Online poradna

Psychologická online poradna – odpovídá psycholog, psychoterapeut

  • Dotazy můžete pokládat, pokud je okénko otevřeno, odpovědi naleznete do týdne rovněž zde. Poradna se uzavře po položení desátého dotazu v týdnu.
  • Po internetu poskytuji všeobecné informace. Při osobní konzultaci jsou informace k Vaší osobě zcela konkrétní.
  • Potřebujete-li dohovořit osobní konzultaci nebo online konzultaci s psychologem, kontaktujte mne.
  • Pokud si přejete odpověď mimo on-line poradnu, je třeba uhradit 120Kč na č.ú.: 2500034126/2010 .
  • Vše zde napsané bude zveřejněno.
  • Chcete-li ocenit fungování poradny, zasdílejte, některý článek/stránku z tohoto webu např. na Fb. Články naleznete zde.


Zapomenout

Skákal přes oves

Na zodpovězení čekají: Zoufalá, Myška, Kačka, Andrea

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1

LuckaS píše: 28. 11. 2011, 17.24

Dobrý den, ráda bych poprosila o radu, ač banální, ale přesto by mě zajímala. Mám osm měsíců přítele a 1-2krát týdně u něj spím. Nedávno na mě spustil, že mu tam neuklízím. Je to správné? Jsem přece jen stále návštěva, nejsem žádná služka. Není to o mojí lenosti, kdy mě o to poprosil, nebyl by problém, ale on není ani to schopen, prý to mám dělat sama od sebe, když u něj přece spávám. Nebo je to tak, že má pravdu on? Děkuji za radu

Odpověď: 3. 12. 2011, 16.34

Milá Lucko, toto jsou signály, které je dobré nepodcenovat - neb později taková neúcta k tobě ztrápí celý vztah... Můžeš s ním promluvit ještě na téma způsobu jednání, že rozkazy nejsou to, na co funguješ... také na téma, co si pod tím máš představit konkrétně... Vnímej, naslouchej a vyhodnocuj...

Verča píše: 28. 11. 2011, 13.47

Dobrý den,chtěla bych Vás poprosit alespoň o malou radu. Jsem v situaci, ze které absolutně nevím jak ven. Je mi 25 let a mám ještě 17letého bratra. Rodiče se již asi rok neustále hádají, atmosféra v naší rodině je na bodu mrazu. Celkově se naše rodinná situace pohybuje jako na houpačce, neustále se snažím vymýšlet společné rodinné akce bychom na problémy alespoň na chvíli zapomněli a mysleli na příjemné věci, večer se ale věci vrátí do starých kolejí. Problém v naší rodině je vztah mojí mamky a tátovi mámy (manželka x tchýně). Problémy se umocnily ještě naší finanční situací, která se dramaticky změnila asi taky před rokem, když jsme pomohli známému z problémů a doplatili na to. Táta je jedináček a byl vychováván hlavně mámou (otec táty byl často pryč) táty rodiče si žili oddělené životy co se týče vztahů ale bydleli společně. Táta nyní na babičku nedá dopustit a udělá všechno co mu řekne a co jí na očích vidí, sám to ale nepřiznává. Když mu to moje mamka řekne, že dává přednost vlastní matce před ní a jeho rodinou (námi), tak je právě oheň na střeše. Co vím z vyprávění od mamky tak si s tchýní zažívala naprosté peklo. Je fakt že střípky mých vzpomínek by tomu nahrávali, ale samozřejmě to je taky moje babička kterou mám moc ráda. Vždycky jsme jako rodina (aspoň v mých očích) vycházeli dobře, byli jsme pospolu žádné problémy. Ale je to dojem asi díky tomu, že nás rodiče od jejich problémů dost separovali, až do teď kdy to samozřejmě vnímáme a nenecháme to jen tak. Podle slov mamky tak si babička vybírá pro konflikty s mamkou pouze situace když jsou sami, nebo minimálně bez přítomnosti táty. Když je potom mamka na kolenou tak tomu táta nevěří, že by něčeho takového byla babička schopná a babička před tátou říká jak je jí líto situace, která se stala, že by to chtěla vrátit a omluvit se, aby to bylo všechno jako dřív. Takhle to mamka asi snášela (nejspíš kvůli nám) dlouho, ale nyní je situace jiná a mamce došli nervy a trpělivost. Mamka je typ člověka, který řekne vše narovinu a hned, je dost suverénní a mám bohužel svou vlastní hlavu a nenechá si poradit. Nyní je situace taková, že se skoro každý večer naši kůli tomu hádají a pokaždé jeden z nich odejde z bytu ven a vrátí se až pozdě v noci. Mamka se mi včera přiznala že naposledy co byla pryč, tak stála na mostě a vypla si mob telefon, až po nějaké době si uvědomila co dělá a vrátila si domů. Tohle mě opravdu už vyděsilo! Mám celou svojí rodinu strašně ráda, a nerada bych aby to dopadlo špatně. Vím, že asi taťka má v hlavě také guláš a je v mlýnských kolech a proto i jemu bych strašně ráda pomohla. Chtěla jsem s nimi zajít do poradny ale oba odmítají. Prosím poraďte mi jestli to mám nějak začít řešit já(a jak), nebo zda je podle Vás jediné východisko rozvod (což si vůbec nedokážu představit), budu vděčná za jakoukoliv radu. Mnohokrát Vám děkuji Veronika.

