Online poradna

Psychologická online poradna – odpovídá psycholog, psychoterapeut

  • Dotazy můžete pokládat, pokud je okénko otevřeno, odpovědi naleznete do týdne rovněž zde. Poradna se uzavře po položení desátého dotazu v týdnu.
  • Po internetu poskytuji všeobecné informace. Při osobní konzultaci jsou informace k Vaší osobě zcela konkrétní.
  • Potřebujete-li dohovořit osobní konzultaci nebo online konzultaci s psychologem, kontaktujte mne.
  • Pokud si přejete odpověď mimo on-line poradnu, je třeba uhradit 120Kč na č.ú.: 2500034126/2010 .
  • Vše zde napsané bude zveřejněno.
  • Chcete-li ocenit fungování poradny, zasdílejte, některý článek/stránku z tohoto webu např. na Fb. Články naleznete zde.


Zapomenout

Skákal přes oves

Na zodpovězení čekají: Zoufalá, Myška, Kačka, Andrea, Amálie

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1

Jana píše: 12. 3. 2012, 14.10

Dobrý den, potřebovala bych poradit vhodný způsob komunikace s přímou nadřízenou, ze které mám pocit osobní zášti a nejsem v práci jediná.Zkoušela jsem velmi střídmou a konstruktivní diskuzi, která obvykle končila zvýšeným hlasem, vztyčenou rukou šéfininou se slovy "Nebudeme se hádat"! Pohovor s vyšším nadřízeným rovněž nepomohl, poradil nám, že bychom se ji měly naučit respektovat (což dle mého názoru problém není, nikdo by si nedovolil neplnit její příkazy). Tento, pro práci, velmi nepříznivý stav trvá od začátku roku 2011 a možnost hledání jiné práce nepřipadá v úvahu. Děkuji, jana

Odpověď: 16. 3. 2012, 20.56

Požádejte šéfa o kouče či mediátora na pracovišti. Taky si můžete dopřát individuální koučink, či psychoterapeuta, proto, abyste dokázala zůstat v pohodě, i když diskuse nebude o.k. (a taky se rozhlížet po jiné práci, pokud ona tam je uhnízděná...)

lucie píše: 12. 3. 2012, 12.58

Dobry den,chtela bych poradit s vychovou meho 15ti leteho syna.Je to hezky kluk,vysoke sportovni postavy.Ve skole ma 3 a hraje hokej.Vsechno dela porad tak na polovic.Nic nedotahne na 100%.Chtela bych poradit,jak mu zvednout sebevedomi a jak v nem mam probudit snahu byt lepsi a chtit v zivote neco dokazat.Je strasne flegmaticky.Nevim,jak ho namotivovat,aby se vic snazil.Dekuji za radu.

Odpověď: 16. 3. 2012, 20.47

Milá Lucie, 15letý kluk se tvoří již dost sám. Nevím, jak fungují širší vztahy v rodině... taky se musíte smířit s tím, že vnitřní motivaci synovi dát nemůžete... Jaký má vztah s tátou? Jaký je táta?

V.S. píše: 12. 3. 2012, 11.43

Dobrý den , asi čtvrtým rokem trpím nějakou psychickou poruchou, která se ale bohužel podle mého stupńuje. Z 90% převládá šílená (ne)nálada!! Ikdyž se vyskytne světlý okamžik kdy vše pouštím tak nějak kolem sebe a je mi dobře, není žádný problém aby se vše během minuty obrátilo zpět, k horšímu. Zkoušel jsem už i poradnu, ale sezení mě nepřineslo žádnou změnu. (byl to nějaký terapeut) Dva roky zpět jsem taky navštívil psychiatra, ale ten mě bez nějakého zjiš´tování chtěl nasadit prášky a před tím mě dal docela podrobný výklad o vedlejších účincích. (nakonec jsem raději utekl) Prozatím jsem to snášel docela hrdinsky, ale to už mě nebaví. V práci docela hodně cestuji autem a prášky které mě byly nabídnuty se do auta moc nehodí (únava atd) O práci přijít nechci, ale nechat se vnitřně likvidovat, to už taky ne!!! Děkuji za jakoukoliv radu V. 30let

