Online poradna

Psychologická online poradna – odpovídá psycholog, psychoterapeut

  • Dotazy můžete pokládat, pokud je okénko otevřeno, odpovědi naleznete do týdne rovněž zde. Poradna se uzavře po položení desátého dotazu v týdnu.
  • Po internetu poskytuji všeobecné informace. Při osobní konzultaci jsou informace k Vaší osobě zcela konkrétní.
  • Potřebujete-li dohovořit osobní konzultaci nebo online konzultaci s psychologem, kontaktujte mne.
  • Pokud si přejete odpověď mimo on-line poradnu, je třeba uhradit 120Kč na č.ú.: 2500034126/2010 .
  • Vše zde napsané bude zveřejněno.
  • Chcete-li ocenit fungování poradny, zasdílejte, některý článek/stránku z tohoto webu např. na Fb. Články naleznete zde.


Zapomenout

Skákal přes oves

Na zodpovězení čekají: Zoufalá, Myška, Kačka, Andrea

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1

berda píše: 17. 5. 2010, 8.15

DObrý den, potřebuji poradit. Jsem rozvedená a mám šesti letého syna. Jeho otec se od nás odstěhoval ve 3měsících věku syna. Od té doby navštívil syna vždy jednou za rok nebo rok a půl. Poslední návštěva byla 12.5.2009 a to při příležitosti soudního řízení. Syn neví kdo je jeho otec, nebyla možnost mu to sdělit. Nyní se otec domáhá setkání a rovnou mu chce prozradit, že otec je on. Syn je na toto téma velice citkivý a i při pohovoru na péči o dítě se odmítl vyjadřovat. S pracovnicí jsem v kontaktu a i ona vidí jako dosti nešťastné najednou prozradit tuto informaci, když mezi synem a otcem není zádné pouto. Pouto je třeba vytvořit a pak pokračovat. Otec o syna zájem jinak nejeví, nezavolá, nepopřeje k narozeninám, vánoců, neplatí pravodelně alimenty i bylo trestní oznámení pro rok neplacení. Nekonají se dárky prostě nic. I podle paní soudkyně která v naší věci vždy rozhoduje pronesla větu, že pokud manžel syna rok a půl neviděl už za ním ani nemá chodit. Moc dobře jsem si vědoma, že otec má právo na styk se synem a nehodlám mu bránit, ale především mi jde o syna. Nechci mu ublížit. Co teď?

Odpověď: 21. 5. 2010, 10.14

Berdo, podle mých zkušeností děti vždy zajímá, kdo je jejich otec a to i tehdy, když s mámou o tomto tématu nekomunikují, protože např. cítí, že je to tabu. Otec je pravdivá realita života syna a má na ni právo. Pštrosí politika a Tabu bere sílu, zpracování a přijmutí reality sílu dává.

vendulka píše: 17. 5. 2010, 7.54

Dobrý den, s manželem jsme 19. let spolu, máme dvě děti 18 a 12, celkem v pohodě. Manžel dělá v lese. Má stroje na přibližování dřeva, koně, spoustu zájmů jako je myslivost, kynologie, exotické ptáky apod. Já mám také své zájmy, zcela odlišné cvičení, zpěv, čtení, na stará kolena jsem začala s angličtinou. Společné zájmy nemáme. Teď k našemu problému, teda spíš mému, protože muž prý problém nemá. Muž nemluví, neřekne mě kam jede, jestli má nějaký problém nevím, nespí se mnou, nedokáže mě ani pohladit. Když se ho na něco zeptám, tak mě odpoví k čemu mě to bude. Zeptám se kde jsi byl, odpověď : bude ti líp, když ti to řeknu? Nikam spolu nechodíme, buď je unavený nebo nemá čas. Pokud jde se svými přáteli, únava mizí. Vím, že jinde problém s mluvením nemá. Dost často si smskuje s kamarádkama, posílá jim pozdravy na dobrou noc a na mě se často ani nepodívá. Loni jsme byly na dovolené, kterou domluvil on, týden nevylezl z pokoje, takže se synem jsem byla jenom já. Když jsem ho upozornila, že tam má kluka, tak se urazil, protože ON nám zaplatil luxusní dovolenou ( na Vranově ) a já jsem psychopat, který by se měl léčit. Když jsem se začala chovat jak on, tak ho nemám ráda a hned mám chlapa. Jsem mu naprosto ukradená a jsem z toho unavená a špatná. Nevím co dál. Prosím poraďte. Když jsem se zmínila o poradně, vzal to jako dobrý vtip, on problém nemá a když já jsem blázen, tak ať se léčím. Pohrození rozvodem taky nepomohlo, prý je mu to jedno, ať ho vyplatím. Díky za odpověď