Odpověď: 3. 12. 2011, 16.31

MIlá Veru, ty v tuto chvíli necháváš sebou proudit všechny možné emoční vazby rodiny... to ti nenáleží ani neprospívá... z těchto proudů by bylo užitečné poodstoupit a uvědomit si, že tečou kolem tebe a ne tebou - ty nemáš tu moc, ty proudy zvrátit - to je fakt, který potřebuješ přijmout. Tvoji rodiče jsou dospělé bytosti, které jsou zodpovědné za svůj život a jeho žití... Rodiče dělají to, co umějí... dcera jejich život odžít nemůže... Pokud rodiče budou chtít, sami vyhledají rodinou poradnu, rozvedou se, vyjdou si vstříc... Přeji vše dobré...

Julie píše: 28. 11. 2011, 12.22

Dobrý den, mám takový problém. Někdy mívám hrozně špatné nálady. Většinou to příjde nečekaně. Třeba jdu po ulici a něco mě rozruší a mně se začnou hlavou honit strašné myšlenky.V tu chvíli je mi úplně hrozně a připadá mi, že jsem asi ten nejhorší člověk pod sluncem a že si snad nezasloužím vůbec nic. Jediné, co se mi v tu chvíli chce udělat, je zalézt do postele a tam brečet.Jenže to většinou nejde, takže to musím nějakým způsobem překonat a nějak dál fungovat. Ale je to velmi těžké. Navíc jsem si vybrala náročnou vysokou školu, kde je třeba hodně se učit, takže když se mi stane tohle, co vám popisuji, tak mám problém začít se učit a proto pak někdy nestíhám. Zatím jsem to zvládla a teď jsem ve druhém ročníku. Vlastně na první pohled by se mohlo zdát, že je se mnou všechno v pořádku, dokonce mám i přátele. Ale hrozně se bojím, v tu chvíli se vždycky cítím tak strašně, je to hrozná bolest, skoro k nevydržení... A v tu chvíli musím jít třeba do školy a bavit se s kamarády a předstírat, že jsem v pohodě. Jenže je jasné, že to tak úplně dobře nejde. Jsem si v tu chvíli sebou tak strašně nejistá. Hrozně se bojím, že zůstanu sama. Budu vám vděčná za jakoukoliv radu. Na shledanou. :)

Odpověď: 3. 12. 2011, 16.24

Milá Julie, patrně se jedná o ataky smutku. Jste statečná žena, že zachováváte svoji základní funkčnost. To je v pořádku. Je však třeba poznat i tu část duše, která je bolavá a taky tu část, která se cítí provinilá. Pro lepší uchopení se svou duší je možné nazírat na svou duši jako že má několik poosobností, částí - mohou různě cítit, myslet, mít různou tvář, můžou mít sídlo v různých částech těla... lépe se tyto části poznávají v klidném soustředění, meditaci v doprovodu lektora, který může znát navigační cedule pro tuto cestu... Touto cestou nemohu říci, co jsou ti tví démoni. Přeji pohodové dny a pokud budeš mít chut se sejít, je možné se domluvit.

