Online poradna

Psychologická online poradna – odpovídá psycholog, psychoterapeut

  • Dotazy můžete pokládat, pokud je okénko otevřeno, odpovědi naleznete do týdne rovněž zde. Poradna se uzavře po položení desátého dotazu v týdnu.
  • Po internetu poskytuji všeobecné informace. Při osobní konzultaci jsou informace k Vaší osobě zcela konkrétní.
  • Potřebujete-li dohovořit osobní konzultaci nebo online konzultaci s psychologem, kontaktujte mne.
  • Pokud si přejete odpověď mimo on-line poradnu, je třeba uhradit 120Kč na č.ú.: 2500034126/2010 .
  • Vše zde napsané bude zveřejněno.
  • Chcete-li ocenit fungování poradny, zasdílejte, některý článek/stránku z tohoto webu např. na Fb. Články naleznete zde.


Vážený pisateli, tento týden již bylo položeno mnoho dotazů a není v mých silách odpovědět na více. Máte-li zájem, vyčkejte, poradna se otvírá vždy v neděli o půlnoci pro 10 dotazů. Pokud máte zájem o zodpovězení dotazu mimo poradnu on-line, zašlete dotaz na email: radana@rovena.info a 120Kč na č.ú.: 2500034126/2010.

Na zodpovězení čekají: Zoufalá, Myška, Jiří Hofman, Ales, Ales, Lara, Karelfrantapepik, lucie, Iva Suchánková, mačička89, Stella, Adéla

Starší dotazy:

572 571 570 569 568 567 566 565 564 563 562 561 560 559 558 557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1

Radka píše: 12. 11. 2012, 20.56

Dobrý den,chtěla bych se na Vás obrátit s prosbou o radu.Mám manžela a dvě dcery(7,9 let).Potíž je v tom,že nemám u holek žádný respekt,ať dělám co dělám.Dost mě to trápí,nejsem z těch co umí zakřičet,bouchnout do stolu...Pokaždé když mě něčím vytočí,tak vztek nějak v sobě udusím,ale je to čím dál těžší.Jsem spíš samotář,bez kamarádek.Pokud jde o mé rodiče,když mi bylo asi 10 let,dávali mi často najevo,že si mám se vším poradit sama,připadalo mi,jako by mě již nechtěli.Mám ještě o dost starší sestru,která byla pro ně vším.Časem přišly deprese a úzkosti,které jsem řešila s psycholožkou.Když jsem se z toho jakž takž dostala,p.psycholožka bohužel zemřela.Znovu jsem na vše zůstala sama.Měla jsem strach,že pokud někde začnu s terapií znovu,že se to zase stane.Nějakou dobu jsem žila docela dobře,čerpala jsem z toho,co jsem se v terapiích stačila naučit.Pak přišel zlom.Zradila mě jediná kamarádka.Dodnes nevím co se stalo,přestala se mnou komunikovat.Dost mě to sebralo.Otěhotněla jsem,potratila,začala jsem mít strach z cestování.Postupně jsem měla problém opustit byt.Po čtyřech měsících mě manžel přiměl k tomu,abych vyhledala pomoc.Nechtěla jsem do toho z výše uvedených obav už jít,ale nakonec jsem šla.Opět se vše spravilo,až na ty úzkosti a trauma z potratu.Jednoho dne mi psycholožka řekla,že mi nemá již co nabídnout a že sezení ukončíme.Bylo to,jako když dostanete pár facek.Nečekala jsem to.Dost mě to tehdy sebralo,nedokázala jsem jí na to nic říct.V současnosti mám čím dál větší pocit,že jsem plná všech těch negativních pocitů,zloby,zklamání,smutku,beznaděje...,neumím to ze sebe dostat ven,všechno se to jen skládá na sebe.Cítím se stále unavená i když ráno vstanu.Začala jsem si kousat nehty,tváře.Vím,že se to nemá,ale nedokážu s tím přestat,pak z toho jsou výčitky...Moc ráda bych se zapojila do dění v rodině,byla víc s manželem i dětmi,ale nedaří se.Držím si nedobrovolný odstup s neurčitým pocitem,že bych měla někam odejít,přitom nevím kam by to mělo být.Připadám si sama i když jsme spolu.S rodiči jsem se neviděla víc jak rok,máma dělá,že mě nevidí i když ji pozdravím.Hodně mi chybí,ráda bych je viděla,ale nemám dost sil čelit nekonečným výčitkám,které s každou dřívější návštěvou byly. Mějte se hezky a děkuji za případnou odpověď.

