Online poradna

Psychologická online poradna – odpovídá psycholog, psychoterapeut

  • Dotazy můžete pokládat, pokud je okénko otevřeno, odpovědi naleznete do týdne rovněž zde. Poradna se uzavře po položení desátého dotazu v týdnu.
  • Po internetu poskytuji všeobecné informace. Při osobní konzultaci jsou informace k Vaší osobě zcela konkrétní.
  • Potřebujete-li dohovořit osobní konzultaci nebo online konzultaci s psychologem, kontaktujte mne.
  • Pokud si přejete odpověď mimo on-line poradnu, je třeba uhradit 120Kč na č.ú.: 2500034126/2010 .
  • Vše zde napsané bude zveřejněno.
  • Chcete-li ocenit fungování poradny, zasdílejte, některý článek/stránku z tohoto webu např. na Fb. Články naleznete zde.


Zapomenout

Skákal přes oves

Na zodpovězení čekají: Zoufalá, Myška, Kačka, Andrea, Amálie

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1

Kateřina píše: 26. 11. 2012, 19.45

Dobrý den, Mám problém s přítelem, najednou se změnil. Začal po mě křičet kvůli hloupostem, začal být nepříjemný a vůbec ho nepoznávám. Ukončila jsem to i když nerada. Za asi 2 dny mi napsal jak moc chce být znovu se mnou a jak moc si mě bude vážit. Přijela jsem tedy za ním a zase na mě jen křičel a vše mi vyčítal. Pokaždé mi přez internet píše jak moc mě chce zpět, že se změní apod. Od té doby co jsme se rozešli jsem se začala vídat s kamarádem, který má veliký zájem a je velmi milý. Ale já mám v srdci pořád toho přítele, který mi začal nadávat. Rodiče mi říkají, ať jsem s tím kdo se teď snaží a ať na toho prvního zapomenu, že vše přebolí. Ale on mi pořád píše a pořád mi plete hlavu. Nevím co mám dělat, těžká situace, pořád ho mám ráda, ale nechci se trápit tím že budu poslouchat jak jsem neschopná. Děkuji za odpověď.

Odpověď: 27. 11. 2012, 21.06

MIlá Kači, máš naštěstí dost sebeúcty, že jsi ukončila vztah s mužem, který se k tobě nechová hezky a neváží si tě. Doporučuji, aby jsi se k němu nevracela, pokud neuvidíš konkrétní kroky k jeho změně. Patrně spolupráce s psychologem, psychoterapeutem - můžeš tam zajít na poprvé s ním a pak třeba na šestou schůzku... (mmj. by bylo dobré, aby si odpověděl, co je milovat, co je vlastnit. Co ho vede do toho křiku; vyjimečně může být příčina i fyzická nemoc) Pokud nebude spolupracovat, pak je třeba ze srdce ho propustit, ponechat lásku, ale propustit na všech úrovních a své srdce uzdravit a udělat volné pro novou lásku. (léčebná meditace bývá fajn...) Držím palce a přeji vše dobré.

broucek555 píše: 26. 11. 2012, 19.40

Dobrý večer, potrebovala bych poradit. Mám skoro 2 roky pritele kamarada nevim jak to presne nazvat. problém je v tom , že se chovame jako by jsme spolu chodili.. piseme si a spime spolu. Strasne jsem si na nej zvykla. Myslim si že i on je na me zvykli je nam spolu dobre jen jediny problem ty 2 roky co se scházíme má už 5 let pritelkyni. Nikdo o ni hezky nemluvil vim o ni ze je bohata a a vzdelana muj "kamarád" dokonce spolupracuje i sjejim tatinkem. Myslite, že se ho mám zeptat ? jak to vidí dal ? víte, mam strach, ze si vybere ji ae ja ten tlak ze je s ni kdyz neni semnou nesnesu :-/ jsem z toho už vazne zoufala miluji ho :( prosim poradte co mam delat chci ho jen pro sebe pokud to jde. dekuji za odpoved

Odpověď: 27. 11. 2012, 20.58

Milá broučičko, nu, nějak jsi se octla v milostném trojůhelníku. At je holčina jaká je, tak on s ní je, at k tomu má důvody všelijaké. Ptejme se na to, na co chceme skutečně slyšet odpověď. Můžu ti popřát, abys našla v sobě sílu a odvahu přijmout obě odpovědi a teprve pak se poptala. Vnímej, zda ti vztah více dává než bere... Máš ještě kus cesty před sebou, než se to vyřeší... (a pamatuj, že nejednou se stává, že když vztah začne trojúhelníkem, trojůhelníkem i končí) Držím palce.

