Online poradna

Psychologická online poradna – odpovídá psycholog, psychoterapeut

  • Dotazy můžete pokládat, pokud je okénko otevřeno, odpovědi naleznete do týdne rovněž zde. Poradna se uzavře po položení desátého dotazu v týdnu.
  • Po internetu poskytuji všeobecné informace. Při osobní konzultaci jsou informace k Vaší osobě zcela konkrétní.
  • Potřebujete-li dohovořit osobní konzultaci nebo online konzultaci s psychologem, kontaktujte mne.
  • Pokud si přejete odpověď mimo on-line poradnu, je třeba uhradit 120Kč na č.ú.: 2500034126/2010 .
  • Vše zde napsané bude zveřejněno.
  • Chcete-li ocenit fungování poradny, zasdílejte, některý článek/stránku z tohoto webu např. na Fb. Články naleznete zde.


Zapomenout

Skákal přes oves

Na zodpovězení čekají: Zoufalá, Myška, Kačka, Andrea

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1

E. píše: 28. 6. 2010, 15.59

Dobrý den, chtěla bych se zeptat, zda v mém případě návštěvy u psychologa by mi prospěly? Můj problém nastal už v dětství... Moji "rodiče" se rozvedli přibližně, když mi byli 3 roky... Postupem času, co jsem vyrosla, tak jsem se začínala od každého dovídat "pravdu".Matka mi tvrdila, jak otec přijel denně z prácem, místo toho, aby jí pomohl se mnou či s úklidem, odešel do hospody... Otec mi zase řikal, že má matka jen a jen flámovala. V pátek se sebrala a odjela a vrátila se až v neděli večer. On si po víkendech přivydělával a po "melouchách" mě brával s sebou a někdo se o mně vždy postaral. Řádově 5 let jsem svého otce neviděla. Má matka se mezi tím vdala a pořídila si dítě. Já mezitím začala komunikovat se svým otcem, a každý víkend, kdy si pro mě má matka společně se svým manželem přijeli, tak otec vždy udělal scénu v podobě, že z matčinýho manžela tekla krev. Já vždycky seděla v autě a brečla..:-( Ve svých 13 letech, jsem začínala mít konflikty s matčiným manželem. Začal si na mě dovolovat ve smyslu, že schválně chodil a vrážel do mě atp..., s mou matkou jsme se hádaly, protože mi nevěřila, co si ke mně její manžel dovoluje... Vždycky na mě jen řvala, že si nevážim toho, jak je na mě její manžel hodnej a pozornej... Jednou mě kvůli tomu zmlátila, tak že jsem měla naraženej nos..Abych upřesnila situaci, po tom, co mě má matka zmlátila a já se odstěhovala k otcovi, tak jsme se neviděly okolo třičtvtě roku...Matka na mě nic neplatila otcovi... Soudem jsem byla svěřena matce, tenkrát v té době otec tvrdil,že si mě uživí...a tenkrát jsem se odstěhovala k mému otci... S tím to nebyl taky žádnej "medík".. Když mi bylo 15 let, tak mě vyhodil, protože jsem si našla kluka, který se mu nelíbil... Respektivě mě vyhodil k matce, která mě dala na intr... otcovi... Soudem jsem byla svěřena matce, tenkrát v té době otec tvrdil,že si mě uživí... Nicméně tak jsem byla přes půl roku na intru... Kde jsem opravdu jen přežívala... Pak se mi otec ozval a já se vrátila k němu, páč s matkou a tím jejím jsem být nechtěla... Dny utíkali a já se seznámila s jedním klukem... Byl ženatej a měl dvě děti... Jenže manželství mu nefungovalo a s ženou nežil... Byli jsme spolu kamarádi... Po několika měsících jsme spolu začli chodit... A já se s tím svěřila matce, nevím, proč mě to tenkrát napadlo, myslela jsem si, že mi bude nejbližší osobou,bude mít radost, že já mám radost...Sekla jsem se..:-( Řekla to otcovi, a ten opět jen na mě řval...:-( Opět mě vyhazoval, jenže má matka řekla,že když bydlíme spolu, tak ať si veškeré spory řešíme spolu a jí do toho netaháme...Tenkrát jsem matce dlouho dobu vyčítala, že se mě a mýho štěstí a radosti nezastane... Dalši zklmání:/ V té době mě otec sledoval, jak ráno jezdím do školy, jak se vracím ze školy, kde a s kým trávím volný čas a nesměla jsem pomalu nikam chodit...