Online poradna

Psychologická online poradna – odpovídá psycholog, psychoterapeut

  • Dotazy můžete pokládat, pokud je okénko otevřeno, odpovědi naleznete do týdne rovněž zde. Poradna se uzavře po položení desátého dotazu v týdnu.
  • Po internetu poskytuji všeobecné informace. Při osobní konzultaci jsou informace k Vaší osobě zcela konkrétní.
  • Potřebujete-li dohovořit osobní konzultaci nebo online konzultaci s psychologem, kontaktujte mne.
  • Pokud si přejete odpověď mimo on-line poradnu, je třeba uhradit 120Kč na č.ú.: 2500034126/2010 .
  • Vše zde napsané bude zveřejněno.
  • Chcete-li ocenit fungování poradny, zasdílejte, některý článek/stránku z tohoto webu např. na Fb. Články naleznete zde.


Zapomenout

Skákal přes oves

Na zodpovězení čekají: Zoufalá, Myška, Kačka, Andrea, Amálie

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1

hanka píše: 9. 5. 2011, 8.16

Dobrý den mám takový problém mé sestře je 19 let je nejmladší ze 3 sourozencu a bydlí s rodiči a ti už si sní nevědí rady. V jednom kuse jim lže, bere peníze a pak si jim ještě o ně řekne. Jakmile ji mamka dobije telefon během jednoho odpoledne má kredit prázdný a pak si vezme jejich telefon a volá z něho. Teď má před závěrečkama a nechce se učit ani ji to nebaví povídá že pujde v září. Dělala testy na autoškolu neudělala je a teď se jí do toho nejde takže to jsou vyhozené nemalé peníze. Všichni ji domlouváme ale ona nás stejně neposlouchá. Zajímalo by mě co s ní rodiče maji dělat Pomůže nějaké léčení?

Odpověď: 13. 5. 2011, 15.22

Milá Hanko, každý musí řešit problím, který se ho týká. Rodiče mohou řešit to, že dcera se začíná stávat příživníkem, vy to, že Vás to trápí... Léčit charakter léky nelze, každý máme svobodnou vůli... Rodiče by měli přestat dávat a poslat na vlastní nohu... Jak si oni poradí, je všakk jejich věc... Přeji vše dobré

rendy píše: 9. 5. 2011, 6.43

dobry den.Mam problem s mym pritelem,poradite mi prosim.Muj pritel je hodne citlivy,nesmi se na neho zvysit ani hlas,nebo rict ze dela neco spatne,aby se nenastval,nebo jak on rika je mu z toho moc smutno,on s nikym tak nemluvi,tak se mu nelibi,jak s nim mluvi druzi.Co komu dela zleho,kdyz s nim tak mluvi.Potom on se prestane uplne bavit,uzavre se do sebe a nikdo s nas nevi co s nim.Ja mu vysvetluji,proc se porad trapi a zabyva blbostma.protoze to opravdu jsou jen hlouposti,ktere by ostatni hazeli za hlavu,tak on to dokaze resit i tyden.Nekdy uz na to nemam silu,presvedcovat ho stale dokola,at to neresi,ale marne.Ma problemy i v praci,je tam uz rok a nevi si porad s necim rady,ma VŠ projektant,chodi se porad nekoho na neco ptat a ty mu odpovidaji,ze nemaji cas,nebo neco odseknou a to je potom na tom spatne a odnasime to doma vsichni.Mam pocit,ze si snad neveri a nebo je nesamostatny.Kdyz delame i neco doma,nic neudela sam,musi byt nekdo s nim a rikat mu co ma presne delat.S moji mamou maji porad nejake neschody,ona je takova hlucnejsi,tak staci kdyz na meho pritele trosku zvysi hlas a ten uz se hrouti,proc je na neho takova,ze on s ni mluvi slusne.Jenze ja zase znam svoji mamu a vim ze to nemysli nijak zle.Trapi me to,jsem mezi nimi,jeste jsem spatna,ze mu nerozumim nejsem pri nem.Prosim poradite mi.

