.Hned druhý den jsme oba věděli,že to byla obrovská chyba.Psali jsme si a dali jsme si za pravdu,že to takhle ani jeden necheme.Za chybu jsem mohla především já a proto jsem se omlouvala jak jen to šlo,ale partner to již nechtěl vzít zpátky.Ptala jsem se ho proč a on odpověděl,že nemůže být s někým kdo tak lehce zahodil vztah,že ´´na to nemá´´.Potom jsme si normálně dopisovali a vše vypadalo,že je na dobré cestě,ale najednou mi zničeho nic partner začal vyčítat že se stýkám s hodně kluky apod.Jako by do něho něco vjelo,začal říkat,že to si o mě nemyslel,že se ho zbavím a hned se bavím s jinyými atd.Ano,byl velmi žárlivý i ve vztahu,ale i mimo něj-jak se prokázalo.Nakonec jsme se dohodli,že zůstanemm aspoň přátelé.Bývalý přítel na to kladně odpověděl,ale dodal,že to ponese velmi špatně a že neví jak to be ze mě bude zvládat a co se stane.Snažím se s ním navázat kontakt,ale on mi neodpovídá a ignoruje mě.Zrovna včera reagoval na příspěvěk na jednom nejmenovaném chatu,ale když jsem se mu ozvala,tak opět neodepsal.Chtěla bych se Vás zeptat co mám dělat a jesli si jenom nedávám zbytečné nadějě,že by to mohlo někdy být mezi náma zase v pořádku a co asi tak signalizuje jeho chování.Předem děkuji za odpověď!:o(

Odpověď: 11. 3. 2010, 19.21

Milá Naty, nevím, co s vámi bude. Tobě momentálně doporučuji ubrat ze své aktivity a nechat vše chvíli vydechnout... Vše, co se děje, je dobré... i když to nemusíme v každém momentě vidět. Je dobré dělat věci jak nejlépe dovedeme. Držím palce.

Lucie píše: 9. 3. 2010, 9.54

K mému dotazu z 8. 3. 2010, 17.54. Děkuji Vám za Vši odpověď. Samozřejmě je pro mě důležité zjistit, co se stalo protože pokud bych se dozvěděla, že třeba ani k onomu "hlavnímu" nedošlo, bylo by pro mne pak mnohem snazší se s celou záležitostí vypořádat. V opačném případě by však mohlo dojít ještě k většímu traumatu. Proto jsem (dle Vaší rady) usoudila, že bude lepší řešit současný stav než se zaobírat tím, jak se věc stala a co sep řesně stalo (teorizuji proto, že nemám žádný konkrétní (fyzický, hmatatalný nebo jak to nazvat) důkaz toho, že se znásilnění stalo, bohužel nemám ani důkaz, který by potvrzoval opak. V této fázi už je, ať si to chci připustit nebo nikoliv (a dost s tímto bojuji) k řešení ne to zda se to opravdu stalo, ale že ať už to bylo cokoliv (pamatuji si jen střípky vzpomínek), zanechalo to následky, které by se měly řešit. Navíc těch problémů jsem měla v dětství více, což vše dohromady kombinováno způsobilo následné psychické problémy. Na rovinu teorie jsem spoléhala jen jako na "pomocníka" který by mi usnadnil to jediné, co musím udělat, a to akceptovat svou minulost. Když uvažuji o terapii, doporučil byste psychologickou či psychiatrickou (popř. sexuologickou) pomoc? Děkuji.

Odpověď: 11. 3. 2010, 19.15

Milá Lucie, prima - na minulosti je fajn, že jsme ji přežili :). Vyhledat pomoc doporučuji psychoterapeutickou. Držím palce.

evička píše: 9. 3. 2010, 8.54

ahoj,jmenuji se eva a mam takovy problem,mam dvě děti,a rozešla jsem se z manželem neklapaloto,a ja se stym nějak nedokaži vyrovnat a pořad mam depsese nějde mi to z hlavy,pořad se mi to vraci a ubiji mě to,nevim si stym rady,potřebovala bych něco co by mi vratilo chut do života.eva

Odpověď: 9. 3. 2010, 8.59

Milá Evo, asi jste si v souvislosti s ukončením manželství nedořešila nějaké podstatné věci. Nevím, co to je. Osobní konzultace by pro Vás byla přínosem.

