Online poradna

Psychologická online poradna – odpovídá psycholog, psychoterapeut

  • Dotazy můžete pokládat, pokud je okénko otevřeno, odpovědi naleznete do týdne rovněž zde. Poradna se uzavře po položení desátého dotazu v týdnu.
  • Po internetu poskytuji všeobecné informace. Při osobní konzultaci jsou informace k Vaší osobě zcela konkrétní.
  • Potřebujete-li dohovořit osobní konzultaci nebo online konzultaci s psychologem, kontaktujte mne.
  • Pokud si přejete odpověď mimo on-line poradnu, je třeba uhradit 120Kč na č.ú.: 2500034126/2010 .
  • Vše zde napsané bude zveřejněno.
  • Chcete-li ocenit fungování poradny, zasdílejte, některý článek/stránku z tohoto webu např. na Fb. Články naleznete zde.


Zapomenout

Skákal přes oves

Na zodpovězení čekají: Zoufalá, Myška, Kačka, Andrea, Amálie

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1

karolina píše: 3. 7. 2012, 16.37

Dobrý den,prosím o radu.Prožívám jedno z nehorších období,moje maminka má nádor.Byla jí nabídnuta udržovací chemoterapie.Tu mamča podstoupila jednou ,ale bylo jí tak špatně ,že další odmítla .Musela být hospitalizovaná kvůli dehydrataci.Když jsem ji vezla do nemocnice .tak mi řekla ,že chce nadstandartní pokoj ,abych tam mohla být celou dobu s ní.Vysvětlila jsem jí ,že tam nemohu být 24hod.(mám malé dítě ,psa ,manžel chodí do práce),že tam za ní budu deně docházet.Nejhorší ,že v podstatě odmítala každou pomoc.Chci ji pomoc doma uklidit (tak to nechce).Staví se ke své nemoci tak ,že kdyby nikdy na plicní oddělení nepřišla tak to bylo jako dřív.Pořád opakuje jak je jí to líto,když jsem odcházela z nemocnice ,tak mi pořád říkala ať jí tam nenechávám.Dnes jsem za ní byla a je natom trochu lépe ,protože se ji ulevilo .Začíná mít chuˇk jídlu a hlavně pije.Jak jí mám pomoci a nezbláznit se z toho?Jsme čtyři dcery a začíname mít konflikty i mezi sebou.Jelikož nechodím do práce ,tak 90% starostí je na mě (vožení k lékaři, komunikace s lékařem atd.)Chci být mamince nablízku ,ale už nevím jak.Jedna z mých sester mě všude pomlouvá,(že se dělám strašně chytrou).To mě od ní tedy mrzí ,protože nejenom že vozím mamču všude já ,ale i organizačně to řeším já.V krizovích situacích se snažím ve své rodině každému pomoc a nejenom o pomoci mluvit jak to dělají ostatní v naší rodině.Jak mám jednat se sestrou?Když si sní budu chtít promluvit ,tak vím že se sní mluvit rozumě nedá ,neposlouchá co říkají ostatní.Jak mám pomoci mámě která má paniku ze smrti ,ale nemluvíme o tom .Psychologa odmítá ,že to zvládne sama.Jak mám v této situaci pečovat o sebe.Děkuji Karolina

Odpověď: 10. 7. 2012, 17.33

Milá Karli, situace nelehká - jste statečná. Možná byste si mohla dopřát psychologa vy. To víte, že by bylo dobré, abyste si jako sourozenci poskytli psychickou podporu... Mluvili o svých vlastních obavách, pocitech... A jak máte pečovat o sebe? Když budete cítit, že potřebujete čas pro sebe na regeneraci, pak to okolí oznamte a vemte si ho... skutečně je to nutné... To, že v Čechách je smrt tabu, to situaci nezjednodušuje a v tuto chvíli je asi třeba mámino rozhodnutí respektovat a nemluvit... (i když, zkusit otázku, větu... bych viděla jako možné..., někdy mají větší paniku členové rodiny než umírající...) Držím palce...

