Online poradna

Psychologická online poradna – odpovídá psycholog, psychoterapeut

  • Dotazy můžete pokládat, pokud je okénko otevřeno, odpovědi naleznete do týdne rovněž zde. Poradna se uzavře po položení desátého dotazu v týdnu.
  • Po internetu poskytuji všeobecné informace. Při osobní konzultaci jsou informace k Vaší osobě zcela konkrétní.
  • Potřebujete-li dohovořit osobní konzultaci nebo online konzultaci s psychologem, kontaktujte mne.
  • Pokud si přejete odpověď mimo on-line poradnu, je třeba uhradit 120Kč na č.ú.: 2500034126/2010 .
  • Vše zde napsané bude zveřejněno.
  • Chcete-li ocenit fungování poradny, zasdílejte, některý článek/stránku z tohoto webu např. na Fb. Články naleznete zde.


Zapomenout

Skákal přes oves

Na zodpovězení čekají: Zoufalá, Myška, Kačka, Andrea, Amálie

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1

trémistka píše: 22. 11. 2010, 16.26

Dobrý den, je mi 35 let, s manželem máme 2 malé děti. Můj problém ale trvá minimálně 10 let a dost mi ztrpčuje život, hlavně v zaměstnání. Od malička jsem trpěla trémou, ale to co se mi stává teď není už snad ani normální. Před mateřskou jsem pracovala ve dvou firmách, vždy jako asistentka. Jednou při hodině angličtiny na firmě jsem byla na řadě ve čtení a najednou jsem tak strašně znervózněla a nebyla jsem schopná ze sebe nic dostat. Přemohla jsem se, ale chvěl se mi hlas a bušilo mi srdce. Byla jsem zpocená a celá jsem zrudla. Nebyla jsem vůbec schopná soustředit se a nejraději bych někam utekla. A od té doby se mi to stávalo vždy v podobných situacích a to především v práci. Při vyřizování telefonátů, pokud byli kolegové v kanceláři. Často jsem vše řešila, až když jsem byla sama a nikdo mě neposlouchal. Nebo pokud jsem měla něco někomu vysvětlit, nebyla jsem schopná. Došlo to tak daleko, že se už i vyhýbám přečíst večer synovi pohádku. Telefonování je pro mě peklo, snažím se všechno vychrlit na jeden nádech, abych to už měla za sebou. Je mi z toho mizerně. Chtěla bych se toho zbavit, než půjdu zase do práce. Bojím se, že spolu se starostmi s dětmi to nezvládnu. Celé to způsobuje, že jsem nepřiměřeně nervózní a celý den se tak bojím, kdy to zase přijde a tím si vlastně vůbec nevěřím. Jinak jsem komunikativní a veselá, mám přátele, jsem aktivní, ale jakmile na mě někdo udeří „teď nám to vysvětli“ nebo „přečti mi to“, „zavolej tam a řekni tohle“, dostaví se onen stav. Je to jak za trest. Strašně mě to vyčerpává a přitom jde kolikrát o banální záležitost, kterou mám vyřídit. Slyšela jsem něco o nedostatku serotoninu v mozku. Mohlo by tohle být příčinou? Kdo mi může pomoct? Předpokládám, že potřebuji odbornou pomoc. Pokud mi můžete někoho doporučit….. jsem od Brna. Děkuji.

Odpověď: 29. 11. 2010, 9.29

Milá trémistko, vaše potíže nebudou způsobeny hladinou serotoninu, i když vědět o hladidně (kdybyste věděla o někom, kdo hladinu serotoninu měří, dejte vědět - já o tom čtu bohužel pouze ve studiích, ale nikdy ve vyšetření). Potřebujete rozpustit bloky, které jsou spojeny s úzkostí, k tomu by bylo vhodné najít někoho, kdo umí pracovat např. s abreaktivní terapií, focusingem. Možná byste mohla kontaktovat http://www.karelhajek.org/index.htm . Mějte hezké dny

žužu píše: 22. 11. 2010, 16.04

Dobrý den nevím zda je mi pomoci ale začíná to tímto měsícem.Máme učitelku z Anglického Jatyku a ona je hrozně zlá.Když něco neumím začne mi před třídou vytýkat jestli neumím angličtinu jsem jen vzduch moje kamarádka mi řekla ať si s toho nic nedělám ať to beru letem ale nejde to.Kamarádka m řekla že musím být tvrďák jako ona ale nejde sice si vylívám zlost na učitelce ale s tím to nespravím.Navíc háže po vás křídami to bych ještě skousla ale to už opravdu nejde.Děkuji za odpověď. Žužu

