Online poradna

Psychologická online poradna – odpovídá psycholog, psychoterapeut

  • Dotazy můžete pokládat, pokud je okénko otevřeno, odpovědi naleznete do týdne rovněž zde. Poradna se uzavře po položení desátého dotazu v týdnu.
  • Po internetu poskytuji všeobecné informace. Při osobní konzultaci jsou informace k Vaší osobě zcela konkrétní.
  • Potřebujete-li dohovořit osobní konzultaci nebo online konzultaci s psychologem, kontaktujte mne.
  • Pokud si přejete odpověď mimo on-line poradnu, je třeba uhradit 120Kč na č.ú.: 2500034126/2010 .
  • Vše zde napsané bude zveřejněno.
  • Chcete-li ocenit fungování poradny, zasdílejte, některý článek/stránku z tohoto webu např. na Fb. Články naleznete zde.


Zapomenout

Skákal přes oves

Na zodpovězení čekají: Zoufalá, Myška, Kačka, Andrea, Amálie, Josef, Tereza, Ivan, Lucifer

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1

Šárka píše: 27. 6. 2011, 10.12

dobrý den je mi 21 a několik let trpím depresemi nikomu jsem otom neřekla,když to příde tak se radči někam zavřu a tam se v kliiidu užírám tím, jak jsem neschopná nešikovná a že mně nic v budoucnu nečeká.chtěla bych se s toho něak dostat jenže to nejde a uvědomuji si že to takhle dokonce života nejde.jenže se bojím jít k doktorovy mám strach že mně nepochopí...šárka

Odpověď: 2. 7. 2011, 13.17

Milá Šárko, psychiatr může předepsat antidepresiva, psycholog-psychoterapeut by Vám měl rozumět. Knihu Miluj svůj život byste si mohla přečíst již nyní... Přeji vše dobré.

Apolona píše: 27. 6. 2011, 7.46

Vazena pani doktorko, rada bych vam alespon nastinila me psychicke rozpolozeni, stav, ktery me jiz delsi dobu trapi. Jiz 7 let bydlim v Recku se svym pritelem, pred 5 mesici se nam narodila krasna dceruska.Tesne pred jejim narozenim prislo spousta zmen. Stehovani, novy dum, sousedici s pritelovo sestrou a jen o kousek vzdalenejsimi rodici. Do te doby jsme zili 20 km daleko a casto jsme je navstevovali.. Vztahy s nimi mam hezke, problem je v tom, ze mi vadi.. Nejprve jsem to pripisovala novym zacatkum, byla jsem v novem prostredi, po porodu, neustale nas navstevovali, prichazeli si, kdy se jim zachce. Tchyne je prehnane starostliva, jako vsechny recke maminky, nejradeji by za nas vsechno delala, varila prala... Od zacatku jsem si zacala jasne vyznacovat svoje hranice, protoze uz jsem to opravdu nezvladala, uz jsem z nich zacinala byt otravena. Momentalne je situace takova, ze vsichni respektuji nase soukromi a snazi se ho nenarusovat. Nejvetsi problem je 5lety synovec, ktery vlastne me zaporne pocity odstartoval je nevychovany, neposlusny... Na dcerku zarli, byl doposud jedine vnouce.. osklive vsem zakazoval kupovat ji darky, nebo ji chovat, nekdy , aby nebyl protivny ho i poslechli a treba si ji nepochovali..Porad na ni saha a na jeji hracky , cely den beha venku, hraje si s kockami je cerny od hlavy az k pate a me v tu chvili vstavaji vlasy na hlave. Byli jsme mu hodne blizko, videli jsme ho vyrustat, hrali si s nim, me pocity k nemu se hodne zmenily ,asi je to tim, ze je nesmirne egoisticke dite... vsechno bude jako ja chci.., coz pronasi nekolikrat denne. Je mi to protivne, okrikuji ho, neustale napominam.. Na jednu stranu je mi ho lito, vychovavali ho prarodice, coz je tady bezne a vidim jake skody byly napachany..Prominte je tezke v par radcich popsat problem a pocity, mozna to vypada vsechno malicherne, ale me pocity k nim se opravdu zmenily, drazdi me, rozciluji, vadi... nedokazu tohle mysleni zmenit, ac se o to snazim a rikam si,ze o nic nejde. Abyste lepe pochopila napisu priklad- parkrat se mi stalo, ze jsme na zahrade a kdyz si odbehnu pritelovo sestra si dcerku sama vynda z kocarku i kdyz vi,ze to nechci...prijde mi to jako nerespektovani... nebo maminka vecne mi nosi nejake kvetiny na zahradu a rika mam pro tebe to a to ukazes mi kam a ja to zasadim.. je dosti dominantni, hlava rodiny, neustale nam chtela varit, po dlouhem domlouvani pochopila,ze mame svoji rodinu a ja varim, tak jsem ji s radosti prenechala nedele .. pritel se k tomu vsemu stavi skvele, nejprve jsem ho nechtela zatezovat, ale potrebovala jsem se sverit a vysvetlila mu, jak se veci maji.. chape to a rodicum spoustu veci citlive vysvetlil. Take mi vadi, tchynina kazdodenni zpoved, co se dcerky tyce, vim je to zajem, laska... ale nekdy nemam uz chut ani odpovidat pripadam si jako pod scanem, ja chci svuj zivot zit s pritelem, kvuli kteremu tady vlastne ziji... jeho rodinu miluji, ale ta kazdodenni starostlivost me unavuje a rozciluje. Doufam,ze jsem vam spravne popsala situaci a budete mi moci poradit co delat, hlavne sama se sebou, abych zila stastne a spokojene. Preji vam krasny den a predem dekuji

