Online poradna

Psychologická online poradna – odpovídá psycholog, psychoterapeut

  • Dotazy můžete pokládat, pokud je okénko otevřeno, odpovědi naleznete do týdne rovněž zde. Poradna se uzavře po položení desátého dotazu v týdnu.
  • Po internetu poskytuji všeobecné informace. Při osobní konzultaci jsou informace k Vaší osobě zcela konkrétní.
  • Potřebujete-li dohovořit osobní konzultaci nebo online konzultaci s psychologem, kontaktujte mne.
  • Pokud si přejete odpověď mimo on-line poradnu, je třeba uhradit 120Kč na č.ú.: 2500034126/2010 .
  • Vše zde napsané bude zveřejněno.
  • Chcete-li ocenit fungování poradny, zasdílejte, některý článek/stránku z tohoto webu např. na Fb. Články naleznete zde.


Zapomenout

Skákal přes oves

Na zodpovězení čekají: Zoufalá, Myška, Kačka, Andrea, Amálie, Josef, Tereza, Ivan, Lucifer, Klara, Kerstie, Hella

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1

Anna píše: 18. 7. 2011, 12.37

Dobrý den, mám starost o svého bývalého přítele. Náš vztah netrval dlouho, když mi přítel sdělil, že se spletl a nemiluje mě, rozhodně ne tolik jako já jeho a že spolu nemůžeme být, jelikož mi nechce každý den lhát. Po prvotním šoku a pár měsících odluky jsme přešli do velmi blízkého přátelství. Trávíme spolu mnoho času, velmi si rozumíme, máme mnoho společných přátel atd.. Jednou se mi v opilosti přiznal, že ví, že bych pro něl z mnoha důvodů byla idelální partnerka a že by si to i moc přál, ale že má již pár let problém. Prý se už několik let není schopen zamilovat. Tvrdí, že nic necítí, že je ke všemu i k blízkým rodinným příslušníkům apatický. Tvrdí, že touží opět zažít pocit zamilovanosti, nervozity před schůzkou, smutku po rozchodu apod., ale že momentálně je schopen se s ženami stýkat pouze za účelem sexu, protože nic z těchto citů nepociťuje. Podle toho, jak ho znám, si myslím, že za jeho problémem vznikl, když ho po třech letech opustila jeho první velká láska. Byla to o něco starší žena. Často o jejich vztahu mluvil zejména ve spojitosti s naším rozchodem. Říkal, že jsem jako tehdy on a on že je jako tehdy ona. Mluví o nevyrovnanosti citů jeden k druhému. O tom, že je prázdný a chladnokrevný a nemůže mi nic nabídnout, zatím co já jsem srdečná, hodná a zamilovaná a zasloužím si někoho podobného. Zkrátka i o sobě mluví velmi negativně a kriticky. Dominika ho opustila před třemi lety. Krátce po rozchodu chodil pár měsíců s jednou slečnou (se kterou není v kontaktu a o které mluví jakoo omylu), zhruba půl roku po tom se mnou a od té doby je bez stálé partnerky. Přitom je to pohledný mladý muž (26let), ve společnosti velmi komunikativní s vysokou sociální inteligencí a na nedostatek přízně žen si nemůže stěžovat. Ženy jsou mu teď buď dobrými kamarádkami a nebo pouhými milenkami. Za svůj problém se stydí, prý o něm nikdy s nikým nemluvil a prosil mě, abych o něm nikomu neříkala. Proto nevím, jestli a jak ho přijmět k návštěvě terapeuta a jestli by to mělo vůbec význam. Od onoho večera jsme o tomto problému už nikdy nemluvili. Mě to velmi trápí, protože mi na něm velmi záleží a myslím si, že zajímavějšího člověka težko potkám. A i kdybych neměla jeho láska být já, přála bych mu, aby opět mohl přožívat emoce naplno. Proto se na vás obracím. Napadlo mě mu pořídit drobné domácí zvíže, třeba koťátko, které by v něm vyvolalo pečovatelské sklony a náklonnost. Nevím, jsem naprostý laik. Co byste doporučil(a)? Dá se vůbec citová oplpštělost "léčit"? Velmi děkuji, Anna

Odpověď: 26. 7. 2011, 10.30

Milá Aničko, vše nejlepší k dnešnímu svátku... ohledně "zamrznutí" je dobré nalézt moment zamrznutí... myšlenky, potlačené/řízlé city... pokud se srdce bolesti brání zamrznutím, pak nemůže cítit ani lásku ... asi to u něho běží na nevědomé úrovni, protože bolest není něco, co člověk chce cítit...bolest srdce lze vědomě uzdravit... Semináře, kde je člověk právě s těmito emocemi intenzivně konfrontován se jmenují konstelace... např.www.konstelace.info .... Taky je pak zajímavé podívat se na to, proč "to" má rozdělené - kamarádka nebo milenka... A taky Aničko, nezapomeňte na sebe... Držím palce.

Ami píše: 18. 7. 2011, 12.27

Dobrý den. Potřebuji radu.Je možné zjistit při vyšetření u dětského psychologa, jestli dítě lže? Jedná se o desetiletého chlapce, který se připletl ke krádeži peněz v domě kamaráda. Ostatní dva kamarádi zapírali velice důvěryhodně, ale nakonec se údajně rodičům přiznali, ale zároveń větší část viny při výslechu, u kterého jsem nebyla, svedli na toho prvního. On ale pořád tvrdí, že to, co na něho svedli, neudělal. Mám pocit, že se maminky domluvily,aby to nepadlo jenom na ně a děti ovlivnily.Děti vyslechly každého zvláš´t, a prý oba vypověděli nezávisle na sobě stejně, i když ten druhý s ním nebyl a nemohl vědět, kolik čeho bral. Děkuji.

Odpověď: 26. 7. 2011, 10.17

Milá Ami, velmi to náročná věc... Někdy rozlišit lhaní od mluvení pravdy vůbec není jednoduché - vyšetření u psychologa může prozkoumat tendenci k mluvení pravdy... ale stoprocentní jistotu ani tam nenaleznete. Nyní je situace už velmi obtížně rozšifrovatelná, protože už jsou role rozdány... Vím, že to není vůbec snadná situace, ale fakta nepodcenujme...

Smutná píše: 18. 7. 2011, 11.25

Dobrý den, prožíváme velkou manželskou krizi,ale rozvádět se nechci. Jen si nevím rady. Díky manželově naivitě a důvěřivosti(podepsal kamarádovi ručení a mě o tom neřekl) jsme se dostali do velkých finančních problémů. Byla i exekuce na dům,tu se nám podařilo odvrátit zaplacením 750tis Kč,které jsme si museli půjčit. Takže minimálně 10 let budeme splácet peníze,které jsme mohli dát na opravu domu,protože tu by nutně potřeboval. Je mi z toho hořko, přesto jsem si řekla,že to manžel neudělal úmyslně a že s ním zůstanu,taky máme kromě syna (27) nezaopatřenou dceru (17) která velmi dobře studuje a tak bude ještě dlouho potřebovat zázemí. I když se na manžela zlobím, nevyčítám, nepřipomínám mu co udělal a snažím se s ním jednat hezky,jen s ním nespím(asi půl roku)to nějak nemohu. V podstatě jsem se 3 roky snažila před rodinou i před dětmi chovat jakoby se nic nedělo,i když všichni věděli,že se něco děje,dodnes nevědí jak moc jsme se museli zadlužit a jak vážné to bylo. Myslela jsem si,že se mi uleví,když už nebudu usínat s pocitem beznaděje a starostí,kam se s dětmi vrtnu až nám seberou střechu nad hlavou. Neulevilo. Manžel se mnou nemluví a když už promluví, vyčítá mi,že nechci sex,obviňuje mne,že někoho mám,kritizuje moje jídlo,moje obleční.. Chová se jako to nebyl on,kdo má máslo na hlavě,ale já. Asi jsem naivní,ale čekala jsem alespoň malou omluvu a spíš bych potřebovala pevnou náruč než výčitky všeho druhu. Ale ani jednou neřekl promiň. Je mi tak smutno. Potřebovala bych nějaký záchytný bod. Zatím mě drží nad vodou děti,ale nevím jestli to takhle vydřím alespoň do doby než dcera dostuduje. Už je toho na mě nějak moc, připadám si strašně unavená,smutná a nešťastná. Přitom jsem od přírody veselý a optimistický člověk,ale mám strach,že to už nikdy nebudu. Nejhorší na tom všem je,že s ním neumím mluvit, sedíme vedle sebe a mlčíme,ani jeden nezačne. Vlastně to tak bylo vždycky, takže jsem nakonec musela první promluvit já,pak už jsme to nějak zvládli. Nikdy jsme se nehádali, možná proto,že já na jeho útoky neodpovídám,nemůžu,rozbrečela bych se. Jak se mám odrazit od pomyslného dna, jak zase začít žít? Protože poslední tři roky jsem nějak přežila,ale nežila. Moc vám děkuji za případnou odpověď Jana

Odpověď: 22. 7. 2011, 9.15

Milá Jani, bylo by pro Vás užitečné společně zajít do poradny. Vypadá to tak, že trápení vás rozděluje, bylo by fajn, abyste znovuucítili, že jste spoluplavčíci... poradna k tomu může napomoci nebo seminář konstelací např.http://www.rodinnekonstelace.cz/program.php, Držím palce

luk píše: 18. 7. 2011, 10.12

Dobrý den, chodil jsem do práce i s přítelkyní do té samé firmy vše bylo ok dokud jsem neonemocněl a potom se ode mně nakazila i přítelkyně jí vyhodily za to že nechodila do práce a já si to za ni slízával a i za to že mě nevěřily že jsem byl nemocen. Psychycky jsem to nevydržel a přestal do práce chodit a teď se vůbec bojím jen se ozvat aby semnou rozvázali poměr. jak to mám vyřešit děkuji za odpověď

Odpověď: 22. 7. 2011, 9.06

Milý Luky, podléhat strachu? uhýbání realitě? sebeobvinování? sebemrskání? - to nejsou funkční psycho procesy... Postavit se před zrcadlo, podívat se na toho muže a uvidět tam muže, který dokáže srovnat své záležitosti věcně a tak, aby mu přinášely pozitiva...

Ina píše: 18. 7. 2011, 5.44

Dobrý den, je mi 25 let a stále ještě bydlím s rodiči, protože si nemohu dovolit vlastní bydlení. To by ale nebyl ten zásadní problém. Problém je v tom, že se mnou pořád jednají, jako kdyby mi bylo deset. Já vím, že to se mnou myslí dobře, ale v určitých situacích to vážně přehánějí. Vypěstovala jsem si v sobě strach a úzkost a i když jdu třeba jen s kamarádkou na kafe, mám tendenci neustále se rodičů ptát, zdali můžu, a mám obavy z toho, že mě nepustí. Vím, že je to hloupost, žádat v mém věku o svolení, ale nemůžu si pomoci. Mám strach se jim s čímkoliv svěřit, říct jim o svých problémech atd. O nic se nezajímají, i když je třeba chci požádat o radu atd. Jakmile se však něco zásadnějšího stane, okamžitě začnou vyvádět. Potom se to zase uklidní, a tak pořád dokola. Nedávno mi můj přítel sdělil, že by se mnou chtěl jet na dovolenou do JAR. O příteli jsem se jim zmínila, ale reakce byla taková, že mi to s ním stejně nevyjde - vlastně ho vůbec neznají a ani o to nejeví zájem. Už skoro týden nespím a mám hrůzu z toho, jak jim tuto zprávu sdělit. Opět mám v sobě nějaký blok, který mi brání říct: „Jedu na dovolenou.“ Už slyším řeči typu, že je to velká dálka a co když se mi něco stane …. Mám jim sdělit hotovou věc ? Nebo je postupně připravovat ? Moc času nezbývá. Taky mě trápí obava, co na to řekne přítel, pokud nikam nepojedu. Vše potřebné zařídí (letenky …) a potom nic z toho ? Připadala bych si jako podrazačka. Děkuji.

Odpověď: 22. 7. 2011, 8.53

Milá Ino, mám pocit, že dotaz píše dítě, nikoliv dospělá žena... Nerozumím tomu, že nemáte na samostatné bydlení... nerozumím tomu, proč byste neměla jet na dovolenou pokud chcete... Nejvyšší čas, postavit se na vlastní nohy na všech úrovních... (nebo zůstat věčným dítětem?)

Kuca píše: 12. 7. 2011, 20.37

Dobrý den, poslední dobou mne strašně často přepadají pocity strachu. Bojím se už všeho, jízdy autem a vlakem, že budet určitě nějaká nehoda, to samé v metru,když je tam někdo "podezřelý", tak raději vystupuji, pač se bojím, že má bombu nebo něco podobného. Strašně se bojím o rodiče a rodinu, co kdyby se jim něco stalo a dokonce se bojím i bouřky, která mi nikdy nevadila. Zní to směšně, ale nejde jen o pocit strachu. Dělá se mi vyloženě fyzicky špatně, bolí mě žaludek a rychle mi budší srdce. Někdy mi to vydrží i půl dne. Strašně mi to ztěžuje život, nedokážu se od toho oprostit, neustále se něčeho bojím a občas mne přepadají i nevysvětlitelné úzkosti. Nevím, jestli někam zajít, přijde mi že to ještě jde a dá se s tím žít, ale bojím se aby se to nezhoršovalo. Děkuji moc, Kuca

Odpověď: 13. 7. 2011, 20.41

Milý/a Kučo, Důvěřuju Vám, že až dojdete do bodu, že to chcete řešit, objednáte se a něco s tím uděláte :). Nechat si vládnout strach, že se Vám chce ;).

