Online poradna

Psychologická online poradna – odpovídá psycholog, psychoterapeut

  • Dotazy můžete pokládat, pokud je okénko otevřeno, odpovědi naleznete do týdne rovněž zde. Poradna se uzavře po položení desátého dotazu v týdnu.
  • Po internetu poskytuji všeobecné informace. Při osobní konzultaci jsou informace k Vaší osobě zcela konkrétní.
  • Potřebujete-li dohovořit osobní konzultaci nebo online konzultaci s psychologem, kontaktujte mne.
  • Pokud si přejete odpověď mimo on-line poradnu, je třeba uhradit 120Kč na č.ú.: 2500034126/2010 .
  • Vše zde napsané bude zveřejněno.
  • Chcete-li ocenit fungování poradny, zasdílejte, některý článek/stránku z tohoto webu např. na Fb. Články naleznete zde.


Zapomenout

Skákal přes oves

Na zodpovězení čekají: Zoufalá, Myška, Kačka, Andrea, Amálie, Josef, Tereza, Ivan, Lucifer

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1

Marie píše: 6. 2. 2012, 11.47

Dobrý den, potřebovala bych radu pro nešťasné rodiče. Máme třicetilého syna, je čtyři roky ženatý, má dvouletou dcerku a výbornou manželku. Když mladí neměli kde bydlet, nabídli jsme jim stavební místo na naší zahradě. Postavili si domek, sice se zadlužili, ale kdo dneska není. Takže kde je problém. Syn své manželce oznámil, že potřebuje více volnosti a že od ní chce odejít (mimochodem to řekl druhý den po Štědrém dnu). Je více než jasné, že má jinou ženu. Nám se bojí podívat do očí a vyhybá se nám. Domluvy nepomáhají, ba naopak mi připadá, že se pak mstí na své manželce. Naše situace je o to horší, že kdyby prodal dům, my se nedostaneme na naši zahradu , protože od něj je jediná možnost dostat se k nám. Poslední kapka pro mě byla o víkendu, kdy jsem v našem regionálním tisku četla inzerát, že daruje svého psa, kterého měl vždycky nade vše rád. Nechápeme, co se s ním stalo, asi se zbláznil. Děkuji za odpověď.

Odpověď: 9. 2. 2012, 22.33

Milá Maruško, taky mám někdy pocit, že činy jsou "vymknuty z kloubů" (ten pes...). Jinak jak sama tušíte, svéprávnosti syna nezbavíte, tak nezbývá nic jiného, než se do jeho záležitostí nemíchat, jen prokonzultovat s právníkem ten přístup na zahradu, chtít dodatečnou smlouvu... Třeba táta by s ním mohl promluvit přátelsky, bez výčitek a mravokázání... on se asi cítí nepochopen ;), pochopení potřebujeme každý - pochopit neznamená souhlasit :). Přeji vš dobré.

Viktor píše: 6. 2. 2012, 11.22

Zdravím je mě 20let a mam pocit že nežiju, jen bloudím životem, nic se mě nedaří, nemam chut "žít" bojím se toho když ma někdo rád, bojím se že všechny zklamu, doma si moc nerozumíme, bojím se vyjadřit jakékoliv city. Jsem na VŠ, na kterou kašlu protože nemam žadnou motivaci, za tyden jdu na operaci a nechci aby se o mě někdo staral a nevím co mam dělat,... tenhle stav mě nevyhovuje chci byt zas štastny, hraju basketball kterej nebudu moct hrát kvuli operaci - budou mě rovnat hrudní koš... přítelkyni nemam protože mam v sobě trezor ve kterém jsou všechny city schované a holky odmítám, většinou to skončí tím že jim řeknu nema to cenu se mnou by jsi štatsná nebyla... Moje ex přítelkyně se semnou rozešla protože jsem byl víc v práci než s ní... ale furt jí mám v hlavě a v srdci.... nemužu si pomoct ale zda se mě že jsem kolem sebe vybudoval velkou zed přes kterou se ke mě nikdo nedostane... chci začít od znova ale nevím kde začít...

