Online poradna

Psychologická online poradna – odpovídá psycholog, psychoterapeut

  • Dotazy můžete pokládat, pokud je okénko otevřeno, odpovědi naleznete do týdne rovněž zde. Poradna se uzavře po položení desátého dotazu v týdnu.
  • Po internetu poskytuji všeobecné informace. Při osobní konzultaci jsou informace k Vaší osobě zcela konkrétní.
  • Potřebujete-li dohovořit osobní konzultaci nebo online konzultaci s psychologem, kontaktujte mne.
  • Pokud si přejete odpověď mimo on-line poradnu, je třeba uhradit 120Kč na č.ú.: 2500034126/2010 .
  • Vše zde napsané bude zveřejněno.
  • Chcete-li ocenit fungování poradny, zasdílejte, některý článek/stránku z tohoto webu např. na Fb. Články naleznete zde.


Zapomenout

Skákal přes oves

Na zodpovězení čekají: Zoufalá, Myška, Kačka, Andrea, Amálie, Josef, Tereza, Ivan, Lucifer

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1

Michaele píše: 9. 8. 2012, 14.44

Dobrý den, už skoro rok mám přítele, je o rok mladší a myslím, že v tom je ten hlavní problém. Je mi 18 a cítím se už dospělá, mám před maturitou a nezajímají mě dětinské věci co dělá můj přítel. Záleží mi na něm a miluju ho, ale nevím jestli tenhle vztah má cenu. Myslíte si, že "dospěje"? nebo mám ten vztah prostě vypustit a najít si někoho staršího? Děkuji moc za odpověď.

Odpověď: 10. 8. 2012, 10.54

Milá Míšo, důležité je, zda tě ten vztah naplňuje, zda máte společné cíle od trávení volného času, zda tě baví si s ním povídat, zda si ho vážíš... Přeji vše dobré.

miska87 píše: 9. 8. 2012, 9.19

Dobrý den, jsem těhotná, už jsem v půlce těhotenství a začaly se mi do hlavy vtírat hnusné myšlenky, a to konkretně, že když budu s miminkem na balkoně, že ho pustím, vyhodím. Hrozná věc! :-( Nikdy bych to ale udělat nechtěla!! Tahle myšlenka přichází do hlavy častěji, až se mě z toho dělá zle. Vždy, když se ta myšlenka objeví, sevře se mě hruď, začne se mě blbě dýchat a motat hlava. Kdysi jsem se léčila na panickou poruchu a úzkosti, takže k těmhle potížím asi budu mít celý život sklony. Tahle hnusná myšlenka se mě objevila už kdysi, a bylo to v době, kdy jsme se rozhodli, že se tak za rok začneme snažit o miminko. Jenomže v te době, jsem mohla začít brát znovu AD. Brala jsem jen třetinku toho, co jsem brala kdysi na tu panickou úzkost(25mg sertralinu), a fakt za pár dnů, jako když mávnete kouzelným proutkem, myšlenka zmizela. No a teď jsem těhotná, AD neberu a je to zase tady. Přitom vím, že když jsem měla možnost pochovat si miminko, cítila jsem se úplně krásně, tak rozněžněně, a vůbec by mě nic takového nenapadlo udělat. Prostě vím, že ta myšlenka je absorudní, vím to vážné! Co bych z toho sakra měla, kdybych ublížila milovanému miminku? Nic! Asi bych zabila sama sebe, jestli by mě nezabil dřív přítel. Ale proč se ta myšlenka vtírá? Kdyby bylo nejhůř, začnu zase AD brát, a trošku s tím i počítám. Ale jsem ze sebe smutná, cítím za to vinu. Přítel mi řekl, že si málo věřím. A že když něco někde přečtu, hned se bojím že to budu mít taky. Je to pravda, protože by mě to nikdy snad nenapadlo, kdybych si kdysi před x roky nepřečetla jednu diskuzi o téhle problematice. Vážně by mě zajímalo, proč tím někdo trpí? Hodně mě pomáhá se vypovídat, a dělá mě na duši dobře ujištění od druhých, že nic takové nikdy neudělám, že se nemusím bát. Ze samotnou úzkostí se pracovat dá, už je to mnohem lepší, proto se mě nechce nasazovat znovu AD ale ta myšlenka mě kazí mé vysněné těhotenství:( Dneska jsem se objednala k terapeutce ale jdu za ní až za několik týdnů ale chtěla bych na to znát názor od více psychologů. Moc děkuji za odpověď! S pozdravem. Michaeela V.

