Online poradna

Psychologická online poradna – odpovídá psycholog, psychoterapeut

  • Dotazy můžete pokládat, pokud je okénko otevřeno, odpovědi naleznete do týdne rovněž zde. Poradna se uzavře po položení desátého dotazu v týdnu.
  • Po internetu poskytuji všeobecné informace. Při osobní konzultaci jsou informace k Vaší osobě zcela konkrétní.
  • Potřebujete-li dohovořit osobní konzultaci nebo online konzultaci s psychologem, kontaktujte mne.
  • Pokud si přejete odpověď mimo on-line poradnu, je třeba uhradit 120Kč na č.ú.: 2500034126/2010 .
  • Vše zde napsané bude zveřejněno.
  • Chcete-li ocenit fungování poradny, zasdílejte, některý článek/stránku z tohoto webu např. na Fb. Články naleznete zde.


Zapomenout

Skákal přes oves

Na zodpovězení čekají: Zoufalá, Myška, Kačka, Andrea, Amálie

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1

Iveta píše: 10. 10. 2011, 17.33

Dobrý den, je mi 19 let a mám takový problém, asi před čtvrt rokem jsem silně nachladla a projevilo se mi to zánět vaječníků. Problémy však pořád nějak neustávali, přidali se i další, jako třeba bolest pod levým žebrem, vždycky se mi ty problémy střídali a já sem začala tušit, že je mi něco vážného. Ikdyž to doktoři popřeli(byla jsem na několika vyšetřeních), přesto jsem si nemohla pomoct. Po čase mi došlo, že asi tu nemoc, co sem si původně myslela že mám, nemám, ale začala sem se bát zase jiné vážné nemoci a takhle to jde už celou věčnost. Už se bojím asi čtvrté nemoci, neustále se pozoruju a nemůžu sama sebe přesvědčit, ikdyž bych chtěla...je to velmi úporné a nepříjemné. Myslíte, že to může být psychická porucha? Předem děkuji za odpověď.

Odpověď: 16. 10. 2011, 21.30

Milá Iveto, organismus prožíval trauma na úrovni těla, vleklost problému – ohrožení zdraví, života těla vedlo k prožití traumatu na úrovni psyché/duše. Prožíváte strach, že tělo vám nebude sloužit. Takže cesta k psychické harmonii je – uzdravit prožité trauma (např. léčebnou meditací) a obnovit důvěru ve své tělo, ve svůj život: „ vše, co se děje, je dobré.“; „každou situaci, která přijde, zvládnu.“ Budete-li mít chut, můžete se objednat. Držím palce.

L. píše: 10. 10. 2011, 16.02

Dobrý den, obracím se na vás s prosbou, mám jedno dítko 16. měsíců a moc bych si přála pro syna sourozence. Ovšem manžel je zásadně proti. Nechce o dítěti slyšet, uvádí finance a vše do budoucna. což já opravdu chápu, ale tak špatně na tom nejsme, jenže on nepřipouští žádnou variantu. Vím, čím více se jej snažím něčím uprosit, tím hůře. Nevím, jak se s tím vyrovnat, já byla jedináček a v dětství dost osamělá, okolo samé dospělé osoby, takže ani navazování kamarádství nebylo jednoduché. Už jen z tohoto pohledu jsem nikdy nechtěla totéž pro své dítě, prostě už nevím jak dál. Děkuji za pomoc.

Odpověď: 16. 10. 2011, 21.30

Milá L., to je skutečně vážná věc. Může narušit i harmonii v manželství – otázky ohledně vztahu k počtu dětí je dobré probrat při „chození“. To je velmi patová situace – prosadit svou není optimální ani z jedné strany – je třeba zvážit, která varianta je pro vás přijatelnější. Můžete zajít k psychoterapeutovi a pak zažádat manžela o spolupráci… Pokud by taková situace ohledně dětí byla i při rozhodování o prvním dítěti, pak se ukazuje jako optimální rozchod, protože bránění v reprodukčním pudu, je zásah do základních potřeb člověka. V tuto chvíli u vás sice také, ale máte společné dítě a domov pro něj. Co bude dál…?... Zmíněné aspekty by bylo dobré společně probrat u psychoterapeuta. Držím palce.

