Online poradna

Psychologická online poradna – odpovídá psycholog, psychoterapeut

  • Dotazy můžete pokládat, pokud je okénko otevřeno, odpovědi naleznete do týdne rovněž zde. Poradna se uzavře po položení desátého dotazu v týdnu.
  • Po internetu poskytuji všeobecné informace. Při osobní konzultaci jsou informace k Vaší osobě zcela konkrétní.
  • Potřebujete-li dohovořit osobní konzultaci nebo online konzultaci s psychologem, kontaktujte mne.
  • Pokud si přejete odpověď mimo on-line poradnu, je třeba uhradit 120Kč na č.ú.: 2500034126/2010 .
  • Vše zde napsané bude zveřejněno.
  • Chcete-li ocenit fungování poradny, zasdílejte, některý článek/stránku z tohoto webu např. na Fb. Články naleznete zde.


Zapomenout

Skákal přes oves

Na zodpovězení čekají: Zoufalá, Myška, Kačka, Andrea, Amálie, Josef, Tereza, Ivan, Lucifer

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1

Kmotra píše: 9. 11. 2010, 13.05

Dobrý den, chtěla bych vás poprosit o radu, jak vyřešit můj problém, nebo kdo by mi s ním mohl pomoci. Můj problém spočívá v tom, že jsem trochu lítostivá povaha (a trochu taky cholerik) a když na mě někdo pokárá, něco mi vytkne nebo na mě křičí, hrnou se mi do očí slzy, které prostě nejdou zastavit, zejména když se mě pak někdo vyptává, co se děje, proč brečím.Hrozně mě to štve, protože kolikrát to jsou hlouposti a já si pak ještě navíc připadám trapně. Hlavně třeba v práci je to problém. Předem děkuji za odpověď. Irena

Odpověď: 14. 11. 2010, 15.52

Milá Irenko, a) přijměte stav takový jaký je tzn. nepřipadejte si trapně - tím se to celé zhoršuje - prostě vám je líto, že na vás někdo útočí. Ke snížení citlivosti ve smyslu: schopnost ošetřit si zranění - doporučuji osobní setkání.

Vevejuška píše: 9. 11. 2010, 10.53

Dobrý den. Jsem 3 roky vdaná. Před půl rokem jsem manželovi přišla na nevěru. Máme 2 leté dítě.K milence se manžel odstěhoval na 14 dní a pak se s prosíkem vrátil domů. Odpustila jsem mu, jenže od té doby mám v hlavě pořád to, že mě podvádí...jak se zbavit podezíravosti a začít manželovi znovi věřit? Už si připadám jako paranoidní blázen...Děkuji mnohokrát za odpověď

Odpověď: 14. 11. 2010, 15.49

Milá V., je třeba na situaci se dívat s vděčností, vše, co se děje, je dobré, manželovi přejete vše dobré i zkušenost, kterou potřeboval... chápu, že tato věta se vám obtížně prožívá, ale jinak to nejde. Vycházejte z toho, že kdyby manžel nechtěl s vámi být, tak s vámi není, až k tomu dojde, odejde - do té doby si užívejte to hezké, co je mezi vámi. Individuální konzultace by pro vás mohl abýt užitečná. Držím palce

fialenka píše: 9. 11. 2010, 9.12

Dobrý den měla bych na vás dotaz.Jsem s manželem 14 let před rokem jsem zjistila že má milenku pořád jsme něco řešili.Já chtěla, aby s ni skončil on navrhoval abych si take nekoho našla a že on se nezmeni a tak.Rok jsem pořád nevěřila tomu že on se vážně nezmění ,ale ted jsem již měsíc smířená s tím že spolu asi budem jen bydlet.Bohužel naš vztah už nějak nejde vrátit do starých koleji ,protože manžel mi řekl toliš ošklivých slov že to nejde jen tak odpusti.Máme dvě děti a nerada bych je brala z prostředí, na které jsou zvykli,ale nevim jak dlouho to takhle muže vydržet náš vztah?Do ktereho už ani jeden z nás své city nedává.Prosím o nějakou malou radu jak dál.Děkuji Jana

Odpověď: 14. 11. 2010, 15.45

Milá Fialenko, můžete se stát spolubydlícími. Vaší situaci moc nerozumím. Myslím, že by bylo dobré, abyste společně zašly k psychoterapeutovi, abyste redefinovali svůj vztah tak, abyste se v něm oba cítili dobře.