Odpověď: 21. 5. 2010, 10.05

Milá Vendulko, vaše věta o pohodě se asi vztahuje k dětem, že? Jinak partnerský vtah mi v pohodě nepřipadá. Můžete ho vyplatit? Můžete rozdělit bydlení na dvě domácnosti?V partnerství platí: aby byla v partnerství rovnováha, je třeba, aby oba partneři dávali stejně - aby stejně spolupracovali - sama jistě víte , že je únavné cokoliv řešit, když nechtějí obě strany. Z vašeho psaní mám pocit, že se k vám manžel nechová s úctou a to je špatné...Pokuste se přenést a věnovat pozornost sobě a dětem, manžela nechte svobodně konat ... nechat ho být .... Sebe uvedte do harmonie, klidu. Bylo by dobré, abyste společně zašli k psychoterapeutovi, nebo alespon abyste ho vy sama vyhledala za účelem vnitřní harmonizace. Pokud sebe vyladíte, bude se Vám situace řešit s větším přehledem a klidem... také s terapeutem můžete vhodně formulovat dialogové věty vůči partnerovi... Přeji vše dobré a držím palce

A.S. píše: 17. 5. 2010, 7.20

Dobrý večer, potřebovala bych poradit, bydlíme s "partnerem" necelých 7 let spolu, máme 2 malé děti, nejsme oddání,ale poslední 3 roky se hodně změnil,často chodí za kamarádem, dává přednost jemu před rodinou a dětmi, jede z práce zajede za ním, kamarád je o hodně starší než "muž" ale ten ho prostě zbožňuje, mně nezavola, aby řekl kde je a s kým a kdy se vráti, já doma čekam, mám o něj strach, ten kamarád by mohl být jeho otcem, občas odjede něco zařídit na večer a vrátí se k ránu, opilý a ani mi mezitím nezavola, že se někde zdrží, že někde je (stává se to tak 2-3x do měsíce), nevím co mám dělat, když ho prosím ať mi aspoň zavola a sdělí kde je, tak řekne, že je to trapné, že stejně budu naštvana, a když to nedělal doma rodičům, tak s tím nebude začínat teď, že ho prostě nezměnim. Hodně je vázan na toho kamaráda a tím se oddaluje od rodiny, už nevím co dál, já ho mám ráda je mi s ním dobře, on říká že mě taky má rád, nechci rozbit rodinu a zničit vše co máme a nechat děti bez otce! Prosím pomozte, předem děkují za jakoukoliv odpověď! A.Samková

Odpověď: 21. 5. 2010, 9.52

Milá AS, nevíme, co vede partnera k takovému jednání. Jeho věta: "že je to trapné, že stejně budu naštvana, a když to nedělal doma rodičům, tak s tím nebude začínat teď." je nedospělá. Dospívající dítě se vymezuje vůči rodičům třeba tím, že odmítá dávat o sobě informace... dospělý člověk, který žije s partnerem, kterého si váží, nemá problém sdělit o sobě základní informaci kdy přijde (příp. kde je). Druhý partner by neměl vyčítat, pouze třeba konstatovat, že mu je líto, že spolu a s dětmi tráví málo času... v podstatě ale je třeba akceptovat, že druhý má i jiné zájmy než rodinu ... je třeba nalézt "polohu", která bude přijatelná pro oba... Pokud ostatní čas (kromě 2-3dnů v měsíci se máte hezky) je pro Vás hezký a nechcete situaci zhoršovat, přijměte tento fakt, nevyčítejte ... Když nebudete plná výčitek, můžete si po kamarádsku s partnerem popovídat, co mu vztah s tím kamarádem dává...

