Online poradna

Psychologická online poradna – odpovídá psycholog, psychoterapeut

  • Dotazy můžete pokládat, pokud je okénko otevřeno, odpovědi naleznete do týdne rovněž zde. Poradna se uzavře po položení desátého dotazu v týdnu.
  • Po internetu poskytuji všeobecné informace. Při osobní konzultaci jsou informace k Vaší osobě zcela konkrétní.
  • Potřebujete-li dohovořit osobní konzultaci nebo online konzultaci s psychologem, kontaktujte mne.
  • Pokud si přejete odpověď mimo on-line poradnu, je třeba uhradit 120Kč na č.ú.: 2500034126/2010 .
  • Vše zde napsané bude zveřejněno.
  • Chcete-li ocenit fungování poradny, zasdílejte, některý článek/stránku z tohoto webu např. na Fb. Články naleznete zde.


Zapomenout

Skákal přes oves

Na zodpovězení čekají: Zoufalá, Myška, Kačka, Andrea

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1

Mefisto píše: 24. 1. 2011, 12.31

Dobrý den, jmenuji se Helena a je mi 32 let, chtěla bych vás touto cestou poprosit o radu, jak překonat vztek. Mám dvě děti, starší chodí do školky, jsou mu tři a půl roku a mladšímu bude 8 měsíců. Myslím si o sobě že mám problém zvládat vztek. Nebývá to často, ale když už, tak to stojí zato. Vybouchnu, křičím a urážím, hlavně manžela, který to ale naštěstí dobře "uflegmatičí" ale občas se vztekám i na staršího syna, který je teď v tom období "vzdoru a odmlouvání" a to mně také nepřidává ke klidu. Co se týče fyzických trestů, tak je to podle mně v rámci "výchovná na zadek", když už to hodně přežene, ale snažím se spíš o domluvu, vysvětlování proč danou věc nesmí dělat nebo proč se tak či onak nemá chovat. Většinou to končí tím, že když už je po výbuchu tak se teprve nad vším zamyslím a přijdu nato, že moje reakce byla zbytečná a přehnaná, pak se omluvím a rodina to bere, jenomže mně samotnou ty moje nálady prostě štvou, nechci se tak chovat!!! Můžete mi dát nějakou užitečnou radu, jak to překonat? Mám hodně přátel s kterými svoje největší problémy probírám, takže by to nemělo být kvůli tomu, že bych v sobě jakoby něco dusila, i s manželem si můžu o svých problémech kdykoliv promluvit, tak právě proto ty svoje reakce občas nechápu. Každý má problémy, někdo větší někdo menší, a přitom po svých blízkých takhle neječí. Jak říkám, není to na denním pořádku, stane se to tak jednou za týden, nebo za dva, jen bych si chtěla být jista, že nejsem zralá na psychiatrii, a třeba bych s tím něco sama mohla udělat a ušetřit tak svoje blízké těch scén. Děkuji vám předem za váš čas a diskrétní odpověď. Přeji pěkný den. Helena

Odpověď: 29. 1. 2011, 13.09

Milá Helo, je dobře, že si uvědomujete, že výbuchy vzteku mohou život okolí znepříjemnovat, první krok jste udělala, uvědomila si to, momentálně se rozhodujete, zda s tím skutečně budete něco dělat. Taková změna vyžaduje práci -pouhé uvědomění, jak vidno, nestačí. Je třeba osvojit se některé psychopostupy, jak svůj vztek mírnit... (možná se i objeví zasunutá příčina takového vzteku). Budete-li chtít, můžete se objednat. Mějte se hezky a přeji vše dobré.

anad. píše: 24. 1. 2011, 10.51

Dobrý den, jsem vdova,před šesti lety jsem si našla přítele.V té době byli mé tři děti ještě nezletilé. On se k nim choval velice pěkně a tak jsem se k němu i s nimi přestěhovala.Hned po nastěhování se ke mě začal chovat ošklivě. Urážel mě, křičel na mě i na děti a vše omlouval svou cholerickou povahou.Půl roku po našem soužití jsem otěhotněla. Měla jsem rizikové těhotenství, nemohla jsem se s ním milovat.Neustále mi opět psychicky ubližoval, potratila jsem.Jsem nenapravitelná, za půl roku jsem opět otěhotněla, naivně jsem si myslela, že se změní, když tu bude to malé. Omyl,opět ryzikové těhotenství a žádný sex. Opakovalo se to samé chování.Narodil se nám chlapec. Už v šestinedělí jsem si opět užívala své. S malým mě při svých výbuších nálady vyhazoval,řval na mě,urážel mě, nenechal mě ani malého spát. Pořád jen urážky a napadání. Vydržela jsem to dlouho.Teď už ale nemůžu. Situace se na tolik zhoršila, že je to pro mě neúnosné. Všechno co tu je jeho, mě nic nepatří.O malého se nestará, jen mu nakoupí mlsky a uplácí si jeho pozornost ,když na něj má náhodou náladu. Jinak sedí u počítače, nebo se sebere a odjede pryč, někdy přes noc jindy na celý víkend. Když se vrátí, chová se hrozně.Malý ho má i přes to všechno moc rád.Přestala jsem s ním komunikovat, scháním bydlení jinde,ale od listopadu jsem nemocná a můj zaměstnavatel mi sdělil, abych se se svým místem rozloučila. Takže budu brzo nezaměstnaná. Skvělé vyhlídky. Hledám práci a zatím jsem nic nenašla.Nechci o malého přijít. Řekl mi, že když odejdu bude po mě šlapat a to pořád, že bude hlídat, co dělám a že je zvědavej jak se srovnám s tím, že jsem malému vzala tátu. Nevím co mám dělat. Poradíte mi?Co mám dělat? Kam se obrátit o pomoc? Moc děkuji.

