Online poradna

Psychologická online poradna – odpovídá psycholog, psychoterapeut

  • Dotazy můžete pokládat, pokud je okénko otevřeno, odpovědi naleznete do týdne rovněž zde. Poradna se uzavře po položení desátého dotazu v týdnu.
  • Po internetu poskytuji všeobecné informace. Při osobní konzultaci jsou informace k Vaší osobě zcela konkrétní.
  • Potřebujete-li dohovořit osobní konzultaci nebo online konzultaci s psychologem, kontaktujte mne.
  • Pokud si přejete odpověď mimo on-line poradnu, je třeba uhradit 120Kč na č.ú.: 2500034126/2010 .
  • Vše zde napsané bude zveřejněno.
  • Chcete-li ocenit fungování poradny, zasdílejte, některý článek/stránku z tohoto webu např. na Fb. Články naleznete zde.


Zapomenout

Skákal přes oves

Na zodpovězení čekají: Zoufalá, Myška, Kačka, Andrea, Amálie, Josef, Tereza, Ivan, Lucifer

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1

N*** píše: 23. 8. 2010, 18.18

Dobrý den :) chtěla bych se zeptat na jednu nepříjemnou věc. Chodím s přítelem už rok a půl. Jsme spokojeni až na jednu věc. Jeho matka dělá peklo, kde může. Myslím si, že je psychicky labilní, nebo tak něco. Přítel bydlí ještě s ní a tak k nim občas jezdím, ale nerada. Ke mě si nic nedovolila, ale vždycky když odjedu, tak začne příteli říkat různé věci (nic neumím, jsem nepoužitelná pro život, jednou mě nazvala courou...) Mě ale nikdy nic neřekne.Je hodně obézní. Myslíte, že je to tím? Je nespokojená, do každého pořád jen rýpe..Nejvíce si s ní asi zažila sestra přítele. Neustále ji v dětství ponižovala...říkala ji ať se ji svěří, ale když to udělala tak tajemství řekla před někym (aby ji to ponizilo) Dělá to ale do teď..Jejich otec s nimi pořád žije a divím se mu, že od ní ještě neutekl..Je strašně hodný, ale občas se mu stane, že vybouchne pod náporem ponižování atd..Nevím proč je taková, mě nezná ani trochu a soudí mě..Myslím si, že by měla jit k psychologovi, ale kdyby ji to někdo řekl, tak se mu vysměje..Sama sestra od přítele musí chodit k psychologovi, protože ten nápor nemůže vydržet..bydlí od ní několik km ale i přesto trpí.neustále ji matka píše smsky..ted dostala nake antidepresiva..vime o tom jen ja pepa a jeji pritel..kdyby to vedela ona, tak se ji vysmeje.Chtěla jsem se jen zeptat na názor odborníka, protože sama s tim nic nenadělám ..Děkuji N

Odpověď: 28. 8. 2010, 9.19

Milá N., "lidi jsou různé a někdy i blé..." - a třeba i zlé. Matka/tchýně se třeba sama cítí ponížená a tak tímto způsobem (poukazováním na nedostatky okolí) chce dokázat okolí, že je dobrá ... Ono nejen v pohádkách volíme mezi dobrem a zlem, mezi pozitivní a negativní energií... Jediná změna, o které v životě rozhodujeme, je změnit sebe... nikoliv okolí, my můžeme změnit postoj, vztah, cítění, jednání k okolí/k matce/k sobě. To je to, na čem dcera a ostaní mohou zapracovat... Přetvářet negativno v pozitivno je tou nejvyšší formou umění :).

