Online poradna

Psychologická online poradna – odpovídá psycholog, psychoterapeut

  • Dotazy můžete pokládat, pokud je okénko otevřeno, odpovědi naleznete do týdne rovněž zde. Poradna se uzavře po položení desátého dotazu v týdnu.
  • Po internetu poskytuji všeobecné informace. Při osobní konzultaci jsou informace k Vaší osobě zcela konkrétní.
  • Potřebujete-li dohovořit osobní konzultaci nebo online konzultaci s psychologem, kontaktujte mne.
  • Pokud si přejete odpověď mimo on-line poradnu, je třeba uhradit 120Kč na č.ú.: 2500034126/2010 .
  • Vše zde napsané bude zveřejněno.
  • Chcete-li ocenit fungování poradny, zasdílejte, některý článek/stránku z tohoto webu např. na Fb. Články naleznete zde.


Zapomenout

Skákal přes oves

Na zodpovězení čekají: Zoufalá, Myška, Kačka, Andrea, Amálie

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1

Bfranko1@seznam.cz píše: 23. 3. 2010, 7.58

Dobrý den. Mám téměř 13ti letou dceru. Do šesté třídy přestoupila na jinou, soukromou školu,neb jsme očekávali lepší školní péči a program,který tato škola nabízela, se mi velmi zamlouval. Skutečnost byla ale jiná,proto jsme dceru do sedmé třídy dali na jinou školu.Ne na tu původní,neb jsme měli s manželem pocit,že by to bylo hloupé a jak by na to v původní škole reagovali. V současné škole je dcera velmi oblíbená mezi spolužáky a vlastně téměř po celé škole. Spolužáci ji mají rádi a i ona tam velmi ráda chodí. Problém však je, že se velice rapidně zhoršily její studijní výsledky.Učení ji nezajímá,jen ti spolužáci (je v pubertě,takže noví kluci.což by nebyl problém,kdyby měla nějaké výsledky v učení).Jelikož její současné škola je ve vedlejším městě, nemám možnost odkontrolovat od spolužáků dopsané sešity ani právě probíranou látku a tím přimět dceru k lepším výsledkům. Obrátila jsem se proto na ředitelku naší původní školy (do které nám bylo hloupé se vracet!) s prosbou, zda by se mohla dcera vrátit. Její původní spolužáky znám, dříve jsem si sešity i probíranou látku kontrolovala a známky měla dobré. (nyní nosí 5 a 4 a poznámky) Paní ředitelka byla velmi vstřícná. Dcera však za žádnou cenu zpět nechce, chce zůstat mezi současnými spolužáky. Brečí a vzdoruje že se do původní školy prostě nevrátí. Dala jsem jí proto ještě měsíc šanci na to,aby mi ukázala,že se dokáže zlepšit. Slibovala, jak se bude "šprtat". Nic. Proto jsem jí teď řekla, že já jsem jí šanci dala, ale ona ji promarnila, tak jí nezvývá nic jiného než si to přiznat a přestoupit zpět. Pořád vzdoruje. Bojím se, aby neprovedla nějakou hloupost (dříve si hrála na EMO a řezala se s kamarádkama žiletkou atd. - z toho jsme ji naštěstí dostali) nebo nedělala naschvály. Chápu,že je v pubertě a chce zůstat s kamarády, ale když ji tam nechám,propadne,nebo proleze se čtyřkama a co z ní jednou bude? Doma mi jinak pomáhá a vcelku až na nějaké ty puberťácké výlevy i poslouchá. Ale s tou školou je to špatné. Mám chuť ji prostě přeřadit a říkám si,že si za chvíli zvykne, že jí prostě nic jiného nezbude,než se přizpůsobit, ale zas na druhou stranu se o ní bojím. (Manželova maminka se již několik let léčí s psychickou poruchou a dcera některý z těchto genů patrně podědila - výkyvné nálady -deprese,smích) Moc prosím o Váš názor. Děkuji.