Tereza píše: 28. 11. 2011, 10.57

Dobrý den,obracím se na vás s prosbou o radu.Je mi 53let,před pěti lety jsme si s manželem vzali hypotéku a koupili jsme si malý domeček na polosamotě,který jsme si hezky zrekonstruovali a mysleli jsme si,že tady budeme spokojeně žít až do smrti.Byt ve městě kompletně zařízený jsme nechali synům-dvojčatům 28let,ale jsme netušili,že jeden ze synů si najde starší přítelkyni,která má dluh 300.tisíc za bývalého přítele a že mého druhého syna doslova z toho bytu vyštve,takže se byl nucen vystěhovat jen s osobními věcmi.Jelikož má ty dluhy,tak na mém synovi doslova parazituje.Snažila jsem se synovi domluvit,ale to prostě není možné.Křičí,jak na mne tak i na manžela,chová se jako blázen.Hrozně mne to mrzí,protože obě naše děti jsme měli stejně rádi a vždycky byli pro nás prioritou.S manželem jsme již 30 let a vždycky jsme žili v souladu,jenže teď se začínáme vzájemně obviňovat,kde jsme udělali chybu.Jsem v invalidním důchodu,mám dosti velké zdravotní problémy.Většinu času jsem sama doma,takže moc přemýšlím a pak jsem v depresích.Nevím jak to všecko mám řešit,hrozně se bojím,že to nezvládnu.Poraďte mi prosím.

Odpověď: 30. 11. 2011, 15.53

Milá Terezko, vzájemné obvnování je cesta do pekel... myslíte, že jste někdo z vás dělal něco záměrně špatně? to jistě ne. Hledání chyby a sebeobvinování je cesta k podobnému cíli. Je třeba od tématu poodstoupit - a nechat ho tomu, komu patří. Synovi, synům. Vy jste jim byt dali, a jejich dospělý život je jejich zodpovědnost. Pokud budou od vás chtít radu, pomoc, řeknou si o ni. A vy se rozhodnete dle svých reálných možností. Pokud po vás radu ani pomoc přímo nikdo nežádá, pak ji nedávejte. Pečujte o sebe, dělejte to, co vás baví, co vám přináší radost... Užívejte si manželského vztahu... Držím palce.

G0ldenFish píše: 28. 11. 2011, 10.30

Dobrý den, potřebuji se informovat. Můj otec trpí maniodepresivní psychozou, přišli mu na to až před pár lety. Jsem se svým otcem velice podobná téměř v čemkoli a mám podezření že i já mohu trpět touto chorobou. Potřebovala bych vědět jak se tato nemoc diagnostikuje a kolik stojí celkové vyšetření na tuto nemoc. A případné léčení a účinky léčby? Děkuji za odpověd G0ldenFish

Odpověď: 30. 11. 2011, 10.28

Milá G.F., vcelku podrobně o bipolární poruše píše http://cs.wikipedia.org/wiki/Bipol%C3%A1rn%C3%AD_afektivn%C3%AD_porucha . Jakým způsobem budete zacházet se sebou, je na Vás - možností jsou různé a mohou se kombinovat. Konzultace u psychologa může být pro Vás užitečná. Projít konkrétně, z čeho máte strach, jaký vztah máte s tátou, co se vám líbí a co vás ohrožuje... Diagnostické vyšetření podrobné snad dělají v UVN http://www.uvn.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=37&Itemid=60&lang=cs Přesto Vám doporučuji nejen diagnostiku, ale i psychologický náhled ... Přeji vše dobré.

dodo píše: 21. 11. 2011, 19.56

Dobrý den, chtěla bych se zeptat co dělat náš nadřízený nás terorizuje. Neustále dostáváme práci, která se nedá zvládnou v čase, který on vyžaduje a když nějakou práci uděláme je vždy špatně, Pracujem od 8 ráno do 11 v noci s tím že si nesmíme sednout a přestávka na jídlo je půl hodiny denně. A když se naštve že je vše špatně tak nám speostě nadává do pi.. kur.. které ho jen obýrají protože sedíme jen na prdeli. Vím, že může člověk odejít, ale v dnešní době jsme rádi za každou práci co se dá v tomto případě dělat může se člověk vůbec proto takovému teroru na pracovišti bránit? Děkuji za odpověď

Odpověď: 25. 11. 2011, 18.21

Milý Dodo, samozřejmě, že zákoník práce je na Vaší straně. Nepředpokládám, že máte odbory a že jste v odborech, takže nemůžete využít právních služeb odborů. Můžete jít do soudu o odškodné, ale jak půjdete do soudu (když si shromáždíte důkazy a proberete to se svým právníkem), o práci stejně přijdete... Takový soud by se dal vyhrát, pokud najdete právníka, který do toho půjde s nasazením a pokud ostatní zaměnstnanci budou vypovídat - můžete žalobu podat společně. Pokud se na pracovišti všichni spojíte, můžete něčeho dosáhnout. Pokud v lidech bude vládnout strach, ničeho nedosáhnete. Můžete onemocnět, nervově se zhroutit a využít čas k regeneraci a nalezení jiné práce. Držím palce.