kamila píše: 10. 10. 2011, 15.30

Dobrý den, je mi 18 let a už 5 let mám prokázanou neuroboreliozu. Ještě když jsem ji neměla, nebo se mi neprojevovala, tak jsem byla celkem dost aktivni vrámci sportu, škola mi nijak nevadila, společenská jsem byla vrámci mezí. No od té doby jsem se dost změnila, sporty dělat nesmím, vrámci časté nemocnosti se mi hodně špatně doháněla škola. Byla jsem léčena dvakrát na tuto nemoc, roku 2006 a 2011. Celkově jsem kvuli tomu v nemocnici byla víckrát a vždy se tam ke mne chovali naprosto příšerně, takže od té doby jsem se naprosto skvostně naučila nebát se pohádat o věc o kterou mi jde. Bohužel jsem zjistila, že tahle nemoc se u nás léčí jen na oko, takže léky které potřebuji musím shánět z Německa. Vrámci rodiny mám pouze matku a sestru. Když si potřebuji "postěžovat" a začnu o něčem mluvit, matka mne naprosto nevnímá, jelikož celé léta jsem akorát já naslouchala jejich stížnostem a radila jim. Jenže poslední dobou je toho na mne moc, jediná podpora z rodiny je vrámci léčby, že se mi matka pokouší s ní pomoci. Ale po psychické stránce se nemám komu svěřit, vždy jsem si se vším poradila sama, ale ted už to prostě nezvládám. Pořád se tvářím mile, snáším řeči o tom, že vypadám většinou moc dobře na to jak tvrdím, že mi je špatně, nebo jak mne všichni obdivují, že to takto zvládám s klidnou hlavou. Jenže já to nezvládám, školu dělám ted individálně, většinu dne mi je na zvracení, bolí mne hlava nebo třeba ted poslední dobou se mi ozval zánět močových cest a omdlívám z bolestí. Nezvládám se učit, do hlavy mi to nejde, když jsem většinu času doma, chodím akorát ven se psama, a prostě když se snažím učit, tak si jen čtu poznámky, ale vůbec nevím, jak to do té hlavy narvat, abych to alespon do zítřka nezapomněla. Posledních pár dnů se utápím už v myšlenkách, že tu školu vzdám, nebo ji znovu přeruším na rok, ale čeho tím docílím, pomůžu tomu nějak? Minulý rok, když jsem se musela rozhodnou přerušit školu, tak jsem se s tím strašně dlouho vyrovnávala, mohla jsem už tento rok maturovat, nebýt téhle nemoci mohla jsem studovat, mít k tomu brigádu, kterou bych si vydělala na studium vysoké školy v Praze a ještě dělat nějaký sport co mne baví a místo toho je ze mne klepající se troska, která neví co má dělat. Děkuji, alespon za to, že vím, že si to někdo přečetl.

Odpověď: 16. 10. 2011, 21.29

Milá Kamilo, z psaní je znát, že jste kultivovaná dáma, která je prostě unavená z tíhy osudu. Přeju ti, abys do svého života zařadila čas na radost pro sebe, na péči o svou duši, připadá mi to v tuto chvíli důležitější než škola. Šla se pobavit, malovala své pocity, zajímala se o široké souvislosti zdraví. Nemoc může být inspirací k poznání tajemství života - kniha: Nemoc jako cesta Kupte si časopis Medunka, třeba tam potkáte zajímavé kontakty - tištěná verze je zajímavější. Na internetu užitečný kontakt např.: http://www.mojemedunka.cz/poradna-j-hnilica.aspx Když budeš mít chut se sejít, jsem k ti k dispozici. Přeji vše dobré.

Patricie píše: 10. 10. 2011, 12.10

Dobrý den, mám dvouletý vztah a rok žijeme s přítelem společně i s mým pětiletým synem. Problém je ten, že přítel téměř celý rok nejeví zájem o sex. Tvrdí, že je unaven a nebo nějak nachlazený či jinak nemocný. Vždy má nějaký argument proč tentokrát ne. Vím, že když je sám tak masturbuje a sleduje erotická videa. Nevím co s tím a nechci ho povádět.Děkuji předem za odpovědi

Odpověď: 16. 10. 2011, 21.22

Milá Patricie, – něco je v nepořádku… Rekněte mu, že situaci vnímate jako neharmonickou a že Vám nevyhovuje… a pokud by ji chtěl řešit, budete spolupracovat. Pokud nebude v té věci něco dělat (třeba i společná návštěva psychoterapeuta), pak dělejte to, co cítíte… Přeji vše dobré.

