Online poradna

Psychologická online poradna – odpovídá psycholog, psychoterapeut

  • Dotazy můžete pokládat, pokud je okénko otevřeno, odpovědi naleznete do týdne rovněž zde. Poradna se uzavře po položení desátého dotazu v týdnu.
  • Po internetu poskytuji všeobecné informace. Při osobní konzultaci jsou informace k Vaší osobě zcela konkrétní.
  • Potřebujete-li dohovořit osobní konzultaci nebo online konzultaci s psychologem, kontaktujte mne.
  • Pokud si přejete odpověď mimo on-line poradnu, je třeba uhradit 120Kč na č.ú.: 2500034126/2010 .
  • Vše zde napsané bude zveřejněno.
  • Chcete-li ocenit fungování poradny, zasdílejte, některý článek/stránku z tohoto webu např. na Fb. Články naleznete zde.


Zapomenout

Skákal přes oves

Na zodpovězení čekají: Zoufalá, Myška, Kačka, Andrea

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1

Tomka píše: 13. 12. 2010, 6.13

Dobrý den, Jsem vdaná 23let a nyní jsem na mateřské se třetím vysněným dítětem.Je tomu asi měsíc co jsem zjistíla že má manžel milenku.Samozřejmě že se nepřiznal a lže mi do očí,vůbec o tom nechce mluvit, mám několik důkazů/sms a dokonce telefon té ženy/milenecký vztah trvá asi půl roku a je na pracovišti.Tuto skutečnost nesu velmi špatně- špatně spím, pláču, třesu se,trpím bušením srdce a bolestí hlavy.Nejhorší na tom je že mám sklony odejít z tohoto světa a nejvíce mě trápí proč mě manžel lže a neřekne pravdu a taky důvod proč to dělá.Na druhou stranu si myslím že nejvíce by se vyřešilo kdyby se o tom mluvilo,Můžete mě poradit jak ž í t d á l nebo nežít děkuji

Odpověď: 15. 12. 2010, 13.16

Milá Tomi, bylo by dobré, abyste se dala dohromady (emočně, energeticky)- kvůli sobě i dětem. V té věci mne třeba můžete vyhledat. To je takový axiom, že žít se musí - ničit něco, co jsme nevytvořili je barbarské... Váš život nemůže stát na manželovi a jeho nevěře. Dát sebe do pohody je pro Vás ted to primární (když manžel o tom nechce mluvit, necht nemluví - nepronásledujete ho otázkami apod. - neprospějete tím ničemu.) Budete-li chtít, skutečně mne můžete kontaktovat. Držím palce.

Nikii píše: 7. 12. 2010, 11.50

Dobrý den, mám velmi úzkostlivé stavy,co se týče mého partnerského vztahu.Je mi 20 let a mám o dost staršího partnera,který žije s přítelkyní a má dítě.Po svátkách se ale stěhuje.Můj problém je v tom,že začnu brečet bezdůvodně.Víte,jsem s ním šťastná,dělá pro mě vše,co může,ale mě to je pořád málo.Tyto výkivy mám každé 3 týdny.Prosím poraďte mi,jsem zoufalá a nechci o něj přijít.

Odpověď: 11. 12. 2010, 18.28

Milá Niki, jestli jste si nevzala velké sousto. Mladá holka, která chce přítele jen pro sebe si našla muže, který má ve svém životě již závazky a svoji enrgii dává a bude dávat jinam. Mno - můžete se učit nesobecké a přející lásce. Mějte se hezky.