Odpověď: 10. 8. 2012, 10.52

Milá Misko, věřím, že osobní návštěva u psychoterapeutky bude užitečná. Můžete pohledat něco o vtíravých myšlenkách, obsesi. Z mé zkušenosti pomáhají i https://rovena.info/lecebna-meditace-cesta-k-osobni-sile.html Přeji vše dobré

Judy píše: 6. 8. 2012, 16.37

Dobrý den. Jsou to už asi 4 měsíce co jsem vám psala poprvé a držela se vaších odborných rad. Nějaka doba uplynula a v podstatě v mém manželství se nic nezměnilo spíš je to na bodě mrazu. Ale abych začala od začátku. Přišla jsem na to, že manžel si smskuje a možná se i stýka s jednou paní, řešili jsme to tím, že to ukončí a podle vašich rad jsem se snažila mu tuhle situaci nepřipomínat, aby ani jeden z nás se nevracel do minulosti. Bohužel zjistia jsem, že kontakt pokračoval i když slíbil že to ukončil. Jsem v koncích a nevím jak lépe bych se zachovala, nemám sílu ho kontrolovat o tom to manželství předse není. Nikdy jsme před sebou neměly tajnosti a všechno jsme si říkaly, ale teď už mu nevěřím.Říka, že s náma chce zůstat ale nějako nechápe podstatu manželství, který je o lásce, porozumění, důvěře a věrnosti. Prosím skuste mi poradit vím, že to není lehké takhle po pár řádcích poznat nějaké manželství, ale snad se dočkám trošku povzbuzení. Je to hrozní,ale asi ho mám ještě trochu ráda jinák bych to nepsala. Děkuji za pochopení.

Odpověď: 9. 8. 2012, 9.05

Milá Judy, nevím, co vše vám manželství dává. Je třeba abyste milovala tolik kolik dostáváte - jinak vás to vyčerpá - je třeba, abyste srce ztáhla zpět k sobě, pečovala víc o sebe než o vztah a o manžela. Je třeba vrátit se ke své síle a manželství nechat plynout, bud k obnově nebo k rozluce - nevím. A taky důvěřujte tomu, že vše, co se děje je dobré, že váš život je a bude v pořádku. Držím palce.

