Online poradna

Psychologická online poradna – odpovídá psycholog, psychoterapeut

  • Dotazy můžete pokládat, pokud je okénko otevřeno, odpovědi naleznete do týdne rovněž zde. Poradna se uzavře po položení desátého dotazu v týdnu.
  • Po internetu poskytuji všeobecné informace. Při osobní konzultaci jsou informace k Vaší osobě zcela konkrétní.
  • Potřebujete-li dohovořit osobní konzultaci nebo online konzultaci s psychologem, kontaktujte mne.
  • Pokud si přejete odpověď mimo on-line poradnu, je třeba uhradit 120Kč na č.ú.: 2500034126/2010 .
  • Vše zde napsané bude zveřejněno.
  • Chcete-li ocenit fungování poradny, zasdílejte, některý článek/stránku z tohoto webu např. na Fb. Články naleznete zde.


Zapomenout

Skákal přes oves

Na zodpovězení čekají: Zoufalá, Myška, Kačka, Andrea, Amálie

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1

Rost´a píše: 14. 2. 2011, 14.23

Hezký Den. Nevím kde začít, ani jak správně interpretovat svůj problém. Je mi 24 let. A posledních 6 let jde můj život z kopce. Opravdu rád bych začal normální život, víte měl nejakou solidní práci, založil rodinu a tak dále. Jenže se necítím v pořádku, zřejmě duševně. Možná to je celé hloupost, ale úzkost , strach a pocit zklamání a ztroskotání mě natolik flustruje, že nedokáži již normálně existovat. Celý problém se táhne zřejmě hodně dlouho, jenže co se se mnou děje ? Už od mého dětství, se naši rodiče jen hádali a mlátili. V pěti letech mi dali na výběr jestli mám žít z otcem nebo s matkou. Samozřejmě se nerozešli a celé to pokračovalo dalších deset let.V mých 14 letech se otec pokusil zneužít mou o rok mladší sestru a to konečně vyústilo v rozvedení rodičů. Od té doby jsem svého otce neviděl, zřejmě stratil zájem, a zbytek let sem vyrůstal jen s matkou a sestrou. Moje sestra docházela na poradenství , ale o mě se nikdo nezajímal.A jak to tak chodí, chytnul jsem se špatné party, začal brát drogy(prvně jen marihuanu,poté i pervitin a lsd). Nedokončil jsem ani střední školu. Teď nemám nic, žádnou práci, vzdělání, zbytek rodiny se mnou nepromluví.(taky nevím proč, zřejmě že už jim nedávám 4000,- na bydlení nebo snad proto že nepozdravím jako první, kdo ví). Jediné co teď dělám, je že sháním peníze na dalšího jointa a hraju počítačové hry. Každodenní masturbace má přenost před základními potřebami, jako je jídlo(vážím teď asi 40 kg).Vyhýbám se společnosti občas mám chuť prostě skočit z mostu, nebo se sebrat a někam jít. Prostě pěšky, dokavaď mi síly budou stačit a neupadnu vyčerpáním. Všechy jsem zkamal, už ani moji kamarádi o mě nemají zájem.U srdce mám obrovský kámen, který mě tíží stále více hluboko do bahna.Jedno jsem se pokusil otrávit dvěma platy Ibalginů. Moje matka do mě nacpala půl štangle salámu a nechala mě dva dny v bezvědomí lezět v pokoji. V přeposledním zaměstnání jsem zažíval jen šikanu a ponižování, urážky, posměšky. V tom posledním jsem vydrzěl pouze 3 týdny, poněvadž jsem měl takový strach z neúspěchu a to že zklamu své nadřízené, že už jsem tam další den ani nepřišel, nezavolal ! Je to už tři čtvrtě roku, a já sedím doma jako krysa. Prázdný, bez kapky naděje, síly. Nedokážu již logicky uvažovat. Mám strach zvednou telefon a zeptat se na práci, na pomoc. Nevím kdo by mi mohl pomoct v mé úzkosti. Celé je to hloupost. Necítím se dobře. Bojím se lidí, komunikace, svojí minulosti i budoucnosti. Někdo se mi nejspíš vysměje, co je tohle za problém. Ale mě to dělá starosti. Nedokážu nic plánovat, všechno zahodím v půlce hotové, nedokážu se soustředit ani na jednoduché věty, mysl mi ubíhá někam do prázdna, mimo realitu. Přijde mi, že jsem někde jinde. Mimo společnost, mimo bytí. Dříve jsem bral realitu jako samozřejmost a byl jsem s ní i jakž takž spokojen. Teď mám ale srach z reality. Jsem normální ? Předem děkuji, za jakoukoliv radu PS: Doufám ,že si nemyslíte, že si dělám jen legraci...

