Online poradna

Psychologická online poradna – odpovídá psycholog, psychoterapeut

  • Dotazy můžete pokládat, pokud je okénko otevřeno, odpovědi naleznete do týdne rovněž zde. Poradna se uzavře po položení desátého dotazu v týdnu.
  • Po internetu poskytuji všeobecné informace. Při osobní konzultaci jsou informace k Vaší osobě zcela konkrétní.
  • Potřebujete-li dohovořit osobní konzultaci nebo online konzultaci s psychologem, kontaktujte mne.
  • Pokud si přejete odpověď mimo on-line poradnu, je třeba uhradit 120Kč na č.ú.: 2500034126/2010 .
  • Vše zde napsané bude zveřejněno.
  • Chcete-li ocenit fungování poradny, zasdílejte, některý článek/stránku z tohoto webu např. na Fb. Články naleznete zde.


Zapomenout

Skákal přes oves

Na zodpovězení čekají: Zoufalá, Myška, Kačka, Andrea, Amálie, Josef, Tereza, Ivan, Lucifer, Klara, Kerstie, Hella

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1

Jakub píše: 18. 2. 2013, 18.34

po pár týdnech znovu píšu, sebevražedný sklony mě opustily s nějakejma lidma si hold nerozumim začal sem mít úspěchy s brigádou kde mě to začlo bavit atd. a jinak tamten bejvalej nejlepší kámoš tak jen ho vidim tak sem nasranej a naposled co sem se s nim viděl tak to sem do něj strkal, fláknul sem s nim o auto, o zeď, škubal mu hlavou za vlasy a chytil sem ho pod krkem a on mi ten ubožák ani nedokázal jednu napálit ani do mě nestrčí, prej že má důvod mě ignorovat ale proč ten důvod teda neni i pro to aby mi jednu natáhnul? chápete to??

Odpověď: 23. 2. 2013, 20.01

Milý Kubo, jsem ráda, že jsi se ozval a dal vědět, jak se ti daří. Ptáš se mne, jestli to chápu - to, že na tvoji agresi neodpověděl agresí? Moudrej to kluk :) . Kubo, že ode mne nečekáš, že tě pochválím za tvoje agresivní napadání člověka? Kubo, prosím tě, kvůli tobě, kvůli exmámošovi, kvůli míru ve světě, kvůli mně - odpusť mu... přijmi tu bolest, kterou ti způsobil, uneseš a uzdravíš... On od tebe takhle přijal fyzickou bolest... Držím palce...

luci píše: 18. 2. 2013, 18.24

dobry den s manželem sme spolu 12let,je hodny na me i na 2 děti,al euz od počatku si tak nejak dělal co chtěl,bud chodim po zabavach a bylo mu jedno ze jsem doma tehotná,s porodníma polestma nebo neocnyma detma.od počatku byval dlouho v praci a ja na deti byla a sama,zvykla sem si žit si život a volny čas s detma.pak zacal podnikat,neustale sme řešili penize a čas ktery nam opet nevenoval i kdyz sem zadala aspon o jodinovou prochazku..a dluhy zacli narustat.neustale mi lhal i kdyz s casti me chtel asi chranit abych se nestresovala,ale je to absolutně nespolehlivy clovek at v malickostech tak v zasadnich věcech a ja postupně behem let začla rezignovat a neřešit,nž sem potkala jinyho mužskyho a byla sem zase jako v pochadce a mimo realitu.milenec po 3 mesicich vysel na povrch a mi se s milencem po domluve rozesli,ale doma nastalo neskutečny peklo a kolotoč manželových výčitek,odchodu,telefonátů,příchodu,a me se znechucuju cim dal vic..a nevim jak to vyřesit,najednou s nami jde ven,najednou doma pomaha,a prej se snaži jako idiot a ja nic,nejak už nemužu prijimat jeho pozornost a zajem asi sem hlopa ale nejde to.momentalne todle vse snasim jen kvuli nasim vema detem ktere ho miluji a on je..kdyby slo o me chtela vych aby odesel a ja mela konecne pokoj.