Odpověď: 17. 11. 2012, 13.24

Milá Radko, vážím si důvěry, kterou jste vložila do on-line poradny, ale ať přemýšlím jak přemýšlím, nedokáži vám touto cestou pomoci. Ve vašm psaní je shrnuto příliš mnoho problémů. 1. nedostatek respektu u dcer; 2.trauma z potratu 3. bolestivý vztah s mámou 4.zklamání ze vztahů 5.negativní emoce a únava... Každý problém potřebuje individuální zpracování jak na úrovni myšlenek tak emocí. Neumím si představit, že to pořešíte bez spolupráce se specialisty....a třeba i moudrých knih. Chápu, že je ted třeba znovusebrat odvahu a pokračovat v nalézání cesty k psychickému zdraví i síle. Držím palce.

Tereza píše: 12. 11. 2012, 19.08

Dobrý den, mám 6 let práci na které neustále střídám pozice. Začínala jsem jako obchodní zástupce až po nákupčí firmy. Jenže mě práce nebaví, před tím to bylo mnohem lepší. Ale práce nechat nemůžu, máme hypotéku a nikdo mě nedá tolik peněz jako mám teď. Ale to není to podstatné. Podstatné je to, že se mi v práci dva kolegové snaží podrážet nohy a to jen proto, že jsem s z jedním z nich nechtěla jít na kafe a už vůbec jsem s ním nechtěla mít nic víc. Jsem šťastně vdaná a on to ví. Několikrát jsem ho na to upozorňovala, ale nebere to v potaz. Jde mu o sex a když jsem ho odmítla, dělá mi v práci peklo, roznáší o mě opravdu nechutné věci a všem povídá, že se mnou něco měl. Za majitelem jít nemůžu, jen bych si to pohoršila u toho kolegy. Potřebuju jeho pomoc, protože práci dělám teprve 5 měsíců a bez něj to nezvládnu vůbec. A on to nejspíš ví. Nevím, jak si s ním mám poradit, ale je to psychicky vyčerpávající, neustále se obhajovat. Když něco pokazím, má z toho obrovskou radost a dává to všem jasně najevo. Prosím, poraďte, jak se mám zachovat. Děkuju za odpověď

Odpověď: 14. 11. 2012, 21.37

Milá Tery, situace nesnadná a nemám pocit, že mám dost konkrétních informací. V podstatě jste mne přesvědčila, že nemůžete dělat nic, protože máte strach, že bez něj to nezvládnete. Takže bud poslechnete svůj strach a smíříte se s jeho výpady a nebo budete jednat beze strachu a postavíte se za sebe, jak je to možné, u šéfa, zveřejníte jeho chování... Přeji vše dobré.

hanule píše: 12. 11. 2012, 10.29

Dobry den,prave me byla poslana sms od nezname osoby,v niz bylo napsano ,ze mi celou dobu pritel neverny a zkopirovana korenspondence s dotycnou pani s mym pritelem .ty zpravy jsou z fcb.Z tech zprav je jasne,ze spolu urcite neco meli.Ja jsem uplne zoufala a nevim jak mam ted reagovat na pritele.Moc dekuji za pomoc

Odpověď: 14. 11. 2012, 21.32

Milá Hanule, už je to dva dny. Takže patrně jste již nějak jednala... Propadat zoufalství nedoporučuji, důvěřujte tomu, že život nekončí... vše je pro vás dobré... držím palce.

Nikola píše: 12. 11. 2012, 9.28

Dobrý den,chci se zeptat co mám dělat.Nedávno na jedný akci jsem brečela kvůli jednomu klukovi který se mi líbí,on se mě pak zeptal proč brečím,tak jsem mu řekla na rovinu co k němu citím,vím že on má holku tak jsem se ho zeptala jak to s ní má,řekl mi že spolu nejsou že je s ní jen kvůli práci že její rodiče bydlí blízko jeho práce.Tak jsme si to nějak vyříkali a pak jsem se víc napila a líbala jsem se s jiným klukem,on to samozřejmě viděl..Moje kamarádka pak chtěla jít domu bydlí kousek takže šla pěšky aby nešla sama tak on ten kluk který se mi líbí s ní.Druhý den jsem se jí zeptala jak došla,ona mi řekla že se spolu líbali.Hodně mě to naštvalo.Pak na facebooku jsem se ho zeptala jestli spolu něco měli(chtěla jsem se ujistit že mi řekne pravdu i přes to že to vím)řekl mi že se s tím nemusí nikomu svěřovat,tak jsem mu napsala :Takže jo. Vím že je na mě naštvanej i když mi napsal že mu to je jedno.. Chci se tedy zeptat co mám dělat,mám tomu dát čas? nebo na něj mám zapomenout?.. ono to nejde na něj nemyslet :(