Karolína píše: 23. 8. 2010, 17.03

Dobrý den. Dosti se Vám stydím napsat, protože je to pro mě dost potupné. Přišla jsem o práci a nechtěla jsem se dohadovat s manželem ohledně financí a bohužel práci jsem nenašla, rozhodně ne takovou abych se uživila. Proto jsem si nechala platit za jisté služby. Za měsíc jsem měla asi 15 mužů. Teď naposledy jsem dostala menzes a nevěděla jsem to a muž mě uspokojoval orálně. Jenže nemám na toto žaludek, cítím se strašně. Manžela moc miluji a čekala jsem s ním miminko o které jsem přišla. Teď jsem v koncích s nervama. Nechci ho ztratit. Styky byly s kondomem i orální styk, ale muži to dělali orálně i mě a já jsem netušila, že je zde riziko nákazy. Strašně si to vyčítám. Mám teď velké psychické problémy. Mám úzkostný strach z nákazy hiv, syfilis, kapavky, chlamydií.... Nikdy bych toto již neudělala. Vím, že mě považujete jen za děvku nic víc, ale nevěděla jsem co dělat.... Pozoruji na sobě plno příznaků. Spím 9 hodin, ale jsem slabá, bolí mě uzliny neustále polykám, mám bílý povlak na jazyku a na něm takové vystouplé hrbolky u kořene jazyka cca 3 mm velké, mám teplotu 37,5, bolí mě vaječníky a svědí mě pohlaví a teď se mi tam udělala nějaká boulička, vřídek, pořád brečím, ale to je stresem. Je mi to neskutečně líto, ale mohu si za to sama. Kdy prosím Vás mohu jít na vyšetření na syfilis, kapavku a chlamydie za jak dlouhou dobu? Na hiv se v dnešní době dělají nějaké rychlotesty jsou spolehlivé a kde se provádějí? Nevím co mám dělat jsem totálně na dně. Strašně moc jsem toužila po miminku a můj muž také. Navždy si tohle budu vyčítat. Prosím pomozte mi vážně jsem dost na dně!!! Myslíte, že jsem se opravdu hiv nakazila? Žiju v Pardubickém kraji. Prosím pošlete mi e-mail a toto nezveřejňujte moc se za toto vše stydím. Popravdě nechápu ženy, které toto řemeslo dělají roky umřela bych strachy z nákazy. Moc a moc Vám děkuji za případnou odpověď.

Odpověď: 24. 8. 2010, 18.28

Milá Karolíno, nikoho jste nezabila ani jste nikomu neublížila - takže stydět se není na místě. Každý děláme zkušenosti, které potřebujeme. Ohrozila jste sebe a k tomu je třeba se postavit čelem - příznaky jsou k nějaké infekční nemoci, dojděte si a neodkládejte to: http://www.aids-pomoc.cz/info_venerologie.htm#9 - tam vše ostatní proberete ... Prosím Vás, bežte ihned. Pokud nechcete, nemusíte jim vůbec nic říkat, nebo říct, ano, měla jeden styk, který nebyl moc bezpečný, podlehla jsem nátlaku. (o znásilnění raději nemluvte, musely by volat policii) (samozřejmě taky můžete na gyndu či k jinému lékaři, ale tady se vám bude mluvit, podle mého, nejlépe) Držim palce (beruško, email jste mi zapomněla uvést :))

Richard píše: 23. 8. 2010, 15.42

Dobrý den,mám problém s komunikaci s lidma.Všeho se straním a mám ze všeho strach a a ani nevím proč.Ten problém mam i s přítelkyní, bojim se ptát na věci a mám velký strach že ji stratim kvůli tomuhle problému. Děkuji za odpověd.

Odpověď: 24. 8. 2010, 18.18

Milý R., to je prima, že o problému víte. Tak ještě hledat a udělat krok k řešení. (Psychoterapie může tím býti.) Přeji odvahu a pracovitost ke změně.