Daniela píše: 9. 11. 2010, 9.01

Dobrý den, prosím Vás o radu pro mou kamarádku. Je ročník 1958, její syn 1992. Bydlív Mostě. Minulý týden zemřel kamarádce bývalý manžel a otec zmiňovaného syna, který situaci těžce zvládá. Obvodní lékařka mu předepsala léky na zkildnění, ale nepomáhají. Dítě je apatické, stále pláče, dále má dlouhodobé problémy ve škole, které se tímto vyhrocují. Kamarádka na tom není lépe, přestože s partenerem několik let nežijí. Vztah syna s otcem byla relativně v pořádku, syn na něj vzpomíná v odbrém. Poradíte, prosím, telefonní či jiný kontakt, kde by oběma co nejdříve poskytli pomoc? Děkuji Vám, Daniela Svobodová, 725 745 688

Odpověď: 14. 11. 2010, 15.42

Věřím, že jste ve Vašem bydlišti kontakt již našly. http://www.obcanskeporadny.cz/component/option,com_poradny/Itemid,8/view,poradny/ - tady by měly mít kontakty pro pomoc v regionech.

Jana Š. píše: 9. 11. 2010, 0.50

Hezký večer.Mám problém se svým 3,5 letým synem.Nevím jak nazvat to co mi dělá.Jsem s dětma dva roky sama,(mám ještě holčičku 2 roky)a malý Kubík se chová naprosto hrozně.Jeho celodenní chování je takové.Ráno se vzbudí,chvíli si ještě v pyžamku hraje,než vylezeme všichni z postelí.Jdeme do obyváku,že se převlékne,ale to hned napoprvé narazím.Sedne si na zem a prostě mě neslyší.Můžu mu to říkat 10x,ale marně.Pak se rozčílím,a on se rozbrečí.Sám se neolékne,ne že by to neuměl,ale prostě nechce.Celé oblékání probrečí a já vůbec nevím proč.Pak připravím snídani a on si ani nekousne.Hrají si,je oběd,ale on ani neochutná,nesvačí,a ani nevečeří.Jen pije.Nevím jak ho donutit aby něco snědl.Na Kristýnku je hrozně agresivní,pořád jí tahá za ruce,strká do ní,že i někdy spadne tak ošklivě,že jí teče krev.Pořád jí mlátí po hlavě,přez záda a přez zadek.Ona si to nenechá líbit a kouše,ale pobrečí si a za minutu je klid.Ale Kubík ne,ten řve,třeba i hodinu,že ho musím vyhodit do pokojíčku,aby se uklidnil.Pak najednou přijde a chová se tak,jako by se nic nestalo.Neposlechne,když mu něco řeknu.To se urazí,a zase třeba hodinu brečí,i když na něj třeba jen zvýším hlas.Neměl kolem sebe žádné děti,bydlíme skoro na samotě,ale teď od září chodí do školky a to chování se ještě zhoršilo.V noci se třeba 5x vzbudí a pláče,někdy dokonce vříská,i když sedí a je vzbuzený.Také je spí s plenou,nedokážu ho onaučit aby se nepočurával.Do školky chodí rád už kvůli dětem,ale neposlechne už vůbec a neudělá nic.Vždy mu řeknu Kubíku ukliď si hračky,a on mi řekne-ne ty.To samé mi říká když se má obléknout atd.Snažím se dětem věnovat oboum stejně,ale stejně to nepomáhá.Nevím jak s ním mluvit,aby poslechl,jak ho přesvětčit.Malá začíná pomalu dělat všechno po něm,a jestli to po něm pochytí,tak se z nich asi zblázním.Prosím poraďte mi jak na něj.Děkuji

