Online poradna

Psychologická online poradna – odpovídá psycholog, psychoterapeut

  • Dotazy můžete pokládat, pokud je okénko otevřeno, odpovědi naleznete do týdne rovněž zde. Poradna se uzavře po položení desátého dotazu v týdnu.
  • Po internetu poskytuji všeobecné informace. Při osobní konzultaci jsou informace k Vaší osobě zcela konkrétní.
  • Potřebujete-li dohovořit osobní konzultaci nebo online konzultaci s psychologem, kontaktujte mne.
  • Pokud si přejete odpověď mimo on-line poradnu, je třeba uhradit 120Kč na č.ú.: 2500034126/2010 .
  • Vše zde napsané bude zveřejněno.
  • Chcete-li ocenit fungování poradny, zasdílejte, některý článek/stránku z tohoto webu např. na Fb. Články naleznete zde.


Zapomenout

Skákal přes oves

Na zodpovězení čekají: Zoufalá, Myška, Kačka, Andrea

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1

radek píše: 5. 10. 2010, 14.23

Dobrý den, mám problém se svým bratrem. Je mi 22 let a bratrovi 25. Já jsem mu nikdy nic špatného neudělal, ale v poslední době se s ním nedá vydržet(bydlíme s rodiči v rodinném domě) neustále mě ( a mojí přítelkyni, která to dost špatně nese)terorizuje psychicky i fyzicky- vyhrožuje zbitím. Včera me držel pod krkem a přítelkyni také. Myslím si že mu vadí a nemůže přežít to, že já mám "všechno" tzn. motorku, auto, pc, přes rok přítelkyni-on nikdy žádnou neměl možná 1 asi měsíc, našetřené peníze, přijaly mě na školu- jeho ne atd... skoro spokojený život.A on za těch svých 25 let nemá vůbec nic jenom dluhy kam se podívá! Hledá vůči mě sebenší záminku aby mi (nám) mohl nadávat a vyhrožovat. Došlo to až tak daleko že třeba schválně uráží a nadává mámě i přítelkyni(před tátou ani nepípne a radši jede pryč) a čeká až se jich zastanu, aby mi mohl něco udělat nebo provést.Poslední případ byl že když jsme uvařily jídlo tak všechno vyhodil asi aby mě naštval a aby měl záminku nám něco provést- říkal že to udělal proto že se neumíme chovat(nikdo mu nic nedělá!!!). Už mi to je hrozně otravné to jak se mi snaží zkazit život. Prosím dokážete mi poradit jak s takovým člověkem vycházet?? V čem je chyba?? Jak se s ním "usmířit" nebo aspoň jak s ním jednat aby tento teror vůči celé rodině přestal?? Mám podezření že bere drogy. Předem velice děkuji za každou radu, protože je to, to nejcennější co mohu dostat. Mějte úspěšný den, s pozdravem Radek

Odpověď: 10. 10. 2010, 19.29

Milý Radku, je hezké, že chcete smír, ale mne napadá, že by bylo vhodné omezit kontakt, odstěhovat se. Každý holt sám za sebe. pokud se rodina usnese, že již nehcce terorizování snášet, můžete požádat o spolupráci policii, vykázání z bytu..., zrušení bydliště (to ale, myslím, nechcete). Není to jednoduché. Držím palce.

Tyna píše: 5. 10. 2010, 12.09

Dobry den, mam takovy drobny problém! Zhruba pred dvěma lety jsem měla dost drastické období s otcem. Měl problém s alkoholem. Nadával mi, vyhrožoval a podobné věci. Měsíc po jeho smrti jsem si našla přítele jsme spolu doopravdy šťastní ale já mu řekla takovou nemilou věc. To ,že mě můj otec znásilnil,popsala jsem mu i to jak to mělo probíhat! Jenže problém je v tom ,že to není ani v nejmenším pravda ale mam pořád pocit ,že to pravda je. Kdykoliv se o tom spřítelem začneme bavit hrozně se rozklepu ajsem hrozně nervozní. Když rozhovor skončí je mi tak hrozně divně a nepříjemně nevím co s tím! Občas na to i myslím a skoro se musím přemlouvat ,že se to nestalo. Je to vůbec normální? Potřebuju poradit co s tím. Předem děkuji za odpověď.