Odpověď: 29. 1. 2011, 13.02

Milá And, pokud máte možnost odejít, odejděte, důvěřujte tomu, že se dovedete ochránít, existuje i zákon o stalkingu, o vyhrožování... můžete dělat zápisy o jednotlivých jeho skutcích na policii. Pordau můžete získat i na www.rosa.cz, http://www.domacinasili.cz/ Držím palce.

Renča... píše: 24. 1. 2011, 10.16

Dobry den chtela bych vam neco zdelit a zaroven poradit od vas.Mam 12-ti letou sestru ta je nejmladsi po 9-ti letech promluvila co se s ni deje.Od ctyr let s ni vsude byl zensky dospely hlas ktery s ni komunikoval a kamaradil nikdy se ji neukazala ale porad ji u sebe citila a slysela.Ovsem byly jako nej kamaradky a taky byla na ni moc hodna a jmenovala se Aneta.Ale prej prisel cas kdy uz musi ta Aneta odejit a prisel nekdo jiny.Slysi chlapsky hlas ktery ji navadi na zlo.Je to opak te Anety.O sobe nechce nic rict a ani nechce rict jak se jmenuje.On ji navadi k spatnymu nadava ji ze je pakarna ze je oskliva rika ji co ma delat a co nema delat sestra je uz z toho zoufala a zdeptana z nej ted se jedna zda je to schyzofrenie anebo ??? rika ze ho citi na zadech porad ho ma na zadech ona mu rika at z ni sleze at jde od ni pryc ze on je zlej a nechce s nim kamaradit ale on ji odpovedel odejdu az nastane ta spravna chvile ale jaka chvile???To on nam nechce rict.Sedla jsem si s ni a povidala jsem si s tim chlapem nebo jak bych to mela nazvat!on me normalne prej slysel a videl tak jsem si s nim povidala a sestra mi rikala co mi odpovidal no je to asi sileny nebo ja nevim.Rekla jsem mu at si to vymeni at ji da pokoj at jde ke me ale on prej odpovedel ze ja nejsem uz dite tak ze nemuze,rekla jsem mu ze chci s nim kamaradit on rekl ne nechce protoze sestra porusila tajemstvi a ze uz neveri nikomu.Davala jsem mu ruzny otazky odpovidal mi na vsechy krome co se tycelo jeho kdo je odkud je to jsme se nedozvedela akorat sestru laka prej na jinou zem ale prej by se musela dobre rozhodnout a rekl ze telo by zustalo ale duse by odesla no je to fakt asi sileny ale je to tak co to muze byt a co mame delat?dekuji za rady!

Odpověď: 29. 1. 2011, 12.15

MIlá Renčo, ano, je možné navštívit psychiatra, který předepíše na 99% anitipsychotika. Mohlo by se ale hodit navštívit i psycholéčitele. Můžete mi zetelefonovat. Hezké dny

Aranka píše: 24. 1. 2011, 10.04

Dobrý den, chtěla bych se poradit ohledně mého syna. Před dvěma lety se seznámil s dívkou, ke které se již za půl roku nastěhoval. Radila jsem mu, že je to brzy, ale oni měli svoji hlavu. Před půl rokem přišli s tím, že čekají dítě, nicméně vzít se nechtěli(teda spíše ona se nechtěla vdávat, protože je toho na ní teď moc, že má nevolnosti atd.)Za nedlouho má rodit a teď přišla s tím, že syna už delší dobu nemiluje a že už s ním nechce žít. Pro mě jako pro matku je to strašná rána a vůbec nevím, co mám dělat, jestli jí zkusit domluvit nebo na ni netlačit. Zkuste mi, prosím, poradit co dál. Děkuji za odpověď.

