Online poradna

Psychologická online poradna – odpovídá psycholog, psychoterapeut

  • Dotazy můžete pokládat, pokud je okénko otevřeno, odpovědi naleznete do týdne rovněž zde. Poradna se uzavře po položení desátého dotazu v týdnu.
  • Po internetu poskytuji všeobecné informace. Při osobní konzultaci jsou informace k Vaší osobě zcela konkrétní.
  • Potřebujete-li dohovořit osobní konzultaci nebo online konzultaci s psychologem, kontaktujte mne.
  • Pokud si přejete odpověď mimo on-line poradnu, je třeba uhradit 120Kč na č.ú.: 2500034126/2010 .
  • Vše zde napsané bude zveřejněno.
  • Chcete-li ocenit fungování poradny, zasdílejte, některý článek/stránku z tohoto webu např. na Fb. Články naleznete zde.


Zapomenout

Skákal přes oves

Na zodpovězení čekají: Zoufalá, Myška, Kačka, Andrea, Amálie

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1

Zdenka píše: 7. 11. 2011, 19.35

Dobrý den, chtěla bych se optat, jak pomoci synovi, bude mět šest roků a po návratu ze školky mě řekl, že ho tam mlátí chlapeček.I pod okem měl šrám. Není to jako že jde a žduchne, nebo se poprali jak kluci,ale byl z toho špatný celý den a i večer začal z ničeho nic plakat.Podotýkám že to není žádný plačtivý chlapeček.Myslíte že si mám promluvit s maminkou toho chlapce?Rozhodně nechci, aby se něco takového opakovalo, a potřebuji aby syn věděl, že se mě může svěřit a já mu pomohu...Děkuji za radu Zdenka

Odpověď: 12. 11. 2011, 19.32

Milá Zdenko, mluvte o tom s učitelkou a kdybyste měla pocit, že syn ve školce je vystaven šikaně a školka ho nedovede ochránit, pak ho bez prodlení přeřadte.

já píše: 7. 11. 2011, 19.26

Jsem středního (skoro vyššího) věku. 20 let jsem byla s jedním mužem, pak skoro 6 let pauza. Najednou je tu změna, jak mám věřit, že je to opravdu, ne legrace? Jak mám "vypnout mozek" a užít si pěkné chvíle? Bojím se, stydím se, mám pocit, že v tomto věku už se to prostě nehodí.

Odpověď: 12. 11. 2011, 19.30

Milá neznámá, užívat si toho tady a ted - to je jedno z životních umění - pustit se soudů, strachů ... I pro vás by mohla být užitečná kniha, kterou doporučuji o pár odpovědí níže. I vy si zasloužíte pohlazení a dokážete jakoukoliv situaci, která by nastala, zvládnout, tak čeho se bát a proč si to kazit tady a ted. Přeji vše krásné :)

Sisi píše: 7. 11. 2011, 15.43

Dobry den, muj problem se vlece jiz radu tydnu.Jsem jiz dlouho na RD -5 let, mam dve male deti. Nyni jsme se pred mesici prestehovali do nedodelaneho domu, deti, nedodelany dum,porad jsem sama. Problem tkvi v tom, ze jiz mesice mam pocity smutku, samoty, prazdnoty,zacla jsem (bohuzel) holdovat alkoholu, s cim chci prestat. Jsem nervozni, apaticka, skoro zla a nesnasim za to sama sebe.Mam stavy kdy se uplne nenavidim. Velice rada jsem ridila, dlouhe trasy, nebyl to pro me problem, nyni mam otresny blok, nevim, co s nim. Mam pocit, ze tkvi v tom, jak jsem sem jezdila na stavbu do rozdelaneho domu, kam jsme se meli stehovat.............trva to od cervna, male bylo tehny 5 mesicu, najednou jsem se otresne zacla bat na dalnici a trva to dodnes. Ridit normalne mohu, ale jakmile vjedu na dalnici, trasa od naseho bydliste, je mi uzko, tresou se mi ruce a za zadnou cenu nejsem schopna predjet auto. V tu chvili nevim, co delam, kde vlastne jsem...........panika...............potrebuji tento stav odblokovat, neda se s tim zit, obvzlast, kdyz jsem ridila bravurne a beze strachu a stovky kilometru. Co si to tom prosim myslite? Jak situaci resit?Muj problem je hlavne predjizdenin na dalnici. Je pravdou, ze nove bydleni mi nepridalo, hotovo neni a porad jen stres............a zacalo mi to na trase k tomu nasemu novemu bydleni.........Jeste k memu stavu se pridava to, ze mam velmi zive prvni dite, hyperaktivni.........mnohdy jiz situace nemohu zvladnout. Co mi radite?Dekuji za odpoved. S.