Odpověď: 2. 7. 2011, 13.16

Milá Apolonko, odkaz v odpovědi pod Vámi může být užitečný i pro Vás... jste si vědoma práva na vlastní hranice... K určitému pročištění bych vám doporučovala naučit se léčebné meditace... ty by Vám pomohly některé děje přijímat jako Vás neohrožující vás ani dceru... možná pomůže tento mechanismus obyčejně uvidět... klidné a vyrovnané rozhovory se členy rodiny, rozhovor, kde si vyjádříte vzájemnou úctu, respekt by taky mohl být nosný... Přeji vše dobré...

Luci píše: 27. 6. 2011, 7.39

Dobrý den,též jsem přemýšlela zda napsat,protože jak to pročítám, tak můj problém je asi malichernost, ale přeci.... To co nebo kdo mě trápí je moje tchýně. všechno začalo svatbou s manželem, kdy asi pochopila, že už nebude stále doma u ní. Jsou to denodenní neustálé telefonáty i 17 krát denně v kteroukoliv denní dobu. Pořád mu sděluje své zážitky a já mám pocit, že tu žiju i s tchýní. Dále jsem otěhotněla, celé těhotenství mi radila co si mám na miminko koupit, respektive nekoupit si nic, protože nic není potřeba, všechno jsou zbytečnosti protože před 40 lety ona to taky neměla. No a vrcholí všechno teď když máme miminko, kdy já si připadám jak úplný pitomec, protože ze mě dělá úplného hlupáka, a chová se jak kdyby naše miminko bylo její. Někdy mám pocit, že já jsem byla jen ta která ho porodila, a teď jsem už zbytečná.Má pořád tendence rozhodovat o něm a to mi vadí. Nevím jestli mám jí mám pěkně od plic říct co mi vadí.protože se bojím, že to odstartuje už celoživotní válku s ní, nebo mám být potichu a brát to jedním uchem sem druhým tam. Každopádně po každe její návštěvě já jsem úplně hotová a to si myslím, že jsem psychicky silný jedinec.Vydržela jsem mnohem větší stresy, ale tohle mě vždycky dostane.Děkuji za odpověď