Odpověď: 14. 11. 2012, 21.29

Milá Niky, hmmm... myslíš, že je dobrá být takto lapena a zamotána v emocích? Je tvé jednání zdravě důstojné? To, že jsi chlapci řekla, co cítíš, je v pořádku, ale ty emoce a alkohol kolem? Obvykle přitahuje vyrovnaná osobnost, která si váží sebe i druhého. Závislost obvykle odpuzuje. Netlač, nevyčítej, akceptuj to, co říká. Chovej se adekvátně situaci. Držím palce.

boruvka eva píše: 12. 11. 2012, 7.35

Dobrý den, řeším problém sama se sebou. Jsem ještě normální nebo už jsem zralá na nějakou léčbu? Je mi 36 let.Jsem vdaná,manžel je o 3 roky mladší. Máme dvě dcery, 3 roky a 9 měsíců, se kterými jsem doma. Náš manželský život je jako na houpačce. nějakou dobu žijeme poklidným rodinným životem a najednou přijde pád. Častým spouštěčem krize je neuskutečněný sex. Manžel se jej představuje tak minimálně 2x týdne, ale na to já nemám většinou chuť ani energii. A jak není po jeho, začne být zlý,jen mi vyčítá a uráží mě. Máme absolutně rozdílný názor na výchovu dětí. Já se jim snažím dávat určitý řád, kdežto manžel je pouze rozmazluje (tedy zatím jen tu starší) a ani mě nedovolí ve své přítomnosti dceru usměrňovat. V mnoha věcech už jsem musela ustoupit a přizpůsobit se jeho přístupu k dané věci. A stejně mě stále osočuje, že je všechno po mém i když nedokáže být konktrétní. Naše výměny názorů mě občas dohánějí k šílenství. Cítím hroznou beznaděj v nějaké zlepšení a v takových situacích bývám hysterická a přestávám se ovládat. Někdy jen pláču, křičím, nadávám, ale už se mi stalo, že jsem bila rukama či hlavou o zeď. Naposledy jsem však v zoufalství vzala nůž a zamířila s ním na zápěstí. Manžel mi jej vytrhl. Jsem přesvědčená, že mé jednání bylo v afektu a pouze demonstrativní a nic bych si opravdu neudělala,protože mi na životě záleží a jsem tu pro mé dcerky, ale začínám se obávat, zda bych se sebou neměla něco dělat. Jsem na sebe vždycky po takové scéně hrozně naštvaná, nenávidím se a stydím sama před sebou. Poraďte, mám vyhledat odbornou pomoc? Jaké je nejlepší řešení mých problémů? Cítím se už dost bezradná. Předem děkuji.

Odpověď: 14. 11. 2012, 20.08

Milá Evo, jak jsem si přečetla vaše psaní, tak doporučuji jak manželskou poradnu tak individuální. Ohledně partnerství by bylo dobré hledat rovnováhu z obou stran na všech úrovních, vykomunikovat a pochopit vzájemné pocity.... A pro vás by bylo fajn porozumět svým emocím a naučit se s nimi pracovat. Takže je to dost práce a je otázka, zda ji pro sebe jste ochotna vykonat. Přeji vše dobré a držím palce.

martinka píše: 11. 11. 2012, 23.10

dobry vecer lecim se 4roky na depresi a uzkosti mam kolisave stavy ale posledni dobou se nevyznam v svoji diagnoze mivam sebevrazedne myslenky na ktere musim neustale myslet nejde to z hlavy pryc a jakoby sem si to ja sama namlouvala slysela sem i krakat vrany a nekdo jak na me promluvil taky mivam i zachvaty paniky neustaly strach cela horim sem spocena tresu se a ztezene dycham strasny tlak vhlave vse se ve me svira zavrate mam problem se soustredenim tezko se rozhoduji mivam hnusne sny trham sebou nebo citim jak kdybych padala a mivam i vidiny mam i psycholozku psychiatra a nekdy i hospitalizace chci si pomoct aby mi bylo lip ale nevim jak sem zoufala nechci zit s nechuti a s pocitem ze si neco udelam a tesit se na vecer az zaspim dekuji za odpoved

Odpověď: 14. 11. 2012, 19.57

Milá Marti, omlouvám se, ale toto není na on-line poradnu. Můžete mi zavolat.