Odpověď: 14. 11. 2010, 15.40

Milá Jano, každopádně dbejte o své psychické zdraví. Udílet rady k výchově malých dětí není moc optimální. Trpělivost je základ. Můžete začít studovat záležitosti spojené s výchovou - knihy od Matějčka, Marie Vágnerové (nakl. Portál), můžete se zabývat kineziologií..., rodinými konstelacemi... Držím palce

Vesna píše: 8. 11. 2010, 20.15

Dobrý den, je mi 39 let, 8 let žiji se stejně starým přítelem, oba jsme podnikatelé. Já prosperuji celé roky dobře, on nikoli, živím ho a dotuji,rovněž jeho koníček a vzdělávání, které by mělo směřovat k jeho budoucí lepší práci. Můj problém je ale někde jindy - nazývá se ženy. Přestože je můj drahoušek zaneprázdněný, na nějakou tu tajnou milenku si čas vždycky najde. Teď jsem zrovna jednu objevila, přes internet zjistila, kde pracuje a v obchodě jí navštívila. Můj přítel tam byl také, prý tam na mě čekal a přišel se s ní rozloučit. Po vzájemném rozhovoru, kdy jsem řekla, že i já chci ukončit náš vztah, jsem odešla. On mě pak dohonil a po půlhodinovém přemlouvání a odprošování jsme odjeli domů. Pro něj je to uzavřená kapitola, pochybil, omluvil se, bude se snažit, aby k takové situaci už nikdy nedošlo. Ale já už mu nevěřím, je už to po několikáté... Nevěřím tomu, že se změní. Mluvila jsem o tom s jeho skvělými rodiči (nebýt jich, tak bych už od něj určitě odešla), bohužel jsou stejného názoru. Kdybych mohla odejít já, tak už to dávno udělám, ale on bydlí v mém domě. Prosím o nezávislou poradu - je možné takovému člověku, který se i v běžném životě nechová ke mě vždy slušně ještě někdy věřit? Já už mu vlastně nevěřím roky, ale takhle žít do konce života nechci... Děkuji za odpověď

Odpověď: 14. 11. 2010, 15.06

Milá Vesno, nemám pocit z Vašeho psaní jasného dotazu. Pokud ještě nejste 100% rozhodnuta k realizaci rozchodu (nebo i když jste rozhodnuta) doporučuji návštěvu partnerské poradny.

Desperate píše: 8. 11. 2010, 19.32

Dobrý den, předem bych chtěla podotknout, že nevím, jestli se sem můj dotaz hodí (je možná asi spíš pro psychiatra), ale opravdu už nevím, co jiného dělat. Je mi 18 let a mám podezření, že trpím depresemi. Měla jsem vážnější problémy už před rokem, přibližně ve stejnou dobu jako letos, ale tehdy to samo odeznělo. Teď to vypadá tak, že když ráno vstanu, mám absolutní nechuť cokoli dělat a nejradši bych se někam ztratila. Skoro nic mě nebaví, mám velký problém udržet pozornost, mám zpomalené reakce. Jsou to hrozné stavy a rozhodně v nich nechci zůstat. Poslední týden trochu inklinuju k sebepoškozování a alkoholu. Večer se opiju, abych nemusela nic cítit a ráno se budím s bolestí žaludku a s pocitem nanic. Začala jsem užívat přírodní antidepresiva (třezalku), ale nevím, jestli to k něčemu je. Prosím o radu, chci se z toho dostat. Děkuji

Odpověď: 14. 11. 2010, 15.03

Milá neznámá, máte několik možností, které můžete realizovat a taky kombinovat: 1. požívat alkohol =) vypěstovat si závislost =) ničit se fyzicky, psychicky i sociálně 2. studovat zákonitosti psychického života a ktivně pracovat na jeho proměně - součástí je i praktikování léčebných meditací 3. brát antidepresíva (lepší než alkohol) S bodem 2. Vám mohu pomoci. Držím palce na cestě

