Online poradna

Psychologická online poradna – odpovídá psycholog, psychoterapeut

  • Dotazy můžete pokládat, pokud je okénko otevřeno, odpovědi naleznete do týdne rovněž zde. Poradna se uzavře po položení desátého dotazu v týdnu.
  • Po internetu poskytuji všeobecné informace. Při osobní konzultaci jsou informace k Vaší osobě zcela konkrétní.
  • Potřebujete-li dohovořit osobní konzultaci nebo online konzultaci s psychologem, kontaktujte mne.
  • Pokud si přejete odpověď mimo on-line poradnu, je třeba uhradit 120Kč na č.ú.: 2500034126/2010 .
  • Vše zde napsané bude zveřejněno.
  • Chcete-li ocenit fungování poradny, zasdílejte, některý článek/stránku z tohoto webu např. na Fb. Články naleznete zde.


Zapomenout

Skákal přes oves

Na zodpovězení čekají: Zoufalá, Myška, Kačka, Andrea, Amálie, Josef, Tereza, Ivan, Lucifer

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1

Dana píše: 26. 3. 2012, 15.59

Dobrý den, ráda bych znala Váš názor na svojí matku. Od dětství jsemm jí nikdy nevoněla, i když si myslím, že moc výchovných problému se mnou neměla.Vystudovala jsem VŠ, mám 1 dítě a jsem rozvedená. Ihned po svatbě se naše vztahy ještě přiostřily, když mě začala pomlouvat mezi přáteli a známými, že jí chci vystěhovat z jejího bytu, což jsem se vždy dozvídala oklikou, ona nidy na přímý dotaz, proč to děla, neodpověděla a šla se dívat z okna. Tak jsem omezila návštěvy u ní a následovaly pomluvy typu, že jsem feťačka, alkolička i ještě hrubšího zrna. Ráda se baví tím, že mě neustále zkouší, jak bych reagovala na nové životní skutečnosti, třeba že umře. Léta už tyto zkoušky znám a tak na ně ani nereaguji, což jí popouzí snad nejvíce. Trpělivě jsem to přecházela hodně dlouho (přes 20 let)s tím, že toho jednou nechá, ale ani to mi moc nepomohlo, protože prostřednictvím drbů a intriků pokračuje pořád stejně, hodně moc mi tímto taky ublížila, ale i to jí nechává v klidu, zato je pravda, že po tom všem už jí vůbec nevěřím. Ráda bych ještě dodala, že před cizími lidmi se chová jako lidumilná bábinka. Co mám dělat, na práškách bych nerada skončila, protože ty přeci nemohou změnit druhou osobu, která se ani nemá zájem změnit.

Odpověď: 29. 3. 2012, 7.19

Milá Dani, vaše pravá otázka je naznačena v závěru vašeho psaní - jak se mám vyrovnat s tím, že mě máma nemá ráda tak, jak bych si přála. Vyrovnat se s tím zpravidla zahrnuje kus cesty. Kus jste ušla statečně sama, nyní doporučuji spolupráci s psychoterapeutem. Obecně: je třeba přijmout realitu, uzdravit své zranění, její jednání nebrat osobně a jen ho pozorovat a střihnout pouto... Přeji vše dobré

APR píše: 26. 3. 2012, 13.26

Dobrý den, mám partnerský problém. S přítelem jsem tři roky, bydlíme spolu v jeho novém bytě 9 měsíců. Předtím jsme byli nejlepšími přáteli 8 let. Řešili jsme vše i partnerství. On byl do mě prý 2krát zamilovaný, já měla vždy partnera. Jiskra přeskočila až později. On neměl téměř žádný vztah, nemá zkušenosti a je tvrdohlavý a nepřizpůsobivý. Na začátku vztahu se styděl mě vzít za ruku, pohladit - i v soukromí. Postupně k tomu našel cestu, ale je to spíše jak láska z první třídy - pošťuchování, vymýšlení kravinek. Je to milé stále, ale není to proloženo opravdovým vážným citem, vyjádření lásky slovem, gestem. Jen dětské hry. Bohužel, ač ho miluju, nejsem v tomto vztahu šťastná. Nemyslím si, že požaduji moc. Když mu o tom povídám, rozčiluje se, že to zas a znovu probírám, ať mu nechám klid. Zkoušela jsem to nevytahovat a na nic nereagovat dva měsíce vkuse - nic. Jsem unavená. Sama jsem studovala psychologii, ale tohle je na mě moc. Jsme oba vysokoškoláci z úplných rodin a s hezkým vztahem k nim. Jen nám to spolu nějak nejde. Zkusila jsem od něj odjet, po jedné hádce. Jednou zavolal a pak usnul. Pak jsem utekla na tři dny ke kamarádce - jen jsme na sebe řvali do telefonu, ale on nepřijel. Mám pocit, že mu na mě nezáleží, ale on tvrdí opak. Pramení to vše snad z té nezkušenosti? Nebo je vina u mě? Prosím o radu. Díky.