Odpověď: 20. 2. 2011, 14.51

Milý Rosťo, abych pravdu řekla, tvoje p.s. trochu vystihlo jednu část mé myšlenky - protože člověk, který si uvědomuje, čím svoji situaci zhoršuje a dál ty maličkosti dělá (že nepozdraví jako první) - mne stále překvapuje... Ale ted vážně - strach je děsnej prevít, sebeobvinování je další jeho kolega... strachu se dá čelit tak, že uděláme to, čeho se bojíme a zjistíme, že nic horšího, než že se to nepovede, se nestane. Horší je nic nezkusit. Ale jak tak sebe popisuješ, doporučuji nalézt komunitu at léčebnou nebo k žití a tam se žitím každodennosti dát do kupy... Skutečně, lepší než umřít za živa je zkusit cokoliv. Pro inspiraci a na výběr: http://www.kaleidoskop-os.cz/ http://www.krisnuvdvur.cz/farma-nabizime.html , http://cervenydvur.cz/, http://www.esterzalesi.eu/index.php?option=com_content&view=article&id=69&Itemid=72 Určitě existují i další komunity - pohledej... a hlavně kontaktuj je - komunikuj a jednej navzdory strachu...

lucka12 píše: 14. 2. 2011, 14.02

Dobrý den mám trochu závažnější prombém.Já mám problém s usínáním většinou si jdu lehnout v půl desáté a usnu až v půl druhé je to normální?myslím že do půl hodiny by se mělo usnout ale já ne takže prosím o radu děkuji.a ještě se chci zeptat už je mi 12 a nemám ještě kluka a bojím se že ani mít nebudu.tak děkuji za odpověď.

Odpověď: 20. 2. 2011, 14.27

Ano Lucko, takto protahované usínání není optimální. Jak využíváš ten čas? A jsi ráno vyspalá? A co to je - mít kluka? To je nějaká trofej? Důležitější než mít je být, důležitější než mít kluka, je milovat sebe, ostatní a svět vůbec... strach je opakem lásky... Odpověd sice stručná, ale byly bych ráda, kdybys o tom přemýšlela.

Míša píše: 14. 2. 2011, 12.37

Dobrý den. Mám 23 letého syna, který neměl nikdy problémy s učením a to jak na základní, tak ani na střední škole, kde byl vždy premiantem třídy. Nyní chodil na vysokou školu, kterou opustil z důvodu toho, že se mu nepodařila udělat jedna zkouška, ač měl ty ostatní za jedna. Je pravdou že byl vždy samotářský typ a ačkoli jsem mu radila, aby se obrátil na spolužáka , který by mu pomohl zkoušku udělat, radši opustil školu. Nyní pracuje jako řadový dělník a ani si nepodal žádost na vyšší pozici ačkoli měl tu možnost. Nikdy jsme s ním žádné problémi co se týká výchovy neměli a nyní mi připadá , že se trápí. Když se ho na to zeptám, tak mi ani neodpoví a tak nevím jak mu mám pomoci. Děkuji za Vaši odpověď.

Odpověď: 20. 2. 2011, 14.23

Milá Míšo, pomáhejte tomu, kdo o to stojí. Syn o vaši pomoc právě ted nestojí. Syn si vybírá takové zkušenosti, které pro sebe potřebuje. To, co si pro sebe vybral, je pro něho dobré, přestože vy nemusíte vidět k čemu. Každý děláme to nejlepší, co umíme. Když syn bude chtít něco změnit, udělá to. Vybíráme si myšlenky, pocity i činy. Když někoho litujete, není to pro něj moc důstojné (vy máte ráda, když vás někdo lituje? - nemluvím o soucítění, ale o litování...) Přeji vše dobré

PetraJ píše: 14. 2. 2011, 9.48

Dobrý den, nevím si rady se strachem syna (2,5 let) z lékařů. Nejsem schopna po dobrem ani po zlém, abychom tyto návštěvy zvládaly a to i v případě, kdy mne pouze dopravazí a jeho nikdo neprohlíží. V čekárně už pláče a volá, že musíme odejít, což už těžko zvládám, když musíme čekat. V ordinaci to je přímo tragedie a to mu jen lékař poslouchá srdce. Předpokládám, že strach vyplynul z návštěvy na ušním v roku, protože od té doby začaly problémy. Problém nemám jen u lékaře, ale i u holiče a čištění zoubků a mytí vlasů jsou u nás neskutečné horory. Opravdu nevím jak mu vysvětlit. Děkuji za radu