Odpověď: 10. 10. 2010, 19.25

Milá Tyno, standartní to vskutku není, ale dějí se různé věci v psychice člověka. Pro bližší porozumění sama sobě Vám doporučuji spolupráci s psychoterapeutem nebo třeba seminář rodinných konstelací. Dopřejte si to - potřebujete to. Držím palce.

Andrea píše: 5. 10. 2010, 10.30

Dobry den,prosim poradte mi...Otec mi zemrel ve 3 letech a po smrti babicky to me bylo asi 8let si nasla matka pritele ktery me od detstvi zneuzival,cele ty roky jsem mlcela,ani uz nevim proc,asi sem se bala nebo stydela.Pak sme se prestehovali i s matcinym pritelem k dedeckovi a tam se to zmenilo...Jenze sem poznala sveho soucasneho pritele a hrozne se zamilovala a najednou sem mela odvahu jako nikdy pred tim,jednou kdyz sem prisla ze schuzky s pritelem sme se doma hrozne pohadali a ja pak vsechno matcinymu pritelovi pred matkou vycetla a ta me vyhodila...A proc vam vlastne pisu?do te doby co jsem bydlela s matkou jsem byla pres to vsechno vesele devce,radovala sem se z maliskosti a kdyz sem byla venku nebo s pritelem uzivala sem si zivota a stale se smala.S matkou sme se po nejake dobe usmirili ale pritel uz nechtel abych se odstehovala,jenze se to tak zmenilo:( zacali jsme se kazdy den hadat a ja vim ze sem ty hadky vyvolavala ja,mela sem a stale jeste obcas mam hrozne nalady ze se mi chce cely den jen plakat,uz ani nejsem to mile a usmevave devce kterym jsem byla.Najednou sem hrozne vybusna a rozzlobi me malickosti,porat mi chybi laska i kdyz mi ji pritel dava i kdyz prijde z prace...Ja si to uvedomuju ale ve vzteku se nedokazu ovladnout...Uz nevim co mam delat,asi uz nedokazu normalne zit a byt vubec nekdy stastna.Pritele stale miluji a vim ze on mne taky,minuly tyden jsem zase kvuli malickosti vybouchla a jeho matka mi rekla ze sem psychicky labilni a ze jesli to neprestane(nase kazdodenni hadky) budu se muset odstehovat,ja ji ale chapu uz je starsi a potrebuje mit svuj klid,a ja od te doby se snazim.Cely tyden sem byla v klidu,kdyz me neco rozzlobilo tak sem si to nechala pro sebe a dale to jiz neresila,jenze me to zzira uvitr,tvarim se ze sem v pohode a pritel je z toho ted cely stastny ale nevi ze uvnitr vedu hrozny boj.Bojim se ze to jednou nevydrzim a vybouchnu:(.Poradte mi co mam delat abych v sobe nemela tolik zla a zlobi a byla alespon trochu stastna.Kdyby byl konec s pritel pak uz bych asi dale nemohla zit...

Odpověď: 8. 10. 2010, 8.10

Milá Andejko, je hezké, jak umíte situaci popsat a že máte chut být lepší. Tu proměnu, kterou si přejete však nelze provést touto cestou. Doporučuji osobní setkání a naučit se práci se sebou a svou emocí. Cestou by mohla být individuální léčebná meditace, focusing. Přeji vše dobré