Odpověď: 16. 3. 2012, 20.45

Milý VS, i když bych vám ráda poradila, tak nevím, co je šílená nenálada - můžu to jen tušit... Sám tušíte, že problém je složitý a jednoduchá rada přes net asi nepůjde ;). Psychofarmaka jsou tou nabídkou jednodušší cesty s možností, že zafungují nebo jen trochu... Šílená nálada je destrukce - jakou destrukci ve svém životě jste rozjel? jaké jste otevřen? Jaká část duše volá touto cestou o pozornost? Můžu nabídnout své služby, zkusit vás nasměrovat na cestu, když poznám vás, vaše směřování a uvažování, ale jdnoduchou radu nikoliv. Je třeba pracovat s myšlenkami, emocemi, postoji. Přeji dost odvahy a vytrvalosti vydat se na tu náročnou cestu sebetvoření.

Klara píše: 12. 3. 2012, 9.56

dobrý den.chtela by zeptat se pred 5 mes jsem podstoupila interupcii.mam stale vyčidki nemužu spat ,nemužu videt tehotny , maly deti je mi špatne .ja to ditě chtela ale manžel ne mame uz 2 deti.co mam delat?i tet když to pišu klepou se mi ruce .

Odpověď: 16. 3. 2012, 20.29

Milá Kláro, Je třeba na prožitkové úrovni nenarozené miminko obejmout, říci mu: "navždy budeš v mém srdci, spi klidně a přeji ti štastnou cestu. Děkuji za tu zkušenost. Jinak to nešlo a vím, že to chápeš, že vše je dobré a pokjné." Pokud to sama nezvládnete, objednejte se a uděláme léčebnou meditaci spolu: (https://rovena.info/lecebna-meditace-cesta-k-osobni-sile.html ) Manžel by měl být s vámi, jinak hrozí rozpad manželství. Přeji vše dobré.

monýsek píše: 12. 3. 2012, 9.13

Dobrý den,mám problémy se sebou a také v manželství.Už od mala nedokážu nikomu vynadat při pokusu se rozklepu vše špatné co mi kdo řekne mě hrozně mrzí a vždy pláču i když nechci a chtěla bych vzniklou situaci řešit jinak.V manželství jsem již 19let a děti vlastní nemáme,máme v péči čtrnáctiletou holku která je velice problémová.S manželem se neustále hádáme,.manžel chtěl dříve dítě,ja tu touhu neměla pak se zjistilo že manžel je neplodný,poté jsme dostali do péče mou neteř(9)a práce bylo dost ,před rokem mě přepadla touha po umělém oplodnění a manžel nesouhlasí,prý ted už nechce a dal mi na výběr bud on nebo dítě zvolila jsem jeho a stále přemýšlím jak to změním.Když se hádáme tak mi slovně ubližuje a já se neumím bránit a pláču,což mu dodává sílu jako nezapomen si poplakat,nic jiného neumíš.Ctěla bych se umět bránit,někdy si i sama pro sebe říkám co mu povím když se hádáme ale on má vždycky navrch a ví jak reagovat aby mě srazil zpět a já pak zase mlčím a pláču.Děkuji za radu

Odpověď: 16. 3. 2012, 10.02

Milá M., svůj problém táhnete s sebou celý život, věřím, že nečekáte jeho vyřešení internetovou odpovědí. Nemáte sama v sobě správně nastavený vztah k sobě, neumíte se chránit na psychické úrovni. To se naučit, vás bude stát čas a energii/práci. Jinak to nepůjde. Startovací inspiraci můžete získat na: https://rovena.info/o-lasce-seminar-sebevedomi-vnitrni-dite-praha.html JInak se můžete objednat ke mne nebo k někomu jinému, ke kterému máte důvěru, aby vás naučil pracovat se svou psychikou... Držím palce a budu se těšit.