Odpověď: 2. 7. 2011, 12.33

Milá Luci, škoda, že tu nepíšte o tom, jak k tomuto tématu přistupuje manžel - na těch telefonech nutně musí asi spolupracovat... to od něj není hezké... podívejte se všichni na: http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10169534665-partnerske-vztahy-aneb-navod-na-preziti/208572231000005-lide-kolem-vztahu-jak-resit-konflikty-s-nimi/ Držím palce

zuzana píše: 21. 6. 2011, 19.31

Dobrý večer,jsem skoro rok vdaná a na mateřské..a mám pocit,že jsem pro manžela vzduch.Máme 18měs.kluka a spíše mě přijde,že se těší jen na syna.Celý den nekomunikuje a když si jdem někam sednout,tak se tam rozpovídá i s barmankou.Někdy závidím synovi i ty barmance,nebo spíše žárlím?

Odpověď: 23. 6. 2011, 11.21

MIlá Zuzko, když se Vám muž nevěnuje, je to jako když zahradník nezalévá květinku - ta pak zákonitě vadne - nepodezírala bych ji ze žárlivosti, ale ze smutku... Přeji vše dobré.

Mirusia píše: 21. 6. 2011, 18.16

Potřebuji poradit se svou 7 letou dcerou-Učitelka si na ni pořád stěžuje,že ji neposlouchá.Nevím,jestli mám být naštvaná na svou dceru víc než na učitelku.Samozdřejmě dcera má učitelku poslouchat-to beze sporu,ale ona má na to školu,jak si s takovýma dětma poradit.Co myslíte vy?

Odpověď: 23. 6. 2011, 11.19

Milá M., jj - a dál? analýza problému? změna učitelky? jiná opatření? domácí učitel? držím palce

Monika píše: 21. 6. 2011, 18.13

Dobrý den. Dlouho jsem přemýšlela, jestli mám vůbec napsat, ale nakonec nemám co ztratit. Možná moje problémy nic neznamenají oproti ostatním, ale cítím, že to všechno ovlivňuje můj postoj k životu a k lidem. Ale k věci... Je mi skoro 21 let, jsem vcelku úspěšná ve škole, nikdy jsem s nikým neměla problémy, pocházím z celé rodiny (rodiče jsou dá se říci v harmonickém vztahu). Nicméně už roky se ve mně odehrává hodně věcí. Mám o malinko (11 měsíců) mladšího bratra, který je můj přesný opak. Drzý, typický maminčin mazánek, škola mu nejde a přesto měl vždy větši pozornost rodičů. Dlouho jsem to trpěla a snažila se také pomáhat, aby to měl v životě "lehčí". Bohužel jak jsme dospívali začalo z jeho srany až napadání a nešel si daleko pro ránu. Rodiče z toho takřka pořád obviňovali mě a ztrapňovali mě před kamarády. Navíc za vše jsem mohla vlastně v rodině já - za problémy mezi rodiči, problémy s prarodiči, atd. Vždy jsem se to snažila urovnat a brát na sebe aspoň trochu těch starostí, aby byl doma klid. Dokonce i třeba v 10ti letech. Vím, že jsem částečně přišla o dětství, ale mně to přišlo samozřejmé. Můj vzah s rodiči nebyl nikdy ideální, ale vždy jsem je omlouvala, že mají hypotéku, snaží se pro nás udělat maximum,... Mám rodiče ráda, vážně mám. Jenže mamka je tak trochu "hysterická" a posedlá penězi i za cenu toho, že netrávila s námi jako dětmi čas. Nechce s ničím pomoci a když něco stejně doma za práci udělám, je to špatně a automaticky mě ztrapňuje a pomlouvá před taťkou a opravuje to. Řekněme, že je někdy v pořádku a dá se s ní mluvit, pak to je třeba 2 dny vše bez následků, ale následně je schopná vše otočit proti mě a citově mě vydírat. Když jsem si před 4 lety našla přítele, byl to první člověk pro kterého jsem byla na prvním místě. Měl mě rád a já najednou měla tu přednost, kterou jsem nikdy neznala. Viděla jsem, že muž může taky ženě pomáhat v domácnosti a žena nemusí dělat doslova služku za cenu svého zdraví. I přesto, že si s přítelem dlouho nerozumíme jsem s ním dál. Asi ze strachu z něčeho nového, i že se budu muset téměř po 5 letech vrátit domů (jsem první rok na VŠ kdy domů jezdím jen na víkendy a předtím jsem byla také na internátě, takže jsem doma skoro nebyla). Sama nevím. Vím, že to rodiče nedělali úmyslně, ale jejich věčné posměšky mě hodně ubližují. Dokonce to došlo až tak daleko, že jsem asi před 5-6 lety byla hodně nemocná a skončila v nemocnici s anorexií a závěr psychologa i psychiatra - problém se sebou, že se nemám ráda a mám v sobě blok vůči rodině. Samozřejmě jak se to rodiče dozvěděli, tak místo aby se mě snažili pochopit a zamyslet se, tak nastal šílený teror. Nechci tady rozebírat, co se všechno mezi námi stalo. Asi to nebude jen jejich vina. Jen bych potřebovala vědět názor někoho nezaujatého. Mezi lidmi mám problém si k sobě někoho pustit, proto to vypadá asi tak, že všichni se mi svěřují a já radím, ale sobě to nedokáži. Bylo by možné si s vámi třeba domluvit schůzku a probrat to? Říkám, možná je to dětinské chování, ale... hodně lidí říká, že na svůj věk jsem mnohem vyspělejší a nechci dělat stejné chyby. Chci začít konečně žít s čistým štítem a bez minulosti. Moc vám děkuji za odpověď