Julie píše: 23. 8. 2010, 8.20

Dobrý den, vždy pro mě byla a je nedůležitější rodina..po sebevraždě otce mých tří dětí jsme prošli různými stádii-trápení i lepší časy, vždy ve vlnách..toho špatnýho bylo víc..chtěla jsem si najít partnera a doplnit rodinu, nepovedlo se..asi jsem naší situaci nezvládala tak, jak bych měla,nebyla jsem tak silná, jak bych měla být..dnes mi má 17tiletá dcera vyčítá mou neschopnost..fláká školu, trápím se tím..přestěhovali jsme se z Prahy na malý město z bytu do většího domu, chtěla jsem, aby měly děti domov i pro svý budoucí rodiny, jsou zde i prostory k podnikání..v podstatě dnes tu ani bydlet nechtěj, protože chtěj Prahu a syn nejspíš mimo republiku..asi jsem všechno udělala špatně, je mi padesát, a nevím jak dál..

Odpověď: 24. 8. 2010, 18.17

Milá Julo, skutečně si myslíte, že jste vše dělala špatně? Jsem si jistá tí, že jste vše dělala tak, jak jste nejlépe uměla a s dobrými úmysli. Dceři to taky tak můžete říci - a připomente ji, že její štěstí je jenom na ni, že jí přejete, aby si to zařídila lépe, že jste pro ni udělala to nejlepší, co jste mohla - dál je to na ni. Bylo by dobré, abyste si našla nějakého terapeuta v okolí a s ním urovnala myšlenky, vztah k sobě, svému životu. Držím palce.

Mona píše: 22. 8. 2010, 23.04

Dobrý den, je mi 22 let, asi od 10 let jsem si začala představovat určité situace, že jsem někdo jiný, žiji jinak a chovám se jinak..S postupem času jsem si vytvořila svůj vlastní svět, ve kterém už teď vlastně žiji. Je do puntíku promyšlený, i lidé v něm - moje rodina, práce, přátele atd. Když jsem sama, nebo když vím, že mě nikdo nevidí, začnu nahlas mluvit nebo dělat to, co dělám ve vymyšleném světě. Vím, že to není normální, ale cítím se tak šťastná, nikdo o tom neví. Můj problém spočívá v tom, že když si uvědomím v realitě, že můj svět je pouze vymyšlený, dostávám se do stavů obrovské skepse, zklamání a mívám občas i záchvaty. Jako studentka VŠ mám teď velice málo času na unikání do virtuální reality a tak se již po několikáté snažím s tím přestat, ale bez toho nevidím smysl života a upadám do depresí..Prosím o radu, zda si mohu nějak pomoct sama, nebo se mám raději obrátit na odborníka (sice si neumím představit, že bych o tom s někým mluvila, mám už nyní jen velký strach z Vaší odpovědi). Děkuji Mona

Odpověď: 24. 8. 2010, 18.12

Milá Mono, umět udělat se štastnou je skvělé - to každý neumí. Jste šikulka. Podstatný je ten pocit - ten pocit vnímejte a udržujte si ho... Bylo by dobré, abyste si našla někoho, komu se nebudete bát svěřit a spolu s ním se naučila, objevila v sobě sílu, kterou potřebujete k přijetí i té druhé reality... a kdo vlastně ví, co je realita ;). Pokud budete chtít, ráda Vás uvidím. Přeji vše dobré.

I. Hysková píše: 17. 8. 2010, 10.53

Dobrý den, moje šestiletá dcera měla před několika týdny nehodu, kdy si při jídle hrála, kus okurky jí zaskočil a ona se začala dusit. S manželem jsme jí okamžitě od dušení pomohli, vše trvalo pouhých pár vteřin. Ona ale od té doby odmítá jíst, tvrdí, že má pocit, že se dusí. Ať to zkoušíme jakkoli, jídlo do ní dostáváme velmi obtížně. Vysvětlujeme jí, že bude-li sedět, žádné nebezpečí jí nehrozí a další věci, ale nic nepomáhá. Zeleninu odmítá jíst úplně. Můžete nám prosím poradit, co bychom měli zkusit? Děkuji za Vaši odpověď. I. Hysková

Odpověď: 21. 8. 2010, 10.59

Můžete zkusit např. kineziologii...