Kytka píše: 6. 12. 2010, 21.51

Jsem na rodičovské dovolené, mám děti 3,8 roku, 7 měsíců. Problém se týká mojí tchýně. Nikdy nám neudělala za 10 let nic dobrého. Když jsme přijeli na návštěvu, tak nebyl ani toaleťák. Na svatbě mi řekla, že mi nemá k čemu gratulovat, v porodnici, že nebude nikdy hlídat. Když jsem čekala druhé dítě a domluvila se s ní na hlídání, tak zavolala, že má rýmu, ale já jela už rodit, tak si dokážete představit tu zoufalou situaci. Vyvrcholilo to nezvanými návštěvami pozdě večer, kdy děti se už ukládali ke spánku a mi byli úplně grogy. Má prý právo vidět svoje vnučky. Ale ona nás k sobě nepozve, s ničím nepomůže. Když jsem jí řekla, že nesnáším nedomluvené návštěvy, tak se to ještě zhoršilo. Nakonec se urazila, když jsme jí řekli, že to, co řekla vnučce přehnala. Vystrašila ji bubákem. Manžela obvinila ze všeho špatného, co se jí v životě stalo a nás, že se k ní nechováme uctivě a že jsem jí vyčetla, že nás k sobě nezve. Co vyroste z dětí atd. Dneska je to tak, že se s ní už nikdy nechceme vidět. Dcera se po ní neptá, viděla jí málokdy a babička se jí stejně nevěnovala. Ale já mám z toho všeho psychické problémy, pořád brečím, nemůžu spát, děti byli taky dlouho nemocné. Je toho na mě moc.Myslíte, že to zvládnu sama? Trvá to 3 měsíce.

Odpověď: 11. 12. 2010, 18.26

Milá Kyty, myslím, že sama tušíte, že by spolupráce s psychologem byla na místě. Potřebujete urovnat emocionální/energetické pole. Těším se na Vás;).

ALENKA píše: 6. 12. 2010, 19.22

DOBRÝ VEČER MÁM NA VÁS PROSÍM PROSBU JE MI 37 MÁM 15.LETOU DCERU JSEM ROZVEDENÁ BYDLÍM S RODIČI V KOLÍNĚ A MÁM TÉMĚŘ 4 ROKY PŘÍTELE,ALE NEŽIJEME SPOLU JEN ZA SEBOU DOJÍŽDÍME OBDEN .VLASTNĚ JÁ DOJÍŽDÍM 12 KM.VÍTE PANÍ DOKTORKO MÁ DCERA NECHCE JÍT K PŘÍTELOVI BYDLET LEČ MÁ SVUJ DUM, JE ZVYKLÁ V KOLÍNĚ U MÝCH RODIČU A SEMNOU.JE TO PRO MĚ TĚŽKÉ OTEC BIOLOGICKY MÉ DCERY SE SNÁMI NESTÝKÁ, VLASTNĚ OD MALA. PŘÍTEL SI PŘEJE SEMNOU RODINU STÁLE MI TO VYČÍTÁ , A ŘÍKÁ ŽE BUDU STARÁ ZA ROK NA DÍTĚ DÁLE MI POŘÁD DOKOLA ŘÍKÁ KDY UŽ BUDEME SPOLU BYDLET JAKO RODINA, TAKÉ MI VYČÍTÁ ŽE JSEM MÁMY PUPEČNÍ ŠNURA MOC SE TRÁPÍM NEVÍM JAK A CO MÁM DĚLAT I KDYŽ JE MI KOLIK JE STÁLE JSEM BEZRADNÁ.MÁ DCERA NEMUŽE ZUSTAT BEZEMNE VŽDYT NEMÁ OTCE TAKHLE BY NEMĚLA ANI MĚ .PROSÍM VÁS NIKDO MI NEMUŽE POMOCI MYSLÍTE ŽE BY SE NAŠLO ŘEŠENÍ,BOJÍM SE STÁLÝCH DENODENNÍCH VÝČITEK OD PŘÍTELE.MOJE MAMKA SE MNOU TAKY JEDNÁ JAK S MALOU HOLKOU.DĚKUJI MOC ZA POMOC

Odpověď: 11. 12. 2010, 18.24

Milá Alenko, odstěhování od rodičů je na místě. Stůjte pevně. Můžete se stavit na konzultaci a pro vnitřní sílu k činu.