Odpověď: 23. 6. 2011, 11.17

Milá Moni, jak píšete, je toho naskládáno ve vašem emočním batohu mnoho, bylo by fajn domluvit si tedy schůzku, jak navrhujete - nejlépe telefonicky (777-588352). Přeji vše dobré.

Hana píše: 21. 6. 2011, 15.49

Dobrý den, dlouho jsem váhala, zda svůj "problém" zveřejnit či ne. Je mi 19 a mám asi problémy se sebepoškozováním. Nechci vyhledávat žádného psychologa nebo tak něco, rodiče také nic netuší, nikdo nic neví. Problém je v tom, že v rozčílení mám potřebu se potrestat, ublížit si.. říznout se do stehna, bouchnout do něčeho.. uklidní mě to, ale pak lituji následků na svém těle, které zpátky už nevezmu. Už jsem přemýšlela nad nějakým adrenalinovým sportem, který by mě ze všech "výbuchů" dostal, ale nevím... prostě si s tím nevím rady.. Děkuji za jakoukoliv odpověď H.

Odpověď: 23. 6. 2011, 11.13

"sousedka má asi zánět slepého střeva, nechce jít k doktorovi..." možná, když si koupí knihu o anatomii, o zánětu a pak o chirurgii - možná se pustí do operace... - to je taky možnost.