Říkala jsem mu,že ho mám moc ráda, ale jak já se mu nepletu do jeho soukromý, tak to samý bych chtěla od něho...Aby mě respektoval a dal mi šanci na svůj vlastní život...Moje matka za mého dětství a do dnes měla neskutečně mnoho milenců a já v tom vyrůstala..:-( a proto vím, že je strasně důležité opora a láska a to mi dal "můj přítel, který se našim nelíbíl"..Můj přitel se snažil o jakoukoliv komunikaci s našima..Psal dopisy, psal e-maily a naši ho stále zavrhovali a odsuzovali...Tajně jsme se vídali, třeba jen jednou za týden na 10 min...a to jsme bydleli 50 metrů od sebe...Na konci ledna mě otec vyhodil z baráku a já šla k příteli... Půl roku spolu bydlíme, od rodičů jsem neviděla ani korunu.. Nekomunikojou se mnou, jen slýchávám, jak otec na mě nadává těma nejhoršíma slovama, měla jsem možnost ho vidět, když mi vyházel mé věci před dům a já si tam musela dojít, řval na mě z okna ty nejhnusnější nadávky. Po půl roce mi má matka poslala 1 100,-, co bylo určený před 15 lety jako alimenty, které otec musel posílat. Otec mi psal zprávy, jak mě vydědí, jak mě nechce znát, ať mou matku neobtěžuju e-mailama ať ho i mou matku neotravuji, měla jsem snahu s ní komunikovat, když jsem jí volala, nechávala se zapírat jak jejím manželem, tak mym bráchou.Bydlím na malé vesničce, a otec nemohl zkousnout názor ostatních lidí, že jsem se zamilovala do "ještě ženatého chlapa" Když jsem volala otcovi a chtěla jsem se domluvit na schůzce, tak ten mi pro změnu řikal, jaký má známý, jak mě zničí. Nevim, jak si počít... Zdává se mi o obou rodičích, ze spaní prý křičim a brečím.. Strašně mě to trápí. Zjišťovala jsem si potřebné informace, jaký nároky můžu jako studentka uplatňovat, co se týče finanční stránky. Můžu podat trestní oznámení, za zanedbání povinné výživy... Mám z toho strach, co bude, jak to bude.... Po tom všem mám "rodiče" ráda a nechci, aby to tím soudem zkončilo... Má matka se mě nikdy zastala před otcem, protože mám mnoho dluhů a je naučená, že když nemá peníze, že řekne otcovi, a ten jí vždycky půjčí, proto se za mě nikdy v životě nepostavila, aby měla přisun peněz od mého otce. To u soudu budeme řešit, že mě rodiče vyhodili, jen proto, že mám ty hodnoty, které mi naši nedávali? Jako lásku, pochopení a podporu?Naši mě jen a jen podceňovali, že nedodělám školu(mám ještě rok do maturity), když se mi stal úraz, byla jsem na operaci s okem a měla jsem půl obličeje sešitej, tak mi otec řikal, že vypadám strašně a musela jsem na týden k matce, co mě pustili z nemocnice, aby se o mně postarala....První věta po mém příchodu z nemocnice od mého otce zněla, že vypadám příšerně... Ani jednou za mnou do nemocnice nepřišel..:-( Mimochodem ten úraz, mi udělala jedna opilá slečna a řešilo se to u soudu a podmínkou... Na oko špatně vidím a obličej mám bohužel poškozenej jizvama:-( do dneška mám z toho "mindráky":-( a kterýma mi otec nepomohl..Jen jsem slýchávala, jak špatně vypadám:-(, že jsem měla krásnej obličej a teď vypadám, jak kdybych se vrátila z druhé světové:-( Píši zmateně, páč je toho moc s čím mě naši zklamali a co všechno mě bolí:-( v§bec nemám tušení, co v této situaci mám dělat.... Jsem přecitlivělá a skoro při každém podnětu, co mi připomíná rodiče se rozbrečím...Můj přítel mi neskutečně pomáhá, ale stejně to není ono, možná to pochopíte, možná ne... Ještě bych chtěla dodat, že než mě otec vyhodil, tak díky tomu, jak se ke mně choval tak jsem se natolik zhoršil můj prospěch, že jsem málem propadla, teď jsem opět ve škole v pohodě a uteklo mi o pár vyznamenání...Poradíte mi, prosím Vás? Díky za odpověď...E.

Odpověď: 2. 7. 2010, 18.41

Milá E., příběh smutný... Evo, je třeba, aby jsi se uměla za sebe postavit, aby jsi se mohla dále připravovat na povolání. Rodiče vůči tobě mají vyživovací povinnost, v této věci ti mohou pomoci na oddělení péče o děti při městském úřadu. Určitě by pro tebe bylo dobré i nalézt nějakou osobu, se kterou budeš třeba i příležitostně spolupracovat při udržování životní rovnováhy. Držím palce.

