Online poradna

Psychologická online poradna – odpovídá psycholog, psychoterapeut

  • Dotazy můžete pokládat, pokud je okénko otevřeno, odpovědi naleznete do týdne rovněž zde. Poradna se uzavře po položení desátého dotazu v týdnu.
  • Po internetu poskytuji všeobecné informace. Při osobní konzultaci jsou informace k Vaší osobě zcela konkrétní.
  • Potřebujete-li dohovořit osobní konzultaci nebo online konzultaci s psychologem, kontaktujte mne.
  • Pokud si přejete odpověď mimo on-line poradnu, je třeba uhradit 120Kč na č.ú.: 2500034126/2010 .
  • Vše zde napsané bude zveřejněno.
  • Chcete-li ocenit fungování poradny, zasdílejte, některý článek/stránku z tohoto webu např. na Fb. Články naleznete zde.


Zapomenout

Skákal přes oves

Na zodpovězení čekají: Zoufalá, Myška, Kačka, Andrea, Amálie, Josef, Tereza, Ivan, Lucifer

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1

Hana píše: 30. 8. 2010, 15.03

Dobrý den,moje matka se přistěhovala do našeho domu,jsou to již 4 roky, máme každá vlastní byt a vlastní domásnost.Je mi už 36 a mám vlastní a funfující rodinu. Jakmile se moje matka přistěhovala okamžitě jsem se ocitla zpět ve svých 14 letech kdy mě moje matka dost komandovala - říkala co mám dělat a jak to mám dělat.Zdá se mi že vše co udělám nyní není dost dobré,ona by všechno zvládla lépe a rycheji a já že jsem k ničemu.Za ty čtyři roky co tu spolu bydlíme jsem neudělala nic dobře, najednou mám špatně vychované děti a neumím včas uvařit oděd protože ona měla zamlada oběd uvařený Vždy na 12hodinu.Je to prostě výčitka za výčitkou.Moje matka mi nikdy nic nepochválíla, nevím proč. A když už nemá co by mi pohaněla, vždycky prohlásí že jsem moc tlustá a že nemám tolik jíst, Cítím se stašně a neumím ji to říct ani manželovi to nedovolím, protože by mi to taky určitě vyčetla. Nevím jestli mi poradíte, portřebuji změnit svůj postoj vůči mojí matce nebo to je jenom můj špatný pohled na věc a já to jenom nedokážu pochopit? Vždy si říkám že je to moje matka a musí to semnou myslet dobře. nebo ne ?Nevim jestli mi odpovíte, ale děkuji. Hana.

Odpověď: 1. 9. 2010, 11.23

Milá Hani, samozřejmě, že mamina dělá to nejlepší, co si myslí a co umí. To však neznamená, že to pro Vás musí být nejlepší v tom běžném smyslu. Hani, jak víte, co pro sebe neuděláme, to za nás nikdo jiný neudělá. Takže ocenit a pochválit se musíte sama :) - a mámě říci "Máš právo to tak vidět". Vy máte právo a přímo povinnost žít život po svém. Divím se Vám, že jste to mámě ještě neřekla - asi si tu nezávislost musíte teprve vybojovat. Takže držím palce :). (pokud byste se chtěla objednat, protože podpora v takovém procesu se hodí, tak samozřejmě můžete)

kopretinka píše: 30. 8. 2010, 9.01

Přeji hezký den. Mám 8 letého syna v jádru hodný kluk.Bohužel se stále pokakává a bohužel vědomne.Trest jako zákaz koukání na tv ,zákaz počítače a jiné tresty mu jsou ůplně fuk.Vždy si chvilku pobrečí a během deseti minut si klidně zpívá v pokojíčku.Prostě flegmatik a flegmaticky se chová i k přípravě do školy.Já si už nevím rady nevím přesně zda návštva dětského psychologa by pomohla nebo naopak ublížila.Poradte prosím.Děkuji Vlasta

Odpověď: 1. 9. 2010, 11.14

Milá Kopretinko, myslím, že návštěva dětského psychologa by byla užitečná. Doporučuji hledat rodinného terapeuta. Najít někoho vhodného nemusí být úplně snadné.

