Online poradna

Psychologická online poradna – odpovídá psycholog, psychoterapeut

  • Dotazy můžete pokládat, pokud je okénko otevřeno, odpovědi naleznete do týdne rovněž zde. Poradna se uzavře po položení desátého dotazu v týdnu.
  • Po internetu poskytuji všeobecné informace. Při osobní konzultaci jsou informace k Vaší osobě zcela konkrétní.
  • Potřebujete-li dohovořit osobní konzultaci nebo online konzultaci s psychologem, kontaktujte mne.
  • Pokud si přejete odpověď mimo on-line poradnu, je třeba uhradit 120Kč na č.ú.: 2500034126/2010 .
  • Vše zde napsané bude zveřejněno.
  • Chcete-li ocenit fungování poradny, zasdílejte, některý článek/stránku z tohoto webu např. na Fb. Články naleznete zde.


Zapomenout

Skákal přes oves

Na zodpovězení čekají: Zoufalá, Myška, Kačka, Andrea, Amálie

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1

Bozena píše: 25. 4. 2008, 21.46

Dobrej vecer, chtela bych se zeptat, jak si znovu najit cestu k manzelovi.. Jsme spolu 13 let jako manzele. Jiz nekolik let zijeme v cizine a nemame skoro zadnej kontakt na rodinu (jenom tehdy, kdyz jedeme na dovolenou - to je tak jednou do roka). Za tych par let manzel prisel o tatu i o sestru, kteri zemreli. Mame spolu krasnyho kluka, kteremu je ted 11let. 7 let jsem byla doma. Kdyz jsem zacala pracovat, bylo to fajn. Jenomze ted pracuji od 6hod rana do 19hod vecer, protoze do prace dochazim (tu je to proste standard). Manzel mi s nicim nepomohl a tak jak jsem prijela domu tak jsem delala veceri, myla nadobi a jeste pomohla klukovi s domacimi ukolmi... Pak jsem byla utahana jak kote. Manzel ode mne chtel sex - nekolikrat jsem proste nebyla schopna nic delat. Prosila jsem ho, jestli mi nepomuze - jeho odpoved znela, pomaham ti vic jak pomahal muj otec me matce! Pak jsem mela pocit viny, protoze jsem mu nebyla schopna vyhovet... Sex se u nas proste zredukoval na kratke chvilky a objevilo se u mne nutkani mocit po vyvrcholeni. Musim rict, ze jsem mela problemy s menstruaci (po 21 dnech jsem dostala svuj 7-denni cyklus, po pulroce jsem vypadala spatne, pak jsem sla k doktorce, vsechno bylo podle ni v norme... Po 2 mesicich mi na me nalehani prece jen dala hormonalni podporni lecbu - jenomze manzel se mi absolutne odcizil. Rika, ze jsem na vine, protoze jsem ho dostatecne neuspokojovala a taky ze jiz ke mne citi jen kamaratstvi. Zatim zustava s nami, pomaha mi se synem, dokonce se naucil ohrivat veceri, ale mne vytrvale odmita v sexualni rovine... Chci najit znovu k nemu cestu a taky byt znovu pritazliva i po sexualni strance... Jenomze jak se k nemu priblizit???

Odpověď: 28. 4. 2008, 9.10

Milá Boženko, vaše manželství prožívá výraznou krizi. Touto cestou vám opravdu nemohu pomoci. Je třeba ke spolupráci získat i manžela. Vy můžete změnit pouze svůj podíl. V tom, abyste si uvědomila, co je vaše a co je na straně manžela byste potřebovala psychoterapeuta.

Radana píše: 24. 4. 2008, 20.06

Dobrý den, mám přítele, se kterým jsem už osm let, je starší, ale dobře si rozumíme. Před osmi měsíci jsem se dala po dlouhém obletování dohromady s ženatým člověkem, který má malé dítě. Bylo to fajn, dobrá změna, ale po čase mi to přerostlo přes hlavu a zamilovala jsem se. Teď nevím, jak celou situaci řešit. Ten ženatý chce být se mnou, ale klasicky nemůže opustit ženu a dítě. Přesto o tom uvažuje. Chtěla bych to překonat a začít opět plnohodnotný vztah se svým přítelem, ale porušila jsem důvěru a mám problém se k němu chovat jako k partnerovi. Neracionálně bych chtěla být s ženatým přítelem, ale spoléhat se na to, čekat, trápit se nejde, zasahuje mi to do všeho. Občas mě ale napadá, jaké by to bylo, kdybych to překonala, s přítelem. Přítelovi ubližuji, to vím, ale jak najít k němu cestu zpátky? Nebo se nedá nic dělat a mám odejít. Potřebuji hlavně najít vyrovnanost, abych se tím tolik nezabývla.

