Online poradna

Psychologická online poradna – odpovídá psycholog, psychoterapeut

  • Dotazy můžete pokládat, pokud je okénko otevřeno, odpovědi naleznete do týdne rovněž zde. Poradna se uzavře po položení desátého dotazu v týdnu.
  • Po internetu poskytuji všeobecné informace. Při osobní konzultaci jsou informace k Vaší osobě zcela konkrétní.
  • Potřebujete-li dohovořit osobní konzultaci nebo online konzultaci s psychologem, kontaktujte mne.
  • Pokud si přejete odpověď mimo on-line poradnu, je třeba uhradit 120Kč na č.ú.: 2500034126/2010 .
  • Vše zde napsané bude zveřejněno.
  • Chcete-li ocenit fungování poradny, zasdílejte, některý článek/stránku z tohoto webu např. na Fb. Články naleznete zde.


Zapomenout

Skákal přes oves

Na zodpovězení čekají: Zoufalá, Myška, Kačka, Andrea

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1

Rinka píše: 12. 4. 2010, 6.39

Dobrý den, potřebuji radu! Dostala jsem se do hrozného stresu! Nejím, nespím, pořád mi je na zvracení, v hlavě mi to šrotuje a nedokážu se na nic soustředit! Po pěti letech mi přítel oznámil, že už ke mě nic necítí a že bychom si měli dát pauzu! Náš vztah byl doposud vpořádku, občasné hádky kvůli práci, ale nic závažného! Jelikož nemohu mít děti přirozenou cestou podstoupili jsme 2xumělé oplodnění bohužel bezúspěchu :-( Jelikož jsme si spolu pořídili domeček a celý ho dali dohromady, věřila jsem, že je vše na dobré cestě! Teď nemám kam jít a ani nevím jestli někam mám jít! Všichni mi říkají, že nemám odcházet, protože je domeček nás obou a on nemá právo mě vyhodit! Ale je to hrozné, lže mi do očí, dokonce si během týdne co se rozešel se mnou našel jinou a s tou již měl i sex! Když odjíždí za ní (a to vím a poznám) tak mi mezi dveřma řekne, že mu mám věřit, že nikdo jiný v tom není!Mám černé myšlenky a nejraději bych nebyla, nejspíš opravdu stojím za nic! Vím, že bych tím asi pár lidí zarmoutila, ale já bych měla alespoň klid! Ne jen ten stres, kam jde,co tam dělá, kdy se vrátí! Jsem zrala na Psychologa? Můj věk 32 on také 32.Předem moc děkuji za jakoukoliv radu!

Odpověď: 13. 4. 2010, 7.06

Milá Rinko, myslím, že skutečně potřebuješ spolupráci s jiným člověkem. Do krizí se dostáváme proto, abychom se naučili něco nového o sobě, o životě... Důležité je nevzdat se... Vím, že je to velmi náročná situace, ale zhroucením ubližujete sobě a nic to neřeší... Je potřeba začít rovnat myšlenky, zlepšit vztah k sobě. Tu deku, mlhu, která na Vás padla, je třeba odložit a podívat se ven... Věnovat pozornost sobě... Pokud budete chtít, ráda Vám s tím pomohu...

Zuzka píše: 6. 4. 2010, 10.57

Dobrý den,mám takový problém a to ten,že v noci,před usnutím strnu a cítím,že někdo vedle mě stojí,včera jsem slyšela dětský smích a měla jsem hrozný strach...začínám si myslet,že jsem cvok..před dvěma lety jsem prodělala mimoděložní těhotenství,měla jsem krvácení do břicha a málem jsem umřela...od té doby,když mě cokoliv zabolí,mám strach,že se mi něco stane...

Odpověď: 8. 4. 2010, 16.17

Milá Zuzko, zrovna nedávno jsem s klientkou řešila podobný problém. Pracovaly jsme na rozpuštění emocionálních záznamů z minulosti, na správném ukotvení a rozpuštění přízraku. Bylo třeba cca 9 setkání (počet setkání je individuální). Pokud byste ráda absolvovala totéž, můžete mne kontaktovat.

