Online poradna

Psychologická online poradna – odpovídá psycholog, psychoterapeut

  • Dotazy můžete pokládat, pokud je okénko otevřeno, odpovědi naleznete do týdne rovněž zde. Poradna se uzavře po položení desátého dotazu v týdnu.
  • Po internetu poskytuji všeobecné informace. Při osobní konzultaci jsou informace k Vaší osobě zcela konkrétní.
  • Potřebujete-li dohovořit osobní konzultaci nebo online konzultaci s psychologem, kontaktujte mne.
  • Pokud si přejete odpověď mimo on-line poradnu, je třeba uhradit 120Kč na č.ú.: 2500034126/2010 .
  • Vše zde napsané bude zveřejněno.
  • Chcete-li ocenit fungování poradny, zasdílejte, některý článek/stránku z tohoto webu např. na Fb. Články naleznete zde.


Vážený pisateli, tento týden již bylo položeno mnoho dotazů a není v mých silách odpovědět na více. Máte-li zájem, vyčkejte, poradna se otvírá vždy v neděli o půlnoci pro 10 dotazů. Pokud máte zájem o zodpovězení dotazu mimo poradnu on-line, zašlete dotaz na email: radana@rovena.info a 120Kč na č.ú.: 2500034126/2010.

Na zodpovězení čekají: Zoufalá, Myška, Jiří Hofman, Ales, Ales, Lara, Karelfrantapepik, lucie, Iva Suchánková, mačička89, Stella, Adéla

Starší dotazy:

572 571 570 569 568 567 566 565 564 563 562 561 560 559 558 557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1

pan M píše: 5. 7. 2010, 7.16

Dobrý den už od dětsví sem procházel dost velkým stresem.Nyní ale nedokážu unýst stresové situace a věc se mnou postupuje až k psychickým záchvatům.Mám strach že v takovéto situaci bych mohl udělat i věci kterých bych litoval.Rozhodně přemýšlím o tom že bych se s někým poradil, ale mám práci ve které si toto nemohu dovolit.

Odpověď: 10. 7. 2010, 11.09

Milý M., moc Vám nerozumím, obzvláště nerozumím poslední větě. Připadá mi, že sám sobě roztáčíte kolo, utahujete smyčku... Přeju Vám, abyste se rozhodl, vyhledat pro sebe to, co potřebujete.

I. píše: 4. 7. 2010, 23.05

Dobrý den, je mi 18 let a mám problém sama se sebou. Je to pro mě strašné přiznání ale trpím tím asi od narození. Bojím se cizích lidí, nebo mám strach projevit svůj názor i třeba u lidí které znám. Když přijdu do neznámého prostoru, najednou se uzavřu a nevím co říkat,jak se projevovat a vlastně co dělat. I třeba když sem doma a dojde někdo cizí tak najednou nevím jak se bavit. Chci už to jednou pro vždy vyřešit, ale nevím jak. Jako malá sem byla taková tichá, lidi mě brali jako že nemluvím, někteří říkávali i že neumím mluvit. Pamatuju si že mamka mě vzala i k psychologovi, ale tam sem taky nemluvila, moc nevím jak to tehdy řešili ale ne nijak závažně. Přála bych si aby mi to bylo jedno, na druou stranu jo u některých sem podle mě v pohodě a mají mě rádi ale já se cítím méněcenná. Zažívala sem i super časy, mám kamarády, už se mi podařilo to překonat, byla sem i spokojená, bavila sem se a kašlala sem na lidi a říkala si ať si o mě říkaj co chcou, byla jsem taková oprsklá, hodně "kamarádů", prostě jsem si užívala, někteří mě neměli rádi, ale bylo mi to jedno, to bylo asi před rokem. Jenže pak se všechno začalo kazit a já šla zase ke dnu. Když tak vzpomínám tak těch časů bylo víc co sem si užívala, ale problémy s cizíma lidma jsem měla vždycky, možná míň, i to v tu danou chvilu třeba vymizelo úplně, ale teď mám pocit že mě to pronásleduje celej život. Doufám že mi aspoň trochu rozumíte a napíšete mi nějakou radu...