Maja píše: 6. 12. 2010, 18.08

Dobrý den,v poslední době mám velké problémy se svým 26 letým synem.Dříve pracoval v cizině,nyní už rok bydlí u mne doma,chtěla jsem mu pomoci,než si najde práci,ale bydlení se mu zřejmě zalíbilo,do práce nechodí,finančně mi nepřispívá,a když jsem mu nyní řekla,ať se o sebe stará sám,je na mě sprostý a neustále mě uráží.Nyní se mu narodil syn,na přítelkyni se v těhotenství vykašlal,já jí pomáhala hledat bydlení,kupovala místo něj věci na miminko,ona sama rodiče již nemá. Od narození syna se občas zdržuje u ní,a pokud se spolu dostaneme do hádky, že nepracuje,vyhrožuje mi,že se nesmím k malému přiblížit.Podotýkám,že jsem od jeho pěti let rozvedená,otec si ho nikdy nebral,neměl zájem.Vychovávala jsem ho sama.Nyní žiji v hezkém vztahu již 7 let s přítelem,který ho vlastně se mnou živí.Jsem z toho již zoufalá,jen chci,aby se ke mně choval slušně a chodil do práce.Ale jen se ozvu,tak jsem prý hyena,mám období,kdy se ho i bojím.Jak se mám zachovat? vyhodit ho? pomstí se mi tím že nebudu moci za vnukem,nebo jen tajně.Mám pocit,že syna bude stále používat,jakmile budu mít nějaké výtky.Nechci se nechat vydírat.Jeho přítelkyni se stále snažím pomáhat,nikoho jiného nemá.Jejich vztah také není nic pevného,chodí tam jen kvůli synovi.Díky za odpověď.M

Odpověď: 11. 12. 2010, 18.22

Milá Majo, bohužel podobných příběhů slyším více... sama tomu nerozumím a vím, že je těžké v tom žít. Asi to směřuje k tomu, abyste ho přestala živit a třeba vyměnila zámek. Jste milá žena, že pomáháte matce svého vnuka - fandím Vám.

fufíček12 píše: 6. 12. 2010, 16.09

Dobrý den je mi 12let a moje nejlepší kamarádka mě pořád odhazuje ponižuje a také se mi posmívá nevím co mám dělat.DĚKUJI ZA ODPOVĚ Ď

Odpověď: 11. 12. 2010, 18.17

Milá F., vím, že je to bolestné, ale nezbývá, než se smířit s tím, že to není kamarádka a nechat ji být... Určitě najdeš kamarádku, která se ti nebude posmívat a pro kterou budeš rovnocenou kamarádkou.

Lucka píše: 6. 12. 2010, 12.42

Dobrý den, nevím, co mám dělat, manžel mi vulgárně nadává před dětmi, kvůli hloupostem, že např. místo za hodinu přijdu za hodinu a ctvrt, nadává mi, když uklidím, protože jsem uklidila špatně, když vytřu, tak to smrdí, když hodím do koše něco, co se mu nelíbí, když jsem na děti milá, tak mi nadává, že budou stejný krávy jako já, co z nich vychovám, doma mi nepomůže, když děti vypravujeme, jen prudí, když někam jdu se bavit cca 1xza 3měsíce, tak je problém, ale on může, nevím, jestli se jedná o domácí násilí nebo ne. Poslední dobou, když zvýší hlas, tak mladší dcera pláče a prosí, abychom se nehádali, připadá mi, že to špatně snáší, bude jí 5, počůrává se, nevím, jestli to nemůže být důsledek toho, co doma zažívá a zda je pro děti lepší být v takové rodině nebo zda by bylo lepší, kdybychom odešli.

Odpověď: 11. 12. 2010, 18.16

Milá Luci, spolupráci s manželskou poradnou jste asi navrhovala neúspěšně. Pokud to budete myslet vážně, můžete říci, že je to vaše podmínka proto, abyste se nerozvedli, protože nechete žít a vychovávat dítě v permanentním stresu. Můžete také zajít k psychologovi na konzultaci sama a tam probrat vaše reakce na jeho chování, zda v nich by náhodou nebyl klíč ke změně. Držím place a přeji vše dobré.