Kikina píše: 6. 4. 2010, 8.44

Dobrý den je mi 13 a mam takový problem byla jsem v laznich a tam jsem se skamaradila s jednou holkou.bylo to v pohode dokud se nezacala bavit s jinejma holkama.hrozne sem trpela asi sem zarlila nebo co pak me zacali obvinovat z toho ze jsem kradla ale pritom to nebyla pravda.hrozne sem se trapila.kdyz jsem prijela nak sem se z toho spamatovala ale asi to ve me nechalo vzpominky.tuhle jsem jela se dvema kamaradkama na tabor.vedela jsem ze se neco stane a taky ze jo prvni dva dny to bylo v pohode ale potom se mi zdalo ze se bavej vic s polu a ze ja sem tam nak sama proste sem asi zase zarlila.ale pritom sem se jedny zni ptala s kym kamaradi vic a onma rekla ze se mnou ale tohle mi stejne vubec nepomohlo.proste sem to zase protrpela do konce. obcas se i bojim jestli me nepomlouvaj.chodim s nima do skoly a nwm jak se z toho dostat aby se mi tohle uz nikdy nestalo.dekuji za odpoved

Odpověď: 6. 4. 2010, 10.18

Milá Kiki, je potřeba druhým přát, aby se měli dobře, aby měli hezké vztahy i s jinými lidmi, do srdce každého člověka se vejde více lidí.... Nemůžeš chtít, aby jsi byla pro druhé jen ty.... Taky by ti tolik nemělo záležet na tom, co si druzí myslí. Ty se chovej podle svého nejlepšího vědomí a svědomí a druzí? Ti toho občas namluví... to nezměníme... Přeji vše fajn...

lubinka píše: 6. 4. 2010, 8.30

ahoj, myslim,že je pre mňa v sučastnosti velmi dôležité sa s niekym poradiť,bola som 27 rokov vydata,milovala som môjho manžela ale on pil aj dvakrat sa liečil-ispešne nepil 7.rokov.Hral ale v kasine ,v herni zacal brat drogy narobil dlhy,potom mna aj moje skoro dospele tri deti opustil.Dva roky sme žili každy inde iked sme si volali občas.Mne najml.syn našiel priateľa s ktorým už žijem v spolopčnej domacnosti,Je to supr clovek ktorý ma MILUJE a važi si ma.Teraz je rok a pol čo môj manžel zomrel,bol streleny do hlavy a hodeny do tunela.Mal velke dlhy a nie prave naj kamaratov.Ja sa s tým vobec neviem vyrovnať,strašne žialim iked by som mohla byť šťastna niesom.Je mi to všetko tak veľmi luto,liečim sa aj u psychiatra ale liečba mi nepomáha.Som v koncoch prestala som robiť.nemam peniaze a nevem ako dalej.NAJSTARšIEHO SYNA TERAZ ZAVRELI,Ma tiež hrozne dlhy a bral aj drogy.Som uveznena v minulosti a často rozmyšlam o smrti.Ale ja si ani to nemožem dovolit,mam predsa ešte dve super deti,aj moj nakstarši syn je výborny clovek iked sklzol ale viem že moje deti ma maju velmi radi a mam aj moju lasenku-je to ozaj užasný muž,Iba nemam silu začat dvihnut sa a ŽIŤ..poraďte mi prosim...

Odpověď: 6. 4. 2010, 10.11

Milá Lubinko, sežente si knihy: "Miluj svůj život", "Sebeléčení světlem", "Osobní síla", "Láska duše". Vím, že neustále v sobě hledat sílu k tomu, jít dál, je obrovská práce, ale bohužel o jiné cestě nevím. Dělejte to pro sebe s láskou, protože to za vás nikdo jiný udělat nemůže. Moc držím palečky...

Lea píše: 6. 4. 2010, 7.59

Dobrý den, ráda bych poprosila o radu: Jsem vdaná 17 let a s manželem máme bezproblémý vztah. Máme dvě dcery, starší je z mého prvního manželství.Dceři je 19 let, s otcem si dobře rozumí a uznává jej jako otce. Proto mě velmi překvapila následující situace a abych pravdu řekla nevím co si o ní mám myslet. Manžel dělal dceři v notebooku nějaké opravy a prostě objevil (podotýkám, že nehledal) nahé fotky dcery z dovolené u moře, kde byla s přítelem. Žádal dceru, aby si je mohl dát do svého počítače, ta nechtěla, manžel si je nakonec přes flash disk stáhl a dceři za tohle nabídl 500,-Kč. Dcera si peníze nevzala, naléhala na otce ať fotky vymaže, udělal to před ní a opravdu vymazal i vysypal koš. Jenže ona z toho byla celá špatná a až když jsem na ni trochu přitlačila, tak mi řekla co se stalo. S manželem jsem o tom mluvila, jeho reakce byla, že jsou to pěkné fotky, proto si je chtěl nechat. Manžel odjel hned ten den, co se to stalo na pracovní cestu na tři měsíce, neměla jsem moc času s ním o tom nějak podrobně mluvit. Jsem z toho hodně špatná, nevím vůbec co dělat co si o celém jednání myslet, mám to brát jako reakci chlapa, který prostě viděl pěknou holku(ale je to přece jeho dcera), nebo jako jeho zkrat, já to prostě nechápu. Myslím si, že to hodně narušilo i vztah mezi otcem a dcerou, který byl vždy bezvadný. Prosím o Váš názor, moc děkuji.