Lucie píše: 8. 3. 2010, 16.54

Dobrý den, obracím se na Vás s prosbou o radu, co dělat v mé situaci, zda je nezbytná návštěva psychologa či psychiatra. Můj problém spočívá v následujícím (nechtělo se mi tak osobní problémy popisovat veřejně na internetu). Je mi 23 a v dětství, zhruba tak okolo 11 možná méně ale maximálně 12 let jsem byla obětí sexuálního obtěžování - ten muž byl zřejmě pedofil, ženatý, manžel kamarádky mojí matky. Vím, že se to stalo několikrát, poze v jednom případě si vzpomínám na detaily - v těchto vzpomínkách ke znásilnění nedošlo. Celé roky jsem se uklidňovala myšlenkou, že ke znásilnění nedošlo, že pokud by se to stalo, pamatovala bych si to. Nedávno jsem se s mojí matkou bavila o rodině toho muže, tím se mi vše připomnělo. Pak jsem měla rozhovor s jednou svojí známou, která má o psychologii nějaké povědomí a sama navštěvuje psychologa. Bavily jsme se o mých problémech - deprese, anxieta (i v psychologických testech BITEPT a podobných objektivně tento výsledek vyšel), dále o mém sexuálním odporu k mužům. Mám také otce, který v dětství byl velmi agresivní k mé matce a alkoholik, v jeho případě však nešlo o sexuální zneužívání plus další negativní zkušenost v dětství, kdy mě asi v 10 nebo 11 letech málem znásilnili v té době stejně staří chlapci. Přemýšlím nad tím, že můj sexuální odpor k mužům pravděpodobně pramení z tohoto. Ale větší otazník v mém případě visí nad tím, zda mohlo se zmiňovaným mužem dojít ke znásilnění, a následnému vvytěsnění, že bych si danou situaci nevybavovala. Jak se mi situace v nedávnu připomněla, hodně s tím bojuji a pořád to mám na mysli. Nevím, zda bude nutná návštěva psychologa anebo zda to zvládnu sama nějak v sobě popřít, potřebovala bych si však odpovědět na otázku, na kterou jako laik odpověď neznám. V případě vytěsnění - pamatuje si oběť, že byla znásilněna, ale nepamatuje si detaily znásilnění? Prostě ví že se to stalo ale neví jak? Anebo se může stát že vytěsní vše a může si myslet že ke znásilnění nedošlo? Nevím, zda se tohle děje a zda je nějaký rozdíl mezi oběťmi sexuálního zneužívání v dětském a v dospělém věku, ale uklidňuji se tím, že znásilněné ženy si také pamatují, co se jim stalo. I když fenomén suprese existuje. Nevím, jak by se dala pravda o tom, zda se znásilnění stalo či ne, zjistit. Možná regresní terapií či hypnózou? To se mi ale zdá jako dost nebezpečná metoda. ještě další otázka - mohla by mít moje homosexuální orientace kořeny právě v mých negativních zkušenostech z dětsttví anebo je to vážně čistě vrozená záležitost? Děkuji Vám předem za Vaši radu a omlouvám se za dlouhé popisy, snažila jsem se vysvětlit svůj problém, co nejstručněji, ale musela jsem popsat celou situaci.

Odpověď: 9. 3. 2010, 8.49

Milá Lucie, evidentně se necítíte dobře. Z vašeho psaní vnímám, že hledáte analýzu, což není špatné, ale nejsem si jistá, že hledáte řešení. Teoretizování, i když sofistikované, zůstane stále jen teorií.Je pro vás důležitejší zjistit, co se stalo, nebo změna vašeho psychického stavu? Až vašim zadáním bude druhá možnost, můžete mne kontaktovat znovu. Přeji vše dobré.