Odpověď: 29. 3. 2012, 7.13

Milá APR, z psaní jsem nepochopila, proč jste rozchod nedotáhli - jak vás tedy dostal zpět. Máte pravdu, ve vztahu, když jste unavená, je to signál toho, že vám to spolu moc nejde. Vám nestačí to, co vám nabízí a nevypadá to, že by byla možná změna. On pro vás prostě nemá to, co potřebujete. Není třeba hledat viníků, jen to zkonstatovat a popřát si svobodu... Vím, že je těžké udělat takové rozhodnutí, když se máte rádi, ale přát jeden druhému štěstí, je také součástí lásky. Držím palce.

Ája píše: 26. 3. 2012, 13.08

Dobrý den, procházím složitou životní situací.... Po 8 letech se znovuobjevil otec mé dcery a navázali spolu pěkný vztah... Bohužel jsme spolu navázali vztah i my dva - problém je v tom, že je ženatý.. Ač jsme si oba vědomi, že to není v pořádku, stále nás k sobě něco přitahuje a čas od času "zhřešíme"... Myslím, že jsme si oba vědomi, že tudy cesta nevede, jenže se z toho nedokážeme vymanit. Teď mi "partner" opět napsal, že s tím chce definitivně skončit... Už jsme to ale párkrát takto zkoušeli a nakonec se to po čase zase zlomilo... Je mi, jako bych stále dokola prožívala rozchody a návraty... Jak se z toho ale mám dostat,když ho mám stále moc ráda? Jak mám na něj zapomenout, když se s ním potkávám přes dceru ( nemluvě o tom, že je mu malá hrozně podobná... ). Připadám si jako v kruhu... už se to tak táhne čtvrtý rok... Zpočátku to vypadalo, že k rozvodu opravdu dojde, ale jeho žena přišla o práci, pak onemocněla...tak s ní zůstal. Mají spolu společné dítě. Je mi jasné, že už se rozvádět zřejmě nebude...přesto se s tím nedokážu srovnat... Možná proto, že se ta "naděje" vleče už tak dlouho...a že i on sám v tom není jednoznačný. Prosím poraďte mi, co můžu udělat proto, abych se s tím srovnala a zase nalezla klid a mír ve svém srdci. Děkuji.

Odpověď: 29. 3. 2012, 7.03

Milá Ájo, situace skutečně nelehká. Zapomenout nelze. Máte pravdu - nejednaznočností a nadějí vytváří partner pružinu, na které vás drží. Sama uvidte tu pružinu a rozhodněte se, že tak to nechcete a chcete svou erotickou lásku přetransformovat v lásku kamarádskou. To skutečně lze a tím se stanete svobodná. Netvrdím, že je to snadné. Lásku v sobě ponecháte a popřejete ze srdce druhému jinou ženu... a sobě svobodu, samostatnost a třeba i jiného partnera. Držím palce.

jajinka píše: 26. 3. 2012, 9.37

Milá poradno, mám takový velký problém, můj manžel mě podvádí s mojí kamarádkou, já jsem něvěru odhalila, a manžel se mi přiznal, napsal mi že mě i syna má rád , a že nas nechce opustit. Ale nedokáže vztah s mojí kamarádkou ukončit, jezdíme dokonce na společné výlety a můj manžel chodí hrát tenis s jejím manželem. Její manžel ten nic netuší. Je to pro mě hrozná situace nevím co mám dělat já manžela miluji a opustit ho nechci , ale milenku mu také trpět nechci. nevím jak z toho trojůhelníku ven

Odpověď: 27. 3. 2012, 20.47

Milá Jájinko, takřka čtyřúhelník. Důležité je, že se všichni máte rádi, a že máte s manželem stejný vkus ;). Snad vás trochu odlehčení nezranilo. Důležité, krom uvedeného je, abyste se všichni cítili dobře. Mluvila jste o tom s kamarádkou? Co navrhuje? Jste statečná, že jste zjištěná fakta nesdílela s jejím manželem. Považuji to v tuto chvíli za seriozní, ale s kamarádkou by se to probrat mělo. A pokud nebude mít pocit, že je třeba do vztahů uvést trochu jiný řád než je nyní, pak ji řekněte, že považujete tedy za férové situaci otevřít i jejímu manželovi. Totéže navrhněte i svému manželovi... Když otevřené vztahy, tak se vším všudy... Jáji, nezapomente, že nevím, co vašeho manžela vede k takovému jednání... a jak by reagoval, kdyby měl pocit, že o vás může přijít... To by bylo spíše na osobní konzultaci s vámi a manželem. Přeji vše dobré a držím palce.