Odpověď: 23. 3. 2010, 11.05

Milá bf., chápu, že situace je nelehká. Pokud dcera dostala šanci, zlepšit si výsledky a na škole zůstat, a nic pro to neudělala, přikláním se k přeřazení. Chápu i vaši obavu. Doporučuji v přechodovém období spolupracovat s psychoterapeutem. Rozhodnutí jsou někdy těžká, někdy je možné volit mezi řešeními, která zdaleka nejsou ideální. (čím víc o tématu přemýšlím, také se kloním k přeřezení). Držím palce.

Ewča píše: 23. 3. 2010, 7.46

ahoj.. jsem mlada holka.. je mi 16.. budu strucna.. kdyz jsem se narodila tata me nechtel pac jsem holka. ve trech mesicich od nej mama odesla. o rok pozdeji se matka provdala aby jsme meli tatu. jenze to byl hajzl kterej nas mlatil, psychycky tyral a nekolikrat se to resilo s policií a se sociálkou ale ty nic nemohli udelat.. mlatil casto a málo takze zadny modriny. dokonce na nas vytahl i pistoli ale dostal za to jen podminku. ted v zari jsme od nek konecne odesli. k babi.. do jedny mistnosti bydlime tam tri. vse se to stalo 1 zari kdy do toho jeste srazilo auto brachu a jeste do toho prvni den na stredni.. jeste jsem to zvladala. ale po dvou mesicich me zacli nadavat ve skole (nadavali mi uz od 4ty ale doufala jsem ze se to na stredni zmeni) a mama zacala jezdit za Pepou (to je ten nepravej otec se kterym se rozvedla) oni postavili dum, u soudu kdyz se reklo ze jde o domaci nasili byly rozvedeny hned. ma moůznost ho bez kecu vyhodit pod most. ale ona s nim je kazdej den a chodi tam i spat! rozvazi noviny uz zase s nim. nas jen dala k babce a sama si jezdi tam "domu". Mezitim jsem se uz jednou psychicky sesypala.. a taky jsem se chtela zabit.. Tatu ted vyhodili takze nam uz nebude davat penize, ale ja pracuju a mam ve skole fleka uklizecky.. mama mi nic nedava vse si platim sama.. ale chci setrit a nevim co, kdyz musim vsechno investovat do skoly a na dopravu.. mam kluka uz 8 mesicu a je jedinej kdo me drzi nad vodou, ale cela rodina mekta ze jsem se zmenila kvuli nemu a ze me nici.. kdyz rikam s brekem mame ze chci rodinu a domov tak se zacne smat a rekne ze rodinu budu mit az se vdam.. vcera vecer jsem mela zase psychickej zachvat a vsem je to uplne jedno.. napsala jsem nasemu socialovi ale ten s tim nic nedela.. nevim si rady.. jaky je to v decaku? bylo by to lepsi nez doma? o víkendech jezdim za pritelem (je z jihlavy a ja z plzne) mohla bych v decaku taky jezdit? myslite ze je nejaka moznost ze si mama uvedomi ze mi ublizuje? co mam delat aby se me nekdo uz vazne vsiml? ani pokus o sebevrazdu jim nic nerekl a jen rekli ze mi to prejde ze mam hystercak ze jsem blba.. ze uz se mam chovat dospele.. ale kdyz chci neco dospele rict tak jsem zase jen dite a rikaj si to jak se jim to hodi.. ja uz si vazne nevim rady.. jsem zoufala.. celou noc jsem probrecela.. prosim pomozte mi..