mirka píše: 10. 10. 2011, 7.44

Dobrý den, chtěla bych poradit,jsem docela zoufalá.Mám docela pěkný vzah s přítelem,bohužel na dálku.Vidíme se tak jednou za 14 dní.Bohužel mi v minulosti několikrát lhal,naboural tím moji důvěru a přesto, že ted doufám, že mi snad nelže,občas prostě nějaké nedůvěřivé myšlenky mě napadají.Zjistila jsem, že si i psal s nějakou ženou, prý to byla jen karádka, ale ona ho nazývala miláčkem a láskou.I to jsem se snažila překonat,protože jsem ho nechtěla ztratit.Tvrdí, že to už ukončil a nepíše jí.Mám ho moc ráda,když jsme někde spolu,nekoukám po jiných mužích.Vím že on po ženách ano.Tvrdí, že je nevnímá.Když někde sedíme, kouká mi přes rameno, neustále po něčem musí koukat a mě to moc znejistí.Když ho na to upozorním,vadí mu to.Dokonce se i pohádáme..Naposledy, když se to stalo a řekla jsem mu, proč ho tolik zajíma,co se kolem děje, že je mi to nepříjemné, řekl že jsem magor a rozešel se se mnou.Je opravdu chyba ve mě? Jinak jsme měli moc hezký vztah...

Odpověď: 16. 10. 2011, 21.22

Milá Mirko, z toho psaní mám pocit, že ve vztahu jste ta závislejší, ta, která miluje více a je to zneužíváno. Ale je pravda, že nejsem obeznámena s tím, co to znamená: jinak jsme měli moc hezký vztah. A ani nevím, zda jste rozešlí nebo jste spolu. Každopádně nejste magor, a už vůbec ne proto, že si přejete, aby v restauraci věnoval pozornost vám. Jestli jste se po rozchodu nesešli a jemu to stačilo k rozchodu, pak si dovolím zapochybovat o tom jinak hezkém vztahu. Přeji vše dobré.

Cholito píše: 9. 10. 2011, 22.00

Dobrý večer nevím čím mám začít , ale je mi 22 a bydlím stále s matkou a sestrou .Mám skoro tři letou dceru a už od počátku těhotenství jsem s matkou měla problémy.Nebo myslím že i dřív ale nebylo to tak važný,neo spíš šlo kdysi jen o mě.Celé těhotenství po mě matka řvala.Po porodu se to na chvíli zklidnilo ale pak to začlo zase , začla mi rozhodovat o výchově nakonec to zašlo tak daleko že mě dala na socialku uplně z nesmyslných důvodu že mi dcera v roce spadla z postele, komu se to nestalo?sama lezla jen sem ji nastačila zachytit.Začlo lítáním po policajtech a různé šetření jelikož matka uvedla že zanedbávám péči a chodim si v noci dom s dítětem a nestarám se a dalši nechutnosti.........I když doktorka mi sepisovala papíry že je řádně oni postaráno a dcera prospívá stále dělala problémy, nakonec se chtěla soudit o předání dcery do její péče,Do toho slovní napadáni a nějaké výhružky, a řeči že doma kradu a došlo to až na nějakě to napadeni z matčiny strany,pak i několikrát řekla že jsem pro ni umřela a nejsem její dítě a kolikrát to tak i vypadá.Nakonec sem musela svolit natož e jí bude vídat kdy si řekne a mívat ji jak chce, řekla si termíny a skrz prázdniny a vše sme musleli sepsat a podepsat u sociální pracovnice.když sem byla doma , byla tam snama babička a hlídala mě celou dobu co sem byla sama doma zda něco nekradu a co dělám, pak si zacli zamykat pokoje abych tam ani nechodila.Pak jsem to už nesnesla a odstěhovala se teď už z byvalim přítelem do podnajmnu.I tam mi matka chodila dělat několikrát scény na celej barák že to pak nefungovalo ani ve vztahu a vratila sem se domů.Chvíli byl opět klid, ale dnes uz je to stejně. Jen hádky , urážky a nejem z matčiny strany i ze strany mé 15ti leté sestry.Když jsem sami doma je sprostá nic nedělá a ještě lže hází na mě různý věcí a já dostávám seřváno jen tak protože ona si něco vymýšlí.Nedávno jsem porodila druhé dítě které jsem dávala do adopce jelikož naší řekli bude s jedním bydlet u nás nebo jdi na ulici se dvěma, takže sem něměla na výběr, bylo strašně těžký se stim smířit a už i to mě zlomilo psychicky,vím že postavením před takvé rozhodnutí jí nikdy neodpustím. I nařkli mockrát z toho že dceru mlátím jenom tak že mě to baví, už jí ani na zadek dát nemuzu když neposlouchá , a dost poslouchat přestala ptz matka říká co smím co nesmím ja zakážu ona povolí.Nikdy bych dceru nemlátila jenom tak jak tvrdí je to moje všecko, vlastně se už nestýkám ani s okolím díky své rodine.Nastupila sem dálkově na školu a slyším třeba že se tupá a idiot a kazdej si to mysli a špína a další věci.Začla sem mít strašný změny nadlad, chvilku mi bolo fajn a zniceho nic smutná protivná nervózní.Zacli se mi třást ruce, ňákou dobu sem nemohla pozřít ani kousek jídla vše mi páchlo, teď jezdím víkendy za přítelem a vždy když se mám vracet dom začnu břečet dělá se mi strašně zle a tři dny mi trvá něž se zklidním a nebrečím po doma.Je mi kolikrát na zvracen neustála zima a motání hlavy a další prolemy.Proto bych chtěla poprosit o radu ptz už jsem opravdu nadne.Co mám dělat zda je nejlepší se odstěhovat nebo pokaď zůstanu může se ten stav stupňovat?