miki píše: 30. 8. 2010, 8.55

Dobrý den,máme velkou manželskou krizi a jsem na tom,už tak,že člověk neví jak dál.Začalo to tím,že mně manžel nikdy nedával moc najevo city a za svobodna mně 2x jen co já vím podvedl…Já ho k smrti milovala,tak jsem odpustila,ale bolest ve mně zůstala a je do dnes.Stala se ze mě šíleně žárlivá ženská,která má neustále strašný strach,že manžela ztratí …když jde s chlapama na pivko nebo se dívá po jiných totálně šílím,že se něco stane…moc tomu nepřidávají jeho kamarádi,protože mu radí jak jsem strašná a aby se se mnou rozvedl…je toho víc je v tom i to,že už jsem chtěla párkrát odejít a našla si jiného,protože už jsem nevěděla jak dál,ale nevyšlo to a já zůstala zas s pocitem,že jsem na vše sama.Máme dvě děti,které žijí v neustálých sporech a hádkách a sama vidím,že už to takhle dál nejde,proto prosím o radu,pokud to alespoň trošku jde…jsem psychicky na dně a nevím čeho se chytit.Cítím ,že cokoli udělám je zle a díky tomu,že jsem plnoštíhlá se cítím i šíleně škaredá…jsem okres Hodonín,tak pokud víte o někom kdo by mně mohl pomoci budu ráda za jakoukoli odpověď

Odpověď: 1. 9. 2010, 11.13

Milá Miki, doporučuji, abyste se začala věnovat sobě, jakkoliv, že si zajedete na víkend s kamarádkami, že si zajdete na kosmetiku, že budete číst specializovanou literaturu např. začněte od knihy Miluj svůj život. Mohlo by být pro vás zajímavé http://uluru.cz/terminy.php . Když srovnáte sebe, uvidíte jasněji své manželství a můžete dělat další kroky k obnově nebo k rozvodu... Držím palce

Radka píše: 30. 8. 2010, 7.51

Dobrý den,mám 19letého syna.Ve třetím ročníku se z něho stal velký arogantní frajírek,který neuznává autority,propadl a opakoval třetí ročník. Teď opět po druhé propadl ze stejných předmětů. Nechodil do školy,někteří učitelé ho nemohli klasifikovat. Teď je postaven před realitu a má jít na prac.úřad, nebo na učební obor. Prosil,ať mu napíšu žádost,aby mohl ještě jednou opakovat třeťák(po třetí).Nakonec jsem podlehla a žádost mu napsala. Nevím, zda mu můžu ještě věřit. Jeho život je internet,leháro a "pařby" s kamarády. Pokud není po jeho,je velmi drzý až agresívní,strašně náladový,nebudu popisovat, co všechno už jsme s ním museli řešit, to by bylo opravdu na dlouho.Nemůžu spát,pořád přemýšlím,jak na něho, vyhrožuje, že má chuť všechno skončit, nebo jít bydlet na nádraží apod. ,já bez prášku na spaní vůbec nemůžu usnout.

Odpověď: 1. 9. 2010, 11.06

Milá Radko, věřím, že jste mu již nabídli mnoho konstruktivních řešení... Dokázat nechat jít syna cestou, kterou si zvolí, je pro Vás náročné, ale jiná cesta, jak ho nechat dospět není... Vám doporučuji, abyste si dopřála několik konzultací u psychoterapeuta... Sama víte, že tím, že nespíte, se ze syna zodpovědný a milý mladík nestane. Samozřejmě, že se můžete objednat.