Patrik píše: 21. 11. 2011, 18.36

Dobrý den, manželka mě fakt už štve, rozvádět se nechci. Uvažuju o poradně. Manželce se moc nechce. Co myslíte, má cenu zkoušet poradnu?

Odpověď: 25. 11. 2011, 18.26

Milý Patriku, na vaši otázku v podstatě odpovídám miničlánkem: https://rovena.info/manzelska-krize-jak-ji-poznat-znaky.html Přeji vše dobré.

Josef píše: 21. 11. 2011, 18.33

Dobrý den, s mojí přítelkyní je to super, když jsme venku, ale to moc nebývá protože nemá čas.... Zabývá se tancem a proto nemá čas. Protože se moc nevídáme, tak mám vždy na večer takové deprese... je mi do brečení, stýská se mi po ní... ona mi řekne že jde na tanec, ale je furt doma... celou tu dobu jsme mohli být venku... Mám pocit, že mě ignoruje... nevíte co stím steskem a smutkem?? jediný prokázaný lék, je to, když se sní vidím třeba jen 10 minutek večer, ale to prostě nejde vždycky... mohli byste mi prosím poradit jak se těmto depresím vyhnout?? jak jim předcházet?? Spíše mám pocit, že dává přednost více tomu bejt doma a koukat na videa nebo néco dělat jiného, než aby šla semnou ven... Ale když jdeme ven.. tak je to prostě super... jsou to jen moje pocity.. nevíte jak jim předejít??

Odpověď: 25. 11. 2011, 18.16

Milý Josefe, pokud dává přednost videu před časem s tebou, považuji to za informaci, že její vztah k tobě moc vřelý nebude a měl bys své záření stáhnout k sobě. Jsi celistvý, je třeba své srdce stáhnout k sobě, vnímat, co ti dává kontakt s ní, jakou část tvé duše doplnuje... věř, že to i ty umíš, můžeš tu část v sobě rozvinout... zamyšlení nad tématy můžeš nalézt v knihách o partnerství: nebo taky http://www.zdenkablechova.cz/knihy-zdenky-blechove http://www.knihcentrum.cz/vztahy-v-zrcadle-aury/d-16480/ Vztahy jsou výzva - jak se dozvědět více o sobě i o životě :)

Dawe píše: 21. 11. 2011, 18.16

Zdravím, Mám problém. Docela dost už mě nebaví plavání .. plavu 8 let. Podle rodičů to dělám pro sebe a kvůli zdravotnímu stavu (mám za sebou 4 operace nohou). Jenže už mě to nebaví. Pořád se namáčet. Ani kolektiv nemáme dobrý, s trenérem si taky nějak moc nerozumím. Jenže rodiče, ti chcou abych plaval dál nechci je zklamat,víte. Co mám dělat prosím poraďte co nejdříve ..

Odpověď: 25. 11. 2011, 18.04

Milý Dawe, přečti si dotaz pod tebou. Přeju Ti, abys svůj čas ve svém životě využil k tomu, co cítíš a považuješ pro sebe za užitečné a příjemné. Plavání ze zdravotních důvodů si můžeš ponechat a není třeba to hrotit soutěžně :).

Robert píše: 21. 11. 2011, 17.16

Prosím o radu, zemřela mi manželka po dlouhé těžké nemoci ve věku 31 let a mám 6-ti letého syna. Má se můj syn zúčastnit pohřbu maminky? Co je pro dětskou psychiku lepší, ano či ne? Děkuji Robert

Odpověď: 25. 11. 2011, 17.22

Milý Roberte, účast na pohřbu není nutná, ale je třeba o smrti maminky hovořit a rozloučit se s ní třeba vy dva spolu, že maminka je v nebi, třeba hvězdička... a přeje mu, aby se měl dobře... Přeji Vám vše dobré.

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1