Odpověď: 8. 7. 2010, 12.30

Milá I., je prima, že máš se sebou zkušenost, že to dokážeš. Je dobré naučit se vedomě pracovat se svými pocity a proměnovat je. Můžeš se inspirovat v knize Miluj svůj život a také Focusing. Tak jako naučit se tancovat je dobré s trenérem doporučuji i tobě spolupráci s psychoterapeutem, protože s ním snadněji nalezneš tvoje individuální bloky a v meditaci proměníš. Jsi-li z okolí, můžeme se domluvit na setkání.

Dáša píše: 30. 6. 2010, 8.03

Dobrý den.Chtěla bych se zeptat co mam dělat,když mam na prsou čárky....bojim se vzít tryčka s velkým výstřihem aby se mi jikdo nesmál.... U nikoho jinýhojsem to ještě neviděla...

Odpověď: 2. 7. 2010, 18.51

Nerozumím.

P. píše: 29. 6. 2010, 21.01

Dobrý den, už od malička trpím přehnanými obavami. Bojím se, že se něco stane mým blízkým. Když jsem nervozní, mám různé zlozvyky, které mě "uklidňují". Píši v uvozovkách, protože když je provádím, tak se na sebe zlobím, že jsem slaboch a musím to dělat. Například, několikrát zkontroluji, zda jsem vypojila konvici ze zásuvky, zda jsem zavřela dveře. Opakuji to třeba 6krát. Vždy, když mám provést svůj zlozvyk, a vnitřně si říkám, že ne - neni to racionální, tak začnu myslet na to, že se něco stane mým blízkým, když to neudělám, a tím se vlastně donutím to provést. Je to strašně vyčerpávající. Trpím i nízkým sebevědomím. Mám strach, když mám jít mezi větší skupinu cizích lidí. Bojím se toho, že mě odmítnou, že se nějak ztrapním. Poslední dobou se bojím jít i do krámu. Když se na mě lidé dívají, tak si hned myslím, že si o mě myslí něco negativního. Není mi příjemné chodit ani kolem skupinek lidí, kteří sedí např. na lavičce. Mám strach, že na mě budou něco říkat. Nevím,jestli to vše neberu příliš vážně a osobně. I jako malé dítě jsem se necítila dobře mezi cizími lidmi, ale přijde mi, že čím jsem starší, tím se to zhoršuje. Je mi 22let. Jsem z toho už vynervovaná. Kdokoliv na mě někdo řekně něco kritického (i oprávněně) tak je mi hned do breku a mám pocity méněcennosti. Moc vás prosím o radu.

Odpověď: 2. 7. 2010, 18.53

Milá P., skutečně doporučuji začít spolupracovat pravidelně s psychoterapeutem, krok po kroku pracovat na vlastní sebeproměně. http://cz.lundbeck.com/cz/public/what_we_do/depression/default.asp užitečné materiály vpravo, spolupráci s terapeutem však nenahradí.

Lili píše: 29. 6. 2010, 20.33

Dobrý den, potřebuji poradit. Bydlím s přítelem, již to bude dva roky. On má rád pořádek, a mě zase nevadí, když někdě leží mikina či talíř. Pořád si stěžuje, jak je doma neuklizeno, jak nejsem schopná nic udělat. Já už jsem z toho na nervy, jak mi pořád říká, že jsem neschopná uklidit. Já se snažím uklízet, ale když pak jednou není uklizeno, tak mi to hned vmete, a já tenhle nátlak prostě špatně snáším. Pořád jakoby mi naznačoval, že to není to co čekal, a já prostě to, že sem nedosáhla "jeho představy" nesu špatně. Cítím se neschopně. Někdy mi připadá, že má radši pořádek než pohodu domova. Dále si ze mě pořád dělá srandu. Myslí to ve srandě, ale mě to legraní nepřipadá. Například když mi říká, že jsem tlustoprdka (jsem štíhlá, sice trochu nezpevněné tělo mám, ale nic hrozného). Na mě to působí špatně, on si zřejmě neuvědomuje, že mě tím shazuje sebevědomí, a legrační mi to rozhodně nepřijde. Když mu řeknu, že se mi to nelíbí, tak se urazí, že nemám smysl pro humor, a nakonec je to vlastně moje vina. Co jsem s ním, tak mám sebevědomí o mnoho nižší než dříve. Přijdu si neschopná. Moc vám děkuji za radu.