Nadine píše: 8. 11. 2010, 15.36

Dobrý den, ráda bych Vaším prostřednictvím získala radu a objektivní názor na jistou situaci týkající se partnerského vztahu. Můj velice dobrý přítel se snaží přijít na nejlepší cestu, jak se dohodnout se svou manželkou na rozvodu a péči o děti. Manželka je velice citlivá a po psychické stránce to sama nezvládá - nemá kamarádku, se kterou by to mohla probrat či se jen svěřit, je velice uzavřená a samotářka. On se jí snaží pomoci jak jen může - stále žijí v jednom domě a on se jí snaží uklidnit slovy, že jí i nadále bude se vším pomáhat. Ona se bojí budnoucnosti a má strach z každého dalšího dne, což je pochopitelné. Ale po několika rozhovorech s ním si nejsem jistá, zdalá jí tím, že zůstává v domě, pomáhá nebo jí tím naopak ubližuje. City z její strany tam stále jsou, on je pevně rozhodnutý, že v jejich vztahu pokračovat nechce, nemůže. Proto se obávám, že tím, že je jí stále na očích co se osobního života týká, ubližuje mnohem více než kdyby definitivně odešel s tím, že každý den se bude vracet za dětmi. To je můj názor. Budu ráda za jakoukoli radu. Předem děkuji za odpověď.

Odpověď: 14. 11. 2010, 14.59

Svým způsobem máte pravdu, ale nedoporučuji do jejich příběhu zasahovat. On má důvod dělat to takto... Můžete mu doporučit, aby zašly do poradny, kde třetí osoba může manželku konfrontovat s realitou...a taky jí tam může být nabídnuta psychická podpora.

sněhuláček píše: 8. 11. 2010, 15.34

Dobrý den. Četla jsem si pár komentářů a myslím že byste mi mohli pomoct.Jsem úplně normální holka a tento problém se už asi stává,přestupovala jsem na novou školu a je mi tam fajn ale jedna paní učitelka je moc zlá ztrapnuje vás a je přísná a mám z ní stres,strach a někdy přemýšlím jesli se mám zabít nebo pokračovat v tomto životě už nejde tento pocit vydržet. děkuji za odpověď

Odpověď: 14. 11. 2010, 14.56

Milá Sněhulko, prosím tě, pokračuj v tomto životě :) - nějaká nablblá učitelka snad nemůže zničit tvůj život - zkus si představit, že jsi ve svém vajíčku, její negativní energie, její agrese vůči tobě do něj nemůže. Řekni si, že až vyjdeš ze školy, tak její kecy nebudou mít žádnou váhu. Můžeš poprosit někoho (rodiče, třídní) , aby ti pomohli problém řešit.

Alena píše: 2. 11. 2010, 10.00

Dobrý den, chtěla bych se Vás zeptat na názor na osmiletá gymnasia. Mám 10 letého syna a v současnosti řeším problém, zda jej na gymnasium přihlásit, či ne. Snažila jsem se získat názor od třídní učitelky, která mého syna po studijní stránce zná nejlépe a má též možnost srovnání, ale bohužel jsem žádnou odpověď nedostala. Můj syn je velmi inteligentní, ve třídě,patří mezi nejlepší. Jedná se však o třídu s velmi špatným prospěchem, což je také důvod, proč chci, aby se dostal mezi děti,kde se může lépe rozvíjet. Můj syn je na druhé straně velmi dětský, nesamostatný se sklonem k lenivosti. Nejsem schopna posoudit, zda pro něj bude gymnasium přínos, či utrpení. Uvažovala jsem i o vyšetření u dětského psychologa, ale nechci ho zbytečně traumatizovat. Máte s tímto tématem nějaké osobní zkušenost? Velmi děkuji Alena

Odpověď: 7. 11. 2010, 17.35

Milá Álo, kloním se ke studiu na gymnáziu (když bude nad jeho síly pro lenivost, může se vrátit na zš...), ale podnětní spolužáci mohou být motivací... lenost je nectnost a pokud ovládá život...

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1