Katka píše: 26. 11. 2012, 19.02

Dobrý den, chci vás poprosit o radu ve výchově syna - nechci napáchat nenapravitelné škody. Synovi je bezmála pět let, od narození je neřízená střela, plný energie, hlasitý, bohužel i paličatý a usilující o dominantní postavení - doma i mezi vstevníky. Na druhou stranu je docela strašpytel a bolestínek. Poslední tři měsíce se začal prosazovat s nebývalou razancí, dělá že neslyší, odmítá poslechnout, neustále pobíhá, vydává nesmyslné zvuky, předvádí se jako kašpar. Nefunguje domluva, vysvětlování, pozitivní ani negativní motivace, zákazy. Nakonec to vždycky skončí křikem - mým i jeho. Tohle všechno dělá především mě, nikomu jinému se tolik nestaví, úplně na něm vidím, s jakým gustem si mě "dává". Přitom je na mě docela závislý, když jsme třeba v cizím prostředí, nenápadně jistí, zda jsem v dohledu apod. Co s ním, jaký přístup k němu zvolit? Mám strach, aby se úplně nebloknul a nestali se z nás bojovníci. Děkuji Katka

Odpověď: 27. 11. 2012, 20.51

MIlá Katko, zajděte za psychologem, který se specializuje nejen na výchovu dětí, ale i na práci s rodiči a jejich nejistotami. A doporučuji knihu Proč se z našich dětí stávají tyrani. Přeji vše dobré.

Nikdo píše: 26. 11. 2012, 17.14

Dobrý den, mluvme čistě teoreticky(aby to nebylo nijak napadnutelné) (důraz)CO KDYBY: Můj dobrý přítel (15 let) měl pohlavní sex se 14-ti letou dívkou a právě ho čekal výslech. Je tu možnost, že by šel do výchovného ústavu (past'áku), kde opravdu všichni v jeho věku vědí co se tam, nově příchozím jeho životního, pohodového stylu, dějě... Hrozí mu možnost dostat, až 1 rok a více. Můj názor by byl, že za 4 měsíční rozdíl mezi nimi a naprostou dobrovolnost k tomuto ''úkonu'' by se za tohle opravdu tyto tresty neměli dávat.. On chtěl, pokud výsleh nevyjde a nějak se provalí, že to bylo z jeho strany po 15 roce života, utéct z domova na předem určené místo (někde do přírody), kde by hodlal být tak dlouho, jak by jen šlo. Má velké zkušenosti ohledně přežívaní v přírodě (takže bych se o něj nebál z této stránky). V kontaktu s rodiči by byl i posléze ve formě dopisů. Povězte mi co by měl dělat, kdyby se to stalo zkutečností a on by byl nucen odejít z domova.

Odpověď: 27. 11. 2012, 20.47

NIkomu a na otázku "co kdyby" neshledávám užitečné odpovídat. Věřím, že advokát a probační služba najdou shůdné řešení.

Zdeňka píše: 26. 11. 2012, 16.38

Dobrý den,nevíme si se svým vnukem.Je mu 19let a po rozvodu rodičů se z něj stal velmi agresivní člověk,vůči svému okolí,hlavně proti otci a matce.Do 18let se choval slušně k oběma,ale pak se to změnilo.Ke mně jako k babičce se chová slušně,ale přesto mě trápí jeho chování.Nedávno jsem se dozvěděla od jeho matky,že ji uhodil,což je pro mne nepředstavizelné.Nevím jak se zachovat,jestli mu mám vytknout jeho chování,zkoušela jsem to,ale bylo to ještě horší.Je na to nějaká rada?

Odpověď: 27. 11. 2012, 20.44

Milá Zdeňko, pokud spolu máte dobrý vztah, spíše se ho ptejte, co cítí vůči rodičům, jak se změnil jeho vztah k rodičům, jak se chovají rodiče... Ptejte se a naslouchejte. Nehodnotte, nemoralizujte. Tím můžete dokázat nejvíce... Přeji vše dobré.

