Online poradna

Psychologická online poradna – odpovídá psycholog, psychoterapeut

  • Dotazy můžete pokládat, pokud je okénko otevřeno, odpovědi naleznete do týdne rovněž zde. Poradna se uzavře po položení desátého dotazu v týdnu.
  • Po internetu poskytuji všeobecné informace. Při osobní konzultaci jsou informace k Vaší osobě zcela konkrétní.
  • Potřebujete-li dohovořit osobní konzultaci nebo online konzultaci s psychologem, kontaktujte mne.
  • Pokud si přejete odpověď mimo on-line poradnu, je třeba uhradit 120Kč na č.ú.: 2500034126/2010 .
  • Vše zde napsané bude zveřejněno.
  • Chcete-li ocenit fungování poradny, zasdílejte, některý článek/stránku z tohoto webu např. na Fb. Články naleznete zde.


Zapomenout

Skákal přes oves

Na zodpovězení čekají: Zoufalá, Myška, Kačka, Andrea, Amálie, Josef, Tereza, Ivan, Lucifer

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1

Adele píše: 18. 9. 2012, 19.29

Dobrý den,je mi 13let a chodím do 8.třídy...Máme tam 2holky které jsou hrozné dyliny!Chovají se nepříčetně a arogatně a všechny srážejí k zemi!!! :( taky je tam jeden kluk, který dělá to samé, ale jen v bledě modrém....Potřebujeme s kamarádkami poradit,už nás to neustálé srážení a ponižování prostě nebaví...Náš třídní nám neporadí(to víme již z předchozích situací) a nikomu na škole se nejde svěřit! Rady tipu:snažte se to ignorovat,jsme už dostali ale neuspěly jsme! Děkujeme a těšíme se na odpověd... :) osmačky**

Odpověď: 23. 9. 2012, 9.04

Milá Adel, s rodiči jste o tom mluvili? Že by třeba oni mluvili s jejich rodiči či školou? Ta ignorace není špatná... Taky můžete natrénovat klidný, vyrovnaný postoj a v něm s nimi jednat tak, jak si zaslouží... Je vás přeci víc než jich, tak se spolu domluvte, jak jim dáte pocítit, že fakt takhle ne... Něco vymyslíte :) Držím palce.

Svatava píše: 18. 9. 2012, 17.37

Dobrý den, dlouho jsem uvažovala, jestli potřebuji slyšet radu od odborníka... Jde o problém ve vztahu. Po několikaleté známosti jsme se loni s manželem vzali a od té doby se mj. také snažíme o dítě. Jelikož se zatím nedaří, ovlivňuje to i moje chování. Ale hlavně úvahy... Problém vidím v tom, že manžel již rok poté, co jsme spolu začali chodit, našel práci daleko mimo město, kde jsem tak sama v našem bytě. Od počátku se nechce přestěhovat, protože to tu má rád. A to je ten paradox - já chtěla vždycky pryč, do velkoměsta. A tak stále čekám, kdy už přijde chvíle, kdy bude doma na stálo a ne nepravidelně a spíš na dálku. Vím, že mě nepodvádí, jen nás chce lépe finančně zajistit, když ta možnost je (a stále se posouvá a posouvá). Ale i přes mé, v poslední době časté, narážky, že bych ráda byla s ním i mimo "můj" domov, tak nechce ani slyšet, argumentuje, že si práci blíž bude hledat. Navíc zde přece máme byt, přátele, apod.... Já tak cítím, že o něco přicházím, stále jen čekám a čekám a neberu to jako plnohodnotný život. Začínám se i obávat, jaké to bude s dítětem. V poslední době mě na manželovi skoro všechno štve. Mám pocit, že mi nerozumí. Celkově jsme oba hodně tvrdohlaví, mám však pocit, že to jsem já, kdo ve vztahu dělá největší kompromisy. Ale v této době už nemám tolik odvahy a chuti, abych sama rozhodla "a dost" a udělala nějaký významný krok. Myslím, že takovou chvíli už jsem "promrhala". Navíc se často hádáme, jako bychom chtěli každý něco trochu jiného. A on se snaží důrazně prosazovat své názory atd. Asi se cítím ve vztahu utlačovaná. Chci, aby bylo všechno v pohodě, ale v poslední době převládají snad jen hádky a špatné myšlenky... Co a jak, prosím, mohu udělat? Děkuji i jen za Váš názor.