Odpověď: 24. 11. 2010, 10.03

MIlá žužu, bylo by fajn, kdyby jsi o tom řekla rodičům, nepo školní psycholožce nebo třídní nebo řediteli... neboj se a jdi s někým mluvit. Zlost vytvářet, hromadit a vylévat není optimální řešení (neříkám, že to nechápu - některé učitelky se fakt neuměj chovat;)) Měj se krásně a řekni si třeba "hmm, ted se ti to povyšuje, ale až vyjdu školu, tak se mi bude dařit dobře a tvoje kecy budou a jsou vzduchem - a taky tě nebudu zdravit" At se ti daří...

Lucka 81 píše: 22. 11. 2010, 15.55

Dobrý den, můj přítel má dva syny 2 a 6 let. kluci mě vůbec neposlouchají. Cokoli co řeknu tak zavrhnou nebo řeknou že nemám pravdu a že má pravdu maminka. Jakmile se přítel nedívá tak po mě ten starší chlapec něco hodí. jak mám upoutat jejich pozornost? co mám dělat aby mě poslouchali? děkuji za odpověď

Odpověď: 24. 11. 2010, 9.58

Milá Lucko, jj - vybrala jste si náročnou rodinou konstelaci. Chování kluků souvisí se všemi vztahy ve vašem systému... to určitě tušíte. Důležitou roli hrají vztahy mezi dospělými. Pokud máte pocit, že od nich k Vám jde nepřátelství, přestože od Vás k nim jde pozitivno, doporučuji, abyste péči o syny nechala na přítelovi - celé je to složitejší a osobní konzultace i s partnerem by byla vhodnější. A nesoupeřte s maminkou, můžete být hodná teta. :)

Lída píše: 22. 11. 2010, 15.49

Dobrý den.Ráda bych věděla jestli opravdu neexistují věrní muži.A pokud ne, tak mi porad´te jak žít a necítit se jako lovná zvěř. Děkuji

Odpověď: 24. 11. 2010, 9.54

MIlá Lído, děkuji za takřka vtipný dotaz :). Existují i věrní muži. A jak se budete cítit je vaše rozhodnutí. Doporučuji, abyste se raději cítila jako královna (i to Vás mohu naučit:)) Mějte se krásně:)

Majles píše: 22. 11. 2010, 15.21

Dobry den. Muzete mi prosim poradit?, Mam takovy problem asi pred rokem jsem se rozesel s pritelkyni a problem je v tom ze me trapi to ze furt musim na ni myslet I presto kdyz jsem, se ji hodnekrat pokousel navazat zpet naz vztah ale marne.. Mame spolu 2letou holcicku kterou mam jen jednou za 14dni na vikend.. Stale k ni hodne citim ale ona uz ne.. Nevim co mam delat abych zapomnel. Neni den abych o ni nemluvil i pratele uz to stve.. Je to cim dal horsi. Prosim poradte

Odpověď: 24. 11. 2010, 9.51

Milý Majli, "jj - vztahy - ty nám dávaj zabrat." Osobní setkání by bylo skutečně nejvhodnější, protože předpokládám, že sám jste udělal, co umíte. Rozvolnit pouto, vrátit se k sobě, uzdravit/zcelit si srdíčko - Vás ve škole neučili. Proto doporučuji, abychom se sešli - touto cestou vám rozumné věty nepomohou. Přeji vše dobré.

Jana píše: 22. 11. 2010, 12.38

Dobrý den, mám velmi úzkostlivé stavy, pláču ani nevím proč, lékař mi předepsal lexaurin, ale vzhledem k mému spíše alternativnímu přístupu jsem k lékům opatrná. Tento stav je dlouhodobý pokud ne celoživotní je mi 41 let, a žádné alternativní způsoby zatím nezabraly a stavy se zhoršují. Nevím kudy kam, jsem zoufalá a nechci tím trápit své okolí, jsem matka tří dětí a mám skvělého manžela, chtěla bych jim všem být oporou a ne přítěží. Pokud se domníváte, že je čas navštívit psychiatra jsem ve stadiu kdy bych souhlasila nebo mi možná poradíte ještě jiný způsob který jsem ještě nevyzkoušela? následující mám již za sebou - homeopatika, psychology, čínskou medicínu,reiki, meditaci aj. Předem vám děkuji za odpověď