Marion píše: 3. 7. 2012, 14.06

Dobrý den.Před několika měsíci jsem se nervově zhroutila z dlouhodobého stresu ve vztahu,který jsem ukončila.Přítel je manipulátor,který zcela ovládal mé myšlení,jednání,na moji nespokojenost odpovídal umlčením,rozhodoval,kdy budeme něco řešit a stále hlídal mé nálady.Takže jsme se k řešení nedostali,ale zato se hromadili problémy z nevhodného chování a komunikace.Byla jsem stále ve stresu,objevilo se u mě mnoho zdravotních problémů.Také jsem potratila.Nyní jsem 5měsiců na kontrolce,jemu jsem zdůraznila,že končím,a to i s komunikací.On mě celou dobu nerespektuje,vstupuje do mého života dál dopisy a sms podle svých vlastních pravidel.Dlouho jsem na to nereagovala,dělal to dál,když jsem se ozvala a znovu zdůraznila,že nestojím o jeho poštu,začal si diktovat pravidla za jakých s ním budu komunikovat.Celý vztah i teď nerespektuje moje přání a požadavky,mou nespokojenost i zdravotní stav.Je to dost tvrdý manipulátor,který své jednání kryje pod maskou vzorného křesťana.Chce mě touto násilnou formou donutit s ním mluvit a odpustit mu.Prý nejsme před Bohem usmířeni a tím si ospravedlňuje své chování.Takže místo abych se uzdravovala,můj stav se horší,nemůžu se vrátit do práce a hrozí mi vyhazov.Co si myslíte o takovém člověku a jaké kroky bych měla uskutečnit?Děkuji.

Odpověď: 10. 7. 2012, 17.23

Milá Marion, je třeba, abyste vy aktivovala svoji sílu, vypořádala se s pouty, s pocity viny nedostatečnou vlastní ochranou... opravila útoky, které jste přijala... - to mám na mysli na emoční úrovni... na právní úrovni zvažte: http://cs.wikipedia.org/wiki/Stalking Pokud budete chtít pomoci s uspořádáním psychiky, můžete se na mne obrátit... i léčebné meditace by vám byly ku prospěchu...

Simona píše: 3. 7. 2012, 8.32

Dobrý den Radano, vážím si Vašich cenných rad a potřebovala bych též poradit. Jsem 14 let vdaná,je mi 44 a mám kromě 2 dospělých synů z 1.manželství s nynějsím manželem další 3 děti. Máme krizi, manžel mě přehlíží, stále více se odcizujeme, netrávíme společně čas, pokud si o tom promluvíme, je to nějakou dobu lepší, ale pak to sklouzne stejně do zajetého stereotypu. Vrátila jsem se po MD do práce, manžel v domácnosti fyzicky pomáhá, ale spíš mi chybí společné hezké chvíle. V sexu měl manžel problémy, takže ho velmi omezil,(k lékaři nechce, prý to není problém) tak 1x měsíčně, nějak jsem si zvykla, i jsem tak unavená, že mi to ani nevadí. Ale mám pocit vyhoření a sebevědomí na nule. Teď mě kamarádka navrhla, abych s ní šla studovat vysokou školu dálkově. Mě by to lákalo - jako "nakopnutí" do budoucna, že zaměstnám mozek něčím užitečnějším, než je přemýšlení o tom, jak se manžel chová, či nechová. On by víkend děti pohlídal, v tom není problém. Myslíte, že vlastní studium je dobrá terapie pro krizi v manželství? Instinktivně bych to viděla jako dobrý nápad, ale zase se bojím, že jen ke stávajícím problémům přidám další. Děkuji moc za Váš čas.