Odpověď: 6. 4. 2010, 10.06

Milá Leo, doporučuji situaci nijak nehodnotit, nesoudit. Tím byste vše jen zhoršila. Máximálně můžete říci manželovi, jaké pocity a myšlenky to ve vás vyvolalo. Dcera je dospělá a i ji bych doporučila, aby otci sdělila, jak to cítila. Na stranu druhou doporučuji nedělat z toho "dramatiku".

Lucka píše: 6. 4. 2010, 4.37

Dobrý den ,mám skoro 12-ti letého syna,jsou tomu asi 2měsíce ,kdy poprvé přišel v noci do naší ložnice a bál se. Tvrdil že nemůže usnout a že pořád něco slyší. Manžel ho tedy nechal spát u nás. O dé doby se to opakuje každou noc. S tím že jsme zkoušeli snad uplně všechno od mluvení k výprasku. Už opravdu nevíme co s ním. Shodou okolností se to odehrává od doby co s dcerka polekala u prarodičů (on toho ale svědkem nebyl). Převážela jsem jí od jedné babičky k druhé, doma byl tedy pouze děda, ale na něj je zvyklá již od mala. Děda jí hlídával vždy když jsem musela vycestovat. Dokonce tam vloni byla celý měsíc , kdy jsme museli oba s manželem být pracovně mimo domov. Dcerce bude za 3 neděle 5 let.Dcerce se rozbila panenka - upadla jí hlava a babička (z manželovi strany 70let)jí nebyla schopna opravit, zak jsem jí vzala s sebou a že jí opraví můj otec (50 let). Dcerku jsem vezla k prarodičům , ještě si vyžádala , že se musíme stavit pro babičku v práci- babička jí zamávala , že za půl hodiny dorazí , jelikož musí ještě dodělat zákusky, že jí potom nějakej přinese. Zamávala a odjela jsem s dcerkou za dědou. Jak jsme přijeli dcerka běžela i s pejskem hned nahoru za dědou. Já jsem odevzdala věci , předala rozbitou panenku a odjela. Za půl hodiny dcerka volala s pláčem ať si pro ní ihned dojedu, že tam nebude a chce domů, Důvod nesdělila. Jela jsem tedy - docela mne vyděsila. Otec byl úplně "mimo" nevěděl oco jde, proč najednou z ničeho nic se malá takhle chová. Čekala jsem jseště až se mamka vrátí z práce, doufala jsem že se to urovná hned. Ani po příchodu babičky se to nesrovnalo. Po týdnu kdy opravdu dcerka měla odpor jít k prarodičům jsem z ní dostala , že se bojí dědy , protože má velkou sílu. Děda jak opravoval tu panenku tak to dcerka viděla a prý se toho bojí. Od té doby jsem jí k prarodičům vezla jednou a dopadlo to tak , že mou matku pokousala. Mluvila jsem již i s lékařkou, ale ta si myslí, že to není pouze panenkou, ale i rozporem prarodičů mezi s sebou- že ta starší navedla dcerku , aby neměla druhou babičku ráda. Prosím tedy o radu jsou to již skoro 2 měsíce s nevíme co dělat . Za měsíc musíme s manželem opět na kongres na týden a nerada bych nechávála dcerku u babičky( od manžela) jelikož si velmi ráda večer napije a měla bych strach, nebyla bych v klidu). Děkuji moc Lucka

Odpověď: 6. 4. 2010, 9.55

Milá Lucko, bylo by třeba podívat se na celou záležitost z psychoenergetického pohledu, což přesahuje možnosti on-line poradny. Pokud jste připraveni pracovat i tímto směrem, můžete mne kontaktovat. Držím place.