Odpověď: 23. 9. 2012, 8.59

Milá Svatavo, nepromrhávejte svůj život... nekažte si život hádkami... Doporučuji pro začátek společnou návštěvu u manželského terapeuta. Když ne společnou, tak sama. Držím palce.

Monika píše: 18. 9. 2012, 10.53

Dobry den, moje dcera 22 let je vazne nemocna. Ma zrejme anorexii, je velmi psychicky labilni. Doma se s ni vubec neda vyjit. Cele dny jen spi, je naprosto apaticka, sebelitostiva, zacina byt lehce paranoidni. Bohuzel se nechce nechat lecit. Kazdy kontakt s lekarem konci scenou a ostudou. Jak ji dostat na leceni. Poradte, uz jsme z toho s manzelem zoufali. Dekuji.

Odpověď: 23. 9. 2012, 8.52

Milá Moni, vy jste pro dceru udělali maximum, ted je to na ni. A nezapomente na svůj život, své partnerství... Přeji vše dobré.

Sima píše: 18. 9. 2012, 6.59

18.09.2012 Simona Dobrý deň, som dievča, 18 rokov a myslím, že mám problém so stravovaním. Ako dieťa som bola obézna, v 12tich som vážila 86kíl (možno aj viac), tak som sa dala na chudnutie a za rok som schudla 30 kíl. Váhu som si doteraz držala, takže BMI je v norme. Problém je že počas tých šiestich rokov sa stále vidím tlstá. Aj to chudnutie bolo otrasné. Bola som šťastná za každé kilo dolu, nechcela som jesť. Jedla som jeden rožok na deň a cítila pocit viny. Potom v 15 som to ako tak zvládala, začala som jesť normálne. Teraz po troch rokoch sa znovu cítim hrozne, hoci som nebribrala ani gram (naopak schudla). Som sa výmennom pobyte a bojím sa, že si hostiteľská rodina všimne, ako málo jem, že občas poobede spím 3 hodiny. Som unavená z večného sledovania čo, koľko a kedy jem, ale zároveň chcem schudnúť viac. Niekedy vidím akto sa rebrá dostávajú na povrch, ale teraz si skôr nadávam, prečo toto píšem, keď som tlstá. Čo mám robiť?

Odpověď: 23. 9. 2012, 8.50

Mila Simi, nevím, na jak dlouho jste na výměnném pobytě ani jaké možnosti tam máte. Principiálně doporučuji spolupráci s psychoterapeutem a výživovým poradcem. Je třeba, abyste navázala láskyplný vztah se svým tělem a s láskou o něj pečovala... Přeji vše dobré.

Bjeza píše: 17. 9. 2012, 18.03

Dobrý den,chtěl bych se zeptat co mám dělat když trpím uzkostmi,strachem atd..Většinou to začne tím že se mi špatně dýcha a nemohu dodechnout potom cítím tlak na hrudi,buší mi srdce a nakonec se začnu celej klepat..prej to je strachem a uskostí tak se chci zeptat jestli existuje nějaká pomoc a nebo co mám dělat když mě takoví stav přepadne..Jedna známá mi doporučila NEUROL 0,25 je to na léčbu úzkostných stavů, chorobného strachu, duševního napětí..Mám ten lék doma ale bojím se ho vzít..je tedy nějaká jiná možnost léčby než brát prášky?..Za stručnou odpověd děkuji

Odpověď: 23. 9. 2012, 8.46

Milý Bjezo, skutečně dobré výsledky u svých klientů mám s rovena.info/lecebna-meditace-cesta-k-osobni-sile.html samozřejmě v kontextu života a situace. Je to cesta velmi efektivní. Kus cesty naleznete i tady: http://www.lundbeck.com/upload/cz/files/pdf/Brozury/Generalizovana_uzkostna_porucha.pdf Nevím, jak časté ataky máte, rozhodnete-li se pro medikaci, vyhledejte raději psychiatra. Přeji vše dobré.