MD píše: 12. 3. 2012, 6.20

Dobrý den. Mojí kamarádce se zhruba před půl rokem oběsil táta. Stalo se mi něco podobného a ona si myslí, že jí mohu nějak pomoct. K psychologovi nechce, myslí si že jí to nepomůže. Z vlastní zkušenosti vím, že mě to moc pomohlo. Zkouším jí teď psychologa nahradit a začala jsem docela dobře. Ale potřebovala bych poradit, jak mám postupovat, čím jí pomoct. Děkuji vám za radu, M.

Odpověď: 16. 3. 2012, 9.41

Milá Md, můžeš vycházet ze své zkušenosti, můžeš si pohledat na internetu něco o krizové intervenci. Jen, prosím tě, nezapomínejte an jedna ani druhá, že jsi její kamarádka nikoliv terapeutka. A taky, že ty za ni její život/trápení neodžiješ, za to je zodpovědná jen ona sama - pomáhej ze svého vnitřního středu, tak tě ta podpora nevyčerpá. A nedělej práci za ni, jestli od tebe chce nějakou pomoc, at přesně řekne, co chce - a ty nemůžeš být její psycholog, můžeš být její důvěrnice, kamarádka - zní mi to vaše zadání nějak podivně... Více ti poradit nemohu mmj. nevím, co ji trápí konkrétně, jaké je její prožívání :) Přeji vám hezké kamarádství.

ssassazzu píše: 6. 3. 2012, 15.24

Dobrý den, občas se stane, že najdeme naši 2-letou dceru, jak matlá vlastní výkaly např. po podlaze, nebo jinde v pokoji. Už to udělala asi 4-5x v období posledních cca 2 měsíců. Přestože dostala velmi důrazně vynadáno a vysvětlovali jsme jí, že je to pro její zdraví nebezpečné, dělá to dál. Dcera je velmi vnímavá, od narození byla vývojem mírně napřed a připadá mi, že si tím vynucuje naši pozornost, kterou ale vyžaduje téměř nepřetržitě. Dceři se aktivně věnuji celý den, je velmi učenlivá a myslím, že velmi dobře chápe, že je to špatné. Dá se vydedukovat, proč takové věci dělá? Zda tím něco vyjadřuje, nebo je to skutečně jen její zvídavost? Děkuji Vám za radu, R.

Odpověď: 11. 3. 2012, 12.11

To skutečně nevím, i Vám doporučuji zajít, k dětskému psychologovi, jak s dcerou, tak sama... Také knihy z nakl. Portál by Vám mohly pomoci. Držím palce.

Lufunde píše: 5. 3. 2012, 20.53

Dobrý den, mám syna, ted v dubnu mu budou 4 roky a dcerku tři měsíce..Už si nevím rady se synovým chováním..Nejdřív musím napsat, že je hodně chytrý..od dvou let krásně mluví, uměl 350 anglických slov ( co nastoupil do školky už se o Aj nezajíma -vlastne vše co uměl už zapoměl), umí celou abecedu-velkou i malou, počítat do 20 a ted ho zajimají desítkové čísla..když se ho zeptám co je třeba tři a sedm tak odpoví třicetsedm..Když jsem sama s detma doma je hodnej,hraje si sám, pomáha mi při uklízení,chodíme plavat, bruslit na procházky ale ako náhle dojde táta domů (pracuje mimo domov a je třeba i 4 dny pryč ) nebo nějaká návšteva najednou se jeho chování změní..je drzý, odmíta poslouchat, detem rve z ruky hračku kterou si pujči..a když mu zakážu mu ji z ruky vyrvat tak bude u mně stát a milionkrát opakovat že to ted strašne chce a potřebuje i když před návštevou si té věci nikdy nevšímal...Takže místo poklábosení s navšetvou okřikuji syna...bohužel bez výsledku, a když mu plácnu na zadek, tak brečí..5 minut je klid a pak znova od začátku...toto chování má stejné od roka a popravdě mě už docela unavuje..Nechci aby jsme byli izolovaní od kamarádu, jeho kamarádu...řikali jsme si že je malý, vyroste z toho..ale dělá to pořád...s detma v jeho věku se potkáváme často, detí zná..Je to normální chování??Změní se to někdy??Kdy už se nebudu muset za jeho chování stydět?? Udělala jsme ve výchově chybu, že se takhle pořád chová??Děkuji za odpověd.Lufunde

Odpověď: 11. 3. 2012, 12.09

Milá L., skutečně doporučuji zajít, třeba i vícekrát, k dětskému psychologovi, jak se synem, tak sama... Také knihy z nakl. Portál by Vám mohly pomoci. Držím palce.