Alena Novotná píše: 28. 6. 2010, 10.05

Dobrý den, je mi 21 a v poslední době trpím depresemi. Často se mi rychle zkazí nálada, jsem podrážděná a je mi i do breku. Stává se to hlavně nejvíce, když jsem s přítelem ve společnosti, kde jsou dívky, které jsou hezčí a hlavně sebevědomější, než jsem já. Připadám si ošklivá, často si prohlížím na interneut fotky přítelovi ex přítelkyně a porovnávám se s ní. Přitom vím, že jsem pohledná, muži se o mě zajímají, spousta dívek a žen mi závidí. Ale bohužel vím, že je to problém v hlavě. Cítím se méně cenná a mám hrozně malé sebevědomí.. Měla bych zájem o terapii u Vás, chtěla bych se také opatat, jaké máte ceny. Předem děkuji za odpověď.

Odpověď: 2. 7. 2010, 18.21

Milá Aleno, ráda s Vámi budu pracovat, objednání je nejlepší telefonické. Obvyklá cena je 500Kč za setkání v rozsahu 1,5h. Je to pro Vás přijatelné?

Leoš píše: 28. 6. 2010, 7.47

Dobrý den, mám ženu a 2děti jsme spolu 8 let.Moje manželka zřejmé trpí nějakou psychickou poruchou možná schizofrenii.Když to na ni přijde tak po nás s dětmi pořád křičí a nebo naopak mlčí a nepromluví s námi i několik dní.Navrhl jsem jí že s ní zajdu na nějaké odborné vyšetření ale ona o tom nechce ani slyšet ,že prý z ní blázna neuděláme. Náš vztah jejím chováním dost trpí,na druhou stranu když má ty lepší dny tak jsme spokojená rodina.Zkuste mi poradit jak ji přimět zajít na to vyšetření.Děkuji za sebe i děti Leoš

Odpověď: 2. 7. 2010, 18.18

MIlý Leoši, to je hodně složitá situace, jedněm známým se podařilo ženu dostat ke spolupráci s psychiatrem tak, že to měli předem domluvené s psychiatrem a s ní jeli jako no vyšetření na internu - a ona skutečně začala spolupracovat - takových příběhů bývá však nemnoho. Často je to situace takřka neřešitelná. Můžete zkusit pohovořit s obvodní lékařkou. Můžete iniciovat setkání u psychoterapeuta se slovy, že vy si nevíte rady, že máte problém a potřeboval byste od ní pomoci. Držím palce.

E píše: 28. 6. 2010, 2.28

Dobrý den Je mi 27 let a bydlím stále u svých rodičů. Ne ,že bych se nechtěla osamostatnit , mám i báječného přítele,který by se mnou chtěl bydlet.Ale on bydlí 110 km ode mě. Složitost mojí situace spočívá v tom,že já za ním několikrát týdně dojíždím,ale odstěhovat se asi úplně nechci. Mám dobré zaměstnání ,práce mě baví vydělám si slušné peníze ,lidi tu mám ráda.. On za mnou taky moc nechce,protože má ve svém městě spoustu koníčků a na víc 10 letého syna( sním já mám vztah mírně napjatý - je to jedináček ). A mě už začíná připadat,že se nic neděje k lepšímu. Že moje budoucnost jaksi není..

Odpověď: 2. 7. 2010, 18.08

Milá E., situace, jak ji popisujete, nevykresluje pár jako stabilní, ale jako velmi vratký. Cítíte se uvízlá a vy chcete dál. Máte možnosti - jít za ním a risknout to (pravděpodobnost, že se tam nebudete cítít dobře je velká), zůstat tam, kde jste nebo odstěhovat se od rodičů do samostatného bydlení a rozejít se s partnerem... Přeji hodně odvahy do nových začátků.

anicka píše: 23. 6. 2010, 9.39

Dobrý den prosím o poradu ja porad jsem nadrzena a delam sex s medvidkem ktereho ma uz 5 let co amm delat ani ny robertka nemam protoze jsem chuda tak to delam s medvidkem dekuju poradte mi naschle

Odpověď: 25. 6. 2010, 18.49

:)

Naďa píše: 23. 6. 2010, 9.39

Dobrý den.Chtěla bych se zeptat,co mám dělat,když se mnou nikdo nechce spát...je mi už 39 let a jsem pana...A bojím se toho...sice jsem to zkoušela s banánem ,ale jsem dál nemohla prostě...

