Online poradna

Psychologická online poradna – odpovídá psycholog, psychoterapeut

  • Dotazy můžete pokládat, pokud je okénko otevřeno, odpovědi naleznete do týdne rovněž zde. Poradna se uzavře po položení desátého dotazu v týdnu.
  • Po internetu poskytuji všeobecné informace. Při osobní konzultaci jsou informace k Vaší osobě zcela konkrétní.
  • Potřebujete-li dohovořit osobní konzultaci nebo online konzultaci s psychologem, kontaktujte mne.
  • Pokud si přejete odpověď mimo on-line poradnu, je třeba uhradit 120Kč na č.ú.: 2500034126/2010 .
  • Vše zde napsané bude zveřejněno.
  • Chcete-li ocenit fungování poradny, zasdílejte, některý článek/stránku z tohoto webu např. na Fb. Články naleznete zde.


Zapomenout

Skákal přes oves

Na zodpovězení čekají: Zoufalá, Myška, Kačka, Andrea, Amálie

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1

Petr píše: 31. 1. 2011, 16.42

Zdravím, abych vás nezdržoval čtením,tak to zkrátím. I když sem vás psychology neměl nikdy rád,tak teď potřebuji poradit.Jsem naprosto v háji, se vším. Nevim jak u vás,ale já mám každý den smůlu tak velkou ,že se nedá změřit.Přeju si umřít, ale mám dluhy a to tu nemůžu nechat, jak synovi tak tátovi a matce. Mám za sebou 9 letý vztah, který vyhořel,a nehodlal sem se zamilovat, ale nakonec se podařilo,a to do zadané,a akorát jí dělám zle, protože se snažim, abychom trávili hodně času,ale nemůžu jí přeci nutit.Nerozumim sám sobě.Chci s ní být 8 dní v týdnu a 26 hodin denně :) , ale sex po ní nechci ,vlastně to odmítám uplně.Syna miluji nade vše,ale má finanční situace je hrozná , nedělám nic jiného než pracuju. Práce je fajn ,ale člověk potřebuje fungovat i venku ,a to je horší. Spím nepravidelně jím nepravidelně.Na syna vlastně nemám ani čas, sem s ním co to jde. Asi mě bůh nemá rád,nebo sem tak pitomej, že proto nic nedělám. Poraďte mi prosím pěkně,jestli stojí za to:život v pekle, anebo skončit a jít dál cestou smrti. Určitě to není nic co tak bolí.

Odpověď: 5. 2. 2011, 10.53

Milý Petře, děkuji za upřímnost. Jste unavenej - to víte i bez psychologa :). Potřebujete se hýčkat, mám pocit, že si potřebujete odpočinout a v sedě-v klidu a v harmonii se sebou se porozhlédnout po svém "království". Jen být, jen se dívat... je třeba se vycentrovat, být a vnímat. Přijmout s láskou To, Co je... Kdybyste nepohrdl spoluprací s psychologem, jak to udělat, určitě se ozvěte :) (přes web vás to naučit neumím) Držím palce k tomu...

pampalini píše: 31. 1. 2011, 16.22

Dobrý den! Prosím o radu ohledně hormonální antikoncepce. Je možné užívat injekční formu přípravku Depo-Provera, léčím-li se s poporodní depresí? Za odpověď moc děkuji.

Odpověď: 5. 2. 2011, 10.44

Otázku, prosím, směřujte na svého psychiatra.

K. píše: 31. 1. 2011, 16.09

Dobrý den paní doktorko,trápím se již hodně dlouho a nevím, co s tím. Střídají se u mne silné emoce, jako je strach, smutek, zlost, nesnesitelné vnitřní napětí, objeví se i pozitivní stěstí a radost. Stále pozoruji mé pocity, už jsem z toho zoufalá. K tomu mám někdy strach, že někomu ublížím, myšlenky se leknu a začnu mít strašný strach, co mě to napadá a co když to někdy udělám, co když se neovládnu. Vím, že rozumově je to nesmysl, ale ta myšleka mne děsí. Uzkost a panika mi není cizí, pracuji na sobě už delší dobu, ale s tímhle jsem v koncích. Emoce mi nejdou zvládat, přicházejí tak rychle..Byla bych velmi ráda, kdyby bylo líp. Nevím, zda to k tomu patří, ale již přes měsíc opět nekouřím.

Odpověď: 5. 2. 2011, 10.43

Milá K., jak na tom pracujete? Na řešení přes web to stejně nevidím :(... držím palce v nalézání efektivní cesty...

zuzana píše: 31. 1. 2011, 14.46

Dobrý den jak se mám zbavit (skoro až nenávisti ) k člověku ,který ublížil (psychicky) mému dítěti.Nechci nenávidět jsem pozitivní člověk ,ale toto opravdu nezvládám.Odpustit a jít dál,ale jak .Děkuji

Odpověď: 5. 2. 2011, 10.42

Milá Z., máte pravdu, odpištění je jediná cesta - pokud to nejde snadno - je třeba si s tím trochu pohrát - tzn. vnímat pouto s dítětem - vnímat, jak jste přebrala bolest - to uzdravit - a pak odpustit... držím palce v tom procesu.