Odpověď: 24. 1. 2011, 14.24

Milá Aranko, chápu, že pro Vás není jednoduché dívat se na bolest syna, ale je třeba si uvědomit a prožít, že jeho bolest nemůžete nést, že patří k jeho dospělé důstojnosti zvládnout to sám. Každopádně vy můžete být pouze moudrý svědek jejich příběhu... nevidím jako smysluplné ji tlačit ...kamkoliv... sama víte, že láska se tak úplně nařídit nedá, lze ji pouze vytvořit místo... pokud zůstanou vztahy mezi všemi otevřené, bude to to nejlepší, co pro přicházející dítě můžete udělat. Držím Vám palce, abyste dokázala respektovat osudy, rozhodnutí druhých... Přeji vše dobré.

ilík píše: 24. 1. 2011, 8.02

Dobrý den, máme takový problém s dcerou v první třídě. Do školy se těšila. Do vánočních prázdnin bylo vše v pořádku, učení jí jde moc dobře. Po vánočních prázdninách začala ráno plakat, že nechce do školy. Už to trvá 3 týdny, každé ráno je stejné : vstane, nasnídá se, oblékne a jedeme do školy. (Dříve jezdila autobusem, ted už jí vozíme autem protože jsem každý ráno šly na autobus, ten dojel a dcera se otočila a nenastoupila tak jsme ji začaly vozit autem) Před školou začne plakat, jdeme do šatny přezuje se pláč pokračuje, řekne že nechce do školy, že chce být s námi doma ( jsem na mateřské dovolené s 2,5 letou dcerou) dovedeme jí do třídy, převezme si jí učitelka a už je v pořádku nepláče, učí se. Po škole normálně přijede autobusem, napíše si úkoly, hraje si, večer jde spát jako by se ráno nic nedělo a ráno se to opět opakuje. Už si nevíme rady, zda vyhledat pomoc psychologa. Nepomáhá ani domluva, ani sliby,ani zákazy, ani přísnější hlas. Prostě nic. Vždy nám slíbí, že už ráno půjde a nebude plakat. Min. týden jezdily se třídou na lyžování místo vyučování a jezdila bez problémů, bez brečení. Ve vyučování paní učitelka problém vůbec žádný nevidí, s dětma také vychází. Předem děkuji za odpověĎ a pěkný den. IM

Odpověď: 24. 1. 2011, 14.18

Milá Il., s dětmi je to někdy hádanka. k rozlousknutí doporučuji - např. kinezilogii, dětskou či rodinnou terapii u dětského psychoterapeuta, můžete také zajet na seinář rodinných konstelací, i tam se může rozkrýt příčina... Držím palce

xenie píše: 23. 1. 2011, 16.41

Milá Radano, líbí se mi Váš styl, přístup k člověku. Proto se vás chci zeptat, co si myslíte o zvládání negativních programů v člověku. Myslíte, že meditací je mohu uvolnit?

Odpověď: 30. 1. 2011, 16.48

Milá Xenie, v meditativním stavu mysli - ve stavu alfa, jsou negativní emoční vzorce skutečně lépe ovlivnitelné. Prvním krokem je schonost do takového stavu se přivést - není to nic tajemného, chce to jen trochu trénování :). Pak je vhodné na negativní vzorec se individuálně zaměřit - na jeho zápis na všech úrovních a rozpustit. To však chce už trochu zkušennosti a znalostí :). Na obecné úrovni o léčebných meditací najdete něco zde: https://rovena.info/lecebna-meditace.html. Přeji vše dobré.

.ů.ů píše: 17. 1. 2011, 16.49

Dobrý den,ve škole často koukáme na horory,nemohu večer usnout nebo být po tmě,prosím,co mám dělat?

Odpověď: 18. 1. 2011, 10.53

Jaké horory máte na mysli? Pravidla spisovné češtiny? Nebo české školství už upadlo tak dalece, že místo kultivace člověka se pouští horory? Bylo by docela fajn, kdyby si šli rodiče stěžovat... řekni, že na horoy se koukat nechceš, že chceš náhradní program, klidně jdi do ředitelny a můžeš mi napsat na email, kam chodíš do školy.... A taky se nedívej na zprávy...