Odpověď: 16. 10. 2011, 21.21

Milá Cholito, jste velmi emočně rozjitřená a bolavá z mnoha vztahů – skutečně bych doporučovala spolupráci s psychoterapeutem (léčebné meditace by byly užitečné). Jaký vztah vy máte sama k sobě – vyzkoušejte si to před zrcadlem … Přeju Vám klidné zázemí a plnou samostatnost. Pokud je to trochu možné, zajistetě si svůj domov a to nejlepší zázemí pro dceru. Nevím přesně, co to je, ale bylo-li by třeba spolupracujte i s právníky. Držím palce.

jana píše: 4. 10. 2011, 19.45

dobry vecer mam 6,5letou dceru a z byvalim pritelem mame od dubna stridavou peci.ted mi dcera nastoupila do skoly.kdyz byla minuly tyden u taty tak ve skole nedavala pozor a misto aby delala co mela tak koukala po tride a z okna.v patek se mi od taty vratila a zacala se pokakavat.od patku do utery se mi pokakala uz 3x.nevim co s ni mam delat.v patek zas jede na tyden k tatovi a uplne se hrozim co bude az se zas vrati.poradte mi prosim co delat aby se mi prestala pokakavat.do ted to nedelala.dekuji za odpoved

Odpověď: 8. 10. 2011, 18.27

Milá Jano, bude-li problém trvat, vidím to na spolupráci s dětským psychologem - může udělat vyšetření vztahů v rodině, pocitů dcery a začít s nimi terapeuticky pracovat. Přeji vše dobré.

SobGS píše: 4. 10. 2011, 14.34

Dobrý den, měla bych otázku, prožívám už asi půl roku takové období kdy třeba měsíc je mi parádně, prostě normálně, ale najednou přijde období kdy se mi nic nechce, zvednout se z postele, jít mezi lidi, jíst, s někym se bavit, furt jen přemýšlím nad svými problémy ( a na to co dělam za věci :( které nejsou dobré ) Je to strašné a ubíjející, nemůžu nic a nevidim moji budoucnost ani nemam najednou cíle a zájmy, někdy přemýšlím že jediný východisko z téhle situace je smrt, ale nechci si zkazit život a chci s tim něco udělat... Věci co proti těmhle stavům dělám teď jsou špatné a dost návykové, a určitě je nechci a stydím se za ně. Mamka o ničem neví a ani vědět nemůže :( prosím poraďte, děkuji :)

Odpověď: 8. 10. 2011, 18.26

Milá S., nechtělo by se ti spolupracovat s psychoterapeutem? Třeba by pro tebe mohlo být zajímavé rovnat si myšlenky. Taky jde o to, jak se ti chce přetnout nekonstruktivní myšlenkové vzorce. V principu je užitečné přemýšlet o svých starostech - nalézání řešení někdy nemusí být snadné. Do života patří umět být sama se sebou a v tichu - to je v pořádku - tak jako nádech střídá výdecha a několik sekund úplného klidu - všechny fáze jsou důležité. Meditace je to, co umí rozpouštět tíhu... můžeš nalézat svou cestu, jak tu depku rozpustíš, dobré je inspirovat se od lidí, kteří na té cestě již jsou. Třeba by se ti mohlo líbit: http://www.arara.cz/product/177999 Víš, píšeš dost obecně... Držím palce.

