Online poradna

Psychologická online poradna – odpovídá psycholog, psychoterapeut

  • Dotazy můžete pokládat, pokud je okénko otevřeno, odpovědi naleznete do týdne rovněž zde. Poradna se uzavře po položení desátého dotazu v týdnu.
  • Po internetu poskytuji všeobecné informace. Při osobní konzultaci jsou informace k Vaší osobě zcela konkrétní.
  • Potřebujete-li dohovořit osobní konzultaci nebo online konzultaci s psychologem, kontaktujte mne.
  • Pokud si přejete odpověď mimo on-line poradnu, je třeba uhradit 120Kč na č.ú.: 2500034126/2010 .
  • Vše zde napsané bude zveřejněno.
  • Chcete-li ocenit fungování poradny, zasdílejte, některý článek/stránku z tohoto webu např. na Fb. Články naleznete zde.


Zapomenout

Skákal přes oves

Na zodpovězení čekají: Zoufalá, Myška, Kačka, Andrea

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1

Katka píše: 17. 10. 2012, 7.53

Dobrý den, mám se sebou dost velký problém. Mám tří měsíční vztah a asi 3 týdny spolu bydlíme. Odjela jsem za přítelem do Prahy. Nikoho kromě něj zde nemám. Ale oba pracujeme do večerních hodin a on potom ještě doma. Naše komunikace tím vázne a já nemám za kým jiným jít. To by bylo celkem v pořádku, ale když spolu začneme mluvit a přijde nějaké třeba jen slovíčko, které se mi nelíbí, dostanu amok. Před pár dny, jsem přítelovi podávala jídlo a nechtěně jsem ho vylila na stul. On mě osočil z toho, že jsem po něm to jídlo hodila jako po psovi,a já se omlouvala a plakala jsem, že to není pravda. Už nejedl a já začala tlouct sama sebe.. Dávala jsem si takové facky, že jsem za chvíli měla modřiny okolo obou očí a na čele, jak jsem bouchla hlavou o dveře. Dnes ráno, jsme se znovu pohádali a já vztáhla ruku na něj. Tloukla jsem ho a fackovala. Asi za dvě minuty jsem se vzpamatovala a omlouvala jsem se mu. Mám ale pocit, že omluva je málo. Nevím co dělat sama se sebou. Nechci o něj přijít. Moc ho miluji. A taky nechci dál ubližovat sobě a ani jemu. Mám sedmiletého syna, který naštěstí nic z toho neviděl. Nedokážu si představit, že by u toho byl. Můžete mi prosím poradit, co mám dělat? Nebo bude lepší, když budu chodit na pravidelné schůzky s psychologem či psychiatrem?

Odpověď: 20. 10. 2012, 10.04

Milá Katko, ano, bez vlastní práce na sobě to nevidím dobře. Budete-li chtít, můžete mne kontaktovat v Nymburce nebo v Praze https://rovena.info/psycholog-praha-manzelska-poradna-psychoterapeut.html Přeji vše dobré.

Daniela píše: 16. 10. 2012, 23.49

Milá Radano, chtěla bych se zeptat na Váš názor na homeopatii.Máte nějakou zkušenost, že má pozitivní vliv na psychiku, že ji dokáže "léčit"? Děkuji za Váš názor.

Odpověď: 20. 10. 2012, 10.01

Milá Dany, s homeopatiky ohledně psychiky mám zkušenost od svých klientů - ano, některým pomohla - i se spánkem nebo vznětlivostí nebo s úzkostí (některým nepomohla). Homeopatika přenáší inoformaci jemným způsobem, reagují na ni lidé a symptomy, které jsou na tuto vlnu naladěni.

Ivetkaaa píše: 16. 10. 2012, 16.25

Zdravím,chodím na osmileté gymnázium a jsem v 8.třídě.Rodiče mi říkali,ať na gymnázium nechodím,že budu mít více učení,ale já šla. Také kvůli spolužačkám.Lituji toho!!!Nejde mi matematika,čeština,chemie...Jenom sedím nad učením,ale stejně tu písemku druhý den napíšeu špatně.Dala bych všechno za to,abych na gymnáziu nebyla!Chtěla bych to nějak říct rodičům,jestli bych se nemohla vrátit na základní školu,né na tu,kam jsem chodila. Na jinou!Nevím,jak jim to mám říct! Varovali mě,ať tam nechodím!Ale já přesto šla!Prosím,poraďte!!!Předem děkuju.