Odpověď: 24. 11. 2010, 9.46

MIlá Jano, jak vidno, jste žena aktivní a proto mě skutečně mrzí, že se zatím nezdařilo nalézt řešení. K užívání lexaurinu bych také byla opatrná, protože způsobuje závislost. Užívání vhodných antidepresiv je lepší. Stejně mne překvapuje, že se nepodařilo nalézt příčinu pročistit ji. Z mého pohledu by řešení mělo být. (samozřejmě, že na schůzce se můžeme domluvit..., ale chápu, že důvěru už mnoho nemáte). Držím palce.

bobina píše: 22. 11. 2010, 12.11

Dobrý den, mám dcery 6,5 roku a 6 měsíců. Problém je se starší - v poslední době je velmi vzdorovitá, zkouší výhružky, ultimáta, je "hubatá" vůči mě i manželovi, ve škole prospívá na výbornou, je velice šikovná, ale stačí maličkost, která není podle jejích představ a je oheň na střeše. Snažím se být trpělivá, ale kolikrát to nevydržím a prostě vybuchnu a nadávám a pak je mi to líto. Nezabírají domluvy, zákazy ani pozdější rozmluva proč se to či ono stalo a že mi "nedělá dobře být na ni zlá" - dělá že neslyší, nebo svede řeč na jiné téma, nebo si jde hrát. Snažím se ji zapojovat do péče o mladší sestru - tu miluje a nedá na ni dopustit. Bohužel nevím jak na ni,aby k podobným incidentům nedocházelo. Děkuji za odpověď.

Odpověď: 24. 11. 2010, 9.39

Milá Bobino, trpělivostí a reagováním v klidu podpoříte zdravý vývoj. Jak píšete, mnohé děláte dobře. Je vhodné být klidná, pevná a respektovat i její postoj a nechat ji nést přirozené následky jejího konání. Také můžete zajít za dětským psychologem a konkrétní situace a nejistoty prokonzultovat. Přeji vše dobré.

Zdena píše: 22. 11. 2010, 8.07

Dobrý den,píši Vám,proto protože bych potřebovala radu.Mám dceru které jsou tři roky před čtyřmi měsíci se nám narodil syn,do té doby bylo vše v pořádku.Teď dcera začala žárlit na malého a nechce vůbec poslouchat,prosazuje si svoji když může nejraději by pořád byla u babičky,když něco provede tak se na ni rozzlobím a ona mě vyhání od sebe.nevím si rady jak na ni,aby taková nebyla.Prosím o vaši radu

Odpověď: 24. 11. 2010, 9.33

Milá Zdeno, žárlení na sourozence, který se narodí v tomto období (mezi 2. a 3.rokem) je statisticky běžné - nervová soustava v té době ještě není zralá, dítě v té době chce maximální pozornost pro sebe, je to zároveň období prvního vzdoru a proto je přirozené, že "zlobí". Doporučuji, abyste ji věnovala také potřebnou pozornost, aby Vám mohla pomáhat při péči o syna. A babičku ji přejte. Držím palce a přeji dost trpělivosti.

Janina66 píše: 22. 11. 2010, 7.57

Dobrý den,obracím se na Vás se svým trápením. Potřebovala bych radu jak donutit svého 17ti letého syna učit se do školy. Dělá střední školu ale to tak že tam sice poctivě dochází ale jinak tím jeho zájem končí. Je velký problé ho pak následně doma přimět aby se učil a vůbec přípravě věnuje téměř minimum času. Jeho výsledky nejsou dobré hodně nevyrovnané. Školu jsme sice vybrali my, ale po domluvě, on svojí představu neměl vůbec. Je ve 2.ročníku a mám obavy,aby sice čtyři roky nějak ,,neproklepal,,ale nezvládne to potom u maturity.Myslím,že ho nebaví učení jako takové. Už nevím jakou metodu bych měla zvolit, abych ho k učení motivovala nebo nějak donutila nebo nevím jak se mám zachovat. Jak začnu mluvit o učení je hned ,,naježený,,. Prosím poraďte ikdyž je to asi složité Děkuji moc