17842 píše: 31. 1. 2011, 5.42

vztek Dobrý den, prosím Vás o radu ohledně mých záchvatů vzteku. Nikdy v životě se mi nic takového nestávalo, až po porodu. Mám 8-měsíčního synka. Od té doby se mi často stává (4-5x do týdne, někdy i častěji), že mne přepadne šílený vztek, který vyvolá naprostá maličkost (např. vysype se mi cukr, něco mi upadne, atd. - maličkost, které by mne před tím nevyvedly z míry). vztek trvá tak 5 - minut, kdy se chovám jak naprostá hysterka - pak mi dojde, že byla reakce značně nepřiměřená a většinou se vztek obrátí v pláč, kdy je mi líto jak se chovám a opravdu mne to štve. Kolikrát jsem v té chvíli, když mám vztek zlá i na manžela nebo okřiknu mimčo, což mne pak opravdu mrzí, protože ani jeden, ani druhý v tu chvíli nic takového nečekají. Nemohu říci, že bych byla kvůli dítěti unavená, malý hezky spí, nejsou s ním žádné problémy - opravdu jedno z hodnějších dětí. S manželem také problémy nemám - o malého se postará, pomáhá mi, je mi oporou. Dokonce mé záchvaty neustále omlouvá tím, že jsou to určitě nějaké hormonální změny po porodu a že mne to určitě přejde. Na mne už to trvá ale moc dlouho a myslím, že i jemu už to leze na nervy. Můžete mi poradit nějakou techniku - něco, čím ten vztek zvládnout. Občas mi připadá, že to ani nejsem já - že tam nějaká poblázněná ženská řve a já na ni jen koukám. Stává se to pro mne opravdu problémem. Máte nějakou radu. ( Po porodu mi zjistili sníženou funkci štítné žlázy - na hraně - léky neberu - ale to s tím asi nesouvisí - jen to radši píši kdyby náhodou) Děkuji za jakoukoliv radu a Váš názor Hezký den

Odpověď: 5. 2. 2011, 10.30

Milá jestli tomu dobře rozumím, tak chcete nebýt výbušná... a taky zlepši(zachránit) manželství. Víte, život a člověk je docela složitý - proto jednoduché porady přes web nepovažuji mnohdy za nejlepší. Ono naučit skákat salto přes email je taky docela krkolomné a to víte, jak to salto vypadá... Hladina hormonů štítné žlázy má souvislsot s agresí, ale to Vám lékaři "hlídají"... Vztek je dobré řízeně uvolnit a na jeho místo pustit lásku - rada jednuduchá, že? Realizaci bez kouče-trenéra-psychoterapeuta zvládne snadno málokdo. Pokud budete mít chuť, můžeme to probrat společně.

alex píše: 25. 1. 2011, 16.32

Dobrý den, chtela bych se poradit. Mám 5 letého syna, moc sa do kolektívni hry nazapojuje, ve všem chce byt prvni a pokud se mu to nedari, tak trucuje, nafukuje se a co mne hlavne zarazilo, tak dokáže ten svuj vztek projevit tím, že kamarádum i ublíži. Nikdy predtím takový nebyl. Nepomáha po dobrým, po zlým, vždy slíbi, že už to neudelá ale ono se to opakuje. Bavím se s ním o tom, ale pride mi, že si to ani neuvedomuje. Môžete mi prosím poradit, jestli bych s ním mala nekam zajít? Chci, aby z nej vyrost dobrej človek.

Odpověď: 29. 1. 2011, 14.52

MIlá A., konzultací u dětského psychologa nic nezkazíte - terapie hrou by taky mohla napomoci - zhmotnit toho "co se vzteká" a láskyplně ho zklidnit ... Mějte se hezky a držím palce při výchově...

Corwin píše: 25. 1. 2011, 11.43

Dobrý den, potřebuji poradit ohledně mé 30. leté známé.Má 11. letý vztah, téměř 5 let vdaná, 4. leté dítě.Je uzavřené povahy s extrémně nízkým sebevědomím.Nyní je velmi psychicky labilní.Skrývá předevšemi, že se něco děje, takže i předemnou. Něco se stalo a svádí muže jako na běžícím pásu.Myslím, že k pohlavnímu styku nedojde, jen k líbání a osahávání.Je jí jedno, jestli je to někdo cizí, nebo partner její příbuzné.Těší ji, že o ni projevuji přátelský zájem, na druhou stranu se začíná obávat, že vím příliš, takže chce omezit setkání.Co dvě věty, každá má opačný závěr.Tak co s ní? P.S. Není to poprvé, co se setkávám s tím, že po dlouholetém vztahu začne žena takto "vyvádět".