Informace píše: 11. 11. 2012, 23.06

Setkali jste se se šikanou ve svém dětství, ve škole? Máte pocit, že Vás to ovlivnilo a poznamenalo?

Odpověď: 12. 11. 2012, 14.07

K tomuto tématu jsem napsala několik myšlenek: https://rovena.info/jak-se-vyrovnat-s-sikanou-z-detstvi.html

Markéta J. píše: 6. 11. 2012, 23.12

Dobrý den.Nacházím se ve vztahu, který trvá přes dva roky, mám stejně starého přítele - 21 let. Jsme sousedé. Problém,s kterým se na Vás obracím je ten, že jeho máma mě nemá ráda. První rok byl v pořádku. Po roce se však něco změnilo a jsou tam znát nesympatie vůči mě. S přítelem jsme se o tom bavili. On sám mi potvrdil, že mě nemá ráda. k nim domů vůbec nechodím, protože (jak sám řekl můj přítel)mu je nepříjemná ta napjatá atmosféra mezi mnou a jeho mámou. Zároveň mi řekl, že mě miluje a chce se mnou být, ale že neví jestli našemu vztahu věřit do budoucna, když se naše rodiny nemají rádi (žiji jen s babičkou a babička nemá ráda jeho rodiče a rodiče nesnášejí mou babičku). Dále mi přítel řekl, že si nepřeje, abych se stavěla mezi něj a jeho rodinu (což nedělám, snažím se tomu vyvarovat). Obracím se na Vás, protože mě to trápí, přítel to dál více řešit nechce. A já o něj v budoucnu kvůli tomu přijít nechci. Na druhou stranu, má smysl udržovat vztah, kterému on sám nevěří, protože je pro něj problém nesnášenlivost mezi mou osobou, rodinou a jeho rodinou? Jak bych se měla zachovat? Mockrát děkuji za odpověď.

Odpověď: 7. 11. 2012, 21.35

Milá Markétko, to není moc harmonické... v situaci je několik momentů, které působí na váš vztah destruktivně a vypadá to, že je to mimo vaše pole působnosti. Partner nestojí jednoznačně při vás a řešení hledat nechce - to je skutečně problém... Je situaci možné dlouhodobě vybalancovávat sama? Podpoří Vás? Sama ucítíte odpověd na vaši otázku: "má smysl udržovat vztah, kterému on sám nevěří, protože je pro něj problém nesnášenlivost mezi mou osobou, rodinou a jeho rodinou?" Držím palce.