Odpověď: 2. 7. 2010, 18.50

Milá Lili, přítel prověřil, jak to s vaší sebejistotou skutečně je. Samozřejmě je třeba žít tak, abyste se cítila přirozeně, nelze se znásilnovat. Přítelovy narážky neberte osobně - můžete mít podobné úsměvné věty na jeho pořádkumilovnost. (to nevylučuje, že když vás to napadne, můžete mikinu uložit)

Honza píše: 29. 6. 2010, 19.20

Dobrý den, v poslední době jsem začal mít problém s koktavostí. Na logopedii se shodli na tom, že to bude problém spíše psychologického rázu. Dříve jsem byl ve společnosti dosti výrečný a vtipný, zvláště po pár drincích. Nyní se bojím už i jít posedět s přáteli někam do restaurace, protože již po prvním pivu, začínám koktat a bojím se něco říkat. Tato situace se v poslední době zhoršuje a už mám strach vystupovat slovně na veřejnosti i bez užití alkoholu. Tato situace u mě nastala až v posledním půlroce. Díky za radu. Také by mě zajímalo, zda by problém šel odstranit například hypnozou. Díky.

Odpověď: 2. 7. 2010, 18.45

MIlý Honzo, s podobnými problémy se na mne občas obrací klienti, prací na emoční úrovni jsme tento problém obvykle zvládli během několika setkání. Budu se na Vás těšit.

Klára píše: 29. 6. 2010, 16.55

Dobrý den, psycholožka mi doporužila ventilační terapii a zajímalo by mě co to znamená?

Odpověď: 2. 7. 2010, 18.42

Pravděpodobně správné dýchání, ale zeptejte se jí, co měla na mysli...

jk píše: 29. 6. 2010, 16.15

Dobry den, mohu se vas zeptat jak se oznacuje stav "nemoc", ktera ma tyto priznaky. Neco udelam "praci" a pak se vy myslenkach stale k tomu vracim (jak jsem to udelal, zda sem to udelal dobre ...) nejsem si jist a musim vec opet zkontrolovat .... "trva dlouho nez me myslenky opusti"

Odpověď: 29. 6. 2010, 16.16

Milý Jk., nutkavé myšlenky jsou součástí obsedantně kompulzivní poruchy. Hledáte kromě pojmenování i řešení?