Odpověď: 28. 4. 2008, 9.06

Milá R., jako nejdůležitější vidím ve vaší situaci najít cestu ke své vnitřní síle a vyrovnanosti (jak sama píšete). V té síle pak můžete být v roli pozorovatele své situace a snadněji můžete se v situaci zorientovat a uvidět, jaké proudy vás ovlivnují. Pak doporučuji např.uvidět, jak se vám bude žít za 10 let, když se rozhodnete pro variantu A., B., C. K tomu je však třeba být opravdu v co největší vnitřní neutralitě. Po rozhodnutí teprve hledat cestu, jak řešení realizovat. Obecně - není dobré "lézt" do vztahu se zadaným.

Veronika píše: 23. 4. 2008, 12.16

Dobrý den,potřebovala bych poradit s problémem,se kterým si nevím rady. Chodila jsem s klukem přes 2 roky,pak jsem se za ním odstěhovala na druhý konec republiky,chvíli nám to ve vztahu klapalo,ale pak jednoho dne přišel domů z piva,mazlili jsme se a pak mě i přes můj nesouhlas znásilnil.Nic jsem nenahlásila,styděla jsem se.Pak jsem s ním i přesto zůstala,měli jsme se brát,pak jsem zjistila,že mě podváděl.Nyní mám nového přítele,ale problém je v tom,že se neumím uvolnit při milování,pořád všechno kontroluji.Příteli věřím,ale mám strach mu věřit na 100%.Poradíte mi co bych měla udělat?

Odpověď: 28. 4. 2008, 8.58

Milá Veroniko, doporučuji, abyste si našla člověka, který umí pracovat s traumatem - psychoterapeut (např. abreaktivní terapie, focusing, léčebná meditace, body therapii) případně zkušený kineziolog. Je třeba ošetřit své zranění. Přeji vše dobré.

Studentka píše: 21. 4. 2008, 19.36

Dobrý den, potřebovala bych poradit, jak se psychicky nehroutit ze studia na VŠ. Loni jsem chodila na medicínu, ale po 6 týdnech jsem odešla, protože jsem to psychicky nezvládala. Od loňského září jsem začala studovat přírodovědeckou fakultu na jiné škole. V zimním semestru jsem byla spokojena, hodně přemětů se mi uzavřelo díky průběžným testům a zkoušky jsem měla jen 3. V letním sestrtu mám ale učení o hodně více, všechny zkoušky a zápočty mám až na konci. Nestíhám se průběžně připravovat, navíc se moc stresuju a mám pocit, že každý předmět je nad moje síly. Asi se ve mě vytvořil nějaký psychický blok. Nemůžu spát, hubnu, nemůžu se soustředit. Téměř nic se nedokážu naučit, vše mi připadá těžké. Zkouším se odreagovat, ale když se začnu učit, tak se ten blok zase objeví... Moc se bojím, že zkoušky nezvládnu ne kvůli toho, že bych byla "hloupá", ale kvůli toho, že si vše moc beru atd. Nevíte, co nebo kdo by mi mohl pomoci? (Psycholog, psychiatr...) Bojím se, abych se nějak psychicky nezhroutila... Děkuji za odpověď.

Odpověď: 28. 4. 2008, 8.54

Milá studentko, jestli se vytvořil psychický blok, je třeba nalézt jeho příčinu a vnitřní prací (např.léčebnou meditací) odstranit. Také by bylo třeba urovnat myšlenky. Psychiatr vám může naordinovat léky, doporučuji spíše spolupráci s psychologem/psychoterapeutem, který vás naučí, jak pracovat s vnitřním světem.