Katy píše: 6. 8. 2012, 13.05

Dobrý den, mám podobný dotaz jako Nikcha z 14.5. Máme s manželem cca 1,5 syna a mezi námi stále častěji dochází k neshodám, nedorozuměním. Jsme spolu 8 let, 1rok manželé (33/34 let). Známe se od školy, zažili jsme spolu leccos, studovali, cestovali, navštěvovali obě rodiny,kvůli práci i rok bydleli každý jinde. Náš vztah ustál i mužovu nevěru, ke které v té době došlo. Snažila jsem se to řešit racionálně, on všeho litoval a měl strach že ho opustím. Naopak, zůstali jsme spolu, vyříkali si, že máme jeden druhého rádi a stojí za to to zkusit dál. Bohužel to někdy nestačí,nevěra se vyvalila ošlklivě a zlé bylo i následující. Ta "třetí" osoba, byla velice zlá starší žena, došla k nám několikrát večer domů, mluvila jsem s ní, tvrdila že s ním spí, že byla těhotná a potratila, mužovi vyhrožovala, že ho připraví o práci, znemožní v zaměstnání atd mnoho desítek sms a telefonů za večery. Problém byl v tom, že oba pracovali v jedné firmě, takže její výhružky se zdály reálné. On chtěl "vydržet", že to snad musí přestat, já jsem prudší, navrhovala jsem psychologa, policii, jít a promluvit s ní, s její dcerou, vyhrožovat právníkem. Hlavně mě ničilo nic nedělat a nebránit se jejím výpadům. Které vypukali když jsme se náhodou někde potkaly. Dohnalo mě to k tomu, že jsem se začalá bát chodit do některých částí města, muž nechtěl se mnou chodit ulicí, kde bylo sídlo firmy, ta čůza nás oba dokázala psychicky narušit. Já jsem pořád vymýšlela co bychom mohli dělat, muž to pořád tlumil že to přece nejde dělat z toho tyjátr, že jí to snad přestane bavit. Vydržela jsem dost, trvalo to cca půl roku, kdy jsme pochopili, že výhružky jsou plané, že na "zveřejnění" nemá. Přesto ještě ustál mnoho dlouhých hovorů k diplomce, se kterou jí slíbil pomoct, v té době už jsem byla těhotná, stejně ho ve firmě očerňovala, že je neschopnej. Cítila jsem, že už je muž nad věcí, co mi ale vadilo, bylo to, že v okamžiku když jsem otěhotněla, měla jsem pocit že budu středem jeho vesmíru, což taky bývalo, pokud nezavolala ona a nepotřebovala něco. To jsem pak stála dlouhé minuty na procházce venku a čekala až dotelefonuje. Vyhověl jí aby dala pokoj. A já to zas vydržela. Telefon se stal symbolem našeho prokletí. Po narození syna (s paní už roblémy nebyly) byl muž s námi měsíc doma, byly to krásné časy, a od nového roku nastoupil do nového zaměstnání. Lépe placené, lépe vyhovující jeho povaze a zkušenostem. Měl mou plnou podporu. Pracuje naplno, ještě soukromě k tomu, celý den je s telefonem, notebukem a jezdí. 3dny není doma, pak jo, ale pracuje, telefonuje. Od nástupu na MD a v téže době jeho nástupem na cestovní zaměstnání, se potýkám s propady nálad, nedostatkem energie, opuštěností. Vtrhla jsem do nové role - maminka a nezabydlela jsem se. Bydleli jsme ve městě, které bylo pro mne cizí, po roce kvůli mě, jsme se přestěhovali blíž mé rodině. Muž mi to zdůrazňuje, že kvuli mě, přece. Po půl roce jsem potkala dvě spolužačky, ale nedaří se mi navázat nějaký přátelský kontakt. Jsem VŠ s doktorátem, můj muž taky. Pracovala jsem jako vrchní inspektor, řídila skupinu lidí, neustále byla v kolotoči práce a informací. Byla jsem oblíbená, energická, přátelská, s pověstí "ta je dobrá" a "všechno jde, když se chce", kolegyně se mi občas svěřovaly i se soukromými problémy. Pracovala jsem častěji s muži či smíšeným kolektivem, vyhovovalo mito. Jedna z mála jsem obdržovala i prémie za výkon. S narozením syna se svět obrátil naruby. Denní náplň se změnila, zcvrkla do jídla, nádobí, prádla a zabavení dítěte. Připadám si zbytečná, nevyužitá. Strašně mi chybí s kým si popovídat. "maminky" které potkávám, řeší pro mě absurdní témata jako plíny, nočník, co dítě dělá nebo říká. Popovídám, ale je to prázdné a zase mizím, to mě nebaví. Synek je fajn, ale jsme spolu denodenně, často sami.Sehnala jsem si krátkou brigádu v oboru, která mi umožnila občas vypadnout z domova, ale mám problém s hlídáním. Neznám holku, která by MD prožívala jako já. Všechny jsou "šťastné a spokojené". Možná jsem příliš ambiciozní, přecitlivělá nebo nevím co, ale s během času uvadám, jsem unavená, bez nálady, bez úsměvu,bez energie, jen plním úkoly "musím nakoupit, musím vyprat, malej musí spát". Muž mi vyčte že se k němu ani nepřitulím a proč jsem taková protivná,já nechápavě koukám, nebo se rozbrečím, že mu na mě něco vadí. Když zkouším vylít svou nespokojenost já, neumím udržet téma, brečím a vyčítám. V sexu jsem méně citlivá, zřejmě po porodu, ale ani mentální vzrušivost(sledování erotiky)není co bývala. Jsem unavená.Čili, mám asi problém sama se sebou.Vlastně nevím co se mnou je, když se ptá ať mu to řeknu a co s tím budeme dělat, snažím se něco vymyslet ale moc se to nedaří. říkala jsem, co mi vadí, že spolu netrávíme čas jako partneři, jen jako rodiče. Načež se dozvím, že proto jsme se přece stěhovali sem, proč nedám kluka k babičce? Nojo. Takže za to vlastně můžu já. A proč on jednou nepřijde a neřekne "pěkně se oblíkni jdem do kina všechno je zařízené"? Začínáme žít vedle sebe, on má poct, že ho nevnímám, já mám pocit že mi nerozumí. Já mám pocit že se snažím, on má pocit že už ho nemám tolik ráda. Každou hádku rozdýchává 3 dny a nemůže usnout. Odnáší to náš náš vztah, pracně vybojovaný, muže mám ráda, ale veškerá vášeň do života těmi dohady někam mizí. Pomoc, mám strach že za to můžu já. Co s tím?

Odpověď: 9. 8. 2012, 8.56

Milá Katy, v závěru se dostáváte i k návrhům řešení. Mít čas pro sebe, požádat o hlídání, mít čas pro pár. Domluvit se,kdy a jak společně strávíte hezky čas... KOnzultace v manželské poradně by mohla pomoci konflitk zmírnit, zklidnit, řešit, najít tu správnou komunikaci. Přeji vše dobré.