Odpověď: 23. 3. 2010, 10.55

Milá Evčo, jsi velmi brzo konfrontována s nástrahami života. Máma se patrně nezmění, na má dost starostá sama se sebou. Evčo, tvůj život je tvůj, pečuj o něj. Holt musíš zodpovědnost za něj převzít zcela sama. Přemýšlím nad tvou otázkou, zda by byl dětský domov pro tebe řešením. Do určité míry přijdeš o svobodu. Víkendové odjezdy jsou možné, pokud dá ředitel a rodič souhlas k opuštění domova. Přesněji to můžeš zjistit, když nějakému řediteli DD zatelefonuješ. Měla bys zajištěno ekonomické zázemí (jídlo, teplo, peníze na školu...) Odkud jsi? Koho jsi myslela tím, když jsi psala "sociálnímu jsem to říkala"? (můžeš mi napsat na email)

Terka píše: 22. 3. 2010, 19.27

Dobrý den, chtěla bych poradit jak dál. Jde o problém, který u mě vyvolává silné deprese a záchvaty zuřivosti a pláče. Nejhorší je, že nevím co je ten spouštěč těchto záplav negativních emocí. Jsem 19letá studentka střední školy, ve škole moje nálada neklesá pod bod mrazu. Ve škole mě všichni znají spíše jako bavící, aktivní a veselou osobnost, která dokáže pomci všem a rozveselit. Ale ve skutečnosti, když přídu domu, tak jsem uplně bez nálady, jenom se hádám a nebo nechci nic řešit. Zavřu se do pokoje a začne mi deprese. Zanču z ničeho nic brečet a zuřit....(zuřivost vždy potlačim) a propuknu v pláč aniž bych věděla jaký důvod tohle vše má. Mám i přítele, možná je to tím, protože mi to neklape, ale já jsem to začala brát hodně s nadhledem. Takže různé problémy jdou mimo mě. Ale poslední dobou to nějak nemůžu překlenout. Mám i silné migrény.... Ale třeba i když nejsem ve stresu. Poradila byste mi co se to semnou děje. A proč se to semnou děje?

Odpověď: 23. 3. 2010, 10.46

Milá Terko, doporučuji vydat se na cestu sebepoznávání... Naučte se pracovat se svými emocemi a energiemi. Doporučuji semináře či individuální psychoterapii. Terko, zasloužíte si konkrétní odpovědi na své otázky, které se týkají přímo vás, nikoliv obecnou odpověd na netu.

Michaela píše: 22. 3. 2010, 19.06

Zkouším všechny světové strany s prosbou zda mi někdo pomůže. Mám nabídku k přednáškám, ale mám 10dní, abych se zbavila, alespoň částečně, svého strachu mluvit před větším kolektivem. Nechci kariéru ani bohatství, ale jsem máma dvou dětí a finančně by nám to pomohlo.

Odpověď: 23. 3. 2010, 10.40

Proč nezatelefonujete a neobjednáte se?

Pavel píše: 22. 3. 2010, 13.28

Dobrý den.Je mi 40 žil jsem s prítelkyni 7 let.Bydleli jsme spolu,poridily chalupu,koupily auto.Ale trikrat jsem ji uhodil,pil jsem a chatoval na internetu.Me dost vadilo ze se mnou nespi a nemame sex.Ona jen uctovala a ja sedel v kuchyni.Dneska jsme se rozešli ja bydlim jinde.Co mam delat aby jsem si nasel cestu k ní aby mi veřila.Pořád jsme v kontaktu.Musíme splácet společné dluhy.Hlavne mi je to všechno líto a mám jí rád.Děkuji za pomoc.

Odpověď: 23. 3. 2010, 10.39

Milý Pavle, když někoho zranujeme, je nutné počítat s tím, že jizvy v něm zůstávají... Patrně na destrukci vztahu jste se podepsali oba. Je možné smířit se s rozchodem, protože na obnovení vztahu musí být dva. Pokud přítelkyně je ochotná s vámi být dále v kontaktu, můžete velmi jemnými krůčky dávat ji najevo zájem a vstřícnost. Mám pocit, že byste si potřeboval sám urovnat myšlenky a svůj vztah k životu. Přeji vše dobré.