Odpověď: 13. 5. 2011, 15.19

Milá Rendy, soužití takto odlišných komunikačních typů není dobré... bylo by lepší žít samostatně... Můžete navrhnout společnou návštěvu poradny z důvodu potíží při soužití, že si s tím taky nevíte rady... Když přítel bude chtít, pomoc jistě vyhledá... Záleží na Vás, zda Vám nesamostatný partner vyhovuje... Přeji vše dobré.

Hana píše: 9. 5. 2011, 5.58

Chci se zeptat jestli je normální že se se mnou chce můj syn pořád ještě koupat ve vaně je mu už jedenáct let.Mému příteli se to zdá nenormální a zakazuje mi to dokonce má k tomu dost nemístné poznámky a říká mi že jsem pedofil a rozvaluju se ve vaně před dítětem že on svoji matku nikdy nahou neviděl. Mě to tedy zas až tak nenormální nepřipadá. Celou dobu se starám o děti sama,takže kdo jiný by se s nimi měl koupat. Je pravda že mladší syn je na mě více citově závislý. Já si ale myslím,že on sám přestane toto vyhledávat a že to už nebude tak dlouho trvat a sám se přede mnou začne stydět. Chtěla bych jen znát váš názor. Děkuji

Odpověď: 13. 5. 2011, 15.12

Milá Hanko, jiný kraj, jiný mrav... Pokud píšete o větší citové závislosti 11letého syna na sobě (Také ji nespatřuji jako vývojově optimální...) doporučuji: Pohledejte si třeba něco o triangulaci v knize od Matějčka: Rodina vlastní, nevlastní a náhradní. Držím palce

Peta píše: 2. 5. 2011, 16.38

Dobrý den, je mi 19 let a mám takový problém. Začalo to asi, před 2 roky, kdy jsem přestoupila na školu. Nosim u sebe pořád vlhčené kapesníčky a pokaždé když na něco sáhnu musim si hnedka utřít ruce a nebo si je umýt. Nevím co s tím dělat, strašně mě to omezuje. Než si někam sednu musim si židli otřít i stůl, nebo když jedu autobusem nebo vlakem stačí když se něčeho dotknu a hned si otírám ruce. Je mi to blbé, ale prostě nemohu jinek už hodně lidí se na mě tak divně dívá a ptají se mě co to pořád dělam. Nevím jak se toho mám zbavit. Zkoušela jsem se toho zbavit, že jsem se něčeho dotkla a neutřít si hnedka ruce, ale vydržela jsem to. Vydržela jsem to asi tak deset sekund a pak jsem si je musela znovu utřít. Spoustu lidí už mi říkali, že jsem jak ten Monk z toho seriálu. Jim to přijde směšné, ale mě to trápí. Myslím si, že to začalo asi tím, že semnou do třídy chodí jedna holka, která má lupénku a mě to vadí. Vím, že za to nemůže, ale prostě se toho stítim. Pořád mam v hlavě zafixovaný to, že se mi to také může udělat i když vím, že to není přenosný, ale prostě si nemohu pomoci. Také nemohu vidět lidi, které nemají končetiny. Pak se mi honí v hlavě, že taky přijdu o nohu nebo ruku a tak. Proto si musim pořád představovat někoho kdo je v pořádku. Teď jsem v druhém ročníku a mám další problém, kdy ve třeťáku, tedy už od září, jdeme na 3 denní praxi do nemocnice a pak do domova důchodců, která je povinná. Nevím, jak to tam mám ty tři dny zvládnout, v hlavě mi probíhá to, že se budu muset starat o nějaké lidi co nemají ty končetiny a já je taky pak nebudu mít. Je to úplně na zbláznění. Dále mam ještě takový problém, že už to bude rok kdy mi umřel můj pejsek fenka, kterou jsem měla od šesti let a já stále se stím nemohu vyrovnat. Není den kdy bych jí nevzpomenula a nebo na ní nemyslela. Když jsem sama, tak na ní pořád myslím a pořád brečím. Pak začnu přemýšlet o tom, že spácham sebevraždu a půjdu za ní, aby jsme zase byli spolu. Pořídila jsem si dva nové pejsky, ale pořád mam takový pocit, že mi stále něco chybý a proč nemohu být šťastná. Už nevím jak dál a proto Vás prosím o pomoc. Moc děkuji za odpověď.