Nyny píše: 5. 3. 2012, 19.14

Dobrý den, chtěla bych poprosit o radu. Už tak rok zpátky jsem navštěvovala psycholožku, která moji psychiku dala jakž takž dohromady. Teď se mi ale vrací situace z té doby. Trpím migrénami, bohužel ze stresu. Migréna začne ve škole, přijdu domů a čeká mě matka, která do mě neustále rýpe, že mám zhubnout, že jsem tlustá, že jsem liná, blbá, že jsem zmetek, uznávám, že nejsem andílek, ale někdy to opravdu zabolí a zamrzí. Mám už třetí měsíc přítele, který moje tělo miluje a nechce abych se měnila, když jsem s ním, cítím se šŤastná, ale jakmile přijdu od něj domů je to zase to stejné. Hádky s matkou. Jsou dny kdy je to jako by se nic nedělo a pak přijde den, kdy do mě rýpe za každou blbost. Když jsem chodila k psycholožce, rýpala že si mám povídat s ní, ale když za ní přijdu tak řekne že nemá náladu si povídat, nebo když už jí nedejbože něco řeknu, je schopná si ze mě kvůli toho dělat legraci. Snižuje mi to sebevědomí a doma se necítím dobře. Přepadají mě záchvaty vzteku, pak pláče. Pak je zase období klidu, dva tři dny, někdy týden a je to zpátky. Kvůli sebemenšímu slovu které řeknu mě seřve, ječí, že ji můj názor nezajímá, že ji budu poslouchat dokud sem pod její střechou, pak zase prohlašuje že jí jsem jedno. Nevím kdo z nás dvou je větší psychopatka. Taky mě často trápí noční můry, ve kterých se s rodiči nebo někým blízkým hádám, probouzím se zpocená a prolíná se mi to do běžného života......chtěla bych poprosit o návrh řešení...nebo alespoň nějaké léky, nebo homeopatika, které by moji psychiku alespoň trochu uvolnily. Děkuji za odpověď. Monika

Odpověď: 11. 3. 2012, 12.07

Milá Nany, potřebujete vyřešit vztah s matkou, abyste její agresi nepřijímala do svého pole... a taky se odstěhovat...