nikol píše: 22. 3. 2010, 10.46

Dobrý den, jsem prvním rokem na VŠ v Praze, kde bydlím na privátě. Strašně jsem se těšila, že se osamostatním, že poznám nové lidi a budu žít ten pravý studentský život. Avšak čím jsem v Praze déle, tím je pro mě těžší vždy v pondělí z domu odjet. Přitom školu mám jen 4 dny, takže ve čtvrtek už jsem zase doma. V den odjezdu je mi pomalu do breku, odpočítávám hodiny, kdy už budu zase doma. Odjíždím s pocitem, že všechny ty, které mám ráda, nechávám za sebou, a kdyby se mi nedejbože něco v Praze stalo, nemá mi kdo pomoci. Vymýšlím různé plány, jak být v Praze co nejméně. Sama nechápu, co se semnou děje, protože odjet kamkoli jinam mi nevadí. Pořádám dětské tábory, o víkendech jsem taky pořád pryč, ale Praha je pro nějaká začarovaná. Na to, abych brečela při odjezdu z domu na 4 dny už si připadám docela velká. Nevím na koho se obrátit, doma se nad tímto pouze pousmáli. Děkuji za odpověď

Odpověď: 23. 3. 2010, 10.35

Milá N., patrně máte ve svém podvědomí nějaké bolestivé záznamy, které tuto reakci spouští. Doporučuji nalézt je a rozpustit. V té věci vám mohu nabídnout léčebné meditace... Držím palce.

G. píše: 22. 3. 2010, 10.16

Dobrý den, mám pocit že mám chorobnou žárlivost.. A potřebovala bych odbornou pomoct jen nevím na koho se mám obrátit a taky se, tak trochu stydím a bojím.. Bojuji s tím už asi rok a půl ale pokaždé je to silnější a já nevím jak z toho ven.. Už mi i známý říkají abych se z toho jednou sama nezbláznila... Prosím nemůžete mi poradit codál... Mám rodinu a nechci o ní přijít a tím svým chováním vše kolem sebe ničím a hlavně ničím psychicky i sebe... Díky za jakoukoli radu..

Odpověď: 23. 3. 2010, 10.32

Milá G., můžete pohledat v knihovně knihy o žárlivosti, můžete vyhledat psychoterapeutickou pomoc. Je možné, ba přímo vhodné kombinovat obojí. Podstatné jsou dvě myšlenky, které je třeba zvnitřnit. 1. Váš život není závislý na partnerovi 2. partnera nemůžete vlastnit, musíte mu přát svobodu. Držím palce

jolana píše: 22. 3. 2010, 9.25

dobrý den, prosím o radu.manžel opovrhuje lidmi a před našimi dětmi 5,5 a 3 roky používá sprostá slova, která jsou mířena na jeho rodiče a někdy i na mě. zkoušela jsem s ním o tom mluvit a on říkal, že ví, že je to chyba, ale za nejaký čas to udělá znovu. začínám pozorovat, že i náš starší syn nemá úctu k lidem. navíc ho manžel a rodina z manž. strany za to trestají a já jsem se ho zastala, protože vím, že není chyba v synovi, ale v manželovi a jeho rodině. manžel se domluvil se synem, že když někdo použije tato slova, dostane na zadek, třeba i táta. Poraďte, prosím, jak mám manželovi, vysvětlit,jakou dělá chybu a jaký vliv to bude mít na naše děti. přemýšlím i o rozvodu, ale myslím, že by to nebylo východisko, protože by se děti stejně s otcem a prarodiči stýkaly dál. Děkuji za odpověď.

Odpověď: 23. 3. 2010, 10.30

Milá Jolano, z vašeho psaní nemám zcela jasno, jak se k problému staví manžel. Spíše to na mne působí, že manžel ví o tom, že to není správné. Úctu k lidem by bylo dobré trénovat i pozitivními skutky a slovy, nejen zákazem negativ. Pokud budete chtít probrat konkrétní možné postupy, jemožné dohovořit si konzultaci.

diana píše: 22. 3. 2010, 4.10

> Dobrý den chci se zeptat - mám 14litého syna chodí do 7. třídy > běžné ZŠ má vypracovaný individuální učební plán na všechny > předměty, doma se připravuje , úkoly za moji pomoci zvládá , s > chováním problémy nemá.Jak je možné , že věci ,které ho zajímají > se brzy a sám naučí a pamatuje si .Baví ho fotbal -zná hráče ,v > jakém klubu hrají , kdy se narodily , zajímají ho horoskopy hned > si zapamatuje co je tipické pro jaké znamení.apod . Ale v > dějepisu si nezapamatuje letopočty , události musíme se to učit > společne a to jsme rádi když dostane 4. to samé je i v jiných > předmětech Říkají že má sníženou inteligenci , ale když vidím > doma co zná , co si sám přečte a jak se to naučí ,tak si to > nemyslím.Jen mě zajímá jak je to možné?