Myška píše: 30. 8. 2010, 6.24

Dobrý den.Prosím o radu.Nevím si rady s mojí matkou.Už je to delší dobu,co je moje mamka pořád v negativní náladě.Nedá se s ní o ničem mluvit,a nedej bože,když jí nějak oponuji,nebo vyjádřím svůj vlastní názor,to je schopna mě vyhodit i od ní z bytu.Naši se rozvedli,jak nám bylo 11 let,bydleli jsem u taťky,ten před 8 lety zemřel,mamka žila taky chvíli sama,pak si našla staršího přítele,ten před rokem taky zemřel.Te´d máme nemocnou babičku,tetu(její sestru a taky strýce,jejího bratra),je z toho vyčerpaná.Pořád si myslí o každém jen to špatné,že jí nikdo nemá rád,všichni jí chtějí jen ublížit,okrást,využít,s nikým se neumí normálně bavit,vždy se s každým pohádá,nadává sprostě,no prostě je nesnesitelná.Mám dcerku,brzy jí bude rok,ale ani to,že má vnučku,jí je jedno.Strašně mě to dusí,jsem z toho moc smutná,mám z ní sevřený žaludek,nevím,co mám dělat.Prosím pora´dte.S pozdravem Myška.

Odpověď: 1. 9. 2010, 11.00

Milá Myško, dovoluji přeformulovat název vaší starosti, která se nejmenuje "nevím si rady s matkou" ale "nevím si rady se svým vztahem k mámě, nevím, jak být v pohodě, když máma je v nepohodě." Doporučuji naučit se uvolnovat pouta, věnovat se vlastní energii, vlastnímu středu - pokud budete chtít, ráda Vás tomu naučím. Držím palce.

Strašák píše: 30. 8. 2010, 2.10

Jak se vyrovnat se svou smrtí? Ne, neumírám. Je mi 21 let a jsem perfektně zdraví (alespoň co se fyzična týče) mladý muž. Můj problém tkví v tom, že mám až řekl bych nezdravý strach z vlastní smrti. Nebojím se že mě srazí auto, nebojím se že dostanu nějakou vážnou nemoc....můj strach se týká pouze a čistě smrti samotné. Když sem sám, nebo mám čas k zamyšlení, často se mi tato věc v mysli objeví a způsobuje mi až nesnesitelné stavy úzkosti a pocit zbytečnosti všeho - absolutní marnosti mého života. Proč se stravovat? Abych nezemřel hlady. Proč mít přítelkyni? Abych se cítil v životě naplněný. Proč se stýkat s přáteli? Abych se bavil. Ale k čemu to všechno je, když vím že za více či méně let o toto přijdu. Nejen o to, i o vzpomínky na to. Dokonce přijdu i o emoce, o schopnost sebeuvědomění a přijdu i o bezesnou noc z které si nic nepamatuji. Byl sem vychován ateisty, takže i když bych rád našel útěchu ve víře, nejde to, ať se snažím sebevíc. Ani myšlenka toho že smrt je přirozenou součástí života mě na náladě nepřidá - vidím to tak, že smrt život vezme a život je vlastně to jediné co mám, vše ostatní se k němu jen váže. No, těžko mi asi pomoci.

Odpověď: 1. 9. 2010, 10.57

Milý filosofe, jak se říká, bez smrti by nebylo filosofie ... Pro Vás může být konfrontace se smrtí výzvou k odhalení toho co je a co není důležité... Vede Vás to k nelpění a to je skvělé - protože jak praví Budha: "Příčinou veškerého utrpení je lpění na čemkoliv" (i na myšlence, pocitu, životu ;) atd.) Je pravda, že vztah k něčemu vetšímu než je život jednoho člověka považuju za nutné pro psychické zdraví - může to být vztah k proudu života na Zemi (že zdraví prospívá vztah k transcendentu dokazuje mmj.http://www.volny.cz/j.krivohlavy/clanky/c_vira_a_zdravi.html ) Jj. vím, že udělat krok z ateistické výchovy do "jinam" nemusí být snadné, ale on ten krok nemusí být o víře ale o poznání, ke kterému mohou být různé cesty - jak cesta prožitku tak racionálního poznání. Pro "hlavu" může být zajimavá např. kniha "Kvantová duše" nebo třeba taky "Léčení minulými životy." Držím palce a přeji Lásku (nikoliv lpění) k životu

vendula píše: 24. 8. 2010, 17.23

Dobry den,chtela bych se zeptat na chovani meho 5leteho syna.V posledni dobe,zacal byt vztekly,nerad prijima nove veci(obleceni,boty a podobne),nejradej si hraje sam/chodi do kola,pry je auto.Mohlo by se jednat o nejakou poruchu?Máme navstivit psychologa?Dekuji

