Online poradna

Psychologická online poradna – odpovídá psycholog, psychoterapeut

  • Dotazy můžete pokládat, pokud je okénko otevřeno, odpovědi naleznete do týdne rovněž zde. Poradna se uzavře po položení desátého dotazu v týdnu.
  • Po internetu poskytuji všeobecné informace. Při osobní konzultaci jsou informace k Vaší osobě zcela konkrétní.
  • Potřebujete-li dohovořit osobní konzultaci nebo online konzultaci s psychologem, kontaktujte mne.
  • Pokud si přejete odpověď mimo on-line poradnu, je třeba uhradit 120Kč na č.ú.: 2500034126/2010 .
  • Vše zde napsané bude zveřejněno.
  • Chcete-li ocenit fungování poradny, zasdílejte, některý článek/stránku z tohoto webu např. na Fb. Články naleznete zde.


Zapomenout

Skákal přes oves

Na zodpovězení čekají: Zoufalá, Myška, Kačka, Andrea, Amálie, Josef, Tereza, Ivan, Lucifer

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1

MONIKA píše: 12. 7. 2010, 18.19

Dobrý večer mám syna 2 roky. Je namě zcela fixovaný,nemohu bez něj prakticky nikam, nechce jít sám ani s tatínkem na procházku. Je nato nějaké řešení nebo máme čekat až z toho vyroste?? Děkuji za odpověď. Monika

Odpověď: 13. 7. 2010, 18.27

Milá Moniko, můžet vyzkoušet rodinné konstelace, občas se tam ukáží zajímavé souvislosti.

jajina píše: 12. 7. 2010, 15.50

Dobrý den, mám problem s manželem. Jsme spolu 28 let mame dve dospele deti. ale nasla jsem na pocitaci spoustu fotek a filmu s tematem zabijeni lidi, jejich porcovanim a kounzumaci. Zapatrala jsem houbeji a nasla mnoho CD a DVD s touto tematikou. Muzete mi poradit co mam delat? Zacinam se take bat aby to nechtel vyzkouset realne. Nikdy na me ruku nevstahl a byl na me hodny , ale uz 2x mel milenku . Jsem bezradna dekuji za odpoved

Odpověď: 13. 7. 2010, 18.20

Milá Jáji, každopádně bych se ho na to zeptala... bez afektu, bez emocí... nechat ho volně reagovat a vyprávět...jak se při tom cítí... co ho napadá, když se na to dívá... jestli si představoval... :(

Anežka píše: 12. 7. 2010, 15.31

je to 15 let co me manžel chodil za jednou děvenkou když se vrátil tak jsem mu odpustila byly tady děti a měla jsem ho moc ráda za ty roky jsem mu to vyčetla asi 3x. Dnes spolu nemluvíme když musí odovědět tak mluví usekačně odmítá jist co uvařím a důvod protož nedokážu sedět bez čině a musím něco dělat,pomáhat.Já byla doma on chodil do práce tak jsem mu chtěla pomoct aby si mohl odpočinout tím myslím že třeba vymaluji natřu okna dvěře a mě to baví. Je tak naštvaný že mě dokonce řekl že si hldá podnájem neví kdy to bude jestli za rok měsíc nebo půl roku.Dům prý napíše na syna a on půjde.Nechápu to prý mě mockrát říkal že nemám tyto práce dělat že to nechce.Má svýho koníčka hraje přes internet hru dobře se při tom baví dokonce se schází na srazech.Nedávno se nam polámala postel tak jsme se domluvily že koupíme novou tak jsem ji objednala mezítím jsme se synem vymalovaly a se starším synem přestěhovaly nábytek protože jsme jim daly větší pokoj.Postrel dovezly první noc spal v obyváku a v sobotu tam přespal když jsem přišla s práce tak mě na to řekl že ta postel je na hovno že se na ní nedá spát protože je tvrdá přitom ta původní je stejně tvrdá ale jenom proležená,že chce tu starou tak jsem uděla jedinou věc která šla udělat po hadce která byly před tím postel se donesla teď máme v ložnici 3 postel nemůžem se tam hnout ale on je spokojen. Vrátí se k té hadce nebo spíše v´ýměně názorů ja mluvila klidně a on hučel začlo to tou postelí pak přešel na to že něco doma dělám to co by měl on.Prosila jsem ho ať nikam neodchází a dá mě ještě šanci abych mu dokázala že to nebudu to co má dělat on.Budu se věnovat jenom domácnosti a zahrádce tak mě na to řekl že tu šanci mám ale že chce pryč tak jsem to nevydržela a řekla jsem mu že on před 15 lety dostal šanci a že si myslím že tenkrát on mě ublížil víc něž já jemu a taky dostal šanci.Zeptala jse se ho se strachem jestli někoho má když chce odejít tak řekl že ne věřím mu protože kromě práce je doma.Další otázka byla jestli mě má vůbec ještě rád tak m odpověděl že neví a teď nevím co si o tom mám myslet mám ho moc ráda ale strašně mě to deptá prosím poraďte mě .děkuji