Vikča píše: 6. 12. 2010, 11.07

krasny den preji,docela jsem zvazovala,zda se mam na Vas obratit s mym problemem...uz leta bojuji sama se sebou a myslim si-vim,ze mam velmi nizke sebevedomi,neverim si,ale lide v okoli me maji za suverenku-jsem asertivni,snazim se rikat,co si myslim,jsem velmi extrovertni clovek- tak nejak sve komplexy dokazu skryt... vite, byla jsem docela problemove dite, casto jsem brecela a delala nejruznejsi sceny- vynucovala jsem si lasku a vse mi doslo az pozdeji, ale nasi casto vzpominaji na to, ze jsem byvala velmi problemove dite (precitlivele a snad od narozeni jsem porad plakala- jako mimino to pry bylo strasne a nikdo nevedel proc). osobne si myslim, ze rodice nekde udelali chybu, oba dva nejsou z rodin, kde by je rodice nejak tulili a chvalili a jelikoz si to neuvedomovali, tak i takto vychovalali sve deti..s otcem nemam moc dobry vztah, jsme oba silne osobnosti, takze dochazi ke krizkum- nicmene doma jiz nebydlim a tak se nas vztah zlepsil - s mamou je to lepsi, ale nejsem zvykla na nejake objeti a ona ted (co jsem tehotna)me ma porad tendence objimat a pusinkovat a vite- tak nejak to uz "nepotrebuji",takze je mi to od ni neprijemne i kdyz ji mam velmi rada, ale nejsem na to proste zvykla...poznala jsem, ze jsem labilni uz v puberte, kdyz jsem mela na svuj vek dlouholety vztah (sest let) a na tom klukovi jsem byla tak extremne zavisla, ze nas rozchod malem skoncil pro me velmi spatne- vyhledala jsem psychologa, naucila jsem se ovladat, myslim si, ze uz nejsem tak labilni, take jsem chodila na kinezi- snazim se na sve osobnosti pracovat...s nynejsim partnerem, ktery je nastesti naprosto jiny nez expartner se mam velmi dobre, protoze on sam je velice empaticky a dava mi doteky, ktere mi v detstvi chybely..mam ruzne komplexy a mam pocit a vsimnul si toho i partner, ze mam tendence lidem v mem okoli porad neco dokazovat - napriklad jsem vystudovala vysokou skolu a vim, ze to ani tak nebylo kvuli me, ale kvuli rodicum, abych jim ukazala, ze na to mam... muj nejvetsi komplex se tyka mluvy - je to u me hodne o psychice - sem tam se zadrhnu, vite, staci, kdyz mam nejake spatne odbobi a jsem rozhozena a nekdy zas se nezadrhnu vubec, kdyz jsem psychicky v pohode (paradoxne mam skolu, kde jsem delala pruvodkyni..). nekolikkrat se mi stalo, ze me pritel upozornil na to, ze jsem se zadrhla a mne se to velmi dotklo a probrecela jsem klidne hodinu - snazila jsem se mu pak vysvetlit me pocity... nemam se rada, takovou jakou jsem... kdybych nebyla tehotna, tak Vam asi nepisu, lide maji horsi problemy a asi ma kazdy nejaky svuj komplex, ale bojim se, ze to nejak prevedu na svou dceru, nechci, aby byla takova, jako ja, ja se vekem velmi zmenila- vzdy jsem se bala neco rict, ale ted mam "drzku"- kazdopadne komplexy bohuzel zustaly a uz se jich asi nezbavim.. ale uz ted myslim treba na to, aby ma dcera spravne mluvila- aby nekoktala... bohuzel, toto mame v rodine- muj stryc se zadrhava hodne, je take pravda, ze meli v jeho detstvi spatnou rodinnou situaci a to take udela hodne..mrzi me, ze se neberu takovou, jaka jsem... vite, muj pritel miluje deti a na dceru se tesi a vite co me napada? ze treba spadnu z "lopatky" a ze me nebude mit rad- toto preci neni normalni, nenavidim se za takove myslenky..to, ze si neverim bohuzel ovlivnilo cely muj zivot... asi moc neni jasne, na co se vlastne ptam... muzete mi neco poradit? jak mam vychovat z nasi dcery silnou osobnost, ktera bude vyrovnana, kdyz sama si na to jen hraju.... dekuji a mejte se krasne.. omlouvam se za dlouhy dotaz !!

Odpověď: 11. 12. 2010, 18.13

Milá Viki, tak máte motivaci, proč se stát vyrovnanou ženou a matkou. Doporučuji seminář např. Sebeláska jako základ lásky nebo podobné semináře. Kniha Miluj svůj život je také inspirací - najděte si svého "učitele" se kterým budete pacovat pravidelně na své vyrovnanosti... Držím palce.