Odpověď: 20. 2. 2011, 14.17

MIlá Petro, syn je pod vlivem prožívání emoce strachu - rozumově mu to v tuto chvíli nevysvětlíte - když bude starší, když bude chtít, může se svému strachu postavit... ale nyní nezbývá nic jiného, než být jeho průvodkyní a oporou v těch náročných chvílích - můžete také vyzkoušet homeopata či kineziologa.

mishulka píše: 14. 2. 2011, 1.54

dobrý den,mám partnerský problém mám stejně starého přítele22 let studuje v brně takže v týdnu není doma a o víkendu sme spolu jenže pořád řešíme to že mu nedokážu plně důvěřovat že tam nemá když je jinde jinou apod.stále mu to říkám že má jinou a on se za to moc zlobí a tento víkend mi řekl at odejdu kdysi jsme měly pauzu a on jel za bývalou přítelkyní a pomiloval se sní od té doby mu nedokážu plně věřit je to ve mě ten problém!?poradíte mi jak to řešit protože ho moc miluju a nevím si už rady jak dál a nerada mu tím ubližuji děkuji za odpoved

Odpověď: 20. 2. 2011, 14.13

Milá Miši, neubližujete jen jemu, ale sobě a vašemu vztahu. Pokud druhého milujeme, přejeme mu vše dobré, akceptujeme jeho svobodu... Když vezmete v potaz, že on dělala v té chvíli to nejlepší, co pro sebe potřeboval, tak mu jistě tu zkušenost dopřejete. Taky je třeba své myšlenky řídit - zapsat si svůj žárlící myšlenkový proces a pak ho opravit... do zhruba takové to podoby: Láska nevlastní, přítel je svobodný a děkuju mu za ty chvíle, kdy si vyměnujeme něco hezkého... Když se mnou přítel nebude chtít být, tak nebude, proto jediné co mohu, je užívat přítomnosti. Odejde-li ode mne, vím, že i tak bude můj život v pořádku. Můžete si prostudovat knihu od Plzáka - Othelon, nebo knihu Žárlivost od Pascale de Lomas.