E. píše: 28. 6. 2010, 15.59

Dobrý den, chtěla bych se zeptat, zda v mém případě návštěvy u psychologa by mi prospěly? Můj problém nastal už v dětství... Moji "rodiče" se rozvedli přibližně, když mi byli 3 roky... Postupem času, co jsem vyrosla, tak jsem se začínala od každého dovídat "pravdu".Matka mi tvrdila, jak otec přijel denně z prácem, místo toho, aby jí pomohl se mnou či s úklidem, odešel do hospody... Otec mi zase řikal, že má matka jen a jen flámovala. V pátek se sebrala a odjela a vrátila se až v neděli večer. On si po víkendech přivydělával a po "melouchách" mě brával s sebou a někdo se o mně vždy postaral. Řádově 5 let jsem svého otce neviděla. Má matka se mezi tím vdala a pořídila si dítě. Já mezitím začala komunikovat se svým otcem, a každý víkend, kdy si pro mě má matka společně se svým manželem přijeli, tak otec vždy udělal scénu v podobě, že z matčinýho manžela tekla krev. Já vždycky seděla v autě a brečla..:-( Ve svých 13 letech, jsem začínala mít konflikty s matčiným manželem. Začal si na mě dovolovat ve smyslu, že schválně chodil a vrážel do mě atp..., s mou matkou jsme se hádaly, protože mi nevěřila, co si ke mně její manžel dovoluje... Vždycky na mě jen řvala, že si nevážim toho, jak je na mě její manžel hodnej a pozornej... Jednou mě kvůli tomu zmlátila, tak že jsem měla naraženej nos..Abych upřesnila situaci, po tom, co mě má matka zmlátila a já se odstěhovala k otcovi, tak jsme se neviděly okolo třičtvtě roku...Matka na mě nic neplatila otcovi... Soudem jsem byla svěřena matce, tenkrát v té době otec tvrdil,že si mě uživí...a tenkrát jsem se odstěhovala k mému otci... S tím to nebyl taky žádnej "medík".. Když mi bylo 15 let, tak mě vyhodil, protože jsem si našla kluka, který se mu nelíbil... Respektivě mě vyhodil k matce, která mě dala na intr... otcovi... Soudem jsem byla svěřena matce, tenkrát v té době otec tvrdil,že si mě uživí... Nicméně tak jsem byla přes půl roku na intru... Kde jsem opravdu jen přežívala... Pak se mi otec ozval a já se vrátila k němu, páč s matkou a tím jejím jsem být nechtěla... Dny utíkali a já se seznámila s jedním klukem... Byl ženatej a měl dvě děti... Jenže manželství mu nefungovalo a s ženou nežil... Byli jsme spolu kamarádi... Po několika měsících jsme spolu začli chodit... A já se s tím svěřila matce, nevím, proč mě to tenkrát napadlo, myslela jsem si, že mi bude nejbližší osobou,bude mít radost, že já mám radost...Sekla jsem se..:-( Řekla to otcovi, a ten opět jen na mě řval...:-( Opět mě vyhazoval, jenže má matka řekla,že když bydlíme spolu, tak ať si veškeré spory řešíme spolu a jí do toho netaháme...Tenkrát jsem matce dlouho dobu vyčítala, že se mě a mýho štěstí a radosti nezastane... Dalši zklmání:/ V té době mě otec sledoval, jak ráno jezdím do školy, jak se vracím ze školy, kde a s kým trávím volný čas a nesměla jsem pomalu nikam chodit...Říkala jsem mu,že ho mám moc ráda, ale jak já se mu nepletu do jeho soukromý, tak to samý bych chtěla od něho...Aby mě respektoval a dal mi šanci na svůj vlastní život...Moje matka za mého dětství a do dnes měla neskutečně mnoho milenců a já v tom vyrůstala..:-( a proto vím, že je strasně důležité opora a láska a to mi dal "můj přítel, který se našim nelíbíl"..Můj přitel se snažil o jakoukoliv komunikaci s našima..Psal dopisy, psal e-maily a naši ho stále zavrhovali a odsuzovali...Tajně jsme se vídali, třeba jen jednou za týden na 10 min...a to jsme bydleli 50 metrů od sebe...Na konci ledna mě otec vyhodil z baráku a já šla k příteli... Půl roku spolu bydlíme, od rodičů jsem neviděla ani korunu.. Nekomunikojou se mnou, jen slýchávám, jak otec na mě nadává těma nejhoršíma slovama, měla jsem možnost ho vidět, když mi vyházel mé věci před dům a já si tam musela dojít, řval na mě z okna ty nejhnusnější nadávky. Po půl roce mi má matka poslala 1 100,-, co bylo určený před 15 lety jako alimenty, které otec musel posílat. Otec mi psal zprávy, jak mě vydědí, jak mě nechce znát, ať mou matku neobtěžuju e-mailama ať ho i mou matku neotravuji, měla jsem snahu s ní komunikovat, když jsem jí volala, nechávala se zapírat jak jejím manželem, tak mym bráchou.Bydlím na malé vesničce, a otec nemohl zkousnout názor ostatních lidí, že jsem se zamilovala do "ještě ženatého chlapa" Když jsem volala otcovi a chtěla jsem se domluvit na schůzce, tak ten mi pro změnu řikal, jaký má známý, jak mě zničí. Nevim, jak si počít... Zdává se mi o obou rodičích, ze spaní prý křičim a brečím.. Strašně mě to trápí. Zjišťovala jsem si potřebné informace, jaký nároky můžu jako studentka uplatňovat, co se týče finanční stránky. Můžu podat trestní oznámení, za zanedbání povinné výživy... Mám z toho strach, co bude, jak to bude.... Po tom všem mám "rodiče" ráda a nechci, aby to tím soudem zkončilo... Má matka se mě nikdy zastala před otcem, protože mám mnoho dluhů a je naučená, že když nemá peníze, že řekne otcovi, a ten jí vždycky půjčí, proto se za mě nikdy v životě nepostavila, aby měla přisun peněz od mého otce. To u soudu budeme řešit, že mě rodiče vyhodili, jen proto, že mám ty hodnoty, které mi naši nedávali? Jako lásku, pochopení a podporu?Naši mě jen a jen podceňovali, že nedodělám školu(mám ještě rok do maturity), když se mi stal úraz, byla jsem na operaci s okem a měla jsem půl obličeje sešitej, tak mi otec řikal, že vypadám strašně a musela jsem na týden k matce, co mě pustili z nemocnice, aby se o mně postarala....První věta po mém příchodu z nemocnice od mého otce zněla, že vypadám příšerně... Ani jednou za mnou do nemocnice nepřišel..:-( Mimochodem ten úraz, mi udělala jedna opilá slečna a řešilo se to u soudu a podmínkou... Na oko špatně vidím a obličej mám bohužel poškozenej jizvama:-( do dneška mám z toho "mindráky":-( a kterýma mi otec nepomohl..Jen jsem slýchávala, jak špatně vypadám:-(, že jsem měla krásnej obličej a teď vypadám, jak kdybych se vrátila z druhé světové:-( Píši zmateně, páč je toho moc s čím mě naši zklamali a co všechno mě bolí:-( v§bec nemám tušení, co v této situaci mám dělat.... Jsem přecitlivělá a skoro při každém podnětu, co mi připomíná rodiče se rozbrečím...Můj přítel mi neskutečně pomáhá, ale stejně to není ono, možná to pochopíte, možná ne... Ještě bych chtěla dodat, že než mě otec vyhodil, tak díky tomu, jak se ke mně choval tak jsem se natolik zhoršil můj prospěch, že jsem málem propadla, teď jsem opět ve škole v pohodě a uteklo mi o pár vyznamenání...Poradíte mi, prosím Vás? Díky za odpověď...E.