smutná... píše: 16. 8. 2010, 22.31

Dobrý večer, Mám takový problém,vlastně jich mám trochu víc. Přítel se kterým jsem 3roky a z toho 2roky spolu žijeme mě podvedl tím že semnou plánoval rodinu a pak se líbal se svou"kamarádkou"kvůli níž se semnou rozešel a po třech dnech našeho rozchodu se s ní i miloval.Z její strany v tom určitě cit nebyl,jen ho využila a odkopla ho.Asi po 10ti dnech jsme se k sobě vrátili.Teď žijeme zvlášť.Já vím že ho miluji ale při pohledu na jeho tělo vidím to jak se miloval s jinou a je mi špatně.Neubráním se tomu abych nahlas neřekla"fuj"a hned ho zahalím.Snažím se myslet jen na to jak ho miluji a že jsme spolu ale nedokážu se ubránit těm myšlenkám co mi to udělal a pak mam hrozný pocity.Úzkost,deprese,zvtek.Nevím jak se ubránit těm myšlenkám,těm pocitům.Chceme spolu zase bydlet ale né tam jako jsme byly do nedávna(tam v mojí posteli to udělal).Vím že v tom bytě a na té posteli bych už bejt nemohla,nezkousla bych to!Nevím ale jestli je dobrý nápad jít spolu zase hned bydlet.Prosím poraďte co by pro mě teď bylo nejlepší.Moc vám děkuji T.

Odpověď: 21. 8. 2010, 10.59

Milá tesknivko, nevím, proč se k vám vracel ani proč se s vámi rozešel - to by jistě taky stálo za pozornost. Když toto opominu, tak máte tři varianty řešení a) bud s ním být a trápit sebe i partnera b) přijmout to, co se stalo jako něco, co se stát muselo... a prožívat to hezké "tady a ted" - nezapomente, že my si vybíráme myšlenky a ne ony nás ... c) rozejít se Pokud chcete variantu b) a nejde vám to, můžete si se mnou dohovořit schůzku.

Pavla píše: 16. 8. 2010, 20.08

Dobrý den,je mi 32 let a mám problém s vyrovnáním se ohledně přístupu rodičů..., zvláště pak vztahu mého s mojí mamkou...Nemohu se prakticky vyrovnat se žárlivostí, která mne poslední dobou provází vůči mé starší sestře..Sestra porodila před 2 měsíci syna..., chápu že mamku teď potřebuje více, ale stejnak je to o celoživotním přístupu mamky, kdy sestra se narodila nedonošená a i se zdravotními problémy ohledně kratší pravé nohy..Přijde mi, že ten vztah je vůči mé sestře bližší..., abych pravdu řekla, možná že jsem nikdy to během let nepocítila a také si s mamkou tak nerozumněla, ale poslední dobou mne přijde, že se náš vztah zlepšil a víc si rozumíme..., proto mne to trápí... Děkuji za radu...

Odpověď: 21. 8. 2010, 10.43

Pavli, je možné, že mamka má blíž k vaší sestře - přejte jim to... a zařidte si svůj život. (to že nejste pro mamku nejdůležitější, neznamená, že vás nemá ráda, jak nejlépe dovede)(další dvě varianty - zbytek života se užírat nebo vzít kulomet -nedoporučuju). V dětství si člověk neumí všechny své potřeby zajistit, v dospělosti by už měl - tzn. lásku dodat sama sobě.