MK 25 let píše: 21. 4. 2008, 18.42

Dobrý den, mám problém a už nevím, jak z něho ven.Je mi 25 let.Už rok a půl mám přítele(30let), ale někdy mám pocit, že mám spíš dítě. Žijeme spolu, pracujeme spolu ve vyšších vedoucích funkcích a celkem nám to klape. Jsme spíš partneři co se týče práce. Nemáme obvyklé problémy jako naši kamarádi... peníze, žárlivost, že muž doma neuklidí, neuvaří atp. Musím říct, že když je doma a já mimo, všechny ženy mi závidí. Uvaří,uklidí,postará se o psa... Já jsem čtvrtá z pěti dětí, moji rodiče se rozvedli když jsem chodila do první třídy a moje matka nikdy nebyla typ "maminky". Já tomu říkám studený odchov. On je jedináček a jeho matka je typická až otravně starostlivá žena, která chce mít vše pod kontrolou. Nejsou jí divné mě absolutně nepředstavitelné věci, jakože mu v jeho třiceti letech přijde do koupelny, když se koupe a kontroluje, jak má umytý krk... Já si myslím, že trpím nedostatkem projevované lásky a on přemírou.Měl v podstatě jen jeden pětiletý vztah, který začal ještě na střední škole. Potom měl jen v lepším případě "kamarádky" na sex, v tom horším jen na jednu noc. Všeobecně má hrozný vztah k ženám. Vím, že mě má rád, ale fyzická láska ho jakoby "obtěžuje" a dává mi ji najevo opravdu hrozně málo. Myslím takovéto sem tam pusu, držení za ruku apod. Předehru při sexu si můžu jedině domyslet. Dokonce už nespíme ani v jedné místnosti, protože se prý se mnou nevyspí.Je pravda, že jsme to první tři měsíce zkoušeli, ale jeho nevyspalost už byla opravdu hrozná. Nejhorší je, že si myslím, že s jinou ženou by to bylo lepší. Myslím si, že se taky snaží a udělal se mnou velké pokroky, ale já pořád citově trpím. Jsem sice celkem trpělivá,ale tak moc ne. Nechci o něj přijít protože po všech ostatních stránkách si opravdu rozumíme, což si myslím, že je pro dlouhodobý vztah důležitější než krátké pomatení smyslů.... Jediná situace, kdy mi dovede opravdu projevovat nejen fyzickou lásku, je, když je opilý. To mi vykládá, že kdyby mohl, tak by za mě i dýchal a jak jsem jedinečná,........ Nenechá mě hnout se od něj ani na krok.A spát jinde.. to neexistuje. Střízlivý tvrdí, že předtím než jsme se poznali, přežíval jen ze dne na den s kamarády. Se mnou má prý jeho život nějakou perspektivu a smysl. Tvrdí to i všichni jeho dlouholetí známí, jak se změnil. Po všech stránkách, pokterých mi ostatní muži nevyhovovali je on téměř ideální. Já jsem poměrně úspěšná v práci a obvykle vydělávám více peněz, než moji partneři. Předchozí vztah jsem po pěti letech ukončila, protože partner byl opravdu žárlivý šovinista. Takže mu vadilo, že věnuji práci hodně času a jeho ego nezvládlo můj úspěch.... Ale já potřebuji cíti zázemí... vedle někoho si večer lehnout a vedle někoho se vzbudit. Nikam do poradny přítele nedostanu. Je možné chodit na konzultace i bez něj? Nechci se zase "naučit jak na něho" a manipulovat s ním jako jeho matka.

Odpověď: 23. 4. 2008, 9.38

Milá MK, můžete chodit do poradny i sama, můžete zjistit, co je "váš míč", ale nemůžete udělat něco za partnera - vztah, partnerství - tvoří lidé dva! Vaše psaní nepůsobí dojmem, že v nepořádku je něco jen u vás - společně můžete prožít víkend na rodinných konstelacích http://shangrila.sannyas-on.net/program.php... může to oběma pomoci nahlédnout na váš vztah a dát mu další směr k tomu, abyste byli mužem a ženou...

Petra 21 píše: 21. 4. 2008, 17.37

Zdarvím mám problem.Byla jsem psichycky labilni dala jsem se do hromady ale žiju s pritelem a jeho rodinou a a opet se citim hodne spatne přestanu přemyšlet a koukam se dostropu a přemyšlím nad tim proc je ve me temna husta prazdnota a tak velka touha usnout a už nikdy se neprobudit nnavist k jeho rodine.Nechci chodit k doktorovi chci jen radu jak se s toho dostata bez prasku.

Odpověď: 23. 4. 2008, 9.28

Nenávist k čemukoliv (k sobě, k životu, k rodině...)je tma. Láska je cesta.

dcera píše: 21. 4. 2008, 8.58

Je mi 45 let a co mi paměť sahá nemám ráda své rodiče. Oni spolu žíjí již 47 let a nevzpomínám si, že bych je někdy viděla ve vzájemné harmonii. Ne že by se nějak zvlášť hádali, ale myslím, že matka se otce trochu bála a neodporovala mu,(Otec je o 12 let starší.)ale na druhou stranu si chtěla vybudovat nějaký prostor a tak to dělala takovým způsobem, že ho pomlouvala nám dětem, abychom stáli při ní. Stresuje mě každé setkání s nimi, a to je bohužel někdy i denně. Otec začíná být dementní a matka za mnou neustále chodí,abych jí poradila co má dělat. Já nevím co má dělat! Ale nejraději bych jí řekla, aby mě už konečně přestala otravovat. Vy byste mi, prosím, poradila, co mám dělat já?