Odpověď: 28. 8. 2010, 9.35

Milá Vendy, kde je hranice mezi poruchou a zdravím...? Můžete navštívit třeba kineziologa...

rendy píše: 24. 8. 2010, 9.25

dobry den, mam pritele,ktereho rodiče asi v dětstvi hodne shazovali,pry je k nicem ,nikdy nic nedokaže,meli radeji jeho o 8let mladši sestru.Do dnes se jim vyhyba,nechce se s nima stykat.nevim co mezi nima vsechno bylo,pritel se o tom nechce bavit.Žijeme spolu rok u mych rodicu,maji ho radi i cela moje rodina.on je ale hodne precitliveli,dotknou se ho malickosti,ktere vztahuje na sebe,kdyz mu treba nekdo chce poradit,urazi se,že všechno děla špatně,nic neumi,uzavře se do sebe a už se nebavi,i když mu vysvětluji,že to bylo ze srandy nebo jen tak mezi řeči,nic neni myšleno ve zlem a uz vubec nic proti nemu,trapi se dal.Někdy už nevim jak dal.začíname se tim trapit,pomalu se bojime cokoliv řict,aby se ho to nedotklo.podcenuje se,nevěři si,dělá mu to problemy i v praci.On si jen mysli,že je jen citlivy.Mam ho moc rada,ale už toho začína byt na mě moc.chtěla bych poradit,jestli by nemel vyhledat pomoc,nebo jak mu mam pomoct ja. musim ješte napsat,že se přitel ztrani lidi,on nikoho pry nepotřebuje,ma prece mě.Mam pocit,že je na mě zavisli.Chce byt jenom se mnou.Neodpovida na pozdravy,pry ma svoje starosti a ne se s někym vybavovat,ale kdo ty starosti nema.nikdo mu nerozumi,nikdo ho nechape.Nevim jak dal,prosim poradte mi. Děkuji rendy dekuji za odpoved

Odpověď: 28. 8. 2010, 9.33

Milá Rendy, bylo by dobré, aby přítel spolupracoval s psychoterapeutem. Psychoterapie je obzvláště užitečná pro udravování ran z dětství a pro nalezení vyváženého vztahu k sobě a světu. Na poprvé můžete jít spolu... Pokud on nebude na sobě pracovat, vás ten vztah unaví a vyčerpá... bylo by dobré, aby to věděl, psychoterapeut může být tím, kdo ho na to upozorní.Držím palce.

xy.malinka píše: 23. 8. 2010, 19.08

Dobý den. Mám menší problém. Již před 5-6 lety jsem trpěla sugesci o tom že se mi špatně dýchá. Jsem naprosto zdravá jen to mám v hlavě. Pomohla mi až psycholožka.. Ted je mi skoro 21 a moje problémy se opět objevily z ničeho nic. Dřív jsem se bála jít mezi lidi a uzavřela jsem se do sebe vsugerovavala jsem si že mi něco je přestanu dýchat umřu skolabuju atd. byla jsem do ted ok. Ted od pátku jsem nějaká opět tsresová a opět se začali objevovat ty potíže. Byůa jsem na pohotovosti vyšetřila mě doktorka a jsem uplně zdravá i alergologie ok. jen se zas bojím že mi něco je a o to víc se bojím že začnou zas ty stavy že se budu bát chodit mezi lidi. 2krát týdně cstuji vlakem cesta trvá 7hodin ráda nakupuji chocím do restaurace atd. co mám dělat abych se té uzkosti zbavila. Děkuji Dáša

Odpověď: 28. 8. 2010, 9.29

Milá malinko, máte dobrou zkušenost s psycholožkou, tak proč to nezopakovat - je třeba najít zdroj úzkosti a proměnit. Doporučuji i léčebné meditace k tomuto tématu. Přeji vše dobré.