Odpověď: 10. 7. 2012, 17.16

Milá Simi, Prožíváte nejen manželskou krizi, ale i krizi osobní. Potřebujete skutečně dělat něco pro sebe... Vy cítíte, že studium by pro Vás bylo přínosem, pak se do toho tedy pusťte. Manželská krize zahrnuje dvě osoby a společný prostor mezi nimi. Vy tedy můžete řešit sebe. Na péči o společný prostor je třeba nejlépe dvou - jeden to nemůže utáhnout - to ho pouze vyčerpá... Když se zmeníte vy, když si dovolíte vykvést... uvisíme, co to udělá... obvykle dojde k různým změnám... skoro samo :) (jen se jim člověk nesmí bránit). Držím palce.

scherka píše: 3. 7. 2012, 8.07

Dobrý den Paní doktorko, budu se snažit svůj problém vypsat co možná nejkratší, ale musím uvádět spoustu detailů, které považuji za důležité. Mě i mému manželovi je 41 let. Dceři je 19, byla vymodlené dítě, po porodu byla kříšená, byla přidušená, z porodnice jsme se kvůli různým komplikacím dostaly téměř po měsíci. Jako dítě byla kontrolovaná (ledviny, srdce, močové cesty) a byla hyperaktivní, ale veselé dítě. Od první třídy bylo jasné, že je chytrá. Také chodila na piáno, což ji bavilo. S mužem jsme oddáni v kostele, ale chodili jsme do kostela max. vánocích, takže asi jako většina populace, věříme v něco a doufáme v Boha. Dcera chodila na osmileté gymnázium, kde měla ve třídě asi 4 děti ze silně věřících rodin a ty ji přivedli do kostela. Měli tam pro děti a mládež spoustu aktivit. Mají tam kněze v našich letech, bývalý horolezec a kdo ví co ještě, takže se pořádali puťáky, tábory, výlety i do zahraničí a dceři se to samozřejmě líbilo. My jsme byly rádi, že je spokojená a umožňovali jí to i proto, že to bylo finančně dostupné. V jejich cca 14 letech přišel první příkaz (zákaz), chtěla ukončit docházku do lidovky, to jsem odmítala a trvala jsem na tom, že nebude utíkat od nedokončené práce. Poslechla a časem mi dala za pravdu. Když před dvěma roky v LŠ absolvovala, začala chodit do kostela každý den a to nejen na mše. Vůbec se nechodí bavit jako jiní mladí (i ti co s ní chodí do kostela, chodí na disko, zábavu...), čte jen knížky o svatých. Nesčetněkrát jsem ji posílala, ať někam jde a proč si nepřečte to či ono, že je tolik krásných knížek - marnost nad marnost. Letos odmaturovala s vyznamenáním. Vybraly jsme 4 VŠ, vzali ji v Olomouci. Asi pře třemi týdny nám zdělila, že nechce studovat, že za dva roky (v jednadvaceti) vstoupí do kláštera k Bosým karmelitkám. To je jeden z nejpřísnějších řádů - nesmějí opustit zdi kláštera, ale příbuzní je můžou navštívit. Prý to má v plánu asi 4 roky, ale bála se nám to říct. Jsme zoufalí, řekli jsme ji, ať si dělá co chce, že nemusí studovat, nemusí se vdávat a mít děti, prostě nic, jen ať neudělá takovou hloupost, ale asi je přesvědčená o svém. myslíme si, že je prostě zfanatizovaná i když nejde o sektu. Kněz nám řekl (měli jsme společnou debatu i s dcerou), že on by do toho teda nešel, ale že když tam chce, tak, že jsme sobci, když ji to nechceme dopřát.Prozatím jsme dceru přesvědčily, ať studuje alespoň dálkově. Ale ona pokračuje v pláne jít TAM. Jako podmínku jí dali, že má zkusit žít a starat se sama o sebe rok, ať si zkusí normální život a pak se uvidí. Takže si hledá práci co nejdál, ale stále směřuje na Brno, což je kousek od Dačic, kde je ten klášter. Sama mám RS, takže jsem na antidepresivech asi 8 let, manžel taky neni zrovna silný jedinec. Vím, že by to bylo asi na dlouhé sezení, či psaní, ale byla bych Vám vděčná za radu, na jakou pomoc se máme obrátit. Osobně si myslí, že by jsme psychologa potřebovali všichni, ale nevím jakého. Snad jsem napsala vše co jsem považovala za důležité a s nadějí budu čekat na odpověď. Děkuji

Odpověď: 9. 7. 2012, 8.36

Milá Schreko, děkuji za podrobné rozepsání příběhu... Jen ted tak úplně nevím, o jako pomoc žádáte - kam se máte obrátit - v jakém smyslu...? Pravda je, že dcera má právo samostatně rozhodovat o tom, co se svým životem udělá. Vy ji můžete říci svůj názor i jak to na vás působí i to, že vám bude chybět... Je třeba přát ji štěstí v životě tak, jak si ho vybere... Pro vás i pro manžela je to výzva obrátit pozornost zas více k sobě, i k sobě navzájem... vidět na životě to hezké a nepropadat zoufalství... Pochopit volbu dcery a přát ji ji... Držím palce.