Odpověď: 23. 4. 2008, 9.26

Milá Dcero, chování maminky nebylo rozumné a vy jako dcera máte právo "nevědět" jak je to mezi rodiči a hledat řešení vám nepřísluší. Nemít ráda své rodiče vám mnoho neprospívá, bylo by dobré k nim mít alespon neutrální vztah. Maminku můžete vyslechnout, říci ji, že je pro vás těžké tyto stezky poslouchat, že nevíte, co má dělat. Můžete říci, co vidíte, např.: že otci ubývá sil... že na ni je závislý... že chápete, že to neměla lehké, možná ani otec... nevím, co je vaše pravda...

Maltinetto5807 píše: 21. 4. 2008, 5.53

Seznámila jsem se docela nedávno a příjemným a milým člověkem.Můj problém je ale v tom,že jsem chorobně žárlivá a vadí mi,že přesto,že se seznámil se mnou,dál chodí na seznamku.Když jsme spolu o tom mluvili,řekl mi, že se naprosto zbytečně trápím a že si takovými myšlenkami pouze přidělávám zbytečné starosti.Bojím se ale,že ho ztratím a proto bych potřebovala pomoct.Nevím,jestli je všechno způsobeno tím, jak moc si v tomto směru nevěřím a jak moc velký mám strach z toho, že by se mohl chtít seznámit s někým jiným, ale jedno vím určitě, chyba je ve mně a chtěla bych s tím něco udělat.Nevím ale co.Poraďte mi,prosím

Odpověď: 23. 4. 2008, 9.20

Milá M., ano, žárlivost vztah otravuje jako jed. Chceš-li se se svou žárlvostí potkat, budeš muset na sobě zapracovat - doporučuji s psychoterapeutem - můžeš si k tomuto tématu vyhledat i literaturu (vyhledavač - žárlivost - ve zboží). Ale nemyslím si, že chování tvého přítele svědčí o jeho zralosti... co on si řeší tím, že chodí nadále na seznamku?

ABCDE píše: 20. 4. 2008, 18.46

Mám před maturitou hodně učení... Tuhle jsem si povídala se sestrou a málem jsem jí odpověděla německy.. Na poslední chvíli mi to došlo.. Měla jsem úplně na jazyku německé přídavné jméno. Je to normální nebo jsem blázen? Díky za odpověď!

Odpověď: 20. 4. 2008, 19.21

Uvedený fakt nesvědčí o tom, že jsi blázen :) to ale víš. (mozek je přehlcen informacemi a neustále pracuje :) znám holčinu, která v takovém stádiu lezla po čtyřech a mňoukala - forma hry, uvolnění)

Lenka píše: 20. 4. 2008, 14.50

Dobrý den, je mi 15 let a žiju s bratrem a matkou a otcem. Otec jezdí s náklaďákem a tak je docela málo doma... před 14 dny jsme byli na fotbale a mě byla zima, tak jsem šla do auta. Tam jsem se nudila a ležel tam taťky pracovní mobil... Neměla jsem co na práci a tak jsem si s ním hrála... zabloudila jsem i do zpráv... a v odeslaných jsem našla tuhle zprávu... Lásko jestli budeš moct volej nebo piš mi dneska na tenhle telefon,mam vybito.Moc se mi stýská Jindřiško, ozvi se... miluju tě P... P jako Petr- můj otec a moje mamka se jmenuje Olina. napadlo mě, že by si od něj mohl jen někdo ten mobil půjčit... ale pak za týden tu nechal jeho vlastní mobil a mě to nedalo a přečetla jsem si jeho zprávy měl jech tam asi 50 a z toho 40 bylo od ní...a asi jen 3 od mamky.... píšou si spolu už určitě od října minulého roku a dokonce se i stýkají. Z těch smsek mi přijde, že jí táta fakt miluje a záleží mu na ní...Nevím co mám dělat a jak se mám k němu chovat, je mi z něj úplně špatně a nejhorší je, se koukat na mamku jak je šťastná, když je tatka doma. Prosím poraďte mi. Předem děkuji za odpověď.

Odpověď: 20. 4. 2008, 19.20

MIlá Lenko, dostala jsi se do situace "prekérka". Doporučuji ti, aby jsi s tátou promluvila a řekla mu své pocity, postoje... Můžeš se ho zeptat, čím si to máma zasloužila... Držím palečky a můžeš zase napsat.

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1