Poslední možnost píše: 17. 5. 2010, 7.07

Poslední dobou jsem sama na sebe stále naštvaná. Vůbec mě nic nebaví,je mi stále do breku.Mám perfektního manžela,syna-rodinu. Dokud jsem vydělávala víc než manžel byla jsem asi spokojená-když jsem pak měla v práci povyšovat tak se to manželovi vůbec nelíbilo-že syn je malý,,co blázníš,,.Nakonec povýšil on je to asi už 3 roky.On je spokojený a já vždy tak 2,3 měsíce dobrý a pak jsem zase v depkách.Nemám stálou pracovní dobu-určuji si jí sama-o to je to snad horší.Snažím se dělat samozřejmě dopoledne ale pak jdu z kanceláře domů zjistím že jsem vlastně nic neudělala a jen se hrabu v papírech-zakládám si data.To to jsem dřív dělala hlavně po nocích a to se manželovi moc nelíbilo-otevřela jsem si vlastní kancelář a teď si připadám že nedělám nic ani v kanceláři a ani doma.Hodiny čumím do PC.Likviduji emaily,zprávy,úkoly od nadřízených a vůbec z ničeho nemám dobrý pocit. Nejhorší je že ani doma nejsem moc spokojená na sex nemám ani pomyšlení-což manželovi vadí asi nejvíc.Jsme spolu 10 let máme 7leté děcko a před dvěmi lety jsme se vzali.Připadá mi to že náš vztah se stále jen zhoršuje.Když se narodil syn přestávala jsem mít chuť na sex,pak jsem asi po 2letech byla na nějaké operaci a já měla ještě menší chuť,před dvěmi lety jsme se vzali a mě to připadá že to nemusím mít vůbec.Manžel mě samořejmě chvilkama podezírá jestli někoho nemám-to jsem nikdy neudělěla a ani na to nemám pomyšlení.Ale moc se nedivím že má takové úvahy.Hrozně ráda se k němu tulím a to mě opravdu dělá dobře,ale vím že to nestačí. Také zjištuji že se nedokážu vůbec radovat,hrát si se synem-být veselá.Většinou ho jen honím aby udělal úkoly aby se učil a přitom je to tak prýmovej kluk. Doma mám poslední půlrok totální nechuť něco dělat,uklízet,vařit stále jen víc a víc si připadám neschopná a nemožná.Jsem děsná.Stále si říkám co musím udělat do práce a budí mě to,pokouším se vždy vše raději zaspat-je to ještě horší.Je mi hůř a hůř. Dík jste asi má POSLEDNÍ MOŽNOST

Odpověď: 20. 5. 2010, 15.38

Milá Ženo, určitě nejsem Vaše poslední možnost. Po internetu jsou možné jen obecné info - doporučuji Vaší pozornosti např.: knihu Tibetské umění správného života. Taky váš partnerský vztah by zasloužil společnou inventuru... Ono je třeba pečovat i o duševní stav/zdraví (nejen o tělo), je to práce soustavná a má své zákonitosti. Doporučuji Vám, abyste se na takovou cestu vydala, protože není důležitější práce než tato... Začněte třeba tím, že se přijměte ve své nedokonalosti, odpustte si nedokonalost, mějte se ráda taková, jaká jste ... (např. před zrcadlem prožijte zmíněné věty + "dělala jsem a dělám vše, jak nejlépe dovedu v danou chvíli s danými dovednostmi") Držím palce

Petromila píše: 17. 5. 2010, 6.20

DOBRY DEN.JSEM VELICE ZARLIVA A MANZELA NECHCI NIKAM POUSTET.KDYZ HO PUSTIM TAK MU DELAM ZARLIVE SCENY.CELY DEN A NEKDY I CELOU NOC PROBRECIM.MANZEL ME PRY MOC MILUJE A NIKDY BY ME NEPODVEDL.MAME DVE MALE DETI.NECHCI HO STRATIT.CO MAM DELAT.MAM SE JIT NEKAM LECIT.POMOHOU MI NEJAKE LEKY.ZA VASI ODPOVED PREDEM MOC DEKUJI.

Odpověď: 19. 5. 2010, 8.50

MIlá Petromilo, dotaz na žárlení je dost častý, asi se jednou rozhodnu připtravit podrobnější materiál k tomuto tématu...zatím mi na to nezbývá čas...doporučuji vyhledat si literaturu k tomuto tématu, když půjdete do knihovny, knihy o partnerství budou mít i kapitoly o žárlení... pomohou vám myšlenky urovnat; stručně: smiřte se s tím, že o partnera přijít můžete, pak je na vás, zda ten čas, který jste spolu, si budete užívat nebo ...(: ...(manžela k nevěře doženete). Proč je pro vás tuto skutečnost přijmout? Strach...? osobní spolupráce s terapeutem vám může pomoci pracovat s vnitřními mechanismy, které v sobě silně vnímáte. Držím palce.