Ondrys píše: 5. 4. 2010, 20.41

Dobrý den, nevím na koho se obrátit a život je pro mě takto už neúnosný. Mám panickou hrůzu ze zvracení, již 6 let - následkem toho již mám i deprese z toho, co je to za život. Musel jsem přestat tancovat, přestal jsem hrát divadlo, protože jsem se bál, že se na jevišti pozvracím, jak mluvím přes bránici. Celých těch 6 let jsem vždy po jídle cítil těžkost žaludku, která po hodině a víc odezněla, protože jsem si vsugeroval, že již je jídlo ztrávené. Většinou musím i žvýkat, jinak mám sucho v puse a těžkost je výraznější. V říjnu se projevily deprese - jet autem někam, kde to neznám, tak se mi hned honí hlavou, jak se pak dostanu domů, pobolívá mě hlava a u žaludku cítím tep. Několikrát jsem měl i záchvat, že jsem si doma i venku připadal nejistě, jako když jste někde ve výšce na nejisté ploše a nemáte jistotu pevné půdy pod nohama, protože se zem vlatně také točí a je to jen planetka ve velkém vesmíru. Když se domlouvá výlet, tak mám hned deprese, jak mi asi bude a jestli to přežiju bez újmy. Nejbezpečněji se cítím doma, ale poslední dobou už to také není nejlepší. Od října užívám přírodní antidepresiva. Existuje nějaký způsob, jak člověku zabránit zvracení? Případně, co mám za poruchu a jak bych se k ní měl postavit? Moc děkuji za pomoc, radu. Přeji klidný povelikonoční čas.

Odpověď: 6. 4. 2010, 9.44

MIlý Ondro, můžeme dát vašim potížím jméno, patrně to už bude kombinace více slov. V tuto chvíli můžeme použít nutkavé, obsedantní myšlenky a jednání v kombinaci s úzkostí a depresivním laděním. Nepředpokládám však, že toto pojmenování by vám přineslo úlevu. Bylo by dobré rozhodnout se spolupracovat s psychoterapeutem, léčitelem. Pokud se rozhdnete aktivně svůj stav proměnovat, můžete mne kontaktovat. Přeji vše dobré.

angel píše: 5. 4. 2010, 13.43

Dobrý den,již jednou jsem Vám psala,ale asi jsem svůj problém nepopsala dostatečně.Mám velký problém se o svých problémech vyjadřovat a svěřovat se.Napíšu Vám věc která by se neměla psát veřejně,ale asi se mi otom bude lépe psát než mluvit.Prosím poraďte mi.Můj problém je už od mala.Narodila jsem se jako nechtěné dítě.Babička když se dozvěděla,že je matka těhotná moc si přála aby si mě nechali.Babička jako jediná se ke mě vždy chovala jako k člověku a ne jako ke zrůdě.Tak se ke mě chovali rodiče a má starší sestra a starší bratr.Ten mě mimochodem od mých 8let zneužíval.Samozřejmě jsem si to zasloužila a já byla na vině.Doma jsem vždy se vším pomáhala,peníze z brigád jsem jim povině odevzdávala.Problémy jsem nedělala,spíš jsem byla uzavřená.Nikomu jsem otom co se děje u rodičů nesměla nesměla říct.Hráli divadýlko o štastné rodince když někdo přišel na návštěvu.K sourozencům se chovaly moc hezky.Jako rodiče ke svým dětem.Pomáhaly jim se vším.Finančně nikdy nestrádaly.Přesto mě jako malou nechávaly přespat venku a v 18letech mě nadobro vyhodily na ulici.Do mé plnoletosti si mě nechaly jen aby to babičce nebylo divné kde jsem.Pak jí řekly,že jsem se kvůli práci odstěhovala.To vím od babičky,protože se mě tenkrát,když jsem u ní byla na návštěvě ptala jak se mi vede v práci.Nikdy jsem jí neřekla pravdu,moc by jí to ublížilo.Teď už je rok a půl po smrti.Ani ve škole jsem to učitelkám neřekla,když se mě ptaly co mi je.V 17letech jsem byla u psycholožky a chtěla se jí svěřit.Ta mi řekla,že mám jen problémy s dospíváním.Už tenkrát mě to na světě nebavilo,měla jsem závratě pocity úzkosti a bezmoci.Teď je mi 29let¨,pokusila jsem swe už bezúspěšně o sebevraždu.Vím je to ostuda,měla bych se za to stydět a taky se stydím,jen mám tak šílené stavy.Jako bych měla výpadek a stane se to.Teď ty stavy mívám zase a strašně často a už nevím jak se s tím poprat...Nechci ublížit příteli,tím že si zase ublížím.Prosím poraďte mi co mám dělat,abych byla normální?Děkuji moc