Veronika píše: 26. 11. 2012, 9.15

Dobrý den, léčím se na psychiatrii, pro úzkostnou poruchu a deprese. Mám časté myšlenky na sebevraždu, jsem zklamaná, že se mi nedařilo v podnikání, přišla jsem o veškerý majetek, který jsem zdědila po rodičích, nenacházím smysl života. Navštěvuji lékaře psychiatra (věk 75 let), který mě pozve vždy jednou měsíčně na 30min. Předepíše léky (Sulpirol, Argofan) a pří konzultaci se omezí na tvrzení, že se s tím musím nějak vyrovnat. Je takový přístup k pacientovi normální? Mám pocit, že i psychiatrie je tedy na nic a nemůže mi pomoci. Děkuji za odpověď.

Odpověď: 27. 11. 2012, 20.41

Milá Veroniko, je na Vás, jakou pomoc si najdete a dopřejete. Váš psychiatr vám dopřává nadprůměrně času - často to bývá i 10minut. Psychiatr je vystudovaný lékař a je zvyklý zacházet s léky, není psychoterapeut. Vy si najděte někoho, kdo vám bude vyhovovat. Nejprve však doporučuji, abyste si řekla, co vlastně od pomoci očekáváte... Přeji vše dobré.

Mona píše: 26. 11. 2012, 7.03

DObrý den, mam 46let a problém je v závislosti mé matky na mně.Ona je vdovou a já rozvedenou ženou. Bydlíme kousek od sebe,mám prací,dítě-dospělé,jsem bez partnera.Moje máti vyžaduje denní návštěvu,v nejhorším alespoň denní telefonát, v opačném případě mi vyčítá že nemám zájem.Jsem z toho max psychicky unavená,mám v sobě zasetý pocit nevděčnosti a když se vzepřu a neozvu se,stejně mně to vnitřně sžírá,prtž v sobě hledám vinu a sebeobviňování,jak jsem nevděčná a nesluššná.Já mám zájmy,přátelé,ona nic a nikoho.Jedinou kamarádku co má,tak o ní jen poslouchám,Vlastně celé mé navštěvy jsou o vyslechnutí, moje starosti přijdou jen na ředu vyjímečně.A co je nejhorší,tyto vyčítající návštěvy má spoustu mých známých, dokáží se tomu i zasmát,ale stejně jsem vnitřně unavená,vyčerpaná.

Odpověď: 27. 11. 2012, 20.37

MIlá MOno, rodiče nám dali život, protože chtěli naplnit svou potřebu rozmnožovací příp. rodičovskou. Pokud po dítěti žádají připoutanost, je to od nich sobecké. I vy máte právo na svůj život, nemusíte každý den za mámou chodit... popisujete svoje vnitřní destruktivní mechanismy, bylo by dobré, abyste je např. s psychoterapeutem přepracovala a naučila se udržovat ve vnitřním klidu a ve své síle. Dělejte si radost... Držím palce.

martinecka píše: 25. 11. 2012, 23.32

dobry vecer trpim uzkosti a poruchou osobnosti obevuje se nekdy deprese astresy a chtela sem se zeptat jestli by mi mohlo pomoct treba joga mandaly dechova cviceni eft masaze relaxace arelaxacni hudba neco na uvolneni a zklidneni potizi nebo jestli existuji vitaminy nebo caje nebo inake terapie dekuji moc za odpoved

Odpověď: 27. 11. 2012, 13.13

Milá Marti, pomoci může mnohé... více se kloním k psychotechnikám než k čajům. Vitamíny ze skupiny B a i jiné vitamíny také mají vliv na psychiku. Dělejte to, co vás láká a nvzdávejte se. Držím palce.