Luciett píše: 17. 9. 2012, 17.54

Dobrý den. Je mi 20 let. Už rok jsem na úřadu práce, beznadějně hledám práci i když mám maturitu (co si budeme povídat, je to současný velký problém). Mám pouze brigádu, přivydělávám si kde to jde. Tím nemyslím nic nemravného. Brigády ve stáncích atd. Momentálně bydlím v bytě s dalšími lidmi, odstěhovala jsem se od matky, protože mě každý den obviňovala, že jsem lenivá, že ani práci nechci. Sama přiznala, že se nudí a musí do někoho rýpat. Nikdy jsem s ni neměla skvělý vztah. Je to alkoholička, před pár lety se pokusila o sebevraždu, předávkovala se léky. Moji rodiče jsou rozvedení. Otce před rokem srazilo auto, je na vozíčku a měl těžkou operaci hlavy, takže už to není dobré. Už jako malí se vždycky hádali, dělali si naschvály a vše řešili přes mě. Mám pocit, že nemám nikoho, kdo by mi pomohl. I když mám přítele, chtěla jsem ať si pořídí byt tak odmítá, že nemám práci. A to je mu 28 let a stále bydlí u své matky, která se mu plete do všeho. Prý si všude najdu problém. Ale kde mám vidět nějakou pozitivní věc? Už jednou jsem stála před jedoucím vlakem, ale přítel mě strhl stranou. Nedávno jsem začala zase hledat na internetu, kterými prášky se zabít. Já nevím co dělat, jsem psychicky na dně. Byla jsem u lékaře kvůli padání vlasů, prý to mám ze stresu. Prosím o pomoc. Nevím jak dlouho to vydržím. Děkuji.

Odpověď: 23. 9. 2012, 8.25

Milá Lucie, život vás nešetří, testuje, jestli ho máte ráda, jestli i u vás platí: "co nezabije, to posílí." a taky jestli si dokážete udržet víru, i když je to hodně náročné. Co třeba začít hledat na internetu, jak v sobě aktivovat důvěru v sebe, jak žít třeba v Austrálii či na Novém Zélandu. Když vnímáte, že v partnerovi není síla k životu na vlastních nohách, seberte ji v sobě. Často čekáme, že nám svět dá to, co nám chybí, ale dospělost je holt o tom, dát si to vše sama. Přijměte ode mne požehnání k životu... (samozřejmě se můžete ozvat)

Lucie píše: 17. 9. 2012, 14.18

Dobrý den, chtěla jsem se zeptat jak komunikovat s rodiči, kteří i v mojí dospělosti vyžadují, abych s nimi jezdila na chatu a trávila tam dovolenou. Problém je v tom, že jsem vdaná a manžel se s rodiči (vzájemně) nesnáší. Proto tam odmítá jezdit a já jsem samozřejmě také raději s rodinou. Řešila jsem to občasnými jednodenními návštěvami, při kterých mi vyčítali že tam nejsem déle, verbální útoky na manžela že jsem si špatně vybrala (já jsem s ním spokojená, pouze si vzájemně "nesedli") atd. Já jsem jedináček a moji rodiče se na mně bohužel dost upnuli. Mám takový pocit že mně stále chtějí jakoby "vracet do dětství". Pořád by mně chtěli opečovávat, mluví mi do života a upřímně řečeno se v poslední době v jejich společnosti necítím dobře. Děkuji, Lucie

Odpověď: 23. 9. 2012, 8.02

Milá Lucie, vedete si dobře, jen doporučuji, abytyste se naučila zpracovat pocity, které ve vás jednání rodičů vyvolává a dokázala jejich jednání vnitřně v neutralitě pozorovat. Abyste cítila vnitřní harmonii a z ní cítila, jak máte jednat. Budete-li mít chuť domluvme si setkání... Přeji vše dobré.