Odpověď: 9. 2. 2012, 22.23

Milý Viky, děkuju za upřímná slova. Máte pravdu, začít lze různě a věřte tomu, že jakýkoliv způsob lepší, než žádný. Témat máte vskutku několik: 1. vztah k sobě 2. dovolit si přijímat lásku, péči 3. přiznat i nahlas svoji slabost (přijímat se takový jaký jste s láskou) 4. důvěřovat tomu, co cítíte a dát tomu místo, které citu náleží 5. umět si ošetřit srdce a důvěřovat mu, že je úžasně schopné regenerace a není třeba mít ho v trezoru. To jsou zjednodušeně Vaše témata a každé téma je na samostatnou práci. Budete-li mít chut, můžeme společně něco popracovat. Držím palce a hledejte aktivně cestu ven.

kruela píše: 6. 2. 2012, 10.56

Nikdy jsem s nikým o tomto problému nemluvila a zatím se na to ani nechystám, proto jsem zvolila možnost se alespoň takto anonymně "vykecat". Tak tedy k věci. Opravdu strašně nesnáším mimina, je to čím dál horší. Dost mi to znepříjemňuje život, když např. jedu v metru a nastoupí žena s kočárkem, okamžitě začnu pěnit a skřípat zuby, jak si představuju, co všechno bych tomu dítěti udělala. Ty představy mi dělají skoro až fyzicky dobře. Kdybych někdy do rukou dostala nějaké mimino, vím na 100%, že bych mu musela ublížit. Týká se to jen dětí do cca. 2-3 let, od tohoto věku mi děti přestávají vadit.Vůbec nechápu, kde se ve mně tohle bere. Hledala jsem nějaké příčiny, ale nic z toho na mě nesedí, např. já sama jsem měla hezké dětství, nikdo mě netýral, nešikanoval... Podle testů jsem prý nadprůměrně inteligentní, studuju na UK, mám dost kamarádů, v kolektivu jsem oblíbená, s rodiči vycházím dobře. Jen tohle mi vrtá hlavou. K psychologovi nechci, nedovedu si představit, že bych někomu do očí řekla to, co jsem napsala tady, bojím se, že by mě asi rovnou zavřeli do blázince. Nevíte, čím by to mohlo být nebo jak se toho zbavit?

Odpověď: 9. 2. 2012, 22.12

Milá Kruel, ocenuji upřímnost i chut se toho zbavit. Než spekulace o příčinách, doporočuji přečíst si knihu Inteligence duše a pak se odhodlat na voice dialoge - také touto metodou pracuji - můžete si samozřejmě vybrat i někoho jiného. Skutečně individuální prožitek domněnky nenahradí ;). Držím palce.

petta píše: 6. 2. 2012, 10.21

dobrý den, mám problém se sebou.nic mně netěší, jsem protivná na své blízké, neochotná, znechucená vším.mám tři děti a nezvládám je a ničí mně to.cítím se příšerně, že snad i tak vypadám. nesměju se, dělám vše s odporem. mám pocit, že nežiju, ale jen přežívám a nevím co s tím. jsem odporná už i sama sobě. bohužel to není přechodná deprese, ale trvá to delší dobu a nevím, jestli se to nezhoršuje. děti mně spíš otravují než těší a manžel taky. chut na sex žádná a vzrušení už vůbec ne. snad se nemusím léčit, ale pár rad bych určitě potřebovala.chci být zase aspon spokojená a v klidu.děkuji

Odpověď: 9. 2. 2012, 22.07

Milá Petto, působíte jako při syndromu vyhoření (pohledejte o něm něco). Máte dostatek času pro sebe, pro odpočinek? Je třeba dělat i něco jen pro s vou radost, jen odpočívat, vyspat se, flákat se... Antidepresíva mohou napomoci stabilizaci. Pak doporučuji osobní seberozvoj psychologický - semináře, knihy, vlastní praxe - to, co by vás bavilo. Kniha - Miluj svůj život. Technika ESFT. Mějte se ráda, hladte se a ne se nenávidět... Děláte vše, jak to umíte nejlépe, tak se nebičujte, ale ocente. Máte-li chut, objednejte se.