Odpověď: 23. 2. 2013, 19.54

Milá Luci, smutné to psaní, chápu Vaše pocity... Projděme spolu možnosti, které máte - sama si k tomu napište výhody a nevýhody ve všech oblastech... možnost č.1.: Zůstat a být neštastná - nemusíte nic měnit možnost č.2.: Zůstat a být spokojená/štastná - ptejte se, co pro to můžete udělat vy a jak - doporučuji spolupráci s psychologem - jak individuální tak partnerskou mmj. třeba v závěru postupně dojdete k tomu, že to skutečně nejde a v klidu se rozejdete... možnost č.3.: Odejít a přijmout všechny rizika a následky, které s tím souvisí... Pokud budete chtít projít všechny možnosti podrobně, individuálně nebo s manželem, můžete se samozřejmě obrátit. přeji vše dobré.

Zuzana zdena píše: 18. 2. 2013, 14.08

Dobrý den, chtěla bych poradit ohledně třezalky. Ve 38 letech mi byly diagnostikovány předčasné přechody. Problémy s tím spojené vyústily v úzkostné stavy. Řešila jsem to třezalkou - Jarsinem, protože odmítám brát antidepresiva, což je podle mě doživotní kolotoč. S pomocí třezalky jsem se dala dohromady. Čtyři roky jsem měla docela klid, ale před rokem a půl se mé úzkosti začaly vracet. Tak jsem si sama nasadila třezalku - Jarsin. Bohužel Jarsin přestali dovážet, takže jsem si v Polsku koupila Deprim, který je množstvím třezalky podobný. Jen nevím, zda třezalku mohu brát dlouhodobě. Nemáte s tím náhodou zkušenosti? Díky za radu.

Odpověď: 18. 2. 2013, 19.43

Milá Zuzko, Zdeno, to jste trochu zabloudila :)... poptejte se např. http://www.nadeje-byliny.eu/index.php?actpage=contact Když budete chtít psychologicky pracovat s úzkostí, můžete se obrátit - to je moje parketa :) Přeji vše dobré.

alexandra píše: 18. 2. 2013, 12.04

Pekný deň. Už som napísala asi do troch poradní ale nikde som nedostala žiadnu odozvu. Moc Vás o ňu prosím. Mala som priatela. Naozaj som ho milovala, keď sme boli spolu bol to úžasný čas, ale problém bol v tom, že sme boli spolu málo. Ťažko sa mi však prežívalo aj to, že je rozvedený, má 4ročnú dcéru. Nedokázala som prekusnúť jeho ex, pretože sa neustále chovala "Miši hento, Miši tamto..." pritom ona bola tá, ktorá si našla iného a rozviedli sa. Keď bolo čokolvek treba neváhal a urobil to, vraj ju má "naháku" tak načo sa s nou hádať. Ale mna to strašne ubíjalo.On sa o tom rozprávať nemienil,vraj riešim malichernosti, on ju kašle. A klamstvá, čo sa jej týkalo obhajoval tým, že je to nepodstatné aby mi to povedal.Avšak ak chcem mať vzťah v ktorom sme si otvorení navzájom, považovala som za potrebné vedieť napr. že si žiada alimenty za dva mesiace naraz (byvali sme totiž spolu už v prenájmne, tiež boli peniaze potrebne).Navyše má dosť toho v práci, málokedy končí naozaj vtedy, kedy by mu mala skončiť pracovná doba, pretože musí vraj to a to spraviť. K tomu ešte po práci robí iné remeslo, ktoré bolo kedysi ich firmou.Cize v byte som bola takmer stále sama, už som sa ani z práce netesila domov ak nemal v ten den prísť. Nedokazala som pochopiť, prečo jednoducho aspon to remeslo enmohol obmedzovať. Avšak čo je najvačšia záťaž, kedysi podpísal otcovi ručiteľa na úvere, na ktorého splácanie otec absolutne kašlal, a pozemkom ktorým bol tento úver ručený nelegálne uspokojil svoje iné exekúcie. Čiže, môj rozvedený, príliš zaneprázdnený priatel ma na krku este aj dlh 64 tis. eur.Snažila som sa, zhánala mu právnika, skusiť možnosť ist cestou os. bankrotu ale tou neustálou samotou a tym ze ak aj prišiel a ja som sa na niektorý z týchto vecí spýtala,ako pokračujú, cítila som jeho egoizmus.a to som nespomenula dalsí problém...v byte, na ktorý má stále uver má najomníka, ktorý by mu mal mesacne dávat najomne, ktoré sa expriatelovi trvalym príkazom zrazalo zo mzdy. ale aj to bol vzdy problem, neplatil alebo ako sa mu chcelo a kolko sa mu chcelo. a bývalý si nechal skákať pohlave, pretože ten človek je dosť "velký pán" aby ten dlh bol automaticky na jeho účte v mínusových číslach. Ak sme však boli spolu a nic som neriesila bolo vsetko super, bol pozorný, milý a starostlivý. avsak pri akokomkolvek riesení, mi povedal ze tak bude radsej sám. A ja mám teraz pocit viny, pričom som mu chcela len pomoct a dat mu nádej na nový život.ale nedokazala som byt vo vztahu, z ktorého som mala pocit že nikam nevedie.Do toho všetkého má nezodpovedného 35ročného brata, ktorý neustále pýtal od neho nejaké peniaze, vraj aby mali za čo jest. Má totiž ženu a dcéru. Ten sa venuje len tomu remeslu ale nezodpovedne, čiže...peniaze nema a jeho zena nepracuje. Najskor mi priatel sám na svoju rodinu nadával, na otca ktorý absolútne nic nerobí len sedí denne doma, brata...a ja som mala pocit, ze tam trpí, že by som mu dala niečo lepšie..z lasky samozrejme. No po tom ako som ho asi stále nutisla si situáciu nejak riešit sa so mnou rozišiel, resp. sme sa na tom doholi, lebo aj ja uz som bola z jeho neustávajúcih problemov na dne, a este mi vykričal, že bude chodit robiť aj do dielne a nebude pozerat na hodiny, že ja ho čakám, bude pomáhať rodičom a bratovi a dcére ked bude staršia. Napriek tomu, ako mi rodinu cely čas opisoval..Neviem, či mám mať výčitky že som ho zatazovala a nemala riesit veci, ktoré sa ma netýkaju (ale ak som chcela rodinu a tak musela som predsa, lebo on neriesil nic), alebo by tam strasne zavazilo to, že už mal raz svadbu, má dcéru,jeho ex nepracuje a našu rodinu by už nikdy nebral tak ako tú prvu. Poradte mi prosím, triezvy pohlad na situáciu, lebo sa neustále obvinujem, a neviem ci byť stastná ze som sa vsetkych týchto starostí zbavila, alebo uz nebudem s človekom ktorého asi stále lubim. Mám 25 rokov, on 31..v mojom veku toho bolo na mna vela a stale mi chodilo hlavou, že môžem stretnúť niekoho, kto nebude mať toľko problémov a závazkov a teda viac času na nas vztah. :/ Moc dakujem...