Petr píše: 6. 11. 2012, 21.10

Dobrý den, obracím se na Vás se svým příběhem: Před měsícem jsme se rozešli, protože jsme si komunikačně nerozuměli. Zjistil jsem, že velmi rychle si našla nový vztah. Víte, za poslední rok společného soužití, a než provedla tento úlet, měla několik paralelních vztahů. Přiznala mi to až nyní a já ji odpustil, protože jsem jí pochopil. Bylo to totiž ovlivněno mým těžkým a komplikovaným úrazem (polámal jsem si páteř, zázrakem jsem neochrnul, plicní embolie, otřes mozku..), kdy jsem byl několik měsíců na JIP v nemocnici. Spadl jsem totiž ze čtvrt kilometru s padákem během testování (létám 20 let, byl jsem test pilotem a členem národní repre), ale to teď nehraje roli. Prošli jsme si s partnerkou velmi těžkým obdobím, kdy mne statečně podporovala, učil jsem se chodit a znovu žít. Před úrazem jsem úspěšně podnikal, bohužel společník využil situace a firmu si převedl na sebe. Dokonce na jednotce int. péče, kdy do mne vedlo 6 kapaček jsem s noťasem na klíně pracoval a prosil sestry o doping, abych vydržel pracovat. Partnerka na to nikdy nezapomene, ikdyž s pracováním ve špitále zásadně nesouhlasila, přesto mne dokázala podporovat. Když jsem byl neschopný práce a udržel jsem jen mobil, tak mne hodiny poslouchala a já jí diktoval obchodní záležitosti..Je naprosto neuvěřitelná žena!!!Podnikání jsem i s absolutním nasazením stejně nezachránil, společník to nezvládl a zabalil to. Musel jsem proto ihned po návratu ze špitálu pracovat, abych nebyl partnerce a jejímu synovi na obtíž, našel jsem si ještě ve špitále novou práci (pohovor proběhl na lůžku, ředitel firmy byl ochoten mne poznat i za těchto okolností) a dnem a nocí jsem pak jen pracoval. Nemohl jsem nocema spát při vědomí, že někomu mohu zůstat na krku. Měl jsem obrovskou motivaci žít a dostat se zpátky na nohy. A to se samozřejmě podepsalo na kvalitě soužití, což byl důvod zmíněných úletů. Víte, já jsem bojovník a rvu se s osudem, nezlomilo mne ztracené úspěšné podnikání, ani úraz, který jsem málem nepřežil. Jen díky její lásce jsem opět na nohou a chci ji to všechno dobrodiní oplatit. Nyní se partnerka cítí hrozně osaměle a bezradně, neví co dál. V tom novém vztahu jej má ráda jako dobrého kamaráda, protože vyplňujete její samotu a rozptyluje její smutek. Některé věci už ji dochází, před některými ještě stále utíká. Odmítá uznat chyby a přiznat si další okolnosti. Lže sama sobě. Mám po sezení s numerologem, jež mi to potvrdil - je zarputilá, paličatá. Než ji požádám o ruku, uplyne ještě nějaký čas. Chci, aby si to v sobě sama urovnala, protože by náš vztah neměl z čeho pokračovat.Proto Vás chci požádat o radu, jak postupovat v této složité situaci. Je to moje osudová žena, jsem ji naprosto oddán a věrně ji miluji, znamená pro mne celý svět. Odmítá připustit, že jsme se v poslední době ve většině problémů dokázali zorientovat, já mnohé pochopil a chci vést život jinak. Ona odmítá jakékoliv naděje a neustále mi předhazuje minulost. Cítím se být v koncích, nevím si rady.. Petr

Odpověď: 7. 11. 2012, 21.22

Milý Petře, jste bojovník, smekám. A vážím si i respektu k individualitě partnerky. Jestli tomu dobře rozumím, rozešli jste se a partnerka nestojí o obnovu. Je to tak? Hledáte odpovědi a naději u numerologie a osudu... Ano, numerologie apod. jsou zajímavé cesty především k sebepoznání, poznání životních principů... Petře, vyvarujte se však ulpívání na naději, že je to osud a Ona váš celý svět... Vy víte, že každý má právo na svou volbu a cestu a toho, koho milujeme, tak mu ji přejeme s námi i bez nás. Je to tak? (znám příběhy, kdy se člověk upnul k tomu, co říkají vědmy, že to bude dobré, že budou spolu, že je to osud, a nebylo tomu tak... jen to člověka drží v žití v iluzorním světě...) Vím, že je to někdy opravdu těžké, ale nezbývá nic jiného, než uzdravit svou bolest, zregenerovat svou vnitřní sílu a obnovit svou lásku k sobě a ke svému životu. Když v tom budete chtít podpořit, můžete se obrátit, mmj. se může hodit i rovena.info/lecebna-meditace-cesta-k-osobni-sile.html . Držím palce.

Janca.leonka píše: 6. 11. 2012, 19.22

Dobrý den,chtěla bych poradit,co si počít s nevěrou..Jsem v lázních,mám milujícího přítele,ale pár dní po příjezdu jsem měla "úlet" protože mě i moji kamarádku opili starší muži,ovšem k pohlavnímu styku nedošlo,i tak mám kvůli tomu výčitky v velké deprese,už jsem myslela na ruzné ošklivé věci,nedokázu to unést a vyrovnat se s tím,myslím pořád na ten večer a velmi toho lituji..děkuji za odpověď..Jana

Odpověď: 7. 11. 2012, 18.03

Hezký den, Jani, přítel to ví? Vaše trýznění se je výsledkem podivných pocitů strachu, viny a sebemrskačství. Nikoho jste nezabila, nikomu jste neublížila. Postarat se o sebe dovedete. Chovejte se podle toho. Odpustte si to, co si myslíte, že jste provedla. Klid a klidný pohled z očí do očí, do zrcadla i příteli... Držím palce

Starší dotazy:

572 571 570 569 568 567 566 565 564 563 562 561 560 559 558 557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1