David píše: 2. 7. 2012, 11.02

Dobrý den, Mám problém že se z ničeho nic bez důvodu začnu dusit a někdy až zvracet.Dříve mi pomáhalo se napít ale později už ne teď mi pomáhá něčím zajíst např.oříšky nebo sušenky prostě věci co můžu nosit u sebe myslím si že je to psychicý problém protože například když se bavím apod. tak si na to vůbec nevzpomenu.Docela mě to obtěžuje ale zatím sem se nikomu nesvěřil prosím o rady jak postupovat dál díky :)

Odpověď: 9. 7. 2012, 8.26

Milý Davide, půso bí to skutečně psychosomaticky. Takto na dálku to není k řešení. Pokud si stojíte za bližší pozornost, pak se objednejte k člověku, kterému budete věřit, že s ním chcete spolupracovat na své psychice... asi budete muset mluvit o sobě více... a pak se učit, jak na sobě pracovat...

Ivana píše: 1. 7. 2012, 23.58

Dobrý večer, děkuji Vám za Vaši radu! Máte pravdu. Zkoušela jsem s rodiči několikrát ještě promluvit. Mamky si moc vážím,uznala,že mám pravdu a i věk rozhodovat se podle sebe. Sice si mojí budoucnost představovala jinak,ale jako správná milující matka mě pochopila a je ochotná mi pomoct a bránit mě. Sem jí za to vděčná. Ale asi bude lepší jít ,,do svého,,. Přítel se ptá a shání a je ochoten vzít jakoukoliv práci, tak jen doufáme,že už nějaká konečně vyjde. Pokoušela sem se i sblížit s tátou, včera už to vypadalo nadějně,ale dnes je to tam kde bylo... :( Sice pochopil,že si dítě ponechám,ale ohodnotil to jako naprostým zkažením života místo toho,aby se radoval,že sme zdraví a pokud udán svého přítele jako otce a i nadále s ním budu chtít být,že sem pro něj přestala existovat. Prý mě pak už živit nehodlá a chce po mě, abych vztah s přítelem ukončila a našla si jiného,což nechci,miluju ho! Nechci ale ztratit tátu,prý proč mu to dělám zrovna já,když mě má nejradši a sem mu podobná... Proč mi to dělá a takhle citově vydírá,když ví co pro mě znamená... ? Už od malička sem totiž ho měla moc ráda a trpěla komplexem,že on mě ne. Proto sem se všemožně snažila na sebe nějak upozornit, v období puberty ne zrovna šťastně, ale ostudu sem našim nikdy nedělala. Teprve nedávno se mi po dlouhém snažení povedlo s ním konečně mít vztah otce a dcery po kterém sem strašně toužila a teď mě ničí to co se děje... takhle to zničit... Přitom mi plno lidí říká,že můj přítel,je celý můj táta tak by měl přece spíš pyšnej,že je můj vzor a ne nesnášet toho,koho sem si vybrala... Už opravdu nevím co mám dělat...:( Prosím poraďte... Moc děkuji... Pocházím z Dačic ( jižní Čechy ) i přítel. Teď ale bydlím v nedaleké vesničce u rodičů.

Odpověď: 3. 7. 2012, 19.28

Milá Ivi, díky za info - napsala jsem vše důležité v minulé odpovědi... táta hrotí to, že pro něj přestaneš existovat... ale má pravdu v tom, že jako dospělá s dospělým, se musíte o sebe postarat - to je volba dospělosti... Věřím, že dospělá dcera, cestu s tátou najde... Držím palce v nalezení práce a bydlení... Nebojte se stěhování za prací...

bejbi píše: 1. 7. 2012, 20.55

dobry den muzu se zeptat kolik stoji na ridicky prulaz skupiny b psychotest a jesli je to tesky udelat dekuju

Odpověď: 3. 7. 2012, 19.20

tyto testy nedělám...