Odpověď: 20. 10. 2012, 9.55

Milá Ivetko, říci to úplně normálně... co Ti v tom brání? pýcha? to není dobrý rádce. Člověk dělá zkušenosti, bez zkušeností není zrání... není chyb jen zkušeností. Jsi si jistá, že nová základka bude lepší než ta stará? Držím palce.

Iveta píše: 16. 10. 2012, 8.30

Dobrý den,je mi 38let a mám 16tiletou dceru,je v hrozné pubertě ale snažím se jí pochopit ale nějak mi to nejde.Asi před rokem začala chodit s romem,od té doby máme jeden konflikt za druhým,ze začátku jsem jí ho chtěla zakázat ale potom jsem si řekla že to nemá cenu a chození s ním jsem jí povolila,i když to bylo proti mé srsti.Ted jsem se dozvěděla i když nechtěně že ji asi před pul rokem zbyl ale ona ho pořád miluje.Když jí ho rozmlouvám a varuju před tím co jí všechno ještě muže udělat tak mi odpoví že on takoví není a už to nikdy neudělá ale já tomu prostě nechci věřit,takovým lidem se ani věřit nedá.Mám strach aby ji nedostal do nějakého pruseru,nechci o ni přijít ale jí je to asi uplně všechno jedno.Mám ještě 9tiletého syna a jsem na ně sama,s manželem jsme se rozvedli před devíti roky a vycházíme spolu dobře takže když se něco takového děje tak mu volám ale po telefonu se to řešit moc nedá.Dělám na tři směny a mám taky strach aby do toho svého světa neztáhla i bratra.Prosím poradte mi co mám dělat,mám jí to všechno zakázat nebo to nechat tak a čekat co bude dál,nebo s ní mám navštívit psychologa,opravdu už si s ní nevím rady,děkuji za odpověd.

Odpověď: 20. 10. 2012, 9.52

Milá Ivetko, s 16letou zamilovanou dcerou je třeba mluvit spíše kamarádsky. Je třeba ji chápat, tím můžete jedině získat, když bude mít trable, tak se na vás obrátí, takhle je před vámi bude skrývat. Psychologa vyhledejte ohledně vašeho vztahu, protože si ho přejete vylepšit. Přeji vše dobré.

Monika píše: 16. 10. 2012, 7.15

Dobrý den, otázka se týká jednání paní učitelky v mateřské školce. Dnes mne ve školce zarazilo, že holčičky si mohly hrát v herně, ale kluci seděli v místnosti vedle a modelovali si z plastelíny. Můj syn se zeptal paní učitelky jestli si může jít hrát do herny a ona to zamítla, že teď jsou tam holky. Na můj dotaz jestli je takto střídají? mi bylo odpovězeno " když je dáme dohromady tak kluci tam hrozně zlobí" To mne zarazilo, sice vím, že to žádní andílci nejsou a běhají, skáčou atd... ale nepovažuji to za žádnou hrůzu. A oddělovat je tímto způsobem, že oni jsou ti zlobiví a nesmí do herny mi připadá dost zvláštní a pokud je syn po mě, tak se vzpříčí a bude opravdu zlobit když už patří mezi ty "zlobivé". A potáhne se ti s ním i do školy. Děkuji za váš názor. Monika

Odpověď: 20. 10. 2012, 9.44

Milá Moni, situaci neznám... to, že si chlapci modelovali někde jinde, neznamená, že syn dostal nálepku zlobivce, připadá mi, že to v té situaci čtete vy. Ohledně výchovy ve školce si můžete popovídat s učitelkou, ředitelkou nebo dát dítě do jiné školky.