Kobra160 píše: 6. 12. 2010, 10.13

Dobrý den, prosím Vás také o radu. Jedná se o mého bratra. Je mu 36 let. V poslední době má psychické problémy a stresuje se. K tomu vedly tyto důvody. Budou to čtyři roky, co spolu naši rodiče nežijí, jsou ale stále manželé, otec odešel a matka se z toho tenkrát psychicky zhroutila a léčila se. Rodičův rozchod ovlivnil i bratra. Čas tuto ránu postupně hojí. Bratr stále žije s matkou. Dosud se neosamostatnil. Je na ní hodně psychicky závislý. Bohužel se mu ani nedaří navázat vztah a najít si přítelkyni, i když se o to pokouší prostřednictvím inzerátů, seznamek, apod. Je introvert, dobrosrdečný, hodný, hodně přemýšlivý (možná až moc, každý maličký problém zbytečně moc řeší), dle mého názoru nedokáže ženu napoprvé dost zaujmout. Bratr má pocit, že se na něho okolí posměšně dívá, že žije stále s matkou, že je sám bez parnerky ... Motivujeme ho, aby se věnoval svým koníčkům a chodil do společnosti, se vými kamarády. Matka má delší dobu přítele a nyní by měla možnost a ráda by se k přítelovi nastěhovala. Bratr by tedy zůstal v bytě sám. Když to synovi oznámila, psychicky ho to vzalo natolik, že začal přemýšlet i o sebevraždě (říkal to svému kamarádovi). S bratrem jsme mnohokrát na toto téma diskutovali, že je již dospělý, že není povinností matky se o něho takto celý život starat, že je potřeba aby se osamostatníl a nadále se snažil navázat nějaký vztah, matka že má právo na svůj nový život. Za této situace se matka bojí odejít za svým přítelem a nechat syna samotného, aby neprovedl nějakou hloupost. Tím ale hrozí, že se rozpadne její vztah, a ji to také špatně psychicky poznamená. Doporučovali jsme mu, aby zašel za psychologem, když diskuze s naší rodinou ke zlepšení jeho psychické situace nestačí, ale on odmítá. Ještě bych dodala, že již ve školním věku měl psychické problémy a později i na vojně (šikana). Prosím poraďte, jak tuto situaci řešit. Mockrát předem děkuji za radu! S pozdravem sestra Iveta

Odpověď: 11. 12. 2010, 18.09

Milá Kobro, nelze pomáhat někomu, kdo o to nestojí, byt ho máme seberaději. Můžete pouze být s ním a provázet ho na cestě, kterou kráčí. Maminka by měla krok k přítelovi udělat. Taky by nebylo od věci, aby si maminka došla na konzultaci k psyhcologovi a utřídila si myšlenky a strachy. Držím palce.

katka píše: 6. 12. 2010, 6.49

Dobrý den, moc Vás zdravím, obracím se na Vás s tímto problémem a prosím o odpověď- jedná se o problém, který se týká přítelovi rodiny, a proto Vaše odpověď na mou otázkou mi velmi pomůže, protože rodina "uslyší" odpověď na náš problém od odborníka. k věci- s přítelem žijeme v rodinném domě, kde bydlí i jeho rodiče- každý má své bytové jednotky, máme oddělené vchody, takže kontakt s jeho rodiči je minimální a myslím si, že každý dodržujeme určité hranice a vzájemně se tedy nerušíme...má tchýně je psychicky nemocná - PARANOIDNÍ PSYCHOZA s fluydními změnami (nevím, zda fluidní, nebo jiné slovo, ale vy budete vědět...- každopádně se jedná o paranoidní psychozu). touto nemocí trpí asi 12 let- zapříčiněno životní situací.... a teď se nacházíme před problémem, protože čekáme dítě, které se narodí již za pár týdnů... s přítelem jsme se shodli, že by jeho matka neměla mít naše dítě na hlídání - čili nedávat ji ho bez dozoru (ani na vození do kočárku) - jedině s další dospělou osobou- přijde mi to správně a snad každý rozumně uvažující člověk by to měl pochopit.. tchýni jsme to již oznámili v létě i širší rodině, nadšená tchýně nebyla...tchýně bere léky, myslím si, že je stabilní, ale jednou se už před několika lety stalo, že léky brát přestala a stav se vrátil .. paní doktorko, jednáme správně? v příteli mám naprostou podporu, ale přeci jen bych se ráda obrátila na odborníka, jakožto Vás a Vaši odpověď pak dala přečíst rodině... přeji Vám krásný předvánoční čas a děkuji mnohokrát !!!! hezký den.

Odpověď: 11. 12. 2010, 18.03

Milá Katko, asi to špatně není. Nevím, v jaké podobě se nachází onemocnění tchýně a tak nemohu posoudit, zda by byla či nebyla schopna jít sama s kočárkem. Lépe konzultovat s jejím ošetřujícím lékařem.

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1