květa píše: 8. 2. 2011, 8.55

Dobrý den. Mám čtyřletou vnučku, která se mi 17.12.2010 večer svěřila s tím, že jí přítel mé dcery sprchuje obličej studenou vodou. Má pusinku, nosánek a oči plné vody. Myslela jsem si nejprve, že se vnučka vzteká a pán to s vodou přehání. Protože, ale měla vnučka na zadečku obtisklé prsty začala jsem se vnučky vyptávat, proč jí takhle sprchuje. Sprchuje jí obličej studenou vodou, protože brečí. Brečí, protože jí lechtá. Bylo mi divné proč při lechtání brečí, když je to legrace a tak jsem se ptala, kde jí lechtá a vnučka si ukázala mezi nohy. Dala jsem malou spát a volala na STOP násilí na dětech, abych neudělala chybu a šla to nahlásit na správný úřad. Podle rady jsem druhý den ráno jela na policii v České Lípě, kde vše sepsali. Bláhově jsem si myslela, že vnučku odvezou do nemocnice nebo do dětského domova než s ní promluví dětský psychog. Odpoledne si pro vnučku přišla dcera a protože vnučka ležela chvíli u ní seděla a pak mi řekla ať jí malou dovedu do baru až se vzbudí.Když jsem s ní chtěla promluvit odsekávala a odešla. Ani né za půl hodiny přijela policie-jaké bylo mé překvapení, když jsem byla za zločince. Musím také napsat, že dcera druhým rokem fetuje. V srpnu jsem byla na sociálním odboru nahlásit v jakém prostředí vnučka žije (špína, nedostatek jídla, bývá zamčená sama doma atd.). Sociální pracovnici spíš vadilo, že rozvracím rodinu. Když jsem u dcery natočila nepořádek a plesnivé jídlo v talířích všude špinavé prádlo a mezi tím si vnučka hraje odnesla jsem video na sociálku. Paní co má naše město nastarosti byla dost rozlobená, protože jsem nebyla objednaná a navíc jsem se dozvěděla, že má dovolenou-zavřela dveře do kanceláře a nechala mě stát na chodbě. V září jsem dala žádost u okresního soudu o svěření vnučky do péče třetí osoby. Paní ze sociálky musela vykonat návštěvu u nás i u dcery. Dcera se mezi tím odstěhovala a soc. pracovnice se nešla zeptat tam kde bydlely-kde by lidé mohli vyprávět, protože to už není aktuální-tam už totiž dva týtny nebydlí! Protože jí na novém bydlišti nikdo neotevřel nechala lístek za dveřmi a odjela aníž by něco zjistila. Dcera se pak dostavila na soc. odbor samozřejmě v nejlepší kondici. Než byla vnučka v září hospitalizovaná v nemocnici ptala se dcera u dětské lékařky jestli nemůže mít zdravotní problém z hladu! S manželem jsme byli v nemocnici doplnit rodinnou anamnézu. Lékařka přislíbila, že se zeptá na soc. odboru a jestli je pravda, že je malá zanedbavaná drogově závislou matkou nepustí vnučku domů. Druhý den byla vnučka propuštěná z nemocniční péče. Dcera úspěšně všude vypráví jak jí chcem ukrást dítě. Lidé, kteří jí znají jen nevěřícně kroutí hlavou nad postojem zúčastněných. Ale, abych neodcházela od nynější situace. V pátek 17.12.2010 si dcera odvedla vnučku. Druhý den jsem jela na Kriminální policii, měla jsem o osud vnučky strach. Kriminalista volal soc,pracovnici, která mu řekla, že není důvod k obavám, protože i když dcera fetuje stará se o malou dobře a když jí je zle odvede vnučku k nám. Není to pravda vnučka bývá zavřená sama doma. Až po dlouhých pěti dnech odvezla policie vnučku k dětskému psychologovi-výsledek byl negativní jak mi zdělila policie. Nechci uvěřit, že si čtyřleté dítě něco takového vymyslí. Vnučka se vrátila do prostředí kde jí je ubližováno a jediný člověk, kterému se svěřila jí nedokázal pomoct. Zradila jsem jí, když jsem jí slíbila, že už se k tomu pánovi nevrátí .... Zastraší se lechce dospělý člověk natož dítě. 22.2. máme jednání u okresního soudu o péči třetí osoby. Můžete mi prosím doporučit dětského psychologa, který je v téhle věci zkušený a v případě potřeby jsem požádala o vyšetření vnučky právě u tohoto odborníka. Myslím, že ta malá holčička se cítí podvedená a bude potřeba opravdu odborník na dětskou duši. Velice děkuji za odpověď.

Odpověď: 13. 2. 2011, 13.25

Milá Květo, to je děs - to je na trestní oznámení na tu bábu... Vy jste vnučku nezradila - jen jste narazila na zlo ve státní správě a dělala jste, co jste mohla... Jestli tomu dobře rozumím, žádáte o svěření vnučky do vaší péče a ještě před soudem chcete vyšetření dítěte? To by bylo dobré, jen nevidím moc čas na takovou záležitost. V České Lípě v Ped. psych. poradně pracuje (snad ještě) paní Zdena, která má velmi dobrý přístup k lidem a dětem. Jinak můžete kontaktovat http://www.nasedite.cz/webmagazine/home.asp?idk=175 - tam by vám měli pomoci, dát kontakt... Pokud byste do termínu nestíhali - zavolejte mi - a nějak se domluvíme. Když budete chtít poradu, jak postupovat v boji s nešvarem ve státní správě, taky mi zavolejte. Držím palce.

Alice B. píše: 8. 2. 2011, 8.13

Dobrý den,chtěla bych poprosit o radu nevím co mám dělat moje kamarádka nedávno ukončila 2 velmi špatné partnerské vztahy v prvním ji její přítel psychicky týral zakazovali jakékoliv kontakty s přáteli později i s rodinou myslím že i po sex.stránce na ni dělal nátlaky.V druhém vztahu si její přítel tahal domů cizí holky a někdy ji nenapsal třeba týden nechal ji čekat dokud neprisla ona a nakonec se ji stala hrozná věc s kamarády byla v restaurci a když si šla ven zakouřit nějaký chlap ji zatáhl za restauraci a snažil se ji znásilnit naštěstí ji šli kamarádi hledat takže přišli v čas a on utekl.Nevím jak kamarádce pomoct bojím se že když ji reknu aby si zašla za psychologem a popovídala si o tom s někým že se urazí ale myslím že by ji to pomohlo .Děkuji

Odpověď: 13. 2. 2011, 13.12

Milá Alice, v tomto týdnu jste již několikátá, která do poradny píše kvůli tomu, že někdo jiný se chová destruktivně. Vy můžete být svědkem jejího trápení - nemůžete ji donutit to řešit, můžete ji poskytnout informaci, nabídnout radu... to je ale vše - každý si svou lod kormidlujeme sami...