Odpověď: 13. 7. 2010, 18.17

Milá Anežko, budu stručná - kdo chce kam ... Nemůžeme nikoho držet násilím... a taky nemáte zapotřebí neuctivé jednání... Můžete navrhnout návštěvu poradny. Dělejte si hezky.

charllota píše: 12. 7. 2010, 11.15

Dobrý den, můj partner a já máme problém s jeho babičkou.Nejhůře celou situaci nesu já. S manželem jsme již 9 let, z toho 2 roky svoji a skoro tyto dva roky bydlíme v RD u jeho rodičů, kde "bohužel" nyní přebývá již 3tím rokem jeho babička, která tu měla být jen na nějaký čas. Situace se vyvinula tak, že jsem ze zdravotních důvodů musela co nejdříve počít, nyní jsem v polovině 7. měsíce. Těhotenství mám od začátku rizikové, před 1-2 měsíci se můj stav zhoršil a musím být v naprostém fyzickém a psychickém klidu kvůli předčasnému porodu! Po fyzické stránce se uhlídám, ale manželovo babička mě (manžela, tchýni) psychicky deptá a vyvíjí šílený nátlak. Jelikož přespává na své posteli v kuchyni (je jediná v domě, pro všechny společná a uprostřed domu), je velmi těžké se jít třeba napít či vůbec najíst. Neustále sleduje, co si berete z ledničky, kolik toho sníte, co si můžete vzít k jídlu, proč si vůbec tuto potravinu berete, proč do té kuchyně lezete (např. večer nebo brzy ráno),vadí jí když se odloží použité nádobí na linku, že ten snědl to a druhý zase ono, neustále nadává (velmi často dosti nevybíravě) úplně na cokoli, stačí jen projít a hned vám něco vmete do obličeje, psovi nadává někdy tak nahlas do "hajzlů zasranejch" (promiňte mi ten výraz) že to slyším až do patra kde s manželem bydlíme, nikam nikdo pomalu nemůžeme jet, protože nám vyčítá že tam bude sama a pak sem jezdí příbuzenstvo jak do hotelu se o ní "jako starat" (střídají se třeba po 2 dnech, pak přijede zase někdo jiný). Nejhorší je, že babička má 4 děti, mou tchýni a další 3. Nikdo se nemá k tomu aby si jí načas vzal (protože ví jaká je), tchán se do toho nechce asi vměšovat, protože jeho matka to není, a tchýně se nechce rozhádat se sourozenci.Oba chodí do práce, zatím co sourozenci tchýně jsou v důchodu. Navíc tchýni teď přidělávám starosti já, protože jak už jsem řekla musím jen ležet a nikam moc nechodit. Já mám veliký strach o malé, aby se nanarodilo předčasně a nemělo nějaké trvalé následky, jelikož už druhé dítě mít asi nebudeme moct. Jsem úplně bezradná, nevím co dělat na koho se obrátit. Manžel to včera už také neunesl a na babičku začal křičet a vše jí vyčítat, atmosféra je tu tedy docela hustá. Je skoro půl 2 hod. odpoledne a já ještě nejedla, protože nevím co mě čeká až přijdu do kuchyně (a to mám brát 4x denně léky po "jídle"). Nevím zda vyhledat odborníka, či se třeba svěřit mému lékaři či gynekoložce, nevím totiž jestli jako rizikově těhotná nějaké léky na nervy mohu užívat.Pak mě ještě napadlo se nechat hospitalizovat v nemocnici abych nebyla tady tak vystavená tomu stresu (má gynekoložka mi doporučila pobyt v nemocnici kdyby se můj zdravotní stav do budoucna zhoršil). Zrovna jsme začali se stavbou RD, ale protože jej budeme stavět víceméně svépomocně, stěhovat se odsud budeme za 1,5 - 2 roky! Nejraději bych obvolala sama příbuzné aby si babičku vzali, ale bojím se že mě zavrhnou, já budu ta která jí odsud chce vystrnadit, já budu ta zlá a nejhorší je, že se bojím aby si nemysleli že svou situaci jen předstírám a že mi fyzicky trochu něco je ale po psychické stránce to hraju a nic mi není. Předem děkuji za radu, Ch.