Odpověď: 7. 5. 2011, 15.47

Milá Peto, doporučuji spolupráci s psychoterapeutem. Mohu doporučit materiál http://cz.lundbeck.com/cz/Public/what_we_do/Depression/documents/BrozuraOCD.pdf - vem to, prosím tě, spíše jen pro inspiraci ohledně práce s myšlenkami - z praxe mám zkušenost, že takovou poruchu lze zvládnout bez medikace - vhodná je kombinace myšlenkové sebekázně (viz. materiál) + léčebné meditace (ty jsou upraveny dle potřeb každého individuálně - emoční bloky, úzkosti, traumata, přesvědčení...). Budeš-li chtít, ozvi se, ráda s tebou budu spolupracovat.

holka z marsu píše: 2. 5. 2011, 16.37

Zdravím Vás, uvědomila jsem si poslední dobou můj problém a docela mě to užírá a jsem z toho nešťastná. jde o to, že si připadám sama, a to po psychické stránce. mám hodně lidí kolem sebe, rodinu, kamarády, přítele, dokonce se mi narodila dcera. zní to asi bezproblémově. ale můj problém je v tom, že mám trochu jiné myšlení než všichni lidi, já se jim snažím rozumnět a chápu je ale nikdo nerozumí mě. je to jako bych byla z jiného světa. nebo jako bych viděla co ostatní nevidí a nevnímají. jako by byli na jiné úrovni než já. vím že nikdo není dokonalý ani já nejsem, ale tohle už je fakt neúnosný. už nemám sílu na to abych se přetvařovala a přehlížela jejich primitivní chování a dělala ze sebe co nejsem - blbce, jen abych mezi ně zapadla. a další věc, která s tím zřejmě bude souviset je, že celý život hledám ideální polovičku, vím že takový chlap není a že prostě se budu muset smířit s nějakými těmi mouchami, a každý je má jiný. Ale já jsem hrozně vybíravá a kritická. jako bych vyžadovala, aby ten protějšek mě znal skoro tak dobře jako se znám já a reagoval by tak aby mě to vyhovovalo. protože mě stačí maličkost a ten člověk u mě ztratí váhu. to je moje prokletí. takže já jsem nikdy nepoznala opětovanou lásku. mě milovali ale já je ne, a když jsem se zamilovala tak jen platonicky, protože jsem si ho přibarvila podle svých představ, a stejně mi to vydrželo třeba jen 2 dny, právě proto že to bylo marný a nedosažitelný. jsem z toho nešťastná, už je mi 28 let, hloupě jak naivka doufám, že to příjde, přitom vím, že se mi to vyhýbá. chybí mi porozumění člověka, který by byl na stejné vlně jako já a dokázal by vnímat stejně život. Jinak už jsem psychická troska bez jiskry a vždy když vidím, jak to nějakému páru vyjde, tak jim to hrozně moc přeju a závidím. Ptám se, co mají co já nemám?????

Odpověď: 7. 5. 2011, 15.42

MIlá Venušanko, dobré je umět být vděčni za to co máme. Vždyť vy vlastně sama volíte svou singl roli v rámci hesla: než žít v kompromisu, pak raději sama - a to je v pořádku - ne každý k tomu má odvahu - přečtěte si některé příběhy žen zde v poradně - máte pocit, že všechny žijí v ideálních manželstvích? - měnila byste? Pokud byste chtěla, můžete se věnovat poznávání zákonitostí života a přitažlivosti (včt.zákonu karmy a jejího "léčení", o síle myšlenky a emocích) Knihy: Zákon přitažlivosti, Jak si správně přát, Uzdravení karmy, Duchovní léčení... Držím palce (když budete mít chuť, můžeme se setkat a probrat téma podrobněji).