Odpověď: 2. 7. 2010, 18.41

Milá E., příběh smutný... Evo, je třeba, aby jsi se uměla za sebe postavit, aby jsi se mohla dále připravovat na povolání. Rodiče vůči tobě mají vyživovací povinnost, v této věci ti mohou pomoci na oddělení péče o děti při městském úřadu. Určitě by pro tebe bylo dobré i nalézt nějakou osobu, se kterou budeš třeba i příležitostně spolupracovat při udržování životní rovnováhy. Držím palce.

Alena Novotná píše: 28. 6. 2010, 10.05

Dobrý den, je mi 21 a v poslední době trpím depresemi. Často se mi rychle zkazí nálada, jsem podrážděná a je mi i do breku. Stává se to hlavně nejvíce, když jsem s přítelem ve společnosti, kde jsou dívky, které jsou hezčí a hlavně sebevědomější, než jsem já. Připadám si ošklivá, často si prohlížím na interneut fotky přítelovi ex přítelkyně a porovnávám se s ní. Přitom vím, že jsem pohledná, muži se o mě zajímají, spousta dívek a žen mi závidí. Ale bohužel vím, že je to problém v hlavě. Cítím se méně cenná a mám hrozně malé sebevědomí.. Měla bych zájem o terapii u Vás, chtěla bych se také opatat, jaké máte ceny. Předem děkuji za odpověď.

Odpověď: 2. 7. 2010, 18.21

Milá Aleno, ráda s Vámi budu pracovat, objednání je nejlepší telefonické. Obvyklá cena je 500Kč za setkání v rozsahu 1,5h. Je to pro Vás přijatelné?

Starší dotazy:

572 571 570 569 568 567 566 565 564 563 562 561 560 559 558 557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1