Odpověď: 18. 2. 2013, 19.39

Milá Saši, to jsem ráda, že se mohu pochlubit, dost slušnou spolehlivostí ;) ve srovnání s Vašimi zkušenostmi... (omluva třem, kteří se nedočkali odpovědi do slíbené neděle, ale až dnes, v pondělí). A teď k Vám: Podle toho, co píšete, přítel dával jednáním a pak i slovy, že vaše zájmy jsou pro něj až na x-té příčce... Z jeho úhlu to tak je v pořádku, ale je to předpoklad pro neúspěšný partnerský život... má jiné priority, to je třeba respektovat, ale je zcela v pořádku, že vztah zkončil, protože vy si zasloužíte muže, pro kterého budete ta první... Důvěřujte tomu, že jste plně ve svém proudu života a plujete správným směrem... důvěřujte si... Držím palce.

Milena píše: 18. 2. 2013, 9.11

Dobrý den, je mně 35 a mám stále problém. Když mně čeká něco důležitého, začne mně bušit srdce, celá se rozklepu, koktám, dělám hloupé chyby apod. Občas se to stane i ve zdánlivě banální situaci např. když mně přijde důležitá zpráva. Myslela jsem že se to věkem zlepší, ale mám pocit že je to spíš naopak. Mám s tím problémy v zaměstnání i v soukromí. nevím, zda jsem na "správné adrese" ale budu ráda za jakoukoliv radu. Děkuji Milena.

Odpověď: 18. 2. 2013, 19.25

Milá Mileno, jste konfrontována s pocitem nejistoty, strachu, s pocitem ohrožení... Je třeba naučit se pocitu, sama se sebou jsem v bezpečí nyní i vždy... Je to vědomá práce s vnitřní psychikou - po internetu velmi obtížně proveditelná... záležitost u mých klientů velmi častá a vcelku snadno obvykle řešitelná. Pokud budete chtít, můžeme se domluvit na pracovní konzultaci... Přeji vše dobré.