LIBČA83 píše: 11. 5. 2010, 12.49

DOBRÝ DEN, MÁM TAKOVÝ DOTAZ OHLEDNĚ PSYCHICKÝCH PORUCH.. > TRÁPÍ MĚ VĚC, ŽE KDYŽ JSEM NAŠTVANÁ TAK DOKÁŽU PRÁSKNOUT DVEŘMI, > KDYŽ MÁM ZLOST, HÁDAT SE KVŮLI MALICHERNOSTEM, KDYŽ DOSTANU > MENSES TAK TO VĚTŠINOU PŘEJDE. > NEDÁVNO, I KDYŽ JSME S PARTNEREM TROCHU PILI JSME SE TAK > NEPOHODLI, ŽE JSEM MU ZABOUCHLA DVEŘE PŘED NOSEM. > TRÁPÍ MĚ TO, PROTOŽE JEJ MÁM RÁDA A NECHCI HO ZTRATIT. > PROTO BYCH CHTĚLA PORADIT ZDA SE JEDNÁ O PMS NEBO NĚJAKOU PSYCH. > PORUCHU. > MŮJ OTEC MĚL SCHIZOFRENII ZÍSKANOU PO NEHODĚ, BYL PÁRKRÁT > HOSPITALIZOVÁN, PROTO MÁM OBAVY. > DĚKUJI ZA ODPOVĚD S POZDRAVEM

Odpověď: 15. 5. 2010, 19.43

Milá Libčo, je prima, že si uvědomujete svou psychickou labilitu. Spíše než hledání diagnózy bych doporučovala hledání řešení. Kromě souvislosti s premenstruačním obdobím jste zmínila i alkohol. I alkohol může být spouštěč... doporučuji nepít - to je to nejmenší, co pro sebe a vztah můžete udělat. Pak doporučuji trénovat schopnost sebereflexe a sebepozorování. Můžete spolupracovat i s psychoterapeutem. Jj práce a proměna sebe samé je skutečně náročná práce a podstupuje ji nemnoho lidí.

Ladislav píše: 11. 5. 2010, 10.58

Zdravím, před měsícem jsme se rozešli s přítelkyní, byli jsme měsíc od sebe..Poté jsem zjistil, že ji stále miluji, tak jsem se to pokusil dát opět dohromady..Vše se povedlo..Milovali jsme se. Potom mi, ale řekla, že se několikrát vyspala s mým bratrem během toho měsíce. Můj bratr má vztah už 2 roky a ,,prý tu svoji´´ hrozně miluje, ale teď udělali něco takového..Vím, že jsme spolu nebyli ten měsíc..Vyrovnal bych se s tím, kdyby to byl kdokoliv jiný, ale můj bratr- je mi z toho na zvracení..nemůžu spát, mám hrozný vztek..vím,že můžete těžko najít řešení..jen bych potřeboval slyšet zda s ní mám být i nadále, když mi tvrdí se slzami v očích jak mě stále miluje..ta představa, jak s ní spal můj bratr mi strašně ubližuje..

Odpověď: 15. 5. 2010, 19.37

Milý Ládo, 1. rozhodněte se, zda je pro Vás důležitější zabývat se představou sexu vás a vaší dívky a rozejít se s ní nebo s ní žít hezký vztah a odpustit všem zůčastněným... 2. jinou možnost pro svůj klid nemáte (3. holt bratry někdy spojuje podobný vkus :) , vaše dívka taky skrze vašeho bratra mohla vnímat spojení s Vámi... a bratr se mohl pokoušet držet dívku ve Vaší rodině...- důležité je, že se máte všichni rádi, a holt se to vyjádřilo sexem).

Hela M. píše: 11. 5. 2010, 5.52

Dobrý den. S manželem máme už léta krásný život. Ale bydlíme v bytě s manželovo babičkou, která má dvě děti, který o ní nejeví moc zájem. Tak tu bydlí s námi, nebo vlastně my s ní. Na to, že jí je 78 let je velice čiperná a bystrá. O babičku se ráda postarám, ale poslední dobou mě začala hodně zneužívat. Hlavně, když není manžel doma. Myslím, že si ze mě udělala služku. Je to od té doby, co jsem začala marodit. Celý týden mi nepomůže vůbec s níčím, ba ještě mě úkoluje, co mám udělat a jak bych to měla udělat. A tohle vařit nemám a toto je moc slané a toto zase moc kyselé a tohle jí nechutná atd. Celý den sedí a vyšívá, nebo plete. Nejhorší je, že ještě schválně dělá nepořádek, jako např. že plive kolem sebe zrníčka z hroznového vína, stírá ze stolu drobky a smetí na zem. Myslím si, že mi to dělá naschvál.Několikrát jsem jí domlouvala, ale nic to nepomáhá. Kdyby nebyla duševně zdravá! Ale jí to myslí až moc dobře. Mám velký boesti v noze a brzy mě čeká operace páteře. Manžel když je doma, tak mi hodně pomáhá. Babičce už hodněkrát domlouval, aby mi pomohla alespoň oloupat brambory a zeleninu a babička mu vždycky řekne, že by jsme byli rádi kdyby už nebyla. Každou sobotu k nám na návštěvu jezdí manželova sestra (její vnučka), tak to se může přetrhnout a peče pro ní koláče a buchty. Sotva vnučka odjede, tak se babička vrátí do starých kolejí. Tento byt jí kdysi patřil, ale nechala ho napsat na mého manžela s tím, že tu s námi dožije. Mívala jsem jí kdysi moc ráda, ale nyní bych se nejraději odstěhovala.