Veu píše: 26. 3. 2012, 9.31

Dobrý den, potřebovala bych radu. Jsem už ze své situace zoufalá. Pracuji v zemědělství a k tomu dálkově studuji vyšší školu, je to dost nápor, jsem přepracovaná, tři měsíce jsme neměli v práci volno a další dva nás čekají. Doma mám samé nezaměstnané ( matka, bratr, přítel ), a tak se musím hodně otáček, abych rodinu uživila. V důsledku zkoušek ve škole a neustálé práci jsem nyní strašně vznětlivá, skoro bych byla schopna "vraždit". Členům rodiny se do práce nechce, matka je těžce závislá na internetu, bratr požívá velké množství alkoholu, přítel mi neustále vyčítá, že jsem z práce unavená, v práci mě neustále shazují ( nutno podotknout, že už jsou to lidé předdůchodového věku ), máma doma nic neudělá a v podstatě na mě závisí výchova malé sestry ( 5 let ) a k tomu mě čekají dlaší zkoušky. Nějak už to nezvládám a při každé sebemenší reakci "vyletím". Chci se tedy zeptat, než zajdu k lékaři, jestli se to dá zmírnit nějakými léky. Protože odstěhování od rodiny bohužel nepřichází v úvahu, ale v blázinci taky skončit nemohu. Děkuji

Odpověď: 27. 3. 2012, 20.36

Milá Veru, to je teda "porce" na jednu křehkou dívku... To, že to nezvládáte, se nedivím. Řvala bych taky. Spoluzodpovědnost, kterou cítíte vy, cítí ještě někdo z té povedené partičky? Kdyby každej alespon cítil zodpovědnost za sebe... Mno, nevím, jestli vaše rozhodnutí se neodstěhovat, není sebezničující. Jste si jistá tím, že vám funguje pud sebezáchovy? Já úplně ne. Antidepresíva vám mohou trošku pomoci, ale něco je našišato... Kdybyste si chtěla urovnat možnosti, ozvěte se, telefonicky je spolu můžeme probrat (zavolám vám...) Držím palce.

Lenka píše: 25. 3. 2012, 22.33

Dobrý den, mám takový plíživý problém... Je mně 45 let a podle všeho jsem už v přechodu. Nemám žádné problémy typu - návaly, pocení, bušení srdce, jen se prostě přestala dostavovat menstruace...velmi mě to zaskočilo, o to víc, že jsme s manželem před dvěma lety uvažovali, že si ke dvěma starším dětem pořídíme ještě mimi..Tehdy jsem obešla všechny lékaře, byla jsem v pořádku, jen jsem pak prostě nenašla odvahu. Byla jsem srab, ani jsme to nezkusili. A teď, když už to nejde, mě to neskonale mrzí a trápí. Něco mi chybí, je to jako bych o něco přišla. Čtu si o starších matkách, o pozdním těhotenství, atd. Vím, že bych se tomu neměla podvolovat, ale pořád na to myslím. Mohla jsem být doma s děťátkem, nemusela jsem být v práci...vÍm, že se s tím musím vyrovnat sama, ale je to těžké, plíživé.. Děkuji za odpověď.

Odpověď: 27. 3. 2012, 20.26

Milá Leni, předpokládám, že jste tentokrát vynechání menstruace konzultovala s lékařem, pokud ne, doporučuji. Máte pravdu, někdy přijmout to, co nelze změnit, je bolestné...Nechte ten smutek projít a odejít. Snadněji se taková zkušenost přijme, když ji nějak zužitkujeme. Můžete si slíbit, že když příště budete mít chut udělat něco ze srdce, tak se nebudete bát. Můžete se přihlásit o pěstounství... Přeji vše dobré.

Zoe píše: 19. 3. 2012, 19.19

Dobrý den , mám kamarádku která v blízké době omdlela z neznámých důvodu v šalině. Dostala otřes mozku a nyní říká že jsi nepamatuje věci od začátku roku. Všichni jsme jsi mysleli že se jí ta paměť navrátí ,ale ona neustále tvrdí že jsi nic nepamatuje a že dokonce jsi nepamatuje věci které se nyní učí.Mě to přijde opravdu zvláštní a dokonce nemožné po uraze má už asi měsíc.V dřívějších na tom psychicky také nejlépe nebyla. Mohla bych se zeptat zda její paměť je příčinou psychickou ? Děkuji

Odpověď: 22. 3. 2012, 20.20

Milá Zou, je hezké, že se staráš o kamarádku. Jen nechápu, že to neřeší někdo jiný jinak. Prosím tě, zkus na někoho apelovat, aby tomu věnoval pozornost a šla na neurologii a jiná vyšetření. http://www.pcp.lf3.cuni.cz/pcpout/preiss.htm - tento člověk se věnuje kognitivním funkcím psychiky a jejich precizní diagnóze. Ten kontakt se může hodit, ale měla by nejprve projít přesným vyšetřením neurologickým na všechny možné nemoci ... Jsi prima :).