Odpověď: 23. 3. 2010, 8.42

Milá Diano, takto na dálku se vyjadřovat k inteligenci vašeho syna je velmi obtížné, přestože jste se jistě snažila uvést důležité informace, mnohé mi v nich chybí. Vaše zkušenost významně potvrzuje, že motivace, tedy volní složka osobnosti hraje důležitou roli při rozvoji člověka. Osobnost člověka je možné popisovat z mnoha různých úhlů pohledu, je možné testovat různé jeho dílčí oblasti. Na lidech velmi ocenuji proaktivitu, bez které nelze uplatnit a rozvíjet jakékoliv vlohy člověka. Kdybyste chtěla podrobnou interpretaci synova potenciálu, bylo by dobré, abyste se obrátila na místo, kde syna testovali a požádala o podrobnou interpretaci případně o doplnění testů. Také je možné provést retest. Syn může být oslaben v oblasti matematického úsudku, ale oblast mechanické paměti může být dobrá. Také se můžete věnovat nalézání a odstraňování bloků v oblasti energoinformační.

marina píše: 15. 3. 2010, 17.30

dobry den, mam problem jsem 3 roky rozvedena mam dceru 6 let, po dvou letech od rozvodu jsem poznala "bezva pritele",znali jsme se pul roku pres net,denne jsme si dopisovali a volali, a bylo vse idealni,stravili jsme společne dovolenou a ja otehotnela,za nekolik mesicu se ke mne nastehoväl a le prestala jsem k nemu cokoliv citit,aniz by neco delal spatne tak mne vytačel,nevim jestli hormony nebo ne.ale ukazalo se jak ho to vse bolelo to moje chovani vuci nemu, tak zacal strasne zarlit na meho byvaleho muze a jeho rodinu,(s byvalym nic nemam ani jsem nemela)jednou kdyz se pritel opil tak na mne hrozne rval a nadaval mi ze jsem k...va,a jeho dite u k..vy vyrustat nebude,majetnicky zarlivec, strasne mu vadilo ze mam hezky vztah se svoji byvalou tchyni,a prijde mi ze zarlil i na moji dcerku, je tohle normalni? rozesli jsme se protoze tim nadavanim u mne klesl,ale neustale mne obvinuje ze on vlastne za nic nemuze i kdyz se omluvil za ty nadavky,ze si to doopravdy nemysli, ale jeho mamka mi rikala ze on nekolikrat uhodil z zarlivosti pritelkyni se kterou tehdy chodil.je paranoidni nebo si to myslim jenom ja? mam z nej strach a milovat takoveho labilniho cloveka nedokazu,takze ted mam depku a jsem sama na dve deti.myslite ze zivot s takovym clovekem muze byt klidny a harmonicky?

Odpověď: 21. 3. 2010, 22.26

Milá Marino, oceňuji, že jste popsala svůj díl viny na stavu tohoto partnerství. Když parner necítí přicházející lásku od vás, když necítí, že by se mu v rovině citů dostávalo to, co dává... spouští se u něj tento destruktivní mechanismus... neuvědomuje si, že jediné řešení je nechat vás být a svou energii věnovat tam, kde se mu bude vracet. Je pro něho těžké uvidět, že investoval do černé díry, je těžké zorientovat se ve spletitosti vztahů kde hraje roli i láska k dítěti. Můžete z něj udělat paranoika nebo s ním jednat a komunikovat poctivě - nést důsledky svého žití.

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1