Jarda píše: 8. 2. 2011, 8.04

Dobrý den, obracím se na Vás s prosbou o radu a nevím zda se dokážu ve všech směrech správně vyjádřit. Je to asi 6 měsiců co jsem potkal ženu jménem Martina, která mně okouzlila. Bohužel po měsíci jako když mávne kozelným proutkem se vše změnilo a nastolo kruté vystřízlivení. U Martiny se projevily určité psychické stavy, které jsem nedokázal pochopit a jen mi řekla, že je komplikovaná. Tyto stavy se u ní projevují tím, že strácí zájem s kýmkoliv komunikovat (neodpovídá na sms, nebere telefony), odmítá abych ji navštívil, když už se nějakým zázrakem k ní dostanu, tak jen slyším výčet katastrofálních scénářů co se stalo. Je hodně plačtivá, má problémy se spánkem,nechutenství k jídlu, nic ji nebaví, nerozhodná. Dle vyprávění vím, že neměla jednoduchý život, ale vždy obviní své předchozí partnery. Vím, že jsem na její stavy vždy nereagoval správně a po posledním problému jsem si sednul k internetu a hledal důvod proč je člověk věčně mrzutý a bez nálady až jsem narazil na pojem dystymie. Nevím zda má úvaha je v tomto směru správná. Rád bych si s ní o tom promluvil, ale nevím zda to mám udělat když vím jak někdy reaguje a ani vlastně nevím zda se k ní ještě dostanu, jelikož jsem ji 14 dní zas neviděl a na poslední sms ani nereaguje. Jak mám postupovat?

Odpověď: 13. 2. 2011, 13.10

MIlý Jardo, skutečně si přejete komplikovat život? Možná se u ní jedná o dystymii, depku, depresi - je na ní, aby s tím něco konstruktivního začala dělat... ale ona se raději asi bude cítit jako oběť (hledání viníků, příčin... místo změny)

Gabka píše: 8. 2. 2011, 8.04

Dobrý den, chtěla bych se prosim zeptat, žila jsem se svým přítele 2 roky v bytě a po roce a půl se u něho začali projevovat násilnické sklony. Ze začátku padlo pár facek a po nějaké době i zbití. Přítele jsem donutila se odstehovat. Ale pořad se nějak kamarádíme a přítel si uvědomuje své chování a chce začít chodit k psychologovi, že mu pomůže. Je fakt, že ho mám ještě stále ráda, proto bych prosím potřebovala poradit. Myslíte si, že pomocí psychologa se dá jeho chování vyléčit a zda k takovému člověku po léčení se mohu vrátit? Děkuji mockrát za upřímnou odpověď.

Odpověď: 13. 2. 2011, 13.06

Milá Gabi, to zní docela dobře - pokud muž má skutečně touhu po změně svého chování, je možná. (Sama si pamatuju několik takových příběhů...) Držím palce

Little Princes píše: 7. 2. 2011, 23.04

Dobrý den, léčila jsem se na panickou poruchu a soc.fobii, kdo nezažil nepochopí, zlomená ruka se zahojí, ale psych.nemoci jsou asi to njhorší. Již půl roku neberu antedepresiva, ale obcas je mi ouvej, nejhorsi je, že se v noci budim křečemi u srdce a trpím neustálou denodenní bolesti na hrudní kosti a táhn se až k celé levé straně po žebrech k boku, je to příščerná bolest, které se nemohu zbavit, uplne mi to nici zivot a jsem z toho doslova otrávená, zadnou noc nemam kvalitni spánek. Od lékařů slyším to je od nervů, jak máte jednou záznam, tak už neřeší jinou příčinu. Prosím pomozte. Děkuji

Odpověď: 13. 2. 2011, 13.04

Milá L.P. pokud si nejste jistá příčinou svého utrpení, doporučuji: www.qmi.cz . Pokud je příčina psychická, můžeme se spolu pustit do práce - např. do léčebných meditací ...

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1