Anet píše: 6. 2. 2012, 10.11

Dobrý den, hodně dlouho jsem se rozmýšlela zda mám napsat či ne. Nevím jak přesně popsat to co mě trápí. Jde to jedním slovem-žárlivost.Ale je to tak zamotané a složité.Jsme s přítelem dva a půl roku.Nesmírně mnoho pro mě znamená.Ale posledních pár měsíců jsem na něj jako na psa. Začala jsem na něj neoprávněně žárlit. Ale v takové míře, že to neobtěžuje jen jeho, ale i mě. Nevím co sama se sebou a bojím se, co zase vyvedu při příští scéně, kterou stropím. Ať se kolem něj vrtne jakákoliv žena, už si domýšlím, jak je krásná a co všechno by spolu mohli mít a kdesi cosi. Neustále ho podezírám, že si píše s někým jiným. Mám chvíle, kdy mě ovládne nepřekonatelná chuť prolézt mu mobil, mail, histroii prostě vše. Dvakrát jsem to nezvládla a podívala se mu do mailu. Pak jsme brečela jak malá holka a strašně mě to mrzelo. Stal se pro mě jediným smyslem života. Když si vyjde s kamarády ven, tak mu dělám peklo (ale přitom nechci a rozumově si to snažím zakázat,avšak marně). Když si někam vyjdu já, on je vpohodě a domluví si též něco svého. Ale zjistila jsem, že jakmile vyjdu ven s kamarádkmi, tak mě nebaví poslouchat různé tlachání a rádoby vtípky. Opravdu velmi se snažím to přemoct a bavit se, ale nejde to. Moje fantazie a paranoa začnou pracovat a celý večer jde do kytek. S tím že ještě udělám peklo i jemu. Vím, že je to má chyba a velmi mě mrzí, že takhle ničím náš vztah, ale nevím co s tím, jak se zachovat ve vyhrocených chvílích. Snažím se vždy počítát do pěti než něco řeknu. Ale nepomáhá, skoro vždy na něj vyštěknu něco co rozpoutá hádku. A pořád dokola. Děkuji předem za odpověď a za Váš čas.

Odpověď: 9. 2. 2012, 21.57

Milá Anetko, je dobré, že si jste svého nezdravého prožívání a jednání vědoma. Žárlivost obvykle bývá komplex ní problém, obzvláště takto úporná a spojená se základním náhledem. Jak věříte sobě, jak se máte ráda, jak máte urovnané postoje k druhému člověku, partnerství. Jaké emoční prožitky máte uložené v nevědomí... Můžete se objednat, můžete studovat Othelon od Plzáka či jinou knihu o žárlivosti. Doporučuji kombinaci spolupráce s psycholoterapeutem a knihy... Držím palce.

marcii píše: 6. 2. 2012, 0.26

Dobrý den, už asi měsíc trpím velikými stavy úzkozti. v noci nemohu spát a ve dne se na vše špatně soustředím. Mám vnitřní strach z toho co by nás mohlo čekat v tomto fenoménu 2012. téměř nemyslím na nic jiného. můžete mi nějak pomoci?

Odpověď: 9. 2. 2012, 14.30

Zdravím Marcii, vzhledem k tomu, že úzkost je výraznějšího rozsahu, bylo by lepší objednat se a naučit se pracovat s myšlenkami a emocemi. Držím palce.

veronika píše: 31. 1. 2012, 12.48

Dobrý den,chtěla bych poradit.Mám dlohodobé problémy s rodiči od mého přítele.Máme spolu rok a půl starého syna.Tchýně ho už rok neviděla.Nechodí na žádné svátky,narozeniny prostě vůbec.Ignoruje nás na ulici prostě jajo bysme neexistovali.Upřednostňuje svou ceru která má o devět měsíců mladší dcerku.Našeho syna si nebrávala pouze v neděli na hodinu,do porodnice ani nepřišla,prostě nezájem.Máme společný dům,ale vše sami.Neustále jich poslouchám a když něco řeknem sme špatní my.Je to na dlouho psát co mi provedla...Asi dva měsíce se cítím hrozně špatně sem jkao vyměněná začne mi bušit srdce,cítím se sama a jako bych to nebyla já mám škaredé myšlenky a nevím jka z to ho ven.Teď po roku si ho tam tchán dvakrát vzal a já sem málem doma odpadla vadilo mi to a tchýni z celého srdce nenávidím.Všechnu svou lásku věnuje vnučce od dcery.S přítelem se neustále hádám nikdy mě nechápe jka mě to bolí.Já se snažím dala sem jim ho i přesto jak mi ublížila ale ona se zaním podívat nedojde čeká až jí ho tchín donese.Přítel má nato jiný názor je to jeho matka..Ale ignoruje i jeho.Žiju stále ve stresu a vůbec nic mě nebaví.Nikdy našemu synovi nedali to co dávají druhorozené vnučce a strašně mě to bolí.Mám strach že mám nějakou vážnou nemoc protože tohle dem ještě nikdy nezažívala.Pracuji jako zdravotní sestra svěřila sem se se svými problémy v práci tak mi dali neurol ale ani ten nezabíra..Co mám dělat myslíte že mé problémy můžou být způsobeny dlouhodobým stresem.Mám strach navštívit psychiatra už si opravdu připadám jako blázen.PROÍM MOC O RADU.