Miriam píše: 2. 5. 2011, 16.33

Dobrý den, můžu se zeptat jak se díváte na to, že jako ženská nemám vůbec mateřský cit a k dětem všeobecně nic necítím, a to ani k dětem známých nebo příbuzných?? Je mi 34, takže doporučení typu "to na tebe teprve příjde" už se nedají moc brát v potaz. Dokonce bych řekla, že je to se mnou čím dál horší. O dětech mluvím často jako o "harantech", většinou první slovo, které mě ve spojitosti s nimi napadne, a když je vidím necítím žádný pozitivní pocit, jejich brek mě popouzí. Mám přítele, asi rok, který má z předchozího vztahu 3 roky starého kluka, často mi vytýká, že ani nestojím o to se s ním seznámit nebo že mi dokonce vadí jeho otcovské povinnosti, což není pravda, vadí mi spíše nadstandardní vztahy s jeho bejvalou přítelkyní, ale to je jiný příběh. V tomto případě se ovšem snažím pochopit mě něco zcela nepochopitelného. Nechápu sílu a moc toho otcovského nebo mateřského citu jak o tom mluví on a vím, že se na mě kvůli tomu dívá skrz prsty. Mám pocit, že bych se měla jít léčit, protože ze všech stran je mi podsouváno, že nejsem normální a několikrát jsem se již stala terčem útoku někoho z mého okolí, když jsme nevyjádřila dostatečné nadšení z přítomnosti děcka nebo hovoru o něm. O tom, že bych měla mít vlastní děti jsem přemýšlela asi jen jednou a to jen velmi krátkodobě v čase totálního milostného poblouznění. Podotýkám, že to není nějaké mé rozumové rozhodnutí nemít děti nebo sobecký akt osobnosti. Mám se někam objednat? Děkuji Vám velmi za odpověd

Odpověď: 7. 5. 2011, 15.33

Milá Miriam, je pravda, že bez plození by lidstvo vymřelo, Láska k mládatům k tomu patří... na stranu druhou je lidí na Zemi docela dost... takže to, že degenerovaní býlí evropani vymřou, neznamená vymření druhu Homo Sapiens. Jaké místo má ve vašem životě Láska v obecném slova smyslu...? Pokud máte pocit, že toto téma je pro Vás důležité a přála byste si ho lépe uchopit, uvědomit si, co na tématu je pro Vás obtížně uchopitelné (?pohled partnera, společnosti, nebo sama vnímáte, že je něco v neharmonii?) můžete se někam objednat. Přeji vše dobré

Paty píše: 2. 5. 2011, 16.31

Dobrý den, mám problém se svým chováním, nedokážu totiš sama sobě poručit. Vím že se tomu říká lenost, ale jsem tak strašně líná, že se nedokopu ani k učení, je mi 18 let a nic mě nebaví, umím se jen litovat a plakat sama nad sebou načeš jsem na sebe naštvaná, že se příliš lituji. Vážně už nevím co sama se sebou. Je možné, že mám ve svém věku deprese? Spíš si říkám, že se tím jen konejším, protože jsem jen líná. Během dne se jen válím, to je má oblíbená činnost, jím a nic nedělám, taky podle toho vypadám. Moc ráda bych se věnovala nějakému koníčku, jenže na něj díky svému neustálému válení se nemám ani čas. Třeba si řeknu, že až prřijdu domů, tak se buu učit, ještě nikdy se mi nic takového nepodařilo. Špatně se učím a už mě to nebaví, taky si myslím, že mě nikdo nemá rád, protože jsem výbušná a umím být zlá. Jsem nešikovná, ošklivá a hloupá. Je mi ze sebe samotné na nic. Svěřit se nikomu nemůžu protože bych sklidila jen posměch. Nekolikrát jsem uvazovala o sebevraždě, ale říkám si, že to bych rodčům nemohla udělat. Teď to dělám taky místo toho, abych se učila sedím u počítače a lituju se. Už mě to štve, poraďte prosím jak na mou lenost a nechuť ke všemu.