Ladislaw píše: 17. 9. 2012, 13.16

Dobrý den, Strašně špatně navazuji nové kontakty, nemám téměř žádné sociální úspěchy. Snažím se žít samotářský život , ale bohužel ze samoty občas přijde deprese. Uvědomil jsem si že mám "blank mind syndrome" neboli prázdnou mysl. Mám často velmi zvláštní stav mysli kdy na nic nemyslím nebo mi velmi rychle myšlenky přeskakují, a také se občas špatně soustředím (když téma není zajímavé). Vše vyústilo v to že , se více méně bojím lidí anebo se s nimi nedokážu bavit na normální úrvni. Dá se to léčit? Děkuji, Ladislav, 19 let

Odpověď: 21. 9. 2012, 20.38

Milý Lado, doporučuji individuální psychoterapii - taky kniha Miluj svůj život by pro vás mohla být inspirací. Přeji vše dobré a můžete se samozřejmě se mnou domluvit na spolupráci. Přeji vše dobré

Simona píše: 17. 9. 2012, 7.37

Dobrý den, chtěla bych vás požádat o váš názor a radu zároveň. Od puberty čelím smutku, úzkosti a depresi. Nevím, co bylo spouštěčem. Podotýkám, že mi je již 38 let a svůj život nemám "ukotvený". Nebudu zde vypisovat všechny problémy z minulosti, spíše ten aktuální. Jen v krátkosti - prožila jsem během let nějaká traumata jako rozchod po soužití s gamblerem, ztráta milované maminky ve 27 letech. Žila jsem zcela sama téměř 10 let, jsem bezdětná. V současné době mám již rok vztah, který díky mým nadměrným obavám není zcela funkční. Mívám tendence z toho vztahu utéct aniž by se mi něco špatného dělo. Když jsem se už párkrát pokusila o ukončení vztahu, vzápětí jsem zjistila, že to sama nezvládnu, že o ten vztah nechci přijít. Partner má své chyby, ale je hodný, nic špatného kromě častého urážení mi nedělá. Sama se vždy divím, proč mám neopodstatněný strach z toho co může přijít z nedostatku financí, z mateřství a hlavně, že zůstanu sama, že mě všichni opustí. Ze samoty mám asi největší trauma, přesto mám někdy nutkání ten vztah ukončit. Nerozumím tomu. Co mám za poruchu a jak z toho ven? Předem moc děkuji.

Odpověď: 21. 9. 2012, 20.35

Milá Simono, vhodné by bylo abyste systematicka pracovala na svém prožívání - třeba arteterapii...třeba rodinnými konstelacemi... třeba https://www.rovena.info/lecebna-meditace-cesta-k-osobni-sile.html - a vše v kontextu psychoterapie. Důvěřovat a užívat přítomný okamžik je skutečně umění. Držím palce na cestě životem

volavka píše: 17. 9. 2012, 6.25

Dobrý den..mám uvnitř v sobě někde ukrytý obrovský strach z potrestání..nejedná se o fyzický trest,ale o ( ztrátu lásky)..jsem z toho hodně sklíčená,,brzdí to mé další životní kroky..jak s tím pracovat? děkuji

Odpověď: 21. 9. 2012, 20.31

Milá Volavko, je třeba důvěřovat sobě, že vše, co potřebujete i na úrovni citové si dokážete obstarat - vy jste i pro sebe zdroj nekonečné lásky. Téma je řeitelné individuálně vedenou https://www.rovena.info/lecebna-meditace-cesta-k-osobni-sile.html Strach je třeba rozpustit - možná k tomu bude potřeba nalézt počátek strachu a pak aktivovat schopnost dávat a přijímat lásku. Přeji vše dobré.

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1