Daverka píše: 5. 3. 2012, 18.25

Dobrý den, mám dost velký problém sama se sebou. Jsem rok rozvedená, mám dvě malé děti, manželství jsem ukončila já, protože se manžel nechoval hezky a navrch se mi naprosto hloupě povedlo zamilovat se do ženatého muže. Dnes se za to stydím a ten vztah jsem ukončila dřív, než začal. Měla jsem kamaráda, kterému jsem se svěřovala a po čase s ním i začala žít. Až doposud zní všehno dobře. Jenomže já mám bohužel tendence si věci kompenzovat alkoholem. Ne často a ne denně, ale jednou za čas, zato pořádně. Opravdu nevím, co s tím. Přítel mě odnaučil kupovat si alkohol pokaždé, když mám problém, ale sem tam vyrazím ještě s kamarádkama a vždyvcky se to zvrtne. Proto mě přítel nechce pouštět ven. Přítele miluji, i když..moje matka tvrdí, že jí zamilovaná nepřipadám. Je to asi tím, že má dceru z prvního manžekství, třináctiletou puberťačku, která dělá všechno proto, abysme se hádali. Bohužel mu už zničila i předchozí vztah s minulou přítelkyní. Bydlíme u mě v bytě, byla u nás každý druhý víkend, pak už to nešlo vydržet. Naschvály, dohady s mými dětmi, pořád nám říkala, že je nejlepší a my jsme nic. Nakonec k nám moc nejezdí. Jenomže chcceme stavět dům. Malou roubenku, po které toužíme oba. A já se bojím, že návštěvy dcery budou víc než časté. V poslední době se pořád hádáme a mě se přítel začal znechucovat. Přitom on je úžasný a nic nedělá špatně. Štve mě na něm, že moc nebere mého syna. Je to sice takový malý pětiletý mezek, ale je můj. Od školky, kde se znelíbil učitelce, protože byl divoký, nás poslali do psychologické poradny. Tam mi řekli, že bude mentálně retardovaný a to těžce a nebude se schopen o sebe postarat. Nevzdala jsem to a zašla na neurologii, k dětské doktorce a na kompletní psychologické vyšetření. Nakonec se ukázalo, že synek je normální a že paní, která mi tyhle věci řekla, vlastně nebyla ani psycholožka, ale nějaká pedagogická poradkyně. To jen proto, abych nastínila, proč na synka tak trpím. Jako každou mámu mě to zraňuje. Přítelovi vadí, že je synek neposedný. Jenomže je mu pět. Disciplínu má a já dělám vše proto, aby se rozvíjel. Na druhou stranu cítím výčitky protože vím, že sama nedokážu přijmout jeho dceru. Připadá mi, že ji maminka proti nám očkuje. A já nebyla příčinou rozchodu. V době, kdy jsme se poznali, už byli šest let od sebe. Maminka tehdy z rodiny odešla, přítel se staral sám. Později se domluvili, že maminka bude mít dceru přes týden, přítel víkendy. Teď bývá u babičky a dědečka, kteří ji dost rozmazlují. Takže když přijede k nám, stojí to za to. Nevím, co se se mnou děje. Měla bych být šťastná, ale nejsem. Dnes jsem náhodou zabrouzdala na internetu a dostala se k tématu, kolik by měl přítel přispívat na domácnost. Dává mi dva tisíce, nájem stojískoro devět. Sem tam nakoupí. Přítel mi přišel na to, co jsem četla a docela mi vyčinil. Pak mi vrazil do ruky peníze a já si připadala jako hyena. Vzbudilo to ve mě další pocit odcizení. Peníze jsem mu vrátila. Vím, že děti jsou moje a musím se o ně starat já. Je ale pravda, že mě dost mrzí jedna věc. Kdykoliv někam jedeme, on nás odveze. Ale veškeré výlohy platím já. A těch peněz také moc není.Pak si ale řeknu, že to vlastně není jeho problém a stydím se sama za sebe. Já vlastně nevím co chci a neumím definovat proč. Ráda bycvh přišla na to, jak najít nějakou cestu sama k sobě. Myslím, že jádro problému je ve mně samé, v tom jak se nenávidím a že neumím projevovat svoje potřeby a emoce a radši je v sobě dusím. A to právě odpadá, když se trochu napiju. Objednala jsem se ke kinezioložce, i když nevím, jestli mi to pomůže. Ráda bych k sobě našla cestu a nedávsala tak příklad dceři, která začíná být mojí kopií. Jsem nevyrovnaná a zralá pro psychoologa, a proto vlastně píšu:-( Myslíte, že mi můžete poradit jak začít? S přáním příjemného dne Veronika

Odpověď: 11. 3. 2012, 12.05

Milá Deverko, asi by bylo dobré, abyste pravidelně spolupracovala s psychoterapeutem,rovnala si myšlenky a pracovala s emocemi. Nemyslím, že jste tak špatná, jak si připadáte ;) (jste žena s dobrými úmysli, tak jste fajn :)) Ohledně peněz byste měli zajít k terapeutovi společně - nemám pocit, že to máte narovnané... Ohledně rodinných vztahů by vám mohly pomoci rodinné konstelace např.: http://www.kristalovacesta.cz/kristalovacesta/kristalovacesta.cz.html Držím palce.

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1