Odpověď: 13. 7. 2010, 18.13

Milá Charlloto, při čtení Vašeho psaní se mi líbilo, když jste začala uvažovat o tom, že půjdete jinam. Nevím, zda do nemocnice nebo ke svým rodičům, ale někam pryč. Pokud byste se k tomu odhodlala, připadá mi to jako dobré řešení. Ano, rodina tchýně má své problémy, rodinné propletence, které nechává tímto způsobem běžet, pro Vás je to nepřijatelné, proto si jdete zajistit klid jinam. Je na nich, jak se s tím kdo popasuje. Pak bych Vám doporučila naučit se pracovat se sebou tak, abyste udržela svůj klid a stabilitu a její keci nebrala osobně, aby "chodily" kolem Vás. To by bylo fajn, ale nemyslím, že ted se to sama nenaučíte. Ani starý člověk nemá právo terorizovat rodinu, takže jednání vašeho manžela bylo v pořádku... Klidně ji můžete odpovědět, že to není její starost apod. Nedejte se vykolejit jednou bábou :).

martina píše: 12. 7. 2010, 7.34

dobré dopoledne, je mi 37 let a jsem rok a půl vdaná, Můj problém spočívá, že mám extrémně žárlivého manžela, má své názory a dokonce dnes už i myšlenky, že mám nějakého milence. Je pak agresivní, jak slovně tak poslední dobou vychyluje i v násilí , jakože chytání za bradu, ruce,... Dnes a denně se kvůli domu dohadujeme, samozřejmě žádný milenec není, svému muži jsem věrná a oddaná, jenomže, ale on mé odpovědí či vysvětlení nebo i debatu nevnímá, nebere na vědomí a stále dokola mluví jako že, vy.... ) jako já plus vymyšlený člověk)Mě to pochpitelně uráží a ponižuje. Chtěla bych poprosit o radu, jak s manžele mluvit, aby už konečně pochopil a otevřel oči a viděl jako každý jiný a i ostatní, že jsem věrná žena mu oddána. Děkuji

Odpověď: 13. 7. 2010, 18.00

Milá Martino, doporučuji, abyste si nalezla knihy a kapitoly o žárlivosti. Najdete je třeba v knihovně v poličce o partnerství, vztazích apod. Vypadá to, že manžel je chorobně žárlivý, takže by bylo dobré, aby vyhledal pomoc, což asi nechce, proto doporučuji, abyste mu navrhla, že už si s Vaším vztahem nevíte rady a proto byste ráda, aby s Vámi zašel do poradny... uvidíte, zda při konzultaci s nezávislou osobou alespoň trochu změní úhel pohledu... pak by měla následovat další spolupráce. Jinak Vám doporučuji vnímat jeho řeči neosobně, jen ho pozorovat a nereagovat. (dost často se stává, že žárlivý partner dříve či po letech dožene partnera k nevěře)