Jakub Novotný píše: 18. 2. 2013, 6.49

Dobrý den, potřeboval bych poradit. S manželkou jsme 4 roky, máme tříletou dceru. Znepokojuje mně, že moje žena každý víkend odjíždí s dcerou ke svojí matce. Po návratu je nepříjemná, mrzutá. Důvod mně neřekne, odmítá se o tom bavit. Mám podezření, že jí tchýně navádí proti mně. Moje tchýně je dominantní osoba, která neuznává žádného muže, tj. ani mně. Prosím o radu, co bych měl udělat. Děkuji.

Odpověď: 18. 2. 2013, 19.20

MIlý Jakube, hmmm :( ... manželka narušuje svým jednáním manželskou loajalitu a důvěrnost. Můžete říct, že za takových okolností se ve vztahu cítíte špatně a že tedy nevíte, co to v budoucnu uděla s Vaším vztahem k ní. Můžete navrhnout z toho důvodu i návštěvu poradny. Víc udělat nemůžete... jen se dle toho zařídit... Držím Vám palce.

kulinda píše: 13. 2. 2013, 15.24

Dobry den pani doktorko. Jsem v bezvychodne situaci. Muj manzel (12let spolu) ma od leta 2011 paraelni vztah s jinou zenou. Nejprve byli jen pratele, pak to sklouzlo i na milenecky vztah. Vim vsechny detaily, s milenkou jsme si pohovorila uz i osobne. Ja na to prisla v rijnu 2011, ze ma "kamaradku" jak on rikal, kterou potrebuje k plneni prac,povinnosti. To jen aby se vymluvil na pozdni prichody domu. Pak zacali i nocni a ranni prichody domu. Pred mesicem jsem ho odhalila uplne a on mi slibil, ze se mi vyjadri do mesice, ze musi celou vec vyresit. Nic neresi a s milenkou dal jezdi na vylety a o rodinu se stara, jen ze musi vyzvednout syna,atd. Rikal mi jen, ze se nemam bat,ze mi neublizi a same takove hloupe reci. Prosila jsem je oba s milenkou, at spolu ziji, ale manzel k ni nechce odejit. Nicmene jeho nocni vylety trvaji a ja se pomalu po mesici zacinam hroutit a syn to jiz take pocitil. Vcera nedokazal ani pochopit,ze 2vztahy najednou nemuze mit a ze ani jeho milenka jiste o takovy vztah nestoji. Na to konto se jen usmiva a usmiva. Prijde mi, ze on by potreboval psych.pomoc, ze je asi nemocny. Psychicky me to ubiji. Co mam podle vas delat a jak se chovat?? Dekuji za odpoved.

Odpověď: 18. 2. 2013, 19.16

Milá Kulindo, život v trojúhelníků je náročný dříve nebo později pro všechny zúčastněné. Psychickou podporu, necht vyhledává ten, který se cítí v nepohodě... KOnzultaci může vyhledat i pár či všichni zúčastnění. Nezapomente, že i vy jste aktivní vrchol trojúhelníku... MOžné je vše, záleží, jak si to všichni z. uspořádají - někdy je rychlé řešení prima, jindy nemusí být nejvhodnější. Komunikovat, chápat, poznávat, porozumět, navrhovat, jednat... Pečujte o své duševní zdraví a psychickou rovnováhu. Přeji vše dobré.

Jarka píše: 11. 2. 2013, 16.34

Dobrý den,paní doktorko.Před dvěma lety sme se s manželem a dětmi přestěhovali do jiného města a za ty dva roky si nemohu vůbec zvyknout.Vůbec si už nevím rady,snažím se myslet pozitivně a uklidnovat se,že to bude dobré.Stále se tu trápím,jsem neštastná a bojím se i toho,že třeba kdybychom se náhodou někdy ještě stěhovali,že se budu opět trápit.Když sem se stěhovala před 8 lety od rodičů a bydlela sem u manželové rodiny,tak sem si zvykla uplně normálně a celkově sem nikdy neměla se přizpůsobit,ale tentokrát je to jiné.Jsem stále zavřená v bytě a nemám ani chut vycházet a chodit mezi lidi a s někým se bavit.Nelíbí se mi tady ta mentalita lidí a nevím kudy kam.Myslíte,že místo,kde člověk bydlí je hodně důležité?Je možné,že pokud se přestěhujeme,že se to změní?V předchozm bytě jsem to cítila tak,že když sem se vracela domů,tak sem se vracela s radostí a s pocitem,že doma jsem v bezpečí.Ale ted je to jiné.Pomalu zjištuju,že byt nenávidím a okolí taky,je mi to tu nepříjemné.Moc Vám děkuji za radu.