Anička píše: 6. 8. 2012, 11.39

Dobrý den! Nevím na koho bych se měla obrátit. Je mi 22 let a jsem žena. Mám problémy ve vztazích od svých 14 let. V této době hovořilo spoustu mých spolužaček o prvním chození s klukem apod. a já jsem si v této době byla nucena nátlakem okolí vymyslet virtuální vztah. Nebyla jsem na tom špatně, ze školy mělo pár kluků o mě zájem, jenže já jsem je nechtěla. Mám vyložený odpor k životu v páru a k těhotenství i mateřství. Základka už je teď pryč, vystudovala jsem střední s maturitou, ale toto virtuální vymýšlení že s někým chodím zůstalo. Štve mě to, že musím lidem kolem sebe lhát a nedokážu si představit, že kromě své matky, se nikdy v životě nebudu moct nikomu svěřit. Bojím se osamělosti, když lidi poznají, že si vymýšlím. Ale copak jim můžu říct o svém odporu? Zamilovaná jsem myslím také nikdy nebyla. O mužích vůbec nepřemýšlím, ani o tom jak vypadají, je mi to fuk. O ženách přemýšlím jen v tom smyslu, jak přemýšlí téměř všechny ženy, co které sluší, jaký účes by měla zvolit, atd. Příbuzní na mě tlačí, kdy si konečně najdu toho pravého. Je to pro mě velký stres. Já přece nechci žít v páru, stačí mi přátelé, kteří tohle pochopí, ale jak tuhletu stoji diagnozu mám nazvat, myslíte, že jsem asexuál?

Odpověď: 9. 8. 2012, 8.44

Milá Aničko, nejprve je třeba, abyste vy sama sebe za to neodsuzovala, pak budete moci o tématu veřejně hovořit bez pocitů viny, studu, strachu. (taky se zbavit závislosti na mínění okolí). Máte-li potřebu diágnózy, můžete používat asexuál. Přeji vše dobré.

Matěj píše: 6. 8. 2012, 8.00

Dobrý den, potřeboval bych pomoc. Je mi 14 let a mám velké problémy se strachem. Trpím fobií ze zvracení. Pokaždé když chci zkusit něco nového, tak se mi udělá špatně začnu se hrozně bát a nedokážu to přemoct. Pokaždé mě ten strach porazil. Kvůli tomu jsem přestal chodit na různé kroužky, i ty které mě bavily. Naposled jsem nedovedl odjet na tábor. I když jsem tam chtěl, jel jsem tam se svými kamarády, tak jsem se tak bál, začal zvracet a nakonec neodjel. Je pravda, že jsem se nebál jen zvracení, ale bál jsem se taky, že se ztrapním protože jsem sportovní antitalent, a bál jsem se co si budou o mě myslet ti kamarádi. Příští rok bych chtěl na brigádu, ale nevím co mám dělat, abych to zvládl a do té doby se naučil strach přemoct. Jsem uvězněný strachem, ale nevím, jak se osvobodit. A chtěl bych se to naučit do příštího léta. Co mám dělat?

Odpověď: 9. 8. 2012, 8.38

Milý Matěji, to skutečně bohužel nerozlousknem po emailu. Doporučuji spolupráci s psychologem, léčebnou meditaci https://rovena.info/lecebna-meditace-cesta-k-osobni-sile.html, knihy o strachu např. Zbav se svého strachu a překonej ho, O strachu... Čeká tě kus práce, nevzdávej to. Držím palce.

Kryštof píše: 5. 8. 2012, 22.00

Dobrý den. Je mi 17 a jsem dosti problémové dítě. Tento rok opakuji ročník. Chodím za školu a falšuji omluvenky. Když po mě rodiče chtějí abych udělal něco primitivního, tak to stejně neudělám nebo to udělám mimo jejich představu. Jsou na mě hodní ale tím to jim to vracím. Kolikrát mám chuť skočit u otce ze 7mého patra. Já zkrátka vím že to všechno dělám, ale nic s tím udělat nemůžu. Dokážete mi nějak poradit?

Odpověď: 8. 8. 2012, 10.31

Milý Kryštofe, to působí tak, že jsou v Tobě dva. Bylo by dobré se s oběmi seznámit. Můžeš je zkusit nakreslit, můžeš se objednat, protože tak lépe to zvládneme konkrétně zpracovávat. Oceňuji snahu a přeji Ti vše dobré.

Ila píše: 31. 7. 2012, 4.26

Dobrý den,nevím si rady. Můj manžel začal flirtovat s mou kamaradkou a doslo uz i na fyzický kontakt. Hovořila jsem s ním o tom, ale odbyl mě, že si to pouze namlouvám, že to tak není.Strašně se bojím,protože jsem něco podobného prožila již jednou a nechci aby se to opakovalo. Co mám dělat?