Lucka píše: 23. 8. 2010, 18.40

Dobrý den už nevím jak dál...Jedná se o mého přítele.Je mi 22 a jemu taky studuje v Brně na VŠ ale jinak jsme z K.V.,chodime spolu 6 měsícu takže se jedná vztah na dálku..ted jsme celé prázdniny trávili spolu.Když je se mnou je vše v naprostém pořádku je plný lásky,něhy,stará se o mě ....jde mi každy den dát pusu do práce přitom by jsme se za pul hodiny videli u nich doma. ale v momentě kdy někam odjede tak mě ve vteřině vymaže ze života a ja neexistuji,je chladný....když mu napišu proč se kě me chová jako ke kamarádce a ne ke svý holce napíše mi.....že nemuze napsat nic hezkého ,že bysi uvědomil že tam nejsem a rozbolelo by ho srdce.....když jsem mu napsala že je sobecky...tak mi napsal at se zamyslím že bych měla být empatickáá.....že by chtěl přítelkyni která když odjede ho bude čekat s otevrenou náručí a hned se nesesype.....přitom mi jde jen o jednu zýkladni a dulezitou věc napsat mi občas že mu na me zalezi,ze mu chybim,ze se mu stystka to po nem chci tolik????řekne mi že si to delám sama že me má rad ale že mi to chce dokázat osobne a nechápe že vztah se musi udrzovat i pres pismenka kdyz nejsme spolu....dala jsem mu prvni posledni ...pocit ze at kdyz jsme nebo nejsme spolu že tu vždy pro něj jsem ...co dělám špatně snazžila jsem se mu to vysvetlit,že bez toho vztah proste fungovat nemuze a že je to minimum co může pro me/nas)udelat když rika jak me miluje ....jen tohle me tiži tohle je jediny problem....ale kvuli kteremu už dál nemůžu jsem na dne....čekam až on napise abych ho pred den nevyrusovala kdyz ma skolu nebo rokenrol ktery tancuje zavodne ted byl na soustredeni večer odepsal ztěží a jeste jak kdybych byla jeho vzdálena kamaradka,když mu napisi něco hezkého tak dela že jsem nic nenapsala.Jeho rodina nechápe proč tohle dělá....chápu že nikdy nezazil pořádny vztah ale nechápu proč tohle delá,,,,jeste je urazeny ....že jenom on se přizpusobuje...jenom on se ma nad sebou zamýslet nechápe že tohle neni prizpusobování ale zcela normální věc pro člověka ktery miluje....zacinam pochybovat.....je možné že projev citu bere jako slabost?uvedomit se že mu na nekom zalezi,chybi mu a neumi ses tim pocitem smirit nebo proc???tyden jsem snim ted nemluvila je na soustredeni a prijede ted ve stredu ale nevim co mám delat....řekla jsem mu že dokud si neuvedomi ucite veci ze si nemame co rict....odstehovala se od nich jeho cela rodina je z toho taky pryč ale nikdo s nim asi nehne on simysli že nic spatneho nedela že se mi bude venovat jen kdyz bude semnou......tak malo by stacilo k stesti:(napsala jsem mu dopis kde se mu snazim rict ze mi O kontakt nestaci ze potrebuju davat city najevo ikdyz se mnou neni ....mamče rekl ze to bude resit az prijede ze me odejit nenecha ze jsem jeho pritelkyne ale nechova se tak a je si hodne jisty že ja budu chtit jeste neco resit ....ikdyz jsem mu napsala at mi nepise mohl mi napsat uvedomuju si ze me chovani neni spravne ...je urazeny ze mi napsal v tydnu hezkou sms a myslle že to zamazne ....aja mu neodpovedela ....vubec nevim zda mu mam dat sanci mi to vysvetlit .....nebo to mam ukoncit...ponevadz on se asi nedokaze zmenit,hrdost mu to nedovoli:(prosím o radu dekuji L.

Odpověď: 28. 8. 2010, 9.25

Milá Lucko, oba trváte na svém vnímání vztahu... vztah na dálku - malou lásku uhasí, velkou roznítí - aspon tak nějak se to říká ;). Pokud bojujete - není to optimální forma vztahu...

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1