Odpověď: 4. 2. 2012, 10.16

Milá Veru, negativní emoční prožívání skutečně tělo oslabuje. Možnost udělat vyšetření, které potřebujete, máte, tak to udělejte. Ohledně vztahů a psychiky: - dojít si sama se sebou k psychoterapeutovi a pracovat, proměnit emoce... - s přítelem - manželského poradce - smířit se s tím, že o vašeho syna "tchyně" nemá zájem, že vás nepřijímá - bolest uzdravit, odpustit, přijmout realitu, být neutrální... Přeji vše dobré.

Luciána píše: 31. 1. 2012, 12.39

Dobrý den, jsem 8 let vdaná, mám 2 holčičky 7 a 4 roky. S manželem nám to dlouho neklape a dohodli jsme se že si budeme žít každý svůj život s tím že zůs taneme ve společné domácnosti kvůli dětem. Nyní mám přítele který má také dítě (4 roky) a občas s dětmi někam vyrazíme...na výlety atd. Samozřejmě že přítel mi dá před dětmi pusu, chytí za ruku atd... a totéž z druhé strany...manžel má též přítelkyni...My dospělí s tím problém nemáme, ale chci se zeptat jestli je pro děti lepší že to zůstane tak jak je (společné bydlení s manželem)nebo jestli by bylo lepší se rozvést a odstěhovat se s dětmi jinam.. bojím se že takto z toho budou zmatené.. Obě děti mají i mě i taťku moc rády a naopak... Děkuji za odpověď a přeji krásný den.

Odpověď: 4. 2. 2012, 10.26

Milá Lucie, jakou vizi máte ohledně naplněného partnerského života pro sebe? Kdo je prioritou? Kam směřuje Vaše nové partnerství? Pokud je prioritou první rodina, nechte to tak. Pokud vaše nové partnerství je "vhodné", naplnující, pak bude přirozené, že budete spět ke společnému žití a otevřenému kontaktu vaší nové rodiny s manželem.

spazzy12 píše: 31. 1. 2012, 8.56

Dobrý den.Chtěl bych poradit.Má přítelkyně mě před nedávnem začala podvádět.Když mě to řekla tak jsem byl v klidu.V minulosti už se to stalo a já ji vyhodil k mámě.A pak to bylo horší.Jsme spolu už 9 let. a máme dvě děti.No ale tentokrát jsem jí nechal a dělal že mě to nevadí.Dva týdny jsem se o ní snažil aby jse vrátila a nic.Ona mě navrhla abych si taky nějakou našel a nakonec mě jednu dohodila.Já sní chvíli jen tak komunikoval a pak jsem se opil a vyspal se sni.A pak jsme se s přítelkyní dali zase do kupy.Ale přítelkyně mě to pořád dává za vinu že jsem děvkař a ona že nic neudělala.Docela dost mě to deptá a nevím co s tím.

Odpověď: 31. 1. 2012, 12.27

Milý S., když si sám přečtete ten dotaz, tak věřím, že taky budete jen žasnout, co to lidi tvoří za podivnosti. Bud něco významného v dotazu chybí, nebo tomu nerozumím. Nedejte se. Neměli byste chut společně zajít na konzultaci? (nebude-li chtít, tak alespoň sám, aby se vám vrátil vnitřní klid). Držím palce.

lucie l. píše: 31. 1. 2012, 7.47

Dobrý den měla bych dotaz jak reagovat když jsem zjistila že můj 9 lety syn mi bere peníze z domů a kdyz jsme se o tom bavily tak mi řekl že se chce taky frajeřit že je ma taky ale mi mu davame peníze sice ne v tak velke miře,ale problém je že on okamžitě kupuje kamarádům nevím co si počít mám strach aby to nepokračovala ještě huř

Odpověď: 31. 1. 2012, 12.17

MIlá Lucie, vyhledejte spolupráci psychoterapeuta...Viděla bych to na kombinaci individuální psychoterapie syna + rodinné setkání - cca 5setkání, urovnání pocitů, očekávání. Držím palce.

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1