Odpověď: 4. 8. 2012, 12.36

Milá Ilo, stůjte ve svém středu, vnímejte, mlčte, nevytvářejte doměnky, užívejte toho hezkého v manželství, tvořte to hezké... a důvěřujte tomu, že at se stane co se stane, váš život to neohrozí, že vše se děje tak, jak má... (prostě strach je zbytečný) Přeji vše dobré

Monika píše: 30. 7. 2012, 8.48

Dobrý den,chtěla bych poradit zda mám navštívit psychologa muj problém spočívá v tom, že jsem se dvakrát rušně rozvedla, nejdřív nevěra a pak alkohol a samodřejmně u obou psychické a fyzické týrání, mám dvě děti, pak jsem žila chvilku sama, ted dva roky žiji s přítelem za kterým jsme s přestěhovaly .Přítel je na mě vcelku hodný jen je trošku na mě tvrdý ,na začátku vztahu to bylo samodřejmně krásné ,poslouchal co mu říkám o všem se dokázal se mou bavit a když jsem měla problém věděla jsem že mu vše mužu říct ,ted už mě neposlouchá je zasněný do sebe a a když ho chci obejmout nebo vzít za ruku když někam jedeme tak tvrdí že se nechovám na svuj věk 35 tak že mám se chovat konečně dospěle a samodřejmně mě trápí u něj že se kouká po ženách a mě si nevšímá je mladší ode mě 31 zdá se mi jeho vysvětlení divné a proto jsem ho začala obvinovat že se u něho něco změnilo vuči mě ,ale on mi říká že je takový a musím si na to zvyknout a pokud si nezvyknu tak se rozejdeme a vyčítá mi neustále že se mám dát dopořádku a mám navštívit psychologa protože se ho občas zeptám jestli je to mezi náma v pořádku jsem ztoho opravdu zoufalá a nevím jestli se já chovám nedospěle a jestli bych vážně měla vyhledat pomoc opravdu kvuli tomu nespávám prosím o trochu slovíček at se mi uleví a slyším odborný názor jestli mé chování vuči němu je opravdu špatné a mám nechávat náš vztah plynout jen tak a nevšímat si toho že nechce přijímat ode mě lásku a v celku je to normální .Děkuji za radu a přeji hezký den

Odpověď: 4. 8. 2012, 12.30

Milá Moni, doufat v to, že někoho změnite, to nedoporučuji. Výčitky vztah kazí... Vyhrožování taky... Doporučuji společnou návštěvu... Je třeba, abyste věděla, co od vztahu čekáte, co vám vztah dává, co vám chybí a jak se s tím vypořádáte. Lásku mohou pertneři vyměnovat na úrovni toho, kdo dává méně - jinak vznikají přetlaky a konec... a taky si můžete říci, že to tedy respektujete, ale chcete to jinak a proto půjdete o dům dál... Zajít na konzultaci určitě můžete i sama... Přeji vše dobré

Natasha píše: 30. 7. 2012, 0.07

Potrebujem poradit ohladom priatelovho najlepsieho kamarata. Uz sme s priatelom 2 roky a nepoznala som jeho najlepsieho kamarata zo strednej az donedavna. Nepacim sa mu a dohovara mojmu priatelovi aby ma opustil. Pocas nasej navstevy u neho a jeho rodiny, ma otvorene ignoroval, co mi strasne ublizovalo. Nakoniec sme museli odist lebo sa to nedalo zniest, ale moj priatel po mojom odchode kvoli studiu u nich ostal este mesiac a uzivali si spolocneho casu, pricom ja som sa trapila a po par dnoch som sa rozhodla s nim rozist, lebo som nezniesla ze sa ma nezastal. Po case som ho ale vzala spat a povedala si ze tu celu temu budem ignorovat. Preslo pol roka ale stale ma to hneva, a ked o tom hovorim s priatelom, tak mi len povie, aby som ho nenutila aby si musel medzi nami vybrat. Som z toho zufala a neviem ci takto dokazem dalej fungovat vo vztahu. Dakujem za radu, Natasha

Odpověď: 4. 8. 2012, 12.23

Milá Natasko, prostudujte třeba knihu Naděje bez hranic a prožijte http://www.hooponopono.cz/hledate-stesti-v-zivote/#more-838 Je třeba přijmout to, co bylo - to, co je, odpustit a žít přítomností... Hnevat se - tím kazíte sebe i vztah - chybí lehkost a svoboda...

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1