Odpověď: 11. 5. 2010, 8.36

MIlá Helo, manžel s ní zkoušel mluvit? Bylo by dobré, abyste i o svých pocitech s manželem mluvila... I babičce by bylo dobré říci, o čem uvažujete, jak se cítíte ... a že pokud se situace nezmění, pravděpodobně se odstěhujete a budete za ní jezdit tay jen na návštěvu...

šmudlina píše: 10. 5. 2010, 19.27

Zdravim.Mam přes rok přítelkyni(24)(mě je19),a máme ve vztahu problémy.Jsme obě žárlivé.já moc citlivá a vyčítavá.Přítelkyně je 9 let středně závislá na pervitinu a alkoholu(já sem taky trochu fetovala a pila,ale teď už jen minimálně) a má to tak nějak nesrovnaný v hlavě,často a posl.dobou je to horší.Když je opilá je na mě hrozně agresivní,psychicky vše obrací na mě,nenechá si nic vysvětlit,svou vinu vzápětí obrací na mě,vyhazuje nebo ničí věci co něco znamenaj pro náš vztah.většinou to zkončí porvánim.at dělám cokoliv někdy má nervy i střízlivá.často je pryč.Vytočí jí sebemenší věc,je vztahovačná,myslí si že mi něco vadí,že jí budu něco vyčítat ale třeba to tak někdy neni že bych jí něco zas chtěla vyčíst.Ona to ví,že si to nezasloužim.Sama ale neví proč se tak chová.Jinak je to ůžasnej člověk.Musim ještě dodat že dříve než mě poznala fetovala každý den a hrozně moc.A prý se kní nějací lidé zachovaly hnusně.Možná se její mozek brání,tomu co bylo..Moc se milujeme a nechcem se oputit.Přítelkyně se snaží ale sama psychycky neví..díky moc za nějakou radu.šmudlinka

Odpověď: 11. 5. 2010, 8.30

Milá Šmudlinko, drogy mění vědomí člověka... ano, to víte... při dlouhodobém užívání proměnují i sobnost... čím dřív člověk začne brát drogy, tím horší následky na život. V 15 letech osobnost člověka není kompletně vybudována, říká se, že člověk ve vývoji zamrzne na té úrovni, kdy začal brát drogy. Toto samozřejmě neplatí do Z., ale za úvahu to stojí... Radu, kterou asi nechcete slyšet je, aby podstoupila systematickou léčbu závislosti nejlépe pobytovou. Kontakty, které se mohu hodit: http://cervenydvur.cz/, http://alkohol-alkoholismus.cz/apolinar-oddeleni-pro-lecbu-zavislosti-vfn/apolinar-pl-luzkove-oddeleni-pro-zeny . Pokud nedojde k systematické, dlouhodobé léčbě, není pravděpodobné vyrovnané partnerství...

Pavlína píše: 10. 5. 2010, 19.03

Dobrý den, Je mi 23 let a jsem půl roku od porodu své dcery.. Vůbec nevím co se to semnou děje ale od porodu, se u mě projevůjí stavy ze kterých se nemůžu dostat. Furt mam v sobě strašnou úzkost. Moje sebevědomí kleslo na úplnou nulu. Cítím se ze sebou strašně neskopojená. Mám hrozný pocit, že jsem špatná máma a hrozná manželka. Miluju svoje dítě a svého manžela, ale jsem v takovym zvláštnim stavu jak úplně mimo. Před porodem jsem byla strašně akční a furt jsme se s manželem smály a teď mam pocit, že na nic nemam sílu... prosím poraďte mi chci být zase jako dřív...

Odpověď: 11. 5. 2010, 8.19

Milá Pavli, znáte to: dvakrát nevstoupíš do stejné řeky ... Doporučuji spolupráci s psychoterapetem ... můžete kombinovat s antidepresívy... Taková situace je výzva jak poznat sebe sama... Pro začátek si sedněte k zrcadlu, usmějte se na sebe, mějte se ráda... samozřejmě, že jste pro dceru nejlepší možná máma (jinak by se Vám nenarodila..) Držím palce.

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1