Martina píše: 25. 11. 2012, 23.02

Dobrý den/večer, mám dva problémy a chtěla bych poprosit o váš názor či pomoc. První se týká mě – Je mi 24let a mám od roku 2009 chronické onemocnění zažívacího traktu. Když mi to bylo diagnostikováno, uzavřela jsem se víc do sebe. V létě 2011 jsem začala podstupovat biologickou léčbu. Od té doby jsem začala být hodně náladová – dokáži se naštvat kvůli banalitě a méně se směji – vždy jsem bývala velké sluníčko (tak mi i říkávalo mé okolí) a teď nic. Hrozně mě to štve. Mám přítele – je mu 29 let a jsme spolu 8 měsíců. Jelikož bydlí 250km daleko a já mám invalidní důchod, mohu za ním dojíždět skoro pořád. Znám se s ním už 8 let a jsem s ním spokojená. Jenže nastal problém – mé nálady. Vždy jsem byla cholerik - to věděl i on, ale teď je to 100x horší. Oba nemáme rádi hádky a já už nevím, co dělat. On nechce, abych šla k psychologovi, že to spolu zvládneme a budeme na tom pracovat, ale pokud moje nálady budou pokračovat – mám obavy, že o něj přijdu. Nevím, jak pracovat na těch náladách. Neexistuje nějaké cvičení – mě se nechtějí brát žádné léky, už z důvodu mé nemoci. A druhý problém se týká mého otce – Za poslední cca rok se hodně změnil. Hraje hry po internetu a je u toho hrozně sprostý. To by nebylo až takový problém –snažíme se ho s mamkou kočírovat a tu je ten problém – jakmile na něj někdo promluví, ať už že je oběd, či ať se ztiší, tak je oheň na střeše a začne být i na nás sprostý. On to má tak nastavené, že jakmile mamka odejde ráno do práce – v 5, tak si sedne k PC a sedí na něm do večera. V létě se mi stalo, že se začal vztekat v 6 a probudil mě. Šla jsem mu říci, ať se ztiší, že chci spát a on začal, ať si dám špunty do uší. My jsme se s mamkou naučili, že mu zavíráme dveře do pokoje, ať ho nemusíme poslouchat. A včera se mi to vymstilo – zase měl volno a zase seděl od 5 u tanků. A když jsem mu šla o půl 8 zavřít dveře, začal po mě vyjíždět, že ať je nezavírám, ale já jsem mu řekla, že nebudu poslouchat jeho mluvu a začal, že on nebude poslouchat mou. Nenapadá nás fyzicky, ale je hodně sprostý. Není to jen u tanků, ale u jakékoliv hry, která mu nejde. Když chci třeba na PC, tak jsem mu to jednou takto řekla a on, že co asi má dělat. Bylo léto a on vždy byl na zahradě, ale od doby tanků sedí hodně u toho. Ani mým sourozencům, ani mamce a ani mě se to nelíbí. Nevíte, jak by jsme na něj měli jít nebo co by měl udělat, aby se dal do klidu? Děkuji vám za vaše odpovědi.

Odpověď: 27. 11. 2012, 13.11

Milá Marti, jste dospělá... jako jediné, co můžete ovlivnit, jste vy sama. Tak zvládněte sebe a svůj život... choleričnost patrně máte v rodě... Nerozumím tomu, proč byste nemohla spolupracovat s profesionálem... jak vidět, sama jste zatím své výbuchy nezvládla... Změnit svou "choleru" je docela práce, ale jde to, když je člověk v životě vytrvalý... cvičení existují, různá - a je vhodé různě je kombinovat (meditace léčebná, dynamická, arteterapie atd...) Držím palce a přeji vytrvalost.

Salma píše: 19. 11. 2012, 18.33

Dobrý den, je mi 53 let a jsem 34 let vdaná. Před třemi lety jsem přišla na manželovu nevěru. Bylo to nečekané a o to horší. Žila jsem pro něho, děti a rodinu, on hodně pracoval, ale vždy se dokázal o rodinu postarat. V tu chvíli se mi zhroutilo vše a do dnešního dne jsem se s tím nedokázala srovnat. Žijeme spolu dále a on mě ujištuje, že nechce odejít a chce být jenom se mou. Více cestujeme, chodíme do kina, divadla jezdíme na víkendové pobyty. Přesto všechno mu nedokážu odpustit . Je to pro mě stále velice citlivé a mívám stavy kdy mě každá hloupost rozbrečí, někdy jsem na něho zlá (výčitky) , stavy úzkosti, pocity zbytečnosti ( jak mám žít s člověkem, který se mnou nechtěl být když si našel jinou) ...k Když na mě přídou tyto stavy tak říká, že on mě nemuže pomoci, že mám vyhledat pomoc, kde poradí jak tyto stavy zvládat. Domníváte se že potřebuji vaší pomoc? Děkuji za odpověď.

Odpověď: 27. 11. 2012, 13.04

Milá Salmo, manžel má pravdu, nemůže Vám pomoci. Pokud si chcete pomoci, musíte být připravena přijmout nové myšlenkové postoje, mmj. vzít zodpovědnost za své zranění, uzdravit se a přijmout minulost, která k manželovi patří. V té věci samozřejmě můžete vyhledat profesionála (třeba i mne ;)) Držím palce.

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1