Jana píše: 19. 3. 2012, 18.19

Dobrý den, chtěla bych pomoci s manželovou nevěrou, zjisťila jsem to minulý týden, přiznal se ale myslím že mi neřekl všechno, teď jsem hrozně podezřívavá, máme spolu dvě děti a hrozně to bolí, jestli spolu spali jednou nebo stokrát ale spali a nevím co mám dělat, chtěla bych mu odpustit,ale je to hrozně těžké, mám to pořád před očima. Nevím jak dál postupovat??

Odpověď: 22. 3. 2012, 20.14

Milá Jano, vy si volíte myšlenky. Vy se rozhodujete, zda budete podezřívat. Ano, přijměte jako fakt, že manžel s tou ženou něco měl a víc vědět nechcete, protože kvalitu vašeho manželství to nevyřeší. Jestli se budete utápět ve fantaziích a pod. pak svůj stav budete zhoršovat, jestli se budete dívat na sebe jako na obět a na manžela jako na hříšníka, pak manželství zabijete. Ano, tato situace vás zabolela u srdce, tak si srdce pohladte a uzdravte - můžete se objednat i na léčebnou meditaci. Důležité je to, co máte spolu vy dva. (mmj. jste nenapsala, jak se manžel staví k vám a manželství) Přeji vše dobré.

Pavel píše: 19. 3. 2012, 16.28

Dobrý den, bohužel se nám doma objevil velmi nepříjemný problém. Zjistili jsme, že náš 11ti letý syn nám vzal doma 2000 Kč. Po půlhodinovém rozhovoru s ním, bez jakékoliv facky, se nám k tomu přiznal. Proč to udělal nám však nebyl schopen vysvětlit. Domníváme se, že se tak stalo kvůli tomu, že od malička měl v podstatě skoro všechno co chtěl. Naše současná situacec nám však nedovoluje toto mu poskytovat a tak se domníváme, že to řešil "po svém". Nevím, jak s ním dále pokračovat, abychom neudělali nějakou další chybu a abychom podbným dalším případům zabránili. Děkuji

Odpověď: 22. 3. 2012, 20.07

Milý Pavle, ano - příčinu, kterou tušíte, je pravděpodobná (nikoliv jediná možná). Průběžně s dětmi mluvte o tom, jak fungují peníze - kde se v domácnosti berou, jak se s nimi nakládá a že je přirozené, že nemůžeme mít všechno... že to tak je a je to tak přirozené a že něco mají lidé kolem, neznamená, že já to musím mít taky - podívejte se třeba společně na Homolkovi, nebo na Zítra to roztočíme, drahoušku - jak je to vlastně vtipné a ubohé, když napodobujeme ostatní... i když dřív to byla pračka a ted je to mobil nebo něco jiného... Taky ho učit pracovat - odpracovat si peníze... Mluvte o tom, že vy taky nemáte vše... a netrápí vás to... Držím palce.

macek píše: 19. 3. 2012, 14.51

Dobrý den,chěla bych pomoci při řešení problému.Mám 7 letou neteř.Je velmi zaostalá proti svým vrstevníkům a protože jsem si ji pro její velmi milou povahu oblíbila,trávím s ní velmi času.Učím ji mluvit a ukazovatcokoli co ji rozvíjí.Bydlí s rodičim kousek od mého domu a chodí ke mě.Její rodiče jsou invalidní důchodci a celý den sledují TV.Bohužel její rodiče to cítí jako příkoří a začali se na ni zlobit. Když se jich zeptát tak to nepřiznají a tvrdí mi,že jim to nevadí,ale opak je pravdou.Nevím jak se k tomu postavit,abychom mohli trávit společný čas aniž by ji potom doma vyčítali moji společnost.Má v hlavě potom dokonalý maglajz. Děkuji

Odpověď: 22. 3. 2012, 20.00

Milá M., ocenuji vaši snahu a péči, kterou ji věnujete. Jestli tomu dobře rozumím, tak máme na výběr: s neteří se stýkat a nechat volně plynout chování jejích rodičů, kteří otevřeně s návštěvami souhlasí (zaplat pánbůh za ty dary - to myslím vážně) a nebo návštěvy ukončit, přestože neteř je s vámi ráda. Takže volím variantu č.1. Pokud by neteř nechtěla, bylo by to jiné. Vy vyjadřujte úctu a respekt k jejím rodičům - upřímně, právě proto, aby cítila co nejvíce bezpečí ve vztazích mezi dospělými.

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1