Odpověď: 7. 5. 2011, 15.24

Milá Paty, doporučuji ti vyhledat ke spolupráci psychoterapeuta - taky začít praktikovat knihu Miluj svůj život. No - Lenosti nezbývá než se postavit a být smířena s tím, že porazit lenost je práce a je spojena s nepohodlím (ne náhodu je lenost jeden smrtelný hřích) Můžeš si nakreslit tu línou Paty a nakreslit si tu Paty, která v tobě spí neprobuzená, tu, která se ti líbí... pak o ní můžeš začít pečovat (to si vem s sebou k psychoterapeutovo) Držím palce.

Pavel píše: 2. 5. 2011, 14.38

Mohu v rámci studií nebo léčby zažádat ve škole o odklad?Jsem ve třetím ročníku na gymnáziu.Je možné momentálně školu přerušit a tím i opakovat ročník? Děkuji

Odpověď: 7. 5. 2011, 15.18

Milý Pavle, toto je otázka na ředitele školy. Obvykle to možné bývá (jestli jsem dobře pochopila otázku - že z důvodu léčby chceš opakovat třetí ročník na gymnáziu). Také je možné vytvořit individuální studijní plán.

mishell píše: 2. 5. 2011, 13.08

Zdravím,jmenuji se Michaela a je mi 11 let.Bývám častěji sama doma a mám velký strach,že je někdo v bytě a že mi chce ublížit.Také mám myšlenky na duhcy.Bojím se,že je prostě někde v chodbě,nebo někde.Děkuju za radu

Odpověď: 7. 5. 2011, 15.16

Milá Míšo, přizvi si na pomoc Svého Anděla Strážného... Taky by bylo dobré, abys o tom mluvila s rodiči a abyste našli řešení, jak minimalizovat čas, kdy jsi doma sama... můžeš o tom promluvit i s paní učitelkou... Neboj se, prosím, o tom mluvit.

Lucie píše: 2. 5. 2011, 13.07

Dobrý den, vůbec nevím jak začít. snad od začátku. S manželem jsme spolu 11let, před 3 roky jsme postavili na vesnici dům a od té doby se jenom hádáme. Nejprve jsem to přikládala, k mnoha starostem a spousty práce. Pak se to na čas zlepšilo, když jsem po umělém oplodnění konečně otěhotněla. Nyní je malému 10 měsíců a připadám si jako služka. Náž vztah se změnil jen v povídání, zda jsem udělala to či ono. Od těhotenství se mnou manžel nespí, je prý unavený. V těhotenství se bál. Včera mi i sdělil, když jsem se jej ptala co s námi bude, že nás má rád, ale další dítě už nechce, což věděl, že já neustojím a že se vše mezi mámi srovná, jen když jej nebudu do toho tlačit, proto se mnou ani nespí :-(, víte, ona tato naše debata byla po předchozích mnoha snaženích z mé strany, takže v ní bylo mnoho emocí. Když jsem mu řekla co cítím já, tak mi ohledně dítěte řekl, že ví, že to není dobré rozhodnutí, ale udělal jej a měnit nebude. prý se bojí financí, což chápu, ale zároveň vím, že bychom to zvládli. Asi si řeknete, proč chci druhé dítě, když nám vztah nefunguje, prostě to tak cítím a vím, že nás má mažel rád, jen nevím co se u nás pokazilo. komunikovat se mnou moc nechce, natož abych jej přemluvila jít k odbornikovi pro pomoc- to odmítl. Nevím jak sama tuhle situaci řešit, prosím pora´dte mi.Přijde mi, že vše řeším jen já, manžel se veze. On se o nás stará, malého má rád, jen mi přijde, že žijeme vedle sebe né pro sebe. Kdyby měl místo mně doma chůvu pro dítě , tak je to snad stejné Děkuji

Odpověď: 7. 5. 2011, 15.14

Milá Lucie, vy se trápíte, proto bych doporučovala spolupráci s psychoterapeutem Vám... s ním si můžete ujasnit, jaké možnosti máte v reálné rovině a jaké v emocionální... Držím palce v tomto nelehkém období (pokud budete chtít, ráda s Vámi budu spolupracovat)

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1