Odpověď: 29. 1. 2011, 14.24

Milá C., doporučuji, abyste byla v roli pozorovatele... svůj život kormidluje sama... není-li Vám kontakt s ní proti mysli, můžete se stýkat dál, můžete ji vyslechnout, někdy říci, že tomu moc nerouzumíte, ale jestli jito dělá štatnou... p.s.: máte pravdu, tak se ženy někdy chovají, obvykle to souvisí s kolísavou sebecenou... svoji hodnotu potřebují ověřovat tímto způsobem...; mohl by se jim hodit seminář: https://rovena.info/o-lasce-seminar-sebevedomi-vnitrni-dite-praha-unor2011.html

Hanka píše: 24. 1. 2011, 15.19

Dobrý den měla bych na vás takový dotaz.Od doby co jsme se s manželem vzali přestali jsme skoro fungovat jako pár.Manželovi týden po svadbě zemřel otec a od té doby je jako reklama na depresi.Začal hodně pít a chovat se jako hulvat a být agresivní.Máme dvouletého chapečka a ani ten ho příliš nezajímá.Nechodíme na procházky prostě spolu nic nepodnikáme.Rodiče mi říkají,že když manžel zabezpečí rodinu,že to stačí,ale mě ne.Myslíte,že takové manželství má nějakou šanci?Děkuji za odpověď

Odpověď: 29. 1. 2011, 14.17

Milá Hanko, toť takřka hamletovská otázka :). Doporučuji udělat si inventuru manželství - co dává, co bere... ve všech oblastech. Zda to, co investujete je vratné... Zvážit možnosti... důvěřovat v sebe ... Každopádně si myslím, že nemáte zapotřebí, abyste žila s agresivním hulvátem... Můžete navrhnout spolupráci s manželským terapeutem. Držím palce.

nikitka píše: 24. 1. 2011, 13.16

Dobrý den.Mám velké starosti s mojí mamkou.Dá se říci,že jsem si s maminkou nikdy nerozuměla.Od mala,má pocit,že když už si k ní konečně najdu cestu,tak ona udělá něco,co mojí cestu k ní něco přeruší.Manželství mých rodičů bylo vždy plné hádek a sporů.I mý dva sourozenci to vnímali a když se o tom bavíme,říkají,že i ted v dospělosti cítí,že dětství nebylo až tak ideální a někde hluboko to tam také mají vryté.Já jsem poslední dítě a dá se říct,že jsem se narodila v manželské krizi.Často jsem byla nemocná a postupem času si uvědumu,proč asi?Všechno bylo v mé psychice.Nervy=NEMOC.Puberta probíhala děsně.Mamce se nelíbilo,vůbec nic ,co jsem udělala.Často mě i bila.Stále jsem slyšela věty typu:ty na to nemáš,ta holka od vedle je chytrá a šikovná,ty nic nedokážeš apod..Hodně jsem kvůli tomu brečela,dokonce jsem se chtěla i zabít,ale nikdy jsem to neuděla,kvůli víře v Boha.Když jsem dospěla,tak jsem se asi ve 20letech odstěhovala od rodičů.Měla jsem přítele,který mě ve všem podporoval a nyní to je můj manžel a podporuje mě dál a je to i můj nejlepší přítel.Milujeme se a v těžkých chvílích si pomáháme.Bydlíme od našich 40km a je to fajn.Když přijedeme,tak jen na chvíli a to asi jednou za 14 dní a ani nemám potřebu jezdit častěli(a to zase kvůli mým rozhádaným rodičů),nepotřebuji se na to jejich chování dívat.Jen mě ted trápí to,že se chceme z manželem přestěhovat spátky do města,kde naši bydlí(kvůli práci).Což mě trochu děsí,při pomyšlení,že budeme bydlet v blízkosti.Myslíte,že je dobrý nápad se tam stěhovat?Moc se bojím,že se něco zase pokazí a já to neustojí.V mém okolí je sousedka,která se právě kvůli rodičům odstěhovala z nového domu o 30km dál.Poradtě ,co mám dělat?Ják se chovat?Třeba se chovám Já špatně.Děkuji

Odpověď: 29. 1. 2011, 14.14

Milá Niki, kontakt s rodiči podle mého může být na stejné úrovni jako doposud. Pokud cítíte, že v sobě potřebujete vztah s rodiči lépe urovnat, můžete spolupracovat s psychoterapeutem (máte pravdu, vztah s rodiči nás hodně životně ovlivnuje) Přeji vše dobré.

lucka píše: 24. 1. 2011, 12.59

Dobrý den. mám problém bojím se z ničeho nic se bojím pláču a někdy zase je mi veselo.nevím proč,někdy když mám jít ve školi k tabulu tak je mi hrozně a máme jednu učitelku z angličtiny a ona je hrozně zlá bojíme se jí ona je i nemocná se sebeovládáním no a tak se chci zeptat jestli je možné aby byl strach z tohoto. děkuji za odpověď. přeji hezký den

Odpověď: 29. 1. 2011, 14.03

Milá Lucko, možné je všechno :). Můžeš mít v sobě také mnoho různých smutků a prostě se odplavují... Ohledně toho "hrozně k tabuli" bych doporučila naučit se focusing a tu situaci proměnit :). Budeš-li chtí, můžeš mne kontaktovat. Měj se hezky.

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1