koophank píše: 17. 1. 2011, 13.39

Včera jsme byli na návštěvě u tchýně. Přítel pak řekl, že budeme odcházet. Začala jsem tedy připravovat našeho půlročního syna k odchodu. Přítel se však najednou začal přetvařovat a dělal jako že nechce odejít a že mě ještě uvaří čaj. Já jsem ho poprosila jestli by připravil autosedačku a on: Vždyť je čas atd. Ale říkal to sarkasticky. Tak jsem všechno připravila sama. A odešla jsem do auta. Koukali na mě z tchýní jako kdyby bůhví co, ale už jsme byli obleční tak jsme museli jít. Asi za deset minut přišel do auta tak jsem na něj vyjela, že s náma nemusí jezdit. Schválně si sedl na zadní sedadlo aby mě naštval. Po příjezdu jsem zavolala jeho mami aby se na mě nezlobila, ale že jsem musela jít. Pěkně jsme si popvídali:-) pak jsem jí dala k telefonu přítele. Vynadal jí proč se semnou vůbec baví a začel jí říkat kdejakou špínu na mě. Že nevařím, nemyju nádobí. Že za mě pere a jaká jsem kráva. a že si najde bokovku...No je mi z toho nanic- hodinu takhle spolu mluvily. A protože jsem ve vedlejší místnosti uspávla tak jsem vše slyšela až jsem to nevydržela a po dlouhém přemáhání jsem utekla dolů k mým rodičům. Nechodím tam si stěžovat, nemají to rádi. Vždycky říkají ať si to vyřídíme sami. Ale nadávat si nenechám..Napsal jsem taky jeho mami když je takovej že ho u nás nechci ať se odstěhuje zpátky k ní. Dneska mi volala, že jsem vypočítavá, že si kvůli mě udělala dluhy? přitom já o nich taky nevěděla. atd. Chci se s ním rozejít už to dál ty nadávky nesnesu. Z každý hádky dělá hned aféru a volá mami. Co mám dělat?

Odpověď: 18. 1. 2011, 10.48

Milá Hanko?, vy víte, co máte udělat... žít s psychopatem a mamánkem Vám neprospívá... Držím palce v tom nelehkém období...

trumbelín píše: 17. 1. 2011, 12.00

Jsme spolu 6 let a rok a půl manželé. Máme ročního synka. Manžel se mi posilněn alkoholem přiznal k něvěře, která trvala 2 měsíce. Prý se do ní zamiloval a neví,co dělat.byla jsem ochotna vše zapomenout a bojovat. x mi tvrdil,že to ukončil a jí zase, že to ukončil se mnou (vzájemně jsme se s dotyčnou sešli) a ona to ukončila! Do očí mu řekla,že je pokrytec a hraje na obě strany...Manželovi nezbylo nic jiného,než tedy zůstat se mnou.Neřekl promiň, ani mrzí mě to.....jen se suše zeptal,zda-li můžeme začít znovu?Řekla jsem mu,ať se sbalí a odejde,že třeba přijde na to,že mu s malým chybíme....no ale za dva dny jsem to nevydržela a jela ho poprosit,aby se vrátil!!Pořád ho strašně miluju!nyní to funguje tak, že já peru,žehlím, vařím....uklízím a starám se o malého a on mi večer neřekne ani dobrou noc, nepohladí mě, nedá pusu.....Vážně nevím,jstli to má cenu!!Říkal mi,že potřebuje čas a že rozhodně není nic ztraceno!!!Že si moc přeje, aby to bylo tak hezké jako kdysi....Jsem na dně,ale držím se a nechci něco pokazit!!!!

Odpověď: 18. 1. 2011, 10.46

Milá ženo, váš nápad, nechat ho odejít, aby si ujasnil, zda s Vámi hce žít, byl dobrý... Nevím, jak dlouho trvá ten stav, že vy se staráte a od něj cit nepřichází... Vy každopádně přeneste pozornost k sobě, pečujte o sebe a jeho začněte vnímat jako spolubydlícího... Přeji vše dobré.

bára píše: 17. 1. 2011, 11.41

Dobrý den, již delší dobu mám nepříjemné pocity když jsem sama venku nebo čekám ve frontě v obchodě, že se mi prostě udělá špatně, samozřejmě, že vždy všude dojdu, vše zařídím, ale toho pocitu se nemohu zbavit, to samé je jízda autobusem, dlouho sem s ním nejela, ted sem se odhodlala půl hodinovou cestu zvládla, ale opět tu byl ten nepříjemný pocit, logicky si to pořád vysvětluju, že se nic nestane, že si kdykoliv můžu zavolat pomoc, ale úplně na to nedokážu přestat myslet, někdy je to v pořádku a z toho je tu ten pocit zas. Začalo to tím, že jsem otěhotněla a udělalo se mi v obchodě špatně i tak sem ale domů dojít zvládla, myslela sem , že to po porodu ustane, ale nestalo se tak .Děkuji za radu

Odpověď: 18. 1. 2011, 10.40

Milá Báro, můžeme to nazvat úzkostnou poruchou, agorafobií. Můžete kombinovat návštěvu psychiatra s psychoterapií. Ze své oblasti doporučuji - léčebné meditace + kombinaci s materiály vpravo nahoře: http://cz.lundbeck.com/cz/public/what_we_do/depression/default.asp . Přeji vše dobré.

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1