Odpověď: 25. 6. 2010, 18.49

Milá Nado, sexualita by měla přinášet radost, hrát si s tělem, dělat mu dobře - nejde o úkon protržení panenské blány... Až přijde čas, můžeš si zaplatit gigola.

Klára píše: 23. 6. 2010, 9.38

Dobrý den . Je mi 19 let a mám přítele už náký 3 roky a pořád se bojím se s nim vyspat :-( Jsem ještě panna .. Bojím se ..Nevim co je na tom špatně :-(

Odpověď: 25. 6. 2010, 18.47

Milá Kláro, hraj si se svým tělem, neboj se ho, hlad se, vzrušuj se dělej si příjemně, dovol i příteli, aby ti dělal dobře... Pokud máš pocit, že to sama nezvládáš, stav se třeba na konzultaci...

eliška píše: 23. 6. 2010, 9.38

Ahjdnes mi ukradli mobil, strašne se mi klepou ru ce nemam co delat....... pomocte mi už to nezvládám!!!n HELP ME PLEASE

Odpověď: 23. 6. 2010, 9.44

Milá Eliško, zhluboka se nadechni a v klidu vydechni, to opakuj, stůj pevně chodidly na zemi a uvědom si, že kdyby ti ujel vlak nohy, byla by to situace výrazně pro tvůj život horší. Uvědom si, že tato situace není tragická. Držím palce.

Adéla píše: 21. 6. 2010, 14.22

Dobrá den je mi 16 let a mám kamarádku které je 13 let. Jednou když jsem byla u nich doma se stalo něco divného. Koukali jsme společně na filmy a společně jsme usínali na zemi v jejich obýváku. V noci jsem se vzbudila a lekla jsem se stínu nade mnou. Kamarádka mě prstila. Nemohla jsem nic dělat zdržel mě její starší bratr kterému bylo 17let. Poté se vyměnili a její bratr do mě vnikl. Nebylo to znásilnění protože já jsem se nijak nebránila ani jsem nechtěla přestat. Vím že to není dobré ale byl to velmi vzrušující a nezapomenutelný zážitek. Myslela jsem že to pro kamarádky bratra bude něco co nás spojí. Asi 1 měsíc jsme spolu chodili a spali. Byl to pro mě nejkrásnější měsíc ale pak se to zvrtlo. Spali jsme spoli asi 2x denně já jsem mu kouřila pennis a on mě prstil. Pak mě odkopl jako použitý hadr. Byla jsem zničená, nedošlo mi že byl se mnou jenom kvůli sexu. Je to už víc jak 3 měsíce ale já ho pořád miluju. Nedokážu se od něj odpoutat ačkoliv vím že bych měla za to co mi udělal. Poradíte mi jak na něj zapomenout?

Odpověď: 25. 6. 2010, 18.45

Milá Adélko, potřebuješ si moc pohladit srdíčko; představ si, že to srdíčko, jak vyběhlo k tomu klukovi, že si ho bereš zpátky, protože patří k tobě... Doporučuji ti knihu Rgyptská magie lásky - tam nalezneš rituálky, které ti pomouhou provést rozloučení se s tím klukem. Pro tebe je to mmj. zkušenost o tom, že svoji tělesnost chceš dávat s láskou, že kluk, který začne sexem obvykle taky sexem zkončí... Držím palce.

Petra píše: 21. 6. 2010, 14.14

Dobrý den, je mi 18 let a chtěla bych poradit. Mám přítele kterému je 52 let. Vím, že je o mnoho let starší, ale máme se rádi, vzájemně se doplňujeme. Byl to on kdo mě připravil o panenství. Moc ho miluju ale rodině se to nelíbí a už se mno ani nemluví. Když zavolám zvedne to maminka která se mě nevrle zeptá co chci a poté mi to položí. Nechci se s Františkem rozejít, miluju ho. Co mám tedy dělat? Poraďte prosím.

Odpověď: 24. 6. 2010, 8.21

Milá Petro, docela rodiče chápu v tom, že Vaší volbou nejsou nadšeni, ale chápu i Vás, že když jste zamilovaná, že musíte žít v souladu se svým citem, ten má přednost před vůlí rodičů. Moc nerozumím tomu, proč by se s Vámi mamka nechtěla kvůli tomu stýkat. Samozřejmě, že se s ní můžete stýkat pouze sama, bez Františka, pokud si ona kontakt s Fr. nepřeje. Věřím, že se kontakt s rodiči obnoví. Můžete mamce i napsat, že je pro Vás důležitá, že ji občas chcete vidět, ale že nyní jste s Fr. štastná a nemumíte a nechcete to jinak... Držím palce..

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1