Andrea 33 let píše: 8. 3. 2010, 14.10

Dobrý den. Jsem maminka dvou dětí, devítileté holčičky a skoro dvouměsíčního syna a trpím panickým strachem o své děti, konkrétně strachem z toho, že budou nemocné. Stále je pozoruji, při jakékoliv drobnější nemoci hned panikařím a jdu s nimi raději k dětské lékařce..to se týká i rýmy a lehčích onemocnění (chřipka) a podobně.Ikdyž si říkám a snažím se uklidňovat tím, že děti bývají nemocné často jsem však vyděšená vždy když na ně "něco leze"..tento strach trvá od narození dcery-po porodu a nyní po narození syna se můj strach zvětšuje..už dokonce mám obavy o svůj zdravotní stav, abych třeba nenastydla a děti to ode mne nechytly..prosím poraďte mi zdali je nutné navštívit třeba psychologa a léčit se u něj, neb s tímto pocitem se hrozně špatně žije a trpím tím nejenom já, ale i moje děti..mockrát děkuji za odpověď..

Odpověď: 9. 3. 2010, 8.26

Milá Andreo, sama vyhodnocujete, že se s tím pocitem žije špatně. Proto doporučuji skutečně vyhledat a spolupracvat s psychoterapeutem. Přeji vše dobré.

marlinka píše: 8. 3. 2010, 11.48

Dobrý den,píši vám,protože mám porblém se svým přítelem!Žijeme spolu skoro 2roky a nemuzu si na nej v nicem stezovat,je spolehlivy,pracovity,milujici..jen jedina vec,ktera nas vztah zzira je agrese zpusobena alkoholem!Pritel neni zadnej alkoholik,doma si ani pivo neda!ale jakmije jdem nekam za zabavou,treba na diskoteku,tak jakmile zacne hodne pit,stava se z nej neovladatelny agresor!Porad se chce prat a je agresivni,nadava a nejde ovladnout!Uz nekolikrat jsem si s nim o tom promlouvala,ale rekl mi,ze ma vzdy v tomto stavu uplne zatmeni pred ocima.Nedavno bylo to tak,ze jsem sli na diskoteku a on se zase hodne opil,snazim se ho vzdy zkusit ovladnout a rikat mu aby uz nepil,ze ma dost,ale on neposloucha a pije dal!pak se dostal do takoveho stavu,ze se chtel prat,kamaradi se snazili ho zadrzet,ja u nej stala,uz jsem psychicky nemohla,brecela jsem a kricela ne nej,at toho uz necha!Ale on doopravdy asi pul hodiny mel takovy stav,ze ho drzeli venku dva kamaradi a snazili se ho uklidnit,ale on stale kricel a nadaval at ho pusti,ze se chce prat!Nejvic me na tom vadi,ze ani ja ho nedokazu ovladnout!snazim se,ale doopravdy to nejde!nikdo to nedokaze ho uklidnnit,vzdy musime pockat az to odezni.coz muze nekdy trvat i hodinu!nevim co mam delat,uz nekolikrat mi slibil,ze se ovladat bude a ze nebude tolik na diskotece pit,ale proste to nedokaze!miluju ho a chci mu pomoct,ale jak??prosim poradte!!dekuji

Odpověď: 9. 3. 2010, 8.24

Milá Marlinko, při čtení Vašeho dopisu mne napadalo, že pomáhat můžeme skutečně jen tomu, kdo o to stojí a Váš přítel o to nestojí. Takže mi připadá, že potřebujete chránit sebe. Ve chvíli, kdy se opíjí, je třeba se od něj odpojit, nejlépe na takovou akci s ním ani nejít. On informace o sobě má, jak s nimi nakládá, je jeho starost. Podle mého by se měl rozhodnout nepít a vyhledat psychoterapeuta, ale ani jedno rozhodnutí neučinil, tak není moc moudré brát jeho starost na sebe. Vy ho skutečně nemůžete ovládat... Přeji vše dobré.

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1