Martin píše: 7. 7. 2010, 8.29

Dobrý den,je mi 24 let,mám bipolární afektivní poruchu, s depresí se léčim od 17ti let, ve 20ti jsem měl první mánii, podruhý jsem ji měl teď od prosince do března, byla hodně psychotická, trápí mě to že mám hrozně prázdno v hlavě, často mám úplně bezmyšlenkový stavy, mám hrozné problémy si něco představovat, fantazie zkrátka selhává, zapomínám, citově jsem oploštěl, dřív jsem depresi dost zapíjel alkoholem a kouřil jsem trávu,doktorka říká že mozek poškozenej není,ale já dost dobře nechápu co je v hlavě špatně při takové poruše myšlení,myslim že depresi mám hlavně z téhle otupělosti,mám plný inval. důchod,nechodim kvůli tomu ven,vyhýbám se lidem aby to na mě nepoznali,při mánii tohle zmizí,ale jinak takhle trpim od 20ti let s tim že to prázdno je letos už fakt šílený,antidepresiva mi nepomáhají, nevim co to způsobuje a jak stav zlepšit.Jestli k tomu něco víte, nebo co s tím dělat tak poraťe. Díky Martin

Odpověď: 10. 7. 2010, 11.50

Milý Martine, osobní konzultace by byla výrazně nosnější. Bylo by třeba pracovat na energoinformační úrovni. Prosím Vás, přijměte se takový jaký jste, nestydte se za sebe, chodte ven. Držím palce.

Konvalinka píše: 6. 7. 2010, 19.40

Dobrý den,jsem doma s 6letou holčičkou která je často nemocná.Asi jsem ji trochu rozmazlila.Je celkem hodná ale stále vyžaduje moji přítomnost.Nechce být delší dobu doma s otcem a ani k jeho rodičům nechce.Já už rodiče nemám.Nikam radši nechodím protože vím že bude doma brečet.Ráno vstávám v půl šesté a celý den kmitám až do půl desáté.Někdy už sotva koukám.Snažím se jí věnovat ale musím také zvládnout ostatní.Ona vyžaduje abych s ní chodila všude,třeba i na záchod.Prý se sama bojí.Nechci ji odmítat vždyť jsem její matka.Chtěla bych ale také trochu klidu pro sebe.Někdy mám pocit že se z toho zblázním a zakřičím v nesprávný čas.Nejhorší je že kolem sebe stále poslouchám jaké mám štěstí že nemusím do práce a že můžu zůstat doma.Já bych přitom klidně zmizela na celý den a šla klidě i k lopatě.Kde dělám chybu? Děkuji za odpověď.

Odpověď: 10. 7. 2010, 11.40

Milá Konvalinku, chybu neděláte. Doporučuji navštívit seminář rodinných konstelací např. www.rodinnekonstelace.cz nebo www.konstelace.info . Na klid pro sebe máte právo. Na záchod s ní nechodte a pozornost postupně omezujte.

Myja píše: 6. 7. 2010, 16.28

Ex milenka ako "kamaratka"? mojim priatelom sa pozname 19 rokov, za tento cas sme nejaky cas boli spolu, nejaky cas sme boli rozideni a mali inych partnerov, najdlhsi cas sme mali "vztah na dialku", pretoze ja som dlhy cas pracovala v zahranici. V tomto case, ked som bola v zahranici, sme sa ani nerozisli, ani si nedohodli "volny vztah". Boli sme oficialne stale par. Moj partner mal ale v tom case vzdy nejake vztahy pomimo, tvrdil, ze len "na sex", ze on je "normalny muz, ktory potrebuje sex". Na viac tychto vztahov som prisla a mali sme s tym nemale problemy. Vzdy som sa to ale snazila tolerovat/ospravedlnit tym, ako mi to vysvetloval. Nakoniec, vidali sme sa naozaj zriedka. Teraz som uz doma a moj/nas problem je, ze on stale udrzuje vztahy s tymito zenami. Tvrdi, ze su to len vztahy priatelske, preto nevidi v tom problem. Telefonuju si, zrejme sa aj stretavaju, pomaha im s vecami, napr. kupou auta, dokonca od jednej objednaval okna do svojho bytu a pod. Podla neho to je ok, a ja nie som "normalna", ak mi to vadi. Ja to citim tak, ze su to zeny, s ktorymi ma "podvadzal", tak to pokladam za velmi nevhodne, aby sa on s nimi, hoci len priatelsky, stykal. Moze mat muz za kamaratku zenu, s ktorou svoju terajsiu partnerku podvadal? Nevieme najst vychodisko v tejto veci, tak Vas prosim o Vas nazor. Dakujem.