ppetr píše: 21. 6. 2011, 15.25

nedávno sem vám psal že mam problém s poruchou erekce a předčasnou ejakulací 20 sekund. a byl sem u p. mayzlíkove rekla ste že to není ta prava a že je blbost brát si život kvůli temto problémům nachvíli to vy padalo že mate pravdu jak sem vam psal o te kamožce pornoherecce co mi poradila.a že to mám zkusit přes vztah.moc se to nepovedlo na erotické seznamce sem nasel ženu ktera odpovídala mym požadavkum ale vtah netrval ani tyden a na normalních seznamkach jsem nenašel ženu odpovidajici mam požadavkum.je mi 31 let a hledal sem ženu okolo40 sexualně náročnou jen ty mě přitahují a pouze z ostravy ale když jsem vzdeli že mam tyto problemy byl konec.rozhodl sem se a to definitivne ze takovy život nema pro me smysl a že ho ukončím.kdysi sem važil 76kg ted mam 63 kg lekaří me nedokažo pomoct urolog androlog sexuolog psichiatr nikdo rekli že sem naprosto zdráv a je to jen v psichice.a ja nechci vztah chlap ktery nedokaze osouložit 200žen od 15 do 30 let není chlap drív sem vydržel 15-20 min v kuse opily i pul hodky a treba i 5 za den ted poslední sex jsem mel 4.8 2008 atrval 20 secund.pokud do konce leta nebudu važit tech76kg a nevydržím v sexu tech 15-20 min v kuse atreba idyl podle potreby život pro me namá smysl.léky nechci ani kondomy a ruzne masti na znecitlivení nechci chci to to zvládnout prirozene karon injekce do penisu nefungují nenavozují vzrušeni ani chut na sex.poradte mi poslední moznost jak to zachranit do konce leta.rekl sem si pokud za mnou nepríde ne kdo kdo se zaručí ze to zvládnu a bude odpovidat mym požadavkum maslím ženu nebo neco proste neudela končím.pomohla ste mnoha lidem ale budu asi jedíny u koho se to nepovedlo ale takovy už je udel lekaře nekomu pomuze nekdo proste skončí a neda se udelat nic dekuji predem že ste mi aspon tehdy trošku pomohla oddalit konec a trochu me nakopla chvilku sem byl rad. dečkuji za odpoved s pozdravem petr. at se daří a pomůžete sposte lidí.

Odpověď: 23. 6. 2011, 11.12

Milý Petře, máte chybu v myšlení: "chlap ktery nedokaze osouložit 200žen od 15 do 30 let není chlap" + měření sexuálního výkonu... Taky se tomu říká sexuální závislost (= závislost na sexu) Pokud nezměníte náhle na sexualitu v životě, klidu nedojdete... (doufám, že si ty řádky přečtete :))

Marcela píše: 21. 6. 2011, 6.47

Dobrý den, potřebovala bych poradit ohledně mého 19.ti měsíčního syna.Nechce vůbec mluvit(říká jen máma a pes).Nechce se učit části těla.Když se mu snažím ukázat nos,oči atd,tak odchází.A to samé je i u zvířátek.Když mu postavím umělá zvířátka a pojmenovávám je a říkám mu,jak dělají,tak je schodí a odchází.Jinak je moc šikovný.Chodí do schodů,ze schodů,běhá,pomáhá mi při oblékání a svlékání,čmárá po papíře,leze na klouzačku,sedá si na bobek,pije z hrnečku,jí lžící atd. V roce jsme byli na magnetické rezonanci,kvůli kývavým pohybům a asi týden se bouchal do hlavičky.Hned po magnetické rezonanci,která dopadla negativně,pohyby i bouchání přestalo.Malý má za sebou EEG a ušní vyšetření,která dopadly dobře a nic doktoři nezjistili. Jen paní doktorka na ušním do zprávy napsala sysp.syndrom ADHD.Na vyšetření jsme byli 5 minut a malý,jelikož se dost bojí doktorů,plakal a nechtěl se nechat vyšetřit.Prosím poraďte mi,co mám s malým dělat a jaký máte na to názor. Moc děkuju Marcela

Odpověď: 23. 6. 2011, 11.05

Milá Marci, nechala bych to plynout... Chlapci se často rozmluví až později. A dál se mu věnujte, ale netrapte se tím, že je to jinak, než byste si představovala... Můžete si dojít na konzultaci psychologovi, abyste pracovala se svou nejistotou... Přeji vše dobré.

anonym píše: 20. 6. 2011, 21.08

Dobry den Strasne mi vadi myslenka na smrt. Libi se mi zivot, mam ho rad a kdykoliv si uvedomim, ze vlastne jednou umru a stim i cela moje rodina, dostanu se do spatne nalady az do uzkostnych stavu. Co stim? Dekuji.

Odpověď: 23. 6. 2011, 11.02

pár dotazů před tebou jsem odpovídala Tomášovi na podobné téma...

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1