žaža píše: 4. 10. 2010, 17.55

Dobrý večer jmenuji se Žaneta je mi 15.let.Rozhodla sem se vyhledat vaší pomoc protože si myslim že se mi posledni doubou kazí vše co může.Trápí mě můj bejvalý přítel.Chodili jsme spolu 7.měsíců a pořád jsme se rozchazeli dřív mi to tak nevdilo jako ted.Ted vim ze uz ho asi zpatyk nezískám.A stále na něj musím myslet a stále ho i pořad strašně moc miluji.Každej večer dostavám nevim jestli se tomu da říct depky ale podle mě možná i jo.Kdždý večer se rozklepu a brečima vzpominam a nejradši bych vrátila čas.A byla s nim a prožívala zase nějake hezké chvíle.Rozešli jsme se proto že on si píše s jinýma holkama a mě to štve.Ale nemužu bez něj žít!Je to bez něj težký a nic mi bez nej nejde nejsem vůbec štastná!Kamošky se me ptaji co se stalo že sem smutna ale já se o tom nedokažu ani bavit a vždy se rozbrečím.Už nevím co mám dělat proto sem vám zkusila napsat.Nashledanou.

Odpověď: 8. 10. 2010, 8.01

Milá žažo, to víš, že můžeš a musíš žít bez něj. Vím, že jsi smutná, že ten rozchod bolí, ale je třeba naučit se být samostatná. Čím dříve se to naučíš, tím pro tebe lépe. V knize Egyptská magie lásky jsou inspirace, jak uvolnovat pouto mezi milenci. Pokud bys k tomu potřebovala konzultaci, ozvi se. Držím palce.

Klarka píše: 4. 10. 2010, 11.28

Dobrý den, Mám takový problém, jsem druhým týdnem na VŠ na kolejích a stále si nemohu zvyknout na odloučení od rodiny, i přesto, že jezdím každý pátek domů a odjíždím až v pondělí. Neustále mne přepadají stavy úzkosti a je mi smutno. Chci se zeptat co mám v takových stavech dělat, aby mi bylo lépe, Děkuji.

Odpověď: 8. 10. 2010, 7.58

Milá Klárko, jedná se psychomentální práci, kterou touto cestou není možné realizovat.

Lenka píše: 4. 10. 2010, 7.26

Dobrý den, mám problém se svou mamkou :-( Je jí 54 let a od té doby, co se rozvedla (r. 2002) s tátou a začala žít sama, je jak vyměněná. Zabředla do sebelítosti bez chuti do života. Přetvařuje se, že se nic neděje a že je vše v pořádku, ale sedí stále zavřená doma (krom cesty z práce a do práce), sleduje se, kde ji co píchne, stále ji bolí hlava, dle jejího názoru se jí zhoršuje astma, přidal se zelený zákal, jenom se lituje, že je na hov.., vytahuje staré rány z dětství a obviňuje ze všeho svou matku (mou babičku), nemá žádné přátele, nezajímá se o nic a nikoho. Když se náhodou ocitne ve společnosti (stačí více než 3 lidé), uzavře se, sedí bez jakékoliv konverzace a zájmu. Našla si i přítele, ale ženatého z daleka, který ji dle mého názoru jen využívá, kdy má "chuť" (na sex, dobrou večeři či vyprané a vyžehlené prádlo...a pak zas zmizí). Pomůže jí odborník? Jak ji přesvědčit, aby ho navštívila? Předem moc děkuji a přeji vše dobré! Lenka

Odpověď: 8. 10. 2010, 7.57

Milá Lenko, mamka je řidičkou svého života. Vy můžete pouze říci svůj názor, poskytnout informace, ale přesvědčovat někoho o něčem není vhodné.

