Online poradna

Psychologická online poradna – odpovídá psycholog, psychoterapeut

  • Dotazy můžete pokládat, pokud je okénko otevřeno, odpovědi naleznete do týdne rovněž zde. Poradna se uzavře po položení desátého dotazu v týdnu.
  • Po internetu poskytuji všeobecné informace. Při osobní konzultaci jsou informace k Vaší osobě zcela konkrétní.
  • Potřebujete-li dohovořit osobní konzultaci nebo online konzultaci s psychologem, kontaktujte mne.
  • Pokud si přejete odpověď mimo on-line poradnu, je třeba uhradit 120Kč na č.ú.: 2500034126/2010 .
  • Vše zde napsané bude zveřejněno.
  • Chcete-li ocenit fungování poradny, zasdílejte, některý článek/stránku z tohoto webu např. na Fb. Články naleznete zde.


Zapomenout

Skákal přes oves

Na zodpovězení čekají: Zoufalá, Myška, Kačka, Andrea, Amálie, Josef, Tereza, Ivan, Lucifer, Klara, Kerstie, Hella

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1

Kačí píše: 4. 3. 2013, 20.04

Dobrý den. Opravdu bych potřebovala poradit s něčím s čím si nevím rady. Je mi pouhých 14 let.. vlastně od včera. Problém je s rodiči. Není to nic co by bylo způsobené pubertou. Už se to táhne skoro 5 let. S mojí mámou máme poslední 2-3 roky vážně nehezký vztah. Před 6 lety začala podvádět tátu.. já to věděla a nedokázala jsem tátovi lhát a později jsem mu to celé řekla. Rodiče se rozešli a rozvedli.. nebo spíše pořád se rozvádějí. Mamka pořád nemá pořádnou práci. Má vystudovanou vysokou školu a říká že dělat obyčejnou práci je pro ní podřadné. Takže si 'plní svůj sen' a snaží se podnikat. Jenže to jí moc nevydělává. Problém je v tom, že někdy spolu máme úžasný vztah a někdy mě vyhodí z bytu s tím, že si pro mě má přijít táta a že by jí beze mě bylo lépe. Já jsem si před pár měsíci prosadila střídavou péči. Což jsem chtěla od chvíle co se rodiče začali rozvádět. Máma s tím nikdy nesouhlasila, ale nakonec povolila.. Já už ale vážně nevím co mám dělat. U táty je mi dobře a mám ho moc ráda, ale nevím jestli bych dokázala být jenom s ním. A mamku mám taky moc ráda, ale u nás v bytě je to jak na smětišti.. a její výkyvy nálad kdy na mě řve, že mě nenávidí, že jsem jako táta a že by jí beze mě bylo o moc líp mě pomalu ničí. Mám jí moc ráda a nechci jí opustit. Ale už vážně nevím, co dělat. Promluvit jsem si s ní zkoušela mockrát. Vždycky slíbila, že se to změní, že se ona změní. Ale nikdy se nic nestalo.

Odpověď: 7. 3. 2013, 20.01

Milá Kači, cítím s tebou... mateřská hrubost bolí... ano, rozpravy v rodinných vztazích často k řešení bohužel nevedou... je přirozené, že ji nechceš opustit, nenech se ničit, je fajn, že máš útočiště u táty... uvidíš, jestli u něj postupně budeš více a více... pokus se nebrat máminy útoky osobně... chran si své srdce... a u mámy jen na návštěvu... Držím palce.

Tereza Bezpalcová píše: 4. 3. 2013, 16.48

Dobrý den, potřebovala bych radu od odborníka a proto Vás prosím, aby jste mi poradila. Mám kamaráda, kterému je 17 let. Před třemi roky se mu stala nešťastná událost. Jeho sestřenici přejelo auto a bohužel náraz nepřežila. Byla jeho sestřenice a zároveň nejlepší kamarádka. Velice těžce se s tím vyrovnává ještě teď. Má časté poruchy spánku, dovoluji si říct, že trpí nočními můrami, které popisuje tak, že většina z toho jsou nesmysly, které hned zapomene, ale probudí se zpocený a vyčerpaný, nebo jak se mu třeba celý týden zdá o sestřenici, jak jsou někde spