Online poradna

Psychologická online poradna – odpovídá psycholog, psychoterapeut

  • Dotazy můžete pokládat, pokud je okénko otevřeno, odpovědi naleznete do týdne rovněž zde. Poradna se uzavře po položení desátého dotazu v týdnu.
  • Po internetu poskytuji všeobecné informace. Při osobní konzultaci jsou informace k Vaší osobě zcela konkrétní.
  • Potřebujete-li dohovořit osobní konzultaci nebo online konzultaci s psychologem, kontaktujte mne.
  • Pokud si přejete odpověď mimo on-line poradnu, je třeba uhradit 120Kč na č.ú.: 2500034126/2010 .
  • Vše zde napsané bude zveřejněno.
  • Chcete-li ocenit fungování poradny, zasdílejte, některý článek/stránku z tohoto webu např. na Fb. Články naleznete zde.


Zapomenout

Skákal přes oves

Na zodpovězení čekají: Zoufalá, Myška, Kačka, Andrea, Amálie

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1

Lenka Š. píše: 8. 8. 2011, 8.25

Dobrý den, našla jsem si přítele, který žije sám bez partnerky 6 let, vychovává 16 letou dceru.Na náhodné známosti nebyl. Nyní když jsme spolu /1 měsíc/ má poruchy s erekcí. Vzruší se velmi málo.Prý to u sebe nezná. Chtěl by mě moc, ale nejde mu to. Asi prožil dost stresové období když byl sám / po rozvodu, nepravidelný režim díky směnám, soudy o dítě, živitel, rodič/. Samotného ho to trápí, říká že se tím v mysli dost zaobírá.Poraďte mi prosím jak opatrně na něj,kdyby měl tento problém pouze psychyckou příčinu.Panuje uvolněná atmosféra mezi námi, nalila jsem i trošku vína, hrajem hry, on by styk uskutečnil moc rád, ale nedaří se.Děkuji mnohokrát moje adresa kocabkanaramna@seznam.cz

Odpověď: 13. 8. 2011, 9.52

Milá Lenko, může si dojít na vyšetření, může si na noc dát penetrovaný papírový kroužek na penis a pokud bude v noci praskne, je schopen erekce... pokud je tedy příčina psychického původu, může spolupracovat s psychoterapeutem, léčebné meditace mohou být taky fajn, tantra a tak... Přeji vše dobré...

milan píše: 8. 8. 2011, 7.05

Je mi 47let moji partnerce 56let,seznamili jsme se na netu,bydlime spolu,ale mam pocit,jako nezvany host,nebo vetrelec Lida je vdova a asi hledala jen pritele na spolecne vikendy a na dovolene.Mam ji moc rad,chtel bych,aby byla stastna,vim,ze vsedni starosti nekdy nenechavaji lasce moc mista,taky vim,ze jako kazdy chlap mam tisice chyb,ktere v mem veku tezko odstranit.Myslim,ze Liduska je presvedcena o tom,jak sama vsecko zvlada,zatim.Jak ji dat najevo fakt o tom,ze starnout ve dvou je nepochybne lepsi,nez se uzavirat ve sve samote a byt pro sve okoli podivinem,ktery ma sice spoustu pratel,ale zije sam? Dekuji Milan.

Odpověď: 13. 8. 2011, 9.45

Milý Milane, co je dobré pro jednoho nemusí být dobré pro druhého... Bylo by dobré, abyste o tématu hovořili, abyste třeba společně navštívili partnerského poradce.

Jana píše: 8. 8. 2011, 6.54

Hezký den, chci se zeptat ohledně manžela velice mě to trápí,jinak je pro rodinu,ale když se neudělá okamžitě co chce začne mít cholerické chování.Raději to přehlížím mlčením až se uklidní. Ve chvíli kdy třeba praští dveřmi nebo něco rozbije je už v pohodě.Je nějaké řešení jak na něho působit aby se choval klidněji co bych pro něho mohla udělat?Velice děkuji předem za odpověď

Odpověď: 13. 8. 2011, 9.38

Milá Jano, vy se chováte inspirativně. O tématu si můžete také v klidu popovídat. Dojde-li postupně i on k názoru, že má problém, může začít pracovat na změně. Změnit a upevnit myšlenkové postoje a pak zpracovávat své emoce... může spolupracovat s psychoterapeutem. Držím palce.

jbjb píše: 8. 8. 2011, 6.05

Dobrý den, rád bych požádal o radu/názor na následující situaci. S přítelkyní (24) jsem spolu 3,5 roku (mně je 28) a z toho spolu poslední rok žijeme. Velmi si rozumíme a máme takřka nekonfliktní vztah. Před časem se však začala chovat trochu divně, roztržitě, hodně zapomínala a stalo se to, že jsem jí náhodou přišel na nevěru. Vše jsem jí řekl a musela s pravdou ven...vše se prý u ní zlomilo v červnu, kdy ukončila VŠ (do té doby prý OK) a nejednou měla pocit, že jí něco uniká, že bych chtěla do světa, cestovat, že si není jistá, zda dokáže být s jedním člověkem do konce života, že si přijde ještě příliš mladá a navíc v tu dobu se již nějakou dobu znala s klukem, který na prvního pohled naplňoval její aktuální potřeby. S vědomím toho všeho, jsem ji požádal ať se odsťehuje! Zakrátko, v řádu hodin, si chtěla ještě jednou promluvit a v zásadě z ní vypadlo, že to vše byla z její strany chyba a neví co chce, že teď není se mnou schopna vézt běžný partnerský vztah se vším co k tomu patří (vyjadřování lásky, sex...) necítí vášeň, ale zároveň si nedokáže představit být beze mě a každý den mě nevídat, netrávit spolu volný čas, odstěhovat se a vše odříznout - prostě by chtěla zůstat. Že je přesvědčená, že jsem ideální partner pro život, že si dokáže představit mí se mnou děti, ale prostě v ní teď bují jiné potřeby. Navíc je vše o to komplikovanější, že za měsíc a půl odjíždí za půl roku do zahraničí (chtěla prý vše ututlat s tím, že v zahraničí ji vše přejde a bude zase dobře). Mám ji vážně hrozně rád a jsem schopen hodně odpustit, jen přemýšlím, pokud stále zůstaneme spolu jako jakýsi "polopartneři", tak jaké to může mít dopady...zda to do budoucna může utužit náš vztah či to bude jen prodlužování agonie. Předem mockrát děkuji za názor a přeji hezký zbytek dne

Odpověď: 13. 8. 2011, 9.27

Milý Jb, na vašem místě bych skutečně vyčkala, co přinese cesta do zahraničí...

An píše: 7. 8. 2011, 23.36

Dobrý den, možná se můj problém bude nebude zdát jako problém, ale mně to strašně trápí. Vím, že je to moje chyba, ale klesla jsem tak nízko, že jsem propadla z fyziky a musím tudíž v srpnu dělat reparát. Svou rodinu jsem strašně zklamala a taky mi to hlavně mamka dává najevo. Myslí si, že je mi to jedno. Jenže já mám od začátku prázdnin strašný strach, nemůžu usnout a když, tak se mi o tom zdá. Strašně se bojím, že zklamu ještě víc, než doteď. Musím na to pořád myslet a tím pádem tady nechci vůbec být. Nechce se mi být nikde, nemám chuť k ničemu a mám pocit, že ani já sama nic v životě nedokážu. Je to takový ten pocit, když chce člověk být sám na celé planetě, bez všech problému. Jak bych se s tím mohla vypořádat? Předem děkuji za odpověď.

Odpověď: 13. 8. 2011, 9.23

Milá An, v životě se stávají různé věci, úspěchy i neúspěchy. Dobré je dostat se do postoje, že ty úspěchy i neúspěchy bereme jako cvičební lekce - z prohry v Člověče nezlob se se taky nehroutíme... Postoj mamky se pokus brát neosobně, sportovně. Odpust si a dál dělej vše, jak nejlépe dovedeš. Máš zdravé ruce a nohy, nemáš leukémii - ostatní je řešitelné, tak užívej života... Přeji vše dobré a změnu úhlu pohledu...

Hanna píše: 3. 8. 2011, 17.48

Dobrý den, mám jeden problém, který mě hodně trápí a byla bych velmi ráda, kdybyste mi napsala Váš názor. Bude mi 20 let a poslední dobou mě velmi trápí jeden problém, se kterým si nevím rady. Už odmala jsem velmi introvertní povahy a i maličkosti mě dokáží pořádně vykolejit. Kolektivů jsem se vždycky spíše stranila a s kluky byla pro mě komunikace vždy ještě složitější - dokonce jsem se jí možná i trochu vyhýbala. Většinu času jsem trávila s kamarádkami, a tak je tomu vlastně doteď. Doposud jsem žádného přítele ještě neměla, ale nějak mě to netrápilo. Teď mi však poslední dobou běhají v hlavě myšlenky, zda mě vůbec přitahují kluci. Mám pocit, že se mi kluci vždycky líbili - do žádného jsem nebyla úplně zblázněná, ale že bych myslela na nějakou holku, to asi ne. To až teď, když jsem nad tím tak začala hodně přemýšlet, tak sama vlastně nedokážu určit, co se mi líbí. Jsem tím úplně posedlá - této dotěrné myšlenky se nedokážu zbavit a hodně mě trápí, protože ji mám hlavě takřka pořád. Sama mám pocit, že jsem se od té doby, co jsem se v tom začala hloubat a pochybovat, koukám spíš po holkách (doufám, že je to jenom v mé zabedněné hlavě a myslím, že si to někdy až hodně namlouvám a možná ze sebe dělám něco, co snad nejsem). Nevím si rady, ale myšlenka, že bych byla jiná, mě opravdu hodně děsí. Jak už jsem výše psala, myšlenky, které se chytnu - ačkoli je to kolikrát úplný nesmysl, se nedokážu zbavit a často si namlouvám i něco, co není pravda. Zajímalo by mě, jestli je to pouze nějaká \"opožděná puberta\" nebo jsem ještě prostě nedospěla, ale každopádně mě to čím dál více trápí. Chtěla bych vědět, jestli jsou takovéto pocity typické nebo obvyklé v mém věku - respektive zda se vůbec stává, že si někdo není jistý ve své sexuální orientaci. Mám strach, že nebudu schopná začít nějaký vztah, protože ten pocit, že jej ještě nepotřebuji, mě opravdu hodně trápí. Jednou jsem také četla, že je možné, že člověka přitahuje stejné pohlaví v důsledku toho, že své tělo (tedy tělo stejného pohlaví) zná lépe, než tělo opačného. Muži jsou pro mě opravdu "španělskou vesnicí", na základní škole jsem kamaráda neměla ani jednoho, pak jsem nastoupila na školu, kam chodí převážně dívky - u nás ve třídě nebyl ani jeden hoch. Celé 4 roky jsem se prakticky neustále učila - v ohledu školy jsem dost cílevědomá a důsledná (vždy mi šlo o výborný prospěch) a neshledávala jsem potřebu jít do společnosti. Chtěla bych se zeptat, jestli se tento můj postoj časem změní - jsem zatím nedozrálá - nebo tomu tak bude vždycky. Opravdu bych chtěla být jako ostatní. Neustále přemýšlím nad svojí sexuální orientací a mám pocit, že se ve mě vytvořil nějaký negativní blok. Do společnosti se mi chce čím dál méně - prakticky se jí vyhýbám. Tato nejistota je mi překážkou, protože když hovořím se stejným pohlavím, mám strach abych se nezamilovala, a když hovořím s opačným pohlavím, tak jako by přede mnou pořád stála ta nejistota (tyto negativní myšlenky), nedokáži se tedy uvolnit. Prožívám intenzivní strach ze zjištění mé orientace, ale nedokáži proti těmto pocitům bojovat. Sama si myslím, že dokud nebudu schopná pochopit svoje pocity a emoce, nebudu schopná pochopit emoce svých blízkých a přátel. Děkuji za Váš názor a také za ochotu zamyslet se nad mým problémem, který mě neskutečně ovlivňuje.