Kristýna píše: 4. 10. 2010, 7.16

Dobrý den, mám již 3. rokem přítele, který si prošel za mojí pomoci dost svízelným obdobím - problémy s alkoholem, nezaměstnanost, dluhy. Je mu 31 let, mně 38 let, jsem rozvedená a mám 1 dítě. Za mojí pomoci absolvoval odvykací léčbu na alkohol, nyní má práci, sl. auto, je bez dluhů, má byt. Všechny problémy, které jsme měli byly způsobeny tím, co jsem vyjmenovala nahoře, jinak jsme společně fungovali - doma i ve společnosti. Nyní již rok abstinuje a funguje bez jakýchkoliv problémů. Ale nám to společně nefunguje. Mám pocit, že mě zanedbává, řadí mě až na konec svých zájmů, upřednostňuje přátele a druh zábavy, která mě předem vyřazuje z účasti (sport, pánské akce). Víkendy neplánujeme, pokud něco vymyslím já - dá mi velkou práci to prosadit, protože většinou u toho nejsou přátelé, ale jen my 2, popř. můj syn. Jsem také velmi společenská, mám spoustu přátel, chodím na koncerty a rozumím si s mladšími lidmi, navíc neskromně musím říct, že vypadám dobře a mladě, takže se za mě přítel nemusí stydět, ale on v poslední době preferuje oddělenou zábavu - posílá mě s kamarádkami na párty a koncerty, aby on mohl jít se svými kamarády třeba na jiný druh koncertu, ale já chci být s ním, v chození po barech nevidím něco co přispívá vztahu, navíc musím při plánování zábavy myslet na dítě. Společné diskuze nepomáhají, končí hádkou - vymýšlím si a hledám prý zbytečně problémy. Citelně ubylo pohlazení, polibků, objetí i sexu. Nedokážu se s tím vyrovnat, protože ho miluji a chci být s ním. Nechci si to vynucovat, tak jen mlčím a čekám, občas se s ním snažím o tom promluvit, ale bez výsledku. A tak se jen trápím a neumím se radovat ze života. Děkuji za radu, i když vím, že je to složité.

Odpověď: 8. 10. 2010, 7.55

Milá Kristýnko, ve vztahu musí být rovnováha dávání a přijímání na všech úrovních - jestli to dobře chápu, tak jste v hlubokém deficitu. Výměna ve vztahu může probíhat na té úrovni člověka/do té míry, který dává méně. Takže děláte dobře, že na úrovni intimity se mu nevnucujete. Pravděpodobně je nutné, abyste míru milování utlumila - v knize Egyptská magie lásky můžet najít inspiraci, jak pouto uvolňovat. Držím palce.

barča píše: 4. 10. 2010, 7.05

Dobrý den, mám 5,5 letou dceru.Je strašně citlivá na změny a na odloučení ode mě, nevím už jak na ni. V lednu půjdem na zápis do školy a já se hrozím toho, jestli školu zvládne psychicky tu změnu. Jinak je šikovná - počítání, psaní, různé úkoly pro školáky zvládá, ale nevím, jak ji připravit psychicky. Do školky chodí již třetím rokem - 1. rok tam vůbec nejedla (i díky p. učitelce), ale jinak si za celý rok nezvykla, často brečela, né jen ráno při loučení. 2. rok jiná p.učitelka, září hrůza, ale co se týče jídla tak p.učitelka zkusila taktiku nevšímat si ji u jídla a od 2. měsíce začla jíst úplně vše a během roku si i přídávala. Ale jinak když měla dcera ráno jít do jiné třídy, tak zase pláč, prostě jakákoliv změna byla pro ni stresující, i jiná p. učitelka. TeĎ 3. rokem zase ráno fňukání do školky a s jídlem je to tak - nikdo ji sice nenutí, ale dostává po domluvě jen trošinku a jí skoro hodinu. Ráno už fňukat přestala, ale v pátek jsme museli ráno do jiné třídy a rozbrečela se, že tam nechce, i když tam byla její oblíbená p. učitelka z loňského roku. Dnes jsem ji četla z nástěnky, že ve čtvrtek mají výlet a ona zase začla stresovat (poznám to na ní) a chce mít ve čtvrtek volno. Může mít volno každý týden den který si vybere, protože jsem doma s měsíčním miminkem, tak jsem jí to chtěla ulehčit, že jsem doma a ona musí do školky (a to teĎ chodí po obědě domů). NEvím, jestli to ještě nechat, jestli se to nezlepší nebo to řešit v nějaké poradně. PRosím o radu. Moc děkuji a hezký den přeji.