Nikol píše: 26. 6. 2012, 12.49

Dobrý den, řeším problém s mým přítelem. Jsme už spolu dva roky, všechno klapalo a já jsem byla opravdu šťastná. Jenže teď se vyskytly problémy(u něj doma, také má problémy ve škole a celkově). Nechce se mi svěřovat, ztratil ke mně důvěru a já nevím, co dělat. Nechce mě vidět, neodepisuje mi, nezvedá mi telefony. Když jsem s ním mluvila, byl jako tělo bez duše, nechtěl mě ani obejmout, měl utrápený výraz. Ničí mně, když ho takhle vidím, nechce si nechat pomoct, dusí to v sobě. Nechci o něj přijít, ale nevím jak ho vrátit zpátky, jako by se v něm něco zvrtlo:(

Odpověď: 1. 7. 2012, 8.41

Milá Nikol, když nás někdo někde nějak nechce, prostě to respektujte... dopřejte mu, co potřebujte... vybírá si to, chce to, proto je třeba to respektovat... I to je potřebné umění...

terezka píše: 26. 6. 2012, 9.16

dobrý den, mám dospělou dceru 27let,má dvě děti,je s nimi 6let na mateřské dovolené.Její manžel je dost pracovně vytížený.Mají starý domek na vesnici,chtěli by přistavět,ale není čas ani peníze.Odmítla jsem jí půjčku.Není dobrá doba.Myslím ale,že jsme jim s mým druhým manželem trochu pomohli,i finančně,děti si občas rádi bereme.Ona však vše bere jen jednostranně,vidí jen sebe a svoji rodinu,není na tom zřejmě psychicky dost dobře.Pokud jsem já potřebovala podporu,odbyla mě.Pomohli jsme nejvíce,ale jsme nakonec asi nejhorší.Prosím Vás,kde je hranice pomoci?Jak by se k sobě měla chovat matka s dospělou dcerou,aby vztahy dobře fungovaly?děkuji za Vaši odpověď.

Odpověď: 1. 7. 2012, 8.38

MIlá Terezko, i vám bych přála, abyste si spíše dopřála osobní konzultaci u psychologa, psychoterapeuta... přecijen to bude osobnější, lépe to prožijete... obecně se od mámy očekává, že bude chápavá a podporující, to ale neznamená, že se bude starat o dospělé dítě - tím, že jste ji odepřela půjčku, jste ji konfrontovala s dospělostí - k dospělosti patří samostatnost na všech úrovních... pokud se dcera zlobí, že něco nedostala, pak se zlobí jako malé děcko... pokud rodič dává dospělému dítěti, je to z jeho laskavosti, nikov povinosti... Takže nyní můžete jako moudrá maminka pochopit, že se dcera zlobí... :) Lásku jste ji neodepřela - a to je v pořádku... Přeji vše dobré a nálepku nepřijímejte...

Michael píše: 26. 6. 2012, 8.59

Dobrý den,potřeboval bych poradit,mám velké problémy se "ztrátou" paměti. Vypadá to asi tak ,že si nepamatuji časy datumy atd.,pak také krátkodobé věci.Stejný problém má i má matka a měl ho i její otec,co si nepamatuje nahrazuje "svou"pravdou. Vzhledem k tomu že podnikám mi to dělá opravdu velké problémy,samozřejmě i v soukromém životě,naštěstí mám trpělivou manželku,která mé "lži"drží na uzdě.Mé okolí to bere s humorem,ale mě to začíná přinášet krom jiného i finanční ztráty+samozřejmě nedobrý psychycký stav.Je mi 33let a je to čím dál horší,nevím co s tím.Děkuji Michael

Odpověď: 1. 7. 2012, 8.28

Milý Michaeli, doporučuji biofeedback a objednat se http://www.pcp.lf3.cuni.cz/pcpout/preiss.htm držím palce a konejte...

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1