Odpověď: 7. 8. 2011, 14.40

Milá Hanko, doporučuji spíše rozvíjet schopnost milovat než si hrát s myšlenkami a se svou obavou z jinakosti... Přijmi afirmaci: "jsem v pořádku taková, jaká jsem a žiju nejlépe tady a ted, jak nejlépe dovedu." Věnuj se své schopnosti uvolnit se... Držím palce.

Alena píše: 3. 8. 2011, 15.18

Dobrý den, chtěla bych se s vámi poradit o svém stavu,trápí mě to kvůli sobě, manželovi i dětem.Kvůli všemu hned vyvádím, jsem vzteklá a házím věcmi, na děti křičím jen kvůli tomu,že jsou hlučné. Nemohu se ani dívat na televizní noviny,protože téměř u každé zprávy brečím,jaký to ve mě vyvolává soucit.To samé u pohádek nebo i u některých filmů.Nevím proč jsem tak emočně výbušná, trápí mě to,už jsem dlouho nezažila hezký den.S jogurtem hodím jen proto,že je prošlý, nikdo ho nestihl sníst a peníze jsou zbytečně vyhozené.Jsem rozčilená,když na mě děti sahají,drží mě každý za jednu nohavici a nedají mi žádný prostor.S manželem se pohádám,protože chce jít mezi lidi a já musím být doma...Prosím,dokážete mi říct proč mne emoce tak unáší a jaké řešení by mohlo existovat?Často také říkám věci,které tak vůbec nemyslím,jako že mě tento život nebaví,proč jsem vlastně chtěla děti,že bych raději odešla od rodiny...

Odpověď: 7. 8. 2011, 14.36

Milá Alenko, bylo by dobré, abyste se naučila práci s emocemi, s energiemi... Na zprávy není utné se dívat... Raději čtěte moudré knihy o vašem tématu. Léčebné meditace a konzultace by pro vás taky mohla být užitečná... a pro začáteční inspiraci např.: http://www.zbozi.cz/730432-tibetske-umeni-dusevni-vyrovnanosti/christopher-hansard/?q=tibetsk%C3%A9%20um%C4%9Bn%C3%AD&r=tab&sId=U7edOp1mwnHjymsKJ-HM

Emily píše: 3. 8. 2011, 7.24

Do 14ti let jsem byla "normální" veselá holka, co se zajímala o hodně věcí. Ale v roce kdy mi bylo 15 jsem se setkala se spoustou smrtí. Zemřela prababička, děda, pes babičky kterého přejel vlak. Ale nejhorší bylo držet svého staršího bratra v náruči když umíral. Stále to vidím. A stále ho slyším. A když se mi zdá že už konečně začnu zase žít, že je na čase odpoutat se od minulosti, opět se mi vrátí jeho pohled. Pohled když umíral a já opět spadnu do hlubokých depresí. Jsou to 3 roky. 3 roky plné jen depresí, smutku, pláče a nepovedených věcí. Byl tam také nějaký ten útěk z domova. Od doby co bratr zemřel jsem ztratila chuť ke všemu co jsem kdy dřív dělala. Ztratila jsem chuť žít. Dostala jsem antidepresiva, ale přestala jsem je brát. Připadalo mi že s těmi prášky to bylo ještě horší.

Odpověď: 7. 8. 2011, 14.30

Milá Emily, je třeba vyharmonizovat vztah s bratrem. Láska mezi vámi je to hezké, je to to, co zůstane navždy tvojí součástí a za to setkání mu můžeš poděkovat. Pak mu popřej štastnou cestu příp. ho požádej, at se s láskou dívá na tvůj život, jak z lásky k němu z něj uděláš něco hezkého. Bylo by dobré, kdyby tě tímto provedl zkušený terapeut... Držím palce a přeji vše dobré.