Odpověď: 10. 7. 2010, 11.36

Milá Myjo, váš vztah byl vždy provázen maximální svobodou a akceptací druhého, takový jaký je. To je cenné. Příběh nestandardní, měl svá pravidla a tak najednou váš požadavek je nepochopen. Zvažte, zda od partnera dostáváte pocit, že jste pro něj jedinečná nebo-li královna harému, zda se na partnera můžete spolehnout. Pokud ano, máte možnost se rozhodnout, zda situaci přijmete tak jak je a kamarádky mu budete přát nebo zda se budete trápit a vztah dusit a nebo ze vztahu odejdete. I Vám doporučuji vnitřně se vyvážit na všech úrovních a pak se rozhlédnout. Cháp, že k takové práci potřebujete "trenéra".

evelinka píše: 6. 7. 2010, 15.45

Dobrý den.Chtěla bych poradit,jsem s manželem už 25 let,máme dvě dospělé děti,našla jsem si přítele ,je ode mne 150km,jezdím za ním každý víkend,miluji ho,ale bojím se doma vše zpřetrhat a začít někde mezi cizími lidmi a v cizím prostředí,říká,že ,mne miluje,je svobodný,také mi vadí jeho návštěvy maminky,které musí být stále při ruce,protože má nemocného manžela,svůj vztah už tajím rok,doma už berou samozřejmě moje odjezdy o víkendu,neptají se kam jedu,když jsem tam ,chci domů a když jsem doma ,chci tam,mám dané datum přítelem,když se nerozhodnu pro odstěhování se od rodiny,tak se se mnou přítel rozejde,každé naše loučení nás bolí,toužíme po sobě,nevím,co mám dělat,vše nechávám nějak plynout,nedovedu si představit,že ho ztratím,je to moje opravdová láska,doma ale nechci ublížit,mají mne rádi,jak se zachovat?Děkuji za odpověď....

Odpověď: 10. 7. 2010, 11.30

Milá E., odpovědnost za rozhodnutí musíte nést sama. Neznám váš život, vaše manželství, zda si manžel zaslouží, abyste od něj odešla... S klienty v podobné situaci pracujeme v první řadě na tom, aby stáli ve svém středu a pak se svobodně po svém království rozhlédli.

Jana píše: 6. 7. 2010, 14.52

Dobrý den, mám poněkud zvláštní problém a nevím, kam se s ním obrátit. Studuju vysokou školu a celý rok bydlím na kolejích. Mám tam kamarády i přítele. V létě všichni odjíždí domů a i když se s nimi vídám, musím se též přestěhovat k rodičům (nebo zůstat na koleji sama). Rodiče bydlí v malé vesničce, kde nemám žádné přátele a ani v okolí nikdo mě blízký, kromě rodičů, není. Nemám možnost úniku a připadám si tu jako ve vězení. Brigáda ani studijní praxe mi nijak nepomáhají. Navíc mám problémy s otcem. Asi 7 let spolu prakticky nekomunikujeme, naše hovory se omezují na čistě praktické věci. Už minulý rok mě začal sledovat, jeho oplzlé pohledy na má prsa či zadeček jsou velmi nepříjemné a snaha vyhýbat se mu je vyčerpávající. Mimo domov jsem spokojená sama se sebou a mám radost ze života. Tady se měním na zamlklou zamračenou osobu která nechce vylézt ze svého pokoje a odpočítává dny do odjezdu. Děkuju vám za radu.

Odpověď: 10. 7. 2010, 11.27

Milá Jano, je prima, že máte už částečně svůj svět. Sama cítíte, že návrat domů vám neprospívá. Dělejte si program co nejvíce mimo domov a domů se chodte raději jen vyspat. S přítelem nemůžete pobývat? Kdybyste chtěla řešit složité vztahy v rodině, přihlašte se na seminář rodinných konstelací. Držím palce.

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1