loyalty píše: 4. 10. 2011, 12.47

Dobrý den, ráda bych se s Vámi poradila ohledně svého 3,5-letého syna, je to jedináček. Je velmi bystrý, vždycky byl mentálně napřed od svých vrstevníků (alespoň dle psycholožky v poradně) a velmi dobře chápe věci, dává si je do souvislosti, má velmi dobrou slovní zásobu. Problém je jeho, nechci říct přímo agresivita, spíš způsob chování , a není to jen při řešení sporů. Nevím jak to přesně popsat. Někdy z ničeho nic do někoho silou strčí nebo bouchne, když byl menší tak i kousnul (už v 6měsících jak začal lézt, kousl v klubu všechny mimča, ke kterým se dostal, ne pokaždé, ale několikrát se to stalo). První jeho reakce na spor je fyzický útok (většinou štípnutí, žďuchání nebo bouchnutí, dříve i kousal), když si s ním promluvím, že se má nejdříve pokusit domluvit, tak si to chvilku hlídá, ale časem stejně spadne do zajetých kolejí. Doma ho fyzicky netrestáme, pokud nepočítám lehké plácnutí po zadku nebo po ruce. Je taky hodně hlučný a to nejen když se zlobí, ale také když chce něco jen tak říct. Učitelka ze školky tvrdí, že chce být za každou cenu středem pozornosti, a pokud není po jeho zvýší hlas. Hlasitější je od té doby co začal mluvit. Sluch má v pořádku. Taky už nám babičky i učitelka několikrát řekli, že se chová jinak pokud s ním nejsme a v okamžiku, kdy dorazíme se to změní (děsí mě skutečnost,že na něj vlastní rodiče mají "špatný" vliv). Asi je to hodně dlouhý dotaz, ale snažím se problém popsat co nejvíc. Prosím o radu nebo spíš doporučení jak s ním pracovat, a v čem by mohl být problém.

Odpověď: 8. 10. 2011, 18.10

Milá L., to děti dělají, že své rodiče "trénují" více než ostatní lidi - vždyť to jsou jeho lidi ;) - neberte si to osobně - děje se to skutečně často. Ohledně vašeho vlivu by bylo vhodné zkoumání formou videotréninku... Děti se rodí s nějakými vlohy k rodičům, kteří mohou atmosférou, přístupem osobnost nějakým způsobem korigovat - a to vše bez záruky :). Oceňuji, že o výchově přemýšlíte. Proto, abyste přistupovala k výchově co nejlépe, můžete se inspirovat v různých knihách, zajít za dětskou psycholožkou a své dilema probrat... Nakladatelství Portál má mnoho inspirativních knih o výchově. Držím palce.

pp píše: 4. 10. 2011, 10.01

Dobrý den, obracím se na vás s dotazem. S manželem nám to neklape již několik let,před 2 měsíci přišel s žádostí o rozvod,kterou jsem mu nepodepsala z důvodu majetkovýho vyrovnání.Naše děti by tím připravil celkem o hodně. Nyní bydlí u svých rodičů,odmítá si přehlásit trvalý pobyt k nim a nechce mi vrátit klíč.Když nejsme rozvedeni a má u nás trvalý pobyt,mám právo třeba vyměnit zámky? Je celkem nepříjmené,když nevím kdy se objeví ve dveřích a jednou mi i vyhrožoval,že pokud ještě jednou přijedu k jeho rodičům na návštěvu,tak uvidím. Poradíme mi nějaký psychologický postup jak na něj? Děkuji moc

Odpověď: 8. 10. 2011, 18.00

Dobrý den, je evidentní, že sami se nedomluvíte. Můžete využít mediace (u mne či u některého kolegy). Mediace je moderovaný pokus o nalezení řešení zapeklité situace. Obvykle je třeba počítat s několika setkáními (2-5), pokud toto nechcete absolvovat, nevidím jinou cestu než s právníky. Mmj. rozvod manželství není vázán na majetkové vyrovnání, které často běží i po rozvodu. Součástí rozvodu je povinně dohoda o péči o děti včt. výše výživného. Nemáte právo vyměnit zámky.

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1