Boban píše: 16. 10. 2012, 6.56

Dobrý den, řeším v současné době dost složitou situaci z mého pohledu a chtěl bych touto cestou požádat o radu nebo pomoc. Jsem ženatý 11 let a mám s manželkou dvě děti, syn má 9 let a dcera 3 roky. Měli jsme už několik nějaké problémy, které vyústil v to, že jsem si našel přítelkyni, která má také dvě děti a chodili jsme spolu asi půl roku. Pak jsme se rozhodli, že budem spolu žít a pronajali si byt. Přítelkyně odešla od manžela se kterým také měla problémy a já jsem odešel od manželky a od dětí. Synovi jsem to vysvětlil ale jak se dalo čekat, moc pozitivně to nebral. Připravili jsme náš nový byt pro bydlení, kde jsme byli s přítelkyni. Jenže pak nastal u mě značný problém se kterým si nevím rady. Musel jsem z toho bytu odejít a teď se plácám a nevím co dál. Po pár dnech mi hrozně začaly chybět moje děti a začaly mi vadit děti přítelkyně. Byl jsem rád když nebyly doma a když už tak aby byly vy pokojíčku a moc jsem je neviděl. Neuměl jsem si představit a do teď si to neumím představit, že vezmu syna od přítelkyně a pujdu si s ním zakopat před dům nebo, že si k nám příjde lehnout do postele. Vždycky si to spojím se svým synem a dcerkou a chci tam je. Vím jistě, že bych nezvládl situaci kdy bychom šli na procházku s přítelkyní a jejíma dětma a potkal bych manželku s mýma dětma, prohodil bych s něma pár slov a nechal bych je jít opačným směrem, nezvládl bych ani dotaz dcery "tatínku proč nejdeš s námi". Ten stesk po svých dětech jsem přenášel na děti přítelkyně a kdybych tam zůstal tak by to poznaly dost brzy. Můj syn mě pořád prosí abych se vrátil a to jsou pořádné bodance do srdce. Nevím co mám dělat, jsem teď od přítelkyně pryč ale ona pořád doufá, že se vrátím. Mám obavy, že bych ty její děti napřijal a trápil bych se pro své děti. Bydleli jsme spolu dva týdny a te´d už jsem skoro dva týdny pryč, zase u svých dětí ale manželka ví, že mám city pořád u přítelkyně. Jde o to, že bych moc chtěl přítelkyni ale neumím její děti příjmout a naopak neumím unést smutek mých dětí a navíc city k manželce jsou více méně kamarádské. Nemáte prosím na to nějakou radu? Slyším různé názory ale všechny jsou nějakým způsobem zaujaté. Děkuji S pozdravem

Odpověď: 20. 10. 2012, 9.37

Milý Bobo, cením si upřímnosti Vaší zpovědi, prožíváte jedno z nejnáročnějších vztahových dilemat, která mají pouze individuální řešení. Každé řešení má svou bolest, kterou je třeba přijmout, prožít a uzdravit. Podle Vašeho psaní soudím, že role otcovská je pro Vás o něco důležitější než role milence. Doporučuji vyhledat sám i s manželkou manželského mediátora. Můžete samozřejmě využít https://rovena.info/manzelska-poradna-praha-nymburk.html . Nalezení vnitřní rovnováhy z této situace není snadné, není ale nemožné. Držím palce.

LadyMeMo píše: 15. 10. 2012, 17.40

Dobrý den, je mi 14 let. Už asi 4 měsíce mě trápí nespavost. Do postele si lehám vždy okolo deváté hodiny večer a před spaním si čtu. Dny, které nespím se střídají se dny, které spím (těch co nespím je více). Před spaním se snažím "počítat ovečky", ale někdy musím myslet na věci, které se mi staly ten den (nejde mi na to přestat myslet). Stejně dlouhou dobu (asi 4 měsíce) mě trápí bolesti pravé nohy. V celé noze (od lýtka po stehno) mám divné pocity, jako by mi v ní probíhaly elektrické impulzy, nebo jako kdyby se mi stahovaly svaly. Během těch čtyř měsíců se bolesti trochu zlepšili, už nejsou tak hrozné. Ale pořád tam jsou. Kávu ani alkohol nepiju, nekouřím, nestresuji se (v rodině je to v pořádku, ve škole mám samé jedničky, kamarády mám...), nejím příliš (k večeři mám většinou teplé jídlo okolo 18. hodiny (chodím spát v devět hodin večer), nebo jenom jogurt a jiná lehká jídla. Během dne se nepřejídám, cvičím pravidelně každý den 15 minut, učím se, jsem na počítači, ve škole... Opravdu už nevím, co může způsobovat mou nespavost. Dočetla jsem se, že spousta lidí má syndrom neklidných nohou, a napadlo mě, že to je možná to, co mám s nohou. Proto se ptám Vás, a byla bych ráda, kdyby se mé problémy konečně vyřešily.