Sára píše: 2. 8. 2011, 10.36

Dobrý den, prosím o radu, jak se přestat trápit. Jsem více jak 30 let vdaná, nyní už mám 2 dospělé děti. Svého manžela mám velmi ráda.On je hodný na mne i na děti. Je to však chronický lhář.Často měl problémy v práci, dlužil tam peníze, šlo o dost velkou sumu, ani to jsem nevěděla, skončil před lety v psychyatrické léčebně.Vždy jsme mu pomohli vstát a začít znovu. Nikdy jsem ho neopustila, jen vyhrožovala. Prošel i těžkou operací a dlouhodobou léčbou, sliboval, že přestate kouřit, že nekouří, ale když jsem to z něj ucítila, znovu a znovu zapíral, pak se přiznal. Nevím, jestli chápe, jak se o něj bojím. Nikdy ho nic nepoučilo. Je to pořád dokola, nějakou dobu klid, pak zase lži.Mnohokrát řekl, že to je naposled. Bydlíme s 86 letou matkou, která je na mně závislá.I to mi stojí značné úsilí, abych to zvládala. Jsem samozřejmě zaměstnaná a děti už u nás nebydlí. Trápí mě to, chtěla bych se na manžela spolehnout, bojím se mu věřit,vlastně mu moc nevěřím. Mám z toho deprese, nevím, jak se zachovat, co dělat. Děkuji za Váš čas.

Odpověď: 7. 8. 2011, 14.26

Milá Sáro, společnou návštěvu poradny jste navrhla? Chápu, že mu nedůvěřujete... A depresi máte z toho nebo ze strachu... I kdyby s Vámi do poradny nešel, zajděte si k psychoterapeutovi sama... Držím palce.

Blanka píše: 1. 8. 2011, 20.42

Dobrý den, mám dotaz, na seznamce na můj inzerát (je mi 33) se mi ozval jeden kluk, kterému je 41 let, je svobodný, zklamaný láskou. Začal mi velmi hezky psát a zjistili jsme, že máme podobné zájmy, jenže ještě jsme se neviděli, tedy on viděl moji fotku pak později na seznamce, a stačilo pár vzkazů přes online seznamku a on už mi píše zamilované smsky, že mě miluje, polibky kam jen chci, že bude o mě bojovat, že kdo naší lásku zkříží že s ním bude mít co dělat, že už nechce samotu, ale jen mě, a chce spát a usínat veldle mě apod. Já ho nedokážu hned milovat, dokud se nesejdeme,ale on by nejraději už u mě byl.Píše že to myslí vážně, že chce lásku a ví že jsem ta pravá apod. Je možné, aby se kluk s čistými úmysly takto hned do mě zamiloval, aniž by došlo k osobnímu setkání? Podle toho co píše úchyl není, vím o jeho bydlení, o bráchovi, o tom, že ho zklamala láska, kde pracuje,apod. On za mnou přijede do našeho města za 14 dní a bude tu spát na hotelu, a to chtěl abych tam byla hned s ním nebo on bude u mě v našem hnízdečku u mě v bytě. Já nedokážu hned s někým spsát, ale to jsme mu i řekla, a on že to záleží na mě, jak já chci, že se nezlobí, že mě chápe, ale furt píše smsky jak mě líbá na celé tělo a veršuje o naší lásce apod. Mám prý mu věřit, že to myslí vážně, že je fakt do mě blázen. Prosím myslíte, že je možné, že jde se zamilovat takto přes vzkazy a smsky? Nebude z něj nějaký sexuální nevím co? Trochu se bojím, že až se s ním sedju, že na mě hned skočí a bude mě líbat, podle jeho slov to tak vypadá.Třeba to myslí vážně a je takový, on se zamiloval do mě, že sjem v zájmech, vlastnostech a v tom co hledám stejná. Přeji si, aby to byla pravda a byl mi oporou. Třeba je ten pravý. Co si o tom myslíte. Prosím poradte mi. Bojím se zklamání a halvně s ebojím, zda je to jeho chování normál. Není sprostý, jen romantický a nežný i sms. Děkuji za názor. Blanka.

Odpověď: 7. 8. 2011, 14.13

Milá Blanko, možné to je... zamilovanost je láska ke svému ideálnímu obrazu partnera - a ten si můžeme vytvořit jakkoliv. Chápu, že vy to máte jinak. Strach lásce také nepřeje... je třeba sladit tempo a míru dávání a braní... je v pořádku, že mu říkáte, jak to cítíte a požádejte ho, aby to respektoval... prostě se sejdete a uvidíte... Držím palce.

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1