pavlik píše: 16. 8. 2010, 19.12

Dobry den měl bych dotaz je mi 26 let a asi od 6 let jsem začal omdlévat vždy tak jednou dvakrát ročně většinou při nějaké stresové situaci nebo při fyzické zátěži vždy sem pote navštívil lékaře kde byli provedené různé testy ale vše v pořádku a potom asi ve 14 letech jsem se rozhodl že když zůstanu doma tak už se mi to nestane jenže se k tomu připojil strach takže nakonec jsem skončil doma a nemohl jsem vůbec chodit ven protože se mě hned rozbušilo srdce a bylo mě na omdleni pote jsem začal navštěvovat psychologa ale ten se mnou začal pracovat tak že jsem trénoval chozeni ven atd. a vždy po nějaké době se to spravilo a mohl jsem zase chodit ven jako když jsem byl malej ale pak zase přišla nějaká situace a jsem zase omdlel a tak se to opakovalo už asi 5x vždy sem zvládl ten strach ale to omdlévaní vždy zůstalo jenom jsem nepociťoval zadně příznaky až když sem se po nějaké době dostal zase do nějaké stresové situace tak sem omdlel a zase jsem spadl úplně nadno takže by mě zajímalo jestli má cenu pořad trénovat zbavováni strachu když tam podle mého názoru je ještě něco jiného co zatím nikdo nerozluštil a to je to omdlévaní a ještě jedna věc měřím 175cm a vážím pouze 56kg tak by mě zajímalo jestli kdybych třeba něco přibral tak by to omdlévaní ustoupilo nebo by se třeba zmírnilo chtěl bych vás požádat o váš názor předem moc děkuji

Odpověď: 21. 8. 2010, 10.35

Milý Pavliku, váha je na hraně zdraví nebo-li vaše BMI ukazuje na začátek podváhy. Doporučovala bych věnovat se těm stresovým situacím a pocitům, který při tom prožíváte - ohrožení? zapomínáte dýchat? Váš psycholog je patrně orientován behaviorálně a na hlubší práci není připraven. Ale má pravdu v tom, že nechat se strachem zavřít doma není řešení, že je to pohřbení zaživa. Takže doporučuji slunce, radovat se ze života, z přírody, z lidí, z jídla... a k tomu třeba přidat léčebné meditace, spolupráci s psycholéčitelem, to by ale neměla být vaše hlavní životní činnost.

klara píše: 16. 8. 2010, 18.26

Dobry den, mno vite k tomuhle abych psala nekomu o pomoc jsem se premlouvala dloho, vlasne jsem si spise namlouvala ze pomoc nepotrebuji, ale posledni dobou delam veci ktere nechci pak jich lituji ale v okamziku kdy je delam nevidim neslysim a nevnimam a ublizuju priteli. jak bych to rekla uz nekolik let mam problem se vzahama kazdy kluk se na me vykaslal a to proto ze jsem na zacatku skvela bezvadna, ale pak jako bych si toho cloveka prestala vazit a zacnu byt prehnane zarliva vycitam hlouposti jsem agresivni a to az na tolik ze jsem je uhodila, ted jsem rok s pritelem je to uzasny clovek a vlastne ani nechapu proc je semnou protoze uz jsem v takovem stavu ze se nedokazu ovladnout, hledam vse abych se hadala mlatim ho a je toho jeste vic, vite nevim co mam ze sebou delat chtela bych se zmenit protoze uz me chtel opustit nedokazu se ovladnout delam veci za ktere se stydim, ale nedokazu to ovlivnit, potrebuji pomoc jinak ztratim vse, mam vse co bych si mohla prat, ale ztracim to vlastni chybou, sama se sebou uz nevim co dal,v 15 jsem se predavkovala a ted si rikam kdyby me opustil ze bych to udelala znovu, nevazim si toho co mam a straslive se bojim ze skoncim sama,ja vim, ze mi asi nemuzete moc pomoc jen poradit ale i to mi snad malinko pomuze.chtela bych byt pro nej dokonala, ale ve skutecnosti jsem asi strasny clovek.Děkuji.

Odpověď: 21. 8. 2010, 10.26

Milá Klárko, psychoterapie je proces, kdy se učíme lépe si rozumět a v důsledku toho pak můžeme mít sebe více pod přirozenou kontrolou a můžeme se stávat lepším člověkem. Máte pravdu, že jedním emailem nic moc nevyřešíme. Potřebujete poznat svoje obavy, strachy, úzkosti - pak je rozpustit. Případně vyladovat své srdce.

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1