Odpověď: 20. 10. 2012, 9.20

Milá Lady, oceňuji tvůj vyvážený přístup k životu. Zvláštní pocity v noze mohou souviset s nedostatkem nějakého minerálu např. hořčíku, zinku či vitamínů ze skupiny B. Ohledně nespavosti je dobré dospat se klidně odpoledne... Ta obecná doporučení ohledně usínání patrně dodržuješ (včt. čerstvého vzduchu) - součástí je umět se odevzdat, vypnout levou, racionální hemisféru a přejít do snění, tzn. neřešit, neanalizovat, ale představovat si, něco pěkného, snít... Mnohým pomohlo naučit se relaxovat... např.:https://rovena.info/lecebna-meditace-cesta-k-osobni-sile.html

Honza píše: 15. 10. 2012, 16.02

Dobrý den ,jsem žák osmé třídy a mám problém s psychikou.Začínám ronit slzy při každé věci jako třeba:když píšu test nebo se učíme a já látce nerozumím a učitelka mne zrovna vyvolá tak se stydím a hned ronim slzy mam slabší psychickou stranku než ostatní z mé třídy .Každý se do mne strefuje nezapadám do třídy a sám nevím proč.Prosím o radu díky

Odpověď: 20. 10. 2012, 9.00

Milý Honzi, to není na řešení po emailu. Je třeba najít vnitřní programy, přesvědčení a zranění a naučit se je zhojovat nejlépe léčebnou meditací https://rovena.info/lecebna-meditace-cesta-k-osobni-sile.html Požádej rodiče, aby ti pomohli nalézt psychologa, psychoterapeuta. Taky si můžeš začít nacházet knihy o psychice, které by tě zajímaly. Držím palce a nedej se.

Salvaje píše: 15. 10. 2012, 14.54

Dobrý den, již několikrát se mi stalo (v průběhu posledních 8měsíc§), že jsem šla spát, obvykle spala cca 2-3 hodiny (nejčastěji odpolední spánek), ale probudilo mě cosi, co by se mohlo stát i v realitě (např. slyšela jsem hlas své sestry jak se baví s maminkou, ale sestra doma nebyla, v podstatě se dá říci, že jsem ve snu prožila klasické reálné scénáře, na čemž by nejspíše nebylo nic špatného, kdybych následně nebyla zmatená z toho, že nevím co se ve skutečnosti odehrálo a co byl jen sen). Chtěla bych se tedy zeptat, jestli je toto v pořádku nebo zda-li to značí vážnější problém, který se může v budoucnu projevit. Nejsem si vědoma, že bych trpěla psychickými poruchami.

Odpověď: 20. 10. 2012, 8.55

Milá Salvo, spíše bych to brala jako inspiraci k tomu, zabývat se psychikou a různými stavy vědomí a jak s nimi vědomě zacházet. Pokud se jednalo o ojedinělý zážitek, není třeba se znepokojovat. Přeji vše dobré.

Mosa píše: 15. 10. 2012, 9.16

Dobrý den, prosím potřebovala bych radu. Můj manžel (43 let), tajně zvrací po jídle, většinou po hlavním - obědě, už to trvá strašně dlouho, jsme spolu 10 let, když jsme spolu začínali žít, už to trvalo, pak během dovolených, doma, včera jsem na to přišla opět, myslela jsem že už je to v pořádku, že je klid, že toho nechal, bohužel.. manžel si samozřejmě nepřizná, že je problém, nechce to vůbec řešit, zapírá, lže, vymlouvá se. Asi to není denodenně, ale i tak. Mám o něj strach, jsem o 13 let mladší, pořád se bojí že si najdu mladšího, zřejmě to patří k nějakému "komplexu", strachu, že bude tlustý, starý a já mu uteču, nebo jinak nevím k čemu si to přikládat. Jednou ve slabé chvilce mi přiznal že to co bylo, bylo, ale že teď už je klid, evidentně není.. Dnes ráno jsem mu řekla že mu moc ráda pomůžu to řešit, že někam zajdeme, poradíme se, zapírá, že to bylo jen jednou, vyjímečně, včera, že mu nesedlo jídlo atd.. Co mám prosím dělat, asi je to marné, dokud to nechce řešit on sám... Jaké mohou být následky po takové dlouhé době?

Odpověď: 20. 10. 2012, 8.49

Milá Moso, sama odpověd znáte, jak píšete v závěru. Platí: "To, co se mají učit druzí, se nemůžeš učit místo nich. Tu práci musí udělat oni sami. A oni se do ní pustí ve chvíli, kdy jsou připraveni." Nemůžeme pomáhat někomu, kdo o to nestojí... Následky pravidelného zvracení pro trávicí soustavu naleznete v souvislosti s mentální anorexií např. na www.doktorka.cz ... Přeji vše dobré a důvěřujte dospělosti svého partnera, on si sám rozhoduje o sobě.

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1