jitka píše: 12. 7. 2011, 20.35

dobrý den je mi 18 let a nemám ani jedhoho kamaráda nikam nechodím už je to takhle 4 roky a pořát se to nemění je mi čím dál hůř.Připadám si k ničemu a říkám si proč na tom světě jsem .A od určité doby mi dělá hrozně problém s někým komunikovat nevím o čem se bavit prostě to nejde asi sem se do sebe moc uzavřela když jsem to vykladala mamce ta mi na to řekne tak se snaž mluvit a ty kamarádi to mi řekne potkáváš špatný lidi,a když se jí zeptám jesi se jí zdá normální že nikam nechodím a ve svých 18 jsem byla 2krát v těchto letech na zábavě tak mi řekne že su jiná a dál se se mnou o tom nebaví už nevím co mám dělat cítím se hrozně pomale každo noc probrečím a ještě mi každý vyčítá že málo mluvím.mohla by ste mi poradit a napsat mi váš názor moc děkuji

Odpověď: 13. 7. 2011, 20.41

Milá Jitko, evidentně jedna část tvé duše chce jít mezi lidi a popřemýšlej pečlivě, proč se té druhé nechce, co od tebe potřebuje… co potřebuje proto, aby se cítila v bezpečí. Najdi si semináře pro seberozvoj, které ti budou vyhovovat např. arteterapie… skupinové aktivity tě mohou přirozeně mezi lidi a budete mít i společné téma k hovoru… Držím palce

lea píše: 12. 7. 2011, 19.44

Dobrý den,již dva roky se táhne soudní spor s mým bývalým mužem.od dvanácti let pohlavně zneužíval moji dceru z prvního manželství.Na veřejnosti vždy vystupoval jako skvělý manžel a otec,ale v soukromí byl tyranyn a despota.Nyní byl soud ukonščen a on osvobozen pro nedostatek důkazů,ale já se odvolala.Nevyslechly naše svědky a vlastně pro nás státní zástupce nehnul ani prstem,prostě bez zájmu.jsem z toho zničená,nemůžu spát a když už usnu,probudím se hrůznými sny a celá zpocená.Dávám si za vinu,že jsem tomu nezabránila,že jsem raději s dcerou nezůstala sama.Bolí mě celé tělo a ztratila se mi i menstruace.Jsem prostě na dně.Stále mě straší jeho výhružky a nechuť státní zástupkyně.Prosím poraďte,jak z toho ven.Moc děkuji,Lea

Odpověď: 13. 7. 2011, 20.39

Milá Leo, doporučuji spolupráci s terapeutem. 1. Odpustit sobě: jinak jste to neuměla a na kdyby se nehraje. 2. Odpustit exmanželovi (odpustit neznamená souhlasit, jen souhlasit s tím, že se to stalo) 3. Odpustit „soudnímu procesu“ – necítit se ukřivděná – jejich lajdáckou práci nespojovat se sebou, se svými pocity, nebrat to osobně. 4. Rozhodněte se, zda budete pokračovat v soudní při (můžete podat stížnost na špatný postup k vyššímu soudu) nebo to necháte být – zvažte, co vás bude stát více sil. Pokud se budete snažit spolupracovat s „úřady“, je třeba, abyste celou věc brala neosobně, věcně… 5. uzdravit své zranění – důvěřovat dceři, že své zranění dokáže uzdravit (skrze zlobení se a pocity křivdy to nepůjde) 6. popřemýšlejte, co vás to naučilo a budte za to vděčná. 7. potřebujete-li říci dceři: „ Prosím, odpust, lépe jsem to neuměla“, řekněte to a dovolte si přijmout její odpuštění… Je jedno, kterým bodem začnete…. Držím palce

janihulka píše: 12. 7. 2011, 10.53

Dobrý den moji bývalí přátele se nastehovaly knam do sklepa a delají tam strašej kraval začly tam hulet i trávu,chlastaj tam,akouří jenže ten sklep platí celej paneleka a oni si to tam moc přivlastnily a strašne do mne rejpou říkají že já a moje kamarádka sme špíny a ja už fakt takle nemuzu dál.

Odpověď: 13. 7. 2011, 13.40

Tak to je kauza pro policii - a neboj se je oslovit, sepsat protokol na policii a nenech se odbýt.

Aňíí píše: 12. 7. 2011, 10.39

Dobrý den =) potrebuju pomoc ja ani sama nevím co i je ale skusim to upřesnit... Moji rodiče nadržují mojí mladší sestře a to mě štve... =( za druhé hrozně moc se červenám i kvůly blbostem a za to se stydím. A za třetí mam velký problém, jeden rozumný člověk mi řekl že od mé poslední návštěvě na hřbitově sem se dost změnila a že je ve mě duch jménem (poltrgajst) přez den je vše v klidu ale večer se mužu zbláznit jakej mam strach..... Předem děkuji za odpoveď

Odpověď: 13. 7. 2011, 13.38

Milá Ani, tak s tím rozumným člověkem koukejte najít ještě dalšího spolupracovníka, se kterým ducha odvedete do světla - možná to zvládnete i sami... to mu vyřid. A není třeba se bát - tím toho ducha jen živíš... Držím palce.

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1