Odpověď: 18. 2. 2013, 19.03

Milá , místo, kde žijeme, je důležité. Neuvedla jste okolnosti, které vedly ke stěhování… ale vzhledem k tomu, že dříve jste potíž s pocitem domova neměla, je pravděpodobné, že potíže se týká spíše souvislostí spojených s místem. Je skutečně možné, že s přestěhováním se situace změní. Ale neznám váš životní styl, preference, ani co vám ve skutečnosti na novém bydlení nevyhovuje… Pojmenujte si poctivě a co nejkonkrétněji, co vám chybí, co vám vadí. Zvykání na nové lidi a okolnosti je věkem obtížnější a pružnost je třeba ji trénovat. Přeji vše dobré.

Jitka V. píše: 11. 2. 2013, 16.19

Dobrý den, nevím co mám dělat a ráda bych Vás požádala o radu. Před několika měsíci se manžel začal chovat divně,odtažitě,žádné intimnosti,žádné projevy lásky...nakonec mi přiznal,že mě ke mě nic necítí,že je z citů vymačkaný jako citron,nechce se mnou ted být,chce žít zatím sám,dokud se nevyřeší situace kolem domku,pak prý bude řešit sám sebe-slíbil,že vyhledá psychologa.Rozvádět se nechce.Myslela jsem ,že je v tom jiná žena,ale řekl,že ne,jen,že je prázdný bez citů. Musím napsat,že jsme spolu v manželství rok a půl.Manželovi je 47 let a mě 41 let,vzali jsme se z veliké lásky.Plánovali jsme si život v domečku a pomalu začalo docházet k realizaci,avšak jsou kolem samé starosti a problémy.Manžel se na ten domek hodně upnul a myslím,že ho ty starosti vyčerpali. Já nevím co mám dělat,cítím se hrozně sama,už dva měsíce se mě pomalu ani nedotkl,aby se mnou nemusel být,tak jde radši ven,mám pocit jako bych za to všechno mohla já sama.Jinak spolu komunikujeme v pohodě. Já ho moc miluji a život bez něj je pro mě nepředstavitelný.Přeji si,aby se v něm zase probudila láska ke mě.Ale dočkám se vůbec někdy? Nechávám mu soukromí,nemluvím o tom,ale chybí mi jeho láska,pohlazení..jak dlouho to ještě bude trvat,abych se nakonec z toho nezbláznila já? N silvestra mě pohladil po tváři a řekl,ať se na něj nezlobím,že jednou si třeba pro mě přijde a unese mě... Prosím poradte mi jak se mám k němu chovat,abych mu neublížila a naopak mu pomohla.Děkuji koc za odpověď.

Odpověď: 18. 2. 2013, 19.03

Milá Jitko, oceňuji váš zájem o hledání pomoci partnerovi. Lidská psychika je složitá, funguje v různých individuálních vzorcích a setrvačnostech. Co vše prožil? Nu, každopádně je třeba, abyste plně uviděla, že Váš manžel pro Vás nemá to, co byste chtěla, co potřebujete. Nečekejte to a zařiďte se podle toho. Věty typu „… život bez něj je pro mne nepředstavitelný, … zbláznit se…“ – je třeba změnit za: „zvládnu vše…“ apod. Neobviňovat se. Musíte se starat v prvé řadě o sebe… teprve pak pomáhat… Přeji vše dobré.

Klára píše: 11. 2. 2013, 14.15

Dobrý den, je mi 30 let a jsem 3 roky vdaná. V poslední době čím dál častěji jsem na manžela zlá, ubližuju mu, mám pocit že mně zkrátka leze na nervy. Nevím, proč to dělám, vím že to přeháním a pak mám výčitky....Děkuji

Odpověď: 18. 2. 2013, 18.56

Milá Klárko, jsem ráda, že své jednání reflektujete... a najdete cestu, jak tuto destruktivitu přerušit. Taky nevím proč… Zkuste si vnitřně poctivě odpovědět otázky, za co se na něj zlobíte, jaké jsou vaše city k němu… Pokud se skutečně nemůžete smířit s nějakou složkou osobnosti manžela, pak bude lépe, jít od sebe než si dělat v životě nepříjemno... Můžete také zjistit, jakou vaši část to dráždí a zda to není výzva s touto vaší částí psychiky pracovat. Při osobní konzltaci by téma bylo odhaleno přesněji...:) Přeji vše dobré.

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1