Odpověď: 6. 4. 2010, 9.38

Milá Andělko, je to na tom světě někdy trápení. Posbírala jste dost ran a ublížení. Je potřeba je hodně čistit. Dobré jsou různé meditace... spolupráce s anděli světla ... Zastavte se na kus řeči (nebo zatelefonujte) at můžeme probrat konkrétněji, co by pro vás bylo dobré. (kontakt naleznete: https://rovena.info/kontakt-psychologicka-poradna-psycholog-nymburk-kolin-mlada-boleslav-stredocesky-kraj.html )

matka 13 leté dcery píše: 5. 4. 2010, 11.17

Dobrý den, má dcera Sára se velmi nervuje. V poslední době nosí špatné známky. Také často zapomíná (zadám jí nějáký úkol a během 3 minut ho zapomene, i třeba to, že jsem jí slíbila jít do kina.). Chodí na gymnázium již druhý rok a nikdy se u ní tyto problémi nevyskytli. Byla jsem s ní na dětské psychologie, ale ona odmítla s psycholožkou komunikovat. Prý kvůli mé přítomnosti. Dětská lékařka mě tedy poslala s dcerou na neurologii. Co si o tom myslíte vy (o jejích problémech)? Myslíte, že byste s ní mohla promluvit telefonicky? Nebo jí mám nechat u psychologa samotnou? Dáte mi prosím kontakt na nějákého dobrého psychologa v Č.B, který dokáže vyjít vstříc? Předem děkuji

Odpověď: 6. 4. 2010, 7.47

Milá maminko, nechat ji samotnou u dětského psychologa je určitě vhodné. Pravděpodobně se jedná spíše o psychologický problém než o neurologický. Doporučuji, abyste absolvovali vyšetření nadání/intelektu a zároveň aby dcera spolupracovala s psychologem na vnitřním prožívání, aby se naučila rozumět sobě a vnitřně se zklidnit. Pokud dcera bude chtít se mnou telefonovat, je to samozřejmě možné. V Českých Budějovicích neznám kolegy (z Českého Brodu je to do Nymburka nedaleko). Přeji vše dobré.

Michael píše: 5. 4. 2010, 6.10

Dobrý den, mám takový problém. Chorobně žárlím na moji partnerku,ted nastoupila do zaměstnání a je to ještě horší. Snažím se ovládat,ale moc mi to nejde. Když to chci řešit tak řekne,ty jsi byl vždycky takový.Další problém je to, že když ted začala chodit do práce a já podnikám sám (dřív jsem ji více méně zaměstnával já)je jako když ožije,muže se v nové práci přetrhnout a já se "plácám" sám. Moje žárlivost je asi taková, že návštěva mé manželky u ženského lékaře pro mne byla utrpení. Odsoudit sám sebe mužu, je to jednoduché,každý mluví o tom jak je to hrozné žít z někým kdo žárlí,ale jak je žárlivci na to už nikdo nemyslí. V našem okolí jsme poměrně žádaní. Manželka je tolerantní, dříve jsme měli dokonce i společnou známost, ani jeden z nás nebyl "svatý". Ale ted cca 5let jak se říká "sekám latinu". O to víc mám pocit že manželce něco chybí.Nevím,je to taková směs divných nepříjemných pocitu ve mě. Dá se tak "žít"? A nebo to řešit s odborníkem? Děkuji za odpověd Michael

Odpověď: 6. 4. 2010, 7.23

Milý Michaeli, žít lze i v malejch botách, ale není to ono ;), to cítíte. Pokud se rozhodnete spolupracovat s psychoterapeutem, je třeba počítat s tím, že vás čeká kus práce na sobě samém, že proměníte něco ve svém nitru a pravděpodobně, že se to nestane za jedno setkání. Tak jako angličtina se lépe učí s lektorem, s rozvojem psychiky je to stejné. Pokud se rozhodnete spolupracovat se mnou, ráda vás uvidím. (další možnost je, abyste si sehnal literaturu, která se týká žárlivosti a při její četbě můžete zkoušet proměny sebe...)

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1