Odpověď: 23. 11. 2010, 13.51

Milá Jani, stav nezájmu o školní vzdělání je v současnosti rozšířen, nějak se nabídka nepotkává s poptávkou (a systémově se to řešit ještě dlouho nebude - proč? http://radanastepankova.blog.idnes.cz/c/92547/Ma-neuteseny-stav-skolstvi-reseni.html a pro :-) http://radanastepankova.blog.idnes.cz/c/93646/Kdyz-zjistis-ze-jedes-na-mrtvem-koni-sesedni.html ) 17 let - člověk již má rozvinuté rozlišovací a poznávací procesy, je schopen uvažovat a předvídat a nést zodpovědnost. Vy za něj konat nemůžete. Můžete mu přopomenout staré dobré úsloví: "Jak si usteleš, tak si lehneš." Také ho informujte, že až nebude chodit do školy, musí Vám přispívat...Vy sama sebe neidetifikujte se svým pohledem a hodnocením. Co se může z Vašeho pohledu jevit jako nedobré, z jeho úhlu pohledu je to dobré - on takovou zkušenost potřebuje. (taky můžete zkusit psychoterapeutickou konzultaci - uvídí se, zda to může něco přinést nebo nikoliv...) Přeji vše dobré

Míša píše: 22. 11. 2010, 5.24

Dobrý den Líbí se mi vaše poradna a ráda bych také porosila o radu. S přítelem jsme spolu necelý rok a brzy po začátku našeho vztahu jsem začala pozorovat podivné změny nálad, se kterými se nevím rady. Z počátku jsem myslela, že je to jen jakási chvilková nevyrovnanost, nyní vidím, že je to u něj zřejmě normální. Jedná se o to, že je můj přítel například zcela bezdůvodně smutný, z ničeho nic se mu změní nálada, moc semnou nemluví a když se ptám, proč je smutný, říká, že neví nebo cosi o tom, jak je nespokojen sám se sebou (má práci, vysokoškolský titul, vztahy s rodinou v pořádku, přátele - nevidím objektivní důvod k nespokojenosti se sebou samým...). O pár hodin později je ale už zase veselý a otevřený, poté se ale třeba druhý den ráno vzbudí bezdůvodně se chová nepříjemně. Přesto, že je objektivně velice pohledný, má pocit že není, neustále se češe a i do práce si nosí krém na obličej atp... Když ho kadeřnice neostříhá přesně dle jeho představ, nechce se fotit ani chodit nikam do společnosti a má z toho špatnou náladu (dokud to nedoroste). Vždy si oblíbí nějaké tričko a nechce pak nosit žádné jiné, protože jen v tom jednom se údajně cítí sebejistě (nosí ho ale i několik týdnů a rozčílí se když ho vyperu, je mokré a nemůže si ho vzít). Nikdy nic nechce plánovat moc dopředu, jak jsem pohopila tak asi proto že neví, zda na onu věc pak bude mít náladu. Mívá období kdy velice špatně spí a neustále se probouzí. Když nemá správnou náladu, je schopen mezi našimi přáteli celý večer mlčet (a pak ho to štve) ale když ji má, je to ten nejvtipnější společník na světě. Když se s ním snažím o jeho chování bavit, říká že byl takový vždy, že je melancholik, občas taky říká, že má možná maniodepresivní psychozu. To je myslím přehnané, ale i tak je velmi nepříjemné jít domů a nevědět, jakou náladu zrovna bude mít a jak se bude chovat. Jediné na co jsem přišla, že pomáhá jako prevence proti jeho bezdůvodné nepříjemnosti je, když přijdu domů a jsem hned od začátku trochu nepříjemná já, to on pak jde a snaží se být milý - takhle to ale myslím nejde řešit dlouhodobě. Ráda bych věděla, co s asi přítelem /zda je to něco vážnějšího či ne/ je a jaké jsou možnosti případné odborné pomoci /bydlíme v Praze/. Nikdy jsem se s ničím takovým nesetkala a nevím, jak mu pomoci. Oběma nám je 28 let. Předem moc děkuji za radu.

Odpověď: 23. 11. 2010, 13.35

Milá Míšo, je hezké, že se zajímáte o partnera. Dobré je si však uvědomit, že řešit můžeme jen své problémy. Ty můžeš pořešit svoje reakce, vnímání jeho nálad. Stát se pouhým pozorovatelem nikoliv spolujezdcen na vlně nálad. Můžeš mu říci, že bys ráda, aby něco s touto svojí labilitou začal podnikat, že jinak nevíš, jak se Váš vztah bude vyvíjet, protože nevíš, jak to uneseš. Pokud bude chtít, můžeš mu pomoci v hledání pomoci. Pravděpodobně by pro něj byla vhodná pravidelnější psychoterapie. Pokud bude chtít, může mne kontaktovat a domluvit si setkání v Praze. (Pokud budete chtí, můžete mne samozřejmě kontaktovat i Vy, protože i pro Vás je to situace náročná, ve které se orientujete a hledáte pro sebe řešení). Přeji vše dobré

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1