Odpověď: 8. 10. 2010, 7.48

Milá Baru, pokud máte pocit, že by konzultace již byla užitečná, je to možné. Najděte si šikovného kineziologa. Mějte se hezky

Janina píše: 27. 9. 2010, 21.16

Dobrý den. Jak se mám vyrovnat se ztrátou milovaného psa...čeká mě velké rozhodnutí a neumím si představit jak to zvládnu.Je po mém boku 10 let.Má rakovinu a musím se s ním rozloučit. Je to pro mne velice těžké,vyrovnala jsem se s rozvodem,se smrti svých blízkých,ale to mi připadá těžší,než cokoli jiného. Je to normální??? Děkuji za odpověď.

Odpověď: 2. 10. 2010, 19.34

Milá Jani, je to normální. Dobré je v meditaci ponechat ve svém srdci to hezké z Vašeho společného života - to hřeje a za to díky... Díky za to, co se stalo a souhlas s tím, že i jeho život končí. Držím palce.

Adéla píše: 27. 9. 2010, 20.46

Dobrý den potřebovala bych poradit,můj problém je takový:kdysi jsem se dostala na svou vysněnou střední školu,ale setkala jsem se šikanou ze strany jedné holky,tehdy mi zařídila život tak že jsem pomalu něměla kde bydlet-tehdy jsme bydleli na intru a ona vymyslela,že si najdem privát (já blbec sehnala) ale byla tam podmínka ,že musime být dvě,odhlásila jsem se z intru a v den stěhování mi oznámila,že nikam nejde, pak se mi dokonale vysmála,rozešel se semnou kluk-mnla na tom své přičinění,sváděla na mne různé krádeže,poštvala proti mne celý kolektiv,všude mne pomlouvala,a docházelo tehdy k dost pro mne trašným věcem,tehdy jsem měla na škole peklo a tak jsem se rozhodla odejít a dokopala jsem se k maturitě na uplne jiné škole,letos jsem dostala na vysněnou vysokou školu,jenže ta holčina taky ,budeme rozdělený na dvě skupiny a bohužel sme v té samé,už jsem mluvila i s vedoucím katedry ,byl chápavý jenže abych se dostala do druhé skupiny musela bych najit někoho kdo si to semnou prohodí což je nesplnitelné vzhledem ke špatnému rozvrhu,takže to vypadá ,že budem spolu. Mám z toho docela strach,kdo ví ,třeba si mne ani nepamatuje,nebo je to dnes jiný člověk, ale když si na to vzpomenu svírá se mi hrdlo, potřebovala bych nějakou radu ,jak se s tim vyrovnat(počitám s tím nejhorším ač si uvědomuji,že to tak nemusi být,je to ve mě.)popřípadě,jak by se dalo předcházet a bránit šikaně,kdysi jsem si myslela,že se mne to netýká,ale dnes sem vůči tomu docela labilní,prosím poradte,dekuji.

Odpověď: 2. 10. 2010, 19.32

Milá Adélko, to se ti nedivím. Každopádně si ji nepouštěj k tělu - spíše se ji vyhábej obloukem. Pozdrav úplně stačí. Kdyby vedoucí katedry pomohl v tomto rozdělení, bylo by to fajn. Ohledně vnitřního rozpoložení i pro tebe může být užitečné odpuštění. Odpuštění není souhlas se skutkem, ale je to ponechání minulosti za námi. Doporučuji ti dvě knihy v té věci: http://www.beletrie.eu/knihy/svet-bez-hranic.html a http://bhakti.cz/radikalni-odpusteni-tipping-c-colin+id-Medium-4-2487 Co ty na to? Pustíš se do toho? Ádo, děláš to hlavně pro sebe, ty se staneš svobodnější a volnější :). Tada holky - to vypadá na nějakou karmickou zápletku - jak kdyby ona - spojenkyně dábla na tebe už někdy dříve dělala intriky - pouštíme do toho zámotku světlo, aby se ukázala pravda o té holce. Je třeba, aby ty jsi zářila.

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1