Odpověď: 12. 11. 2011, 19.27

Milá Sisi, doporučuji věnovat se sobě, dopřát si péči o sebe, zařídit si výměnu v péči o děti a třeba taky konzultace u psychologa. A taky číst moudré knihy, uspořádat si myšlenky, priority, pocity... Držím palce.

Linda píše: 7. 11. 2011, 13.05

Dobrý den, u mého tchána se projevila duševní choroba, je léčen na psychiatrii ( patologická žárlivost až agresivita). Jeho lékař mi doporučil, aby nehlídal děti sám(lépe ani s tchyní)-jen aby se setkávali s dětmi v přítomnosti mé nebo mého muže.Také mi lékař doporučil, aby se časem děti o problému dozvěděly.Nevím jakým způsobem a v jakém věku mám toto dětem říkat. Dcerám je 7 a 4 roky. Občas samozřejmě chtějí být s prarodiči, někdy se začínají vyptávat... Děkuji.

Odpověď: 7. 11. 2011, 13.14

Tento dotaz, prosím, směřujte na svého lékaře - do problému nejsem zasvěcena. Nebo proberte osobně s psychologem.

Lucka ....smutná píše: 7. 11. 2011, 8.31

Dobrý den Už dlouho chodím do školy jakoby nic,byla jsem ve škole ráda teda s kamarády a tak ale byla jsem dva týdny nemocná a najednou se mi chce brečet a mám stres(třeba se bojím toho že nebudu něco umět atd.) Nevím co mám dělat a proto prosím o odbornou radu....děkuji

Odpověď: 12. 11. 2011, 19.22

Milá Lucko, kniha Uvědom si svůj strach a překonej ho http://www.zbozi.cz/vyrobek/uvedom-si-svuj-strach-a-prekonej-ho/ - může být i pro tebe užitečná. Cesta sebepoznání a sebepráce je důležitá.

Aneta píše: 7. 11. 2011, 6.08

Dobrý den, je mi 25 let, mám přítele (téměř 2 roky) a myslím si, že mě brzy požádá o ruku. Je mi s ním moc dobře, miluju ho, vím, že bude skvělý otec, je to muž, na kterého se můžu spolehnout. Jediné, co mě trápí, je to, jestli nebude mít náš vztah v budoucnu problémy, když nemáme žádného společného koníčka, respektive, vše co se líbí jemu, se nelíbí mně a naopak. Zkrátka např. posloucháme zcela rozdílnou hudbu, každý máme rád jiný filmový žánr, on každou volnou chvíli vysedává u počítače, já nejradši chodím po obchodech, na věci máme rozdílný názor, málokdy se na něčem stejném shodneme. Jsme prostě jako den a noc, každý z nás je úplně jiný. Vím, že se říká, že protiklady se přitahují, ale u nás se mi to zdá až příliš. Poradíte?

Odpověď: 12. 11. 2011, 19.12

Milá Anetko, krom protivy se přitahují také platí: Vrána k vráně sedá. Ohledně spokojenosti v manželství kromě jiného je důležitý soulad v životních hodnotách, životním stylu a životních cílech. Miluješ ho a vidíš v něm skvělého, spolehlivého otce - to není málo. Kdyby jsi vztah v této fázi ukončila - bylo by to v souladu s tvou Láskou? Jsou etapa, které si musíme prožít. Přeji vše dobré.

Lucy píše: 1. 11. 2011, 8.15

Dobrý den, mám skoro pětiletého syna, který denně každý večer a ráno fňuká, protože nechce jít do školky. Když se ho vyptávám proč, řekne "ve školce je špatně, jsem tam nervózní, je mi smutno" a "ale já vás mám rád". Jako by tam musel chodit za trest. Denně se mu to snažím vysvětlovat, každé odpoledne mi na otázku, jak bylo, odpoví, že dobře, ale večer a ráno se opakuje stále to stejné. Zvažuji, že bude mít zákaz televize, pokud se to bude stále opakovat, ale je to řešení? Co s tím? Přitom do školky chodí od tří let, ale tak nějak stále s pofňukáváním. Paní učitelka ho ale chválí, spolupracuje, zapojuje se... Jen občas i během školky pláče s tím, že je mu smutno. Prosím poraďte.

Odpověď: 5. 11. 2011, 11.49

Milá Lucy, trest bych nevolila. Spíše omezit vaše reakce na pofnukávání. Ujistit ho: "my tě taky máme rádi, ale je nutné být i sám a dělat věci samostatně. Věříme ti, že to dokážeme nejen my, ale i ty." Přeji vše dobré.

jojo píše: 1. 11. 2011, 7.16

Dobrý den, je mi 23, mám fungující rodinu. Nedávno jsem byla po hodně dlouhé době na dámské jízdě a nějak se to tam zvrtlo... všichni jsem se moc opily a já vlastně ani nevím jak jsem se dostala domů... mám strach, jestli jsem s někým neměla phlavní styk... mám hrozné okno... Jsem z toho na dně. Co s tím? Jak se s tím vyrovnat? Nikdy se mi to nestalo...

Odpověď: 5. 11. 2011, 11.46

Milá Jojo, tak doufejme, že vše je v pořádku. Pokud se vám to nikdy nestalo, je pravděpodobnost sexu nevelká. Každopádně jste noc přežila - to je důležité - tak si to odpustte, vemte poučení a jdeme dál - hlavně že jsme zdrávi :).

Marie píše: 1. 11. 2011, 7.09

Dobrý den, jsem tři měsíce po zamlklém potratu. Chtěla bych se znovu pokusit o dítě, ale mám děsný strach. Jak se s tím vyrovnat?

Odpověď: 5. 11. 2011, 11.37

Milá Maruško, strach není dobrý rádce - nechte ho odejít - přeci Vám nebude vládnout... Důležité je naladit se na tok života a plynout v něm... důvěřovat, že vše, co se děje, je dobré... Zamlklý potrat je třeba přijmout jako jednu životní událost, která vás má něčemu naučit, obohatit prožitkem. Přeji vše dobré.

Táňa píše: 1. 11. 2011, 6.30

Dobrý den, můj problém není ničím vyjímečný. Klasický manželský trojúhelník. Před třemi lety jsme se s kolegou z práce do sebe zamilovali. Předtím jsme několik let byli opravdu dobří kamarádi a když tak vzpomínám, jiskra přeskočila již při prvním setkání. Naše manželství nebyla špatná, můj manžel je hodný, pracovitý člověk a já si ho vážím. Máme již dospělé děti. Ale taková ta vášeň po 20 letech manželství je pryč. Přítelova manželka od něho před pěti lety odešla k milenci, ale její přítel děti nepřijal a ona se vrátila domů. Myslím, že toto byl pro mého přítele zlom, kdy si manželky přestal vážit a vzal ji zpět jen kvůli dětem. Po půl roce našeho vztahu jsme odešli od svých partnerů a bydleli spolu. Ale, bohužel, manželka opět využila děti a on se vrátil domů, já k manželovi. V té chvíli si člověk říká, je konec, už ho nechci ani vidět. Uběhl nějaký čas, v práci jsme se vídali, ale popravdě, vyhýbali jsme se jeden druhému. Až jednou se mi přiznal, že mě stále miluje, že byla chyba se rozejít, doma to stejně nefunguje atd. Ano, nejsem naivní mladá holka, ale i od jeho přátel slyším, že se trápí a že mu chybím. On mě taky, taky ho stále miluji, ale nechci už zažívat nervy jako dřív. Občas si zavoláme, jdeme na oběd, dokonce i mluvíme o svých pocitech. Tvrdí, že není šťastný, že mu chybím. Někdy jsem silná a říkám si, ať si žije tak jak chtěl, někdy jsem "na hadry", jaké mi je smutno. Prosím, poraďte, co dělat, bez sebe nemůžeme být a spolu také ne. Kromě dětí hrají roli i majetkové záležitosti. Vím, že není jednoduché udělat tlustou čáru a začít žít jinak, v podstatě začínat s ničím. Děkuji za radu Táňa

Odpověď: 5. 11. 2011, 11.34

Milá Táňo, přemýšlím, jakou radu ode mne chcete. Věřím, že pro sebe zázračnou radu on-line nečekáte. At bych vám napsala co napsala, nebude to vámi prožité rozhodnutí a zpracované pocity. Celou situaci prožíváte Kdo řekl, že spolu nemůžete být a spolu také ne? Kdybyste chtěla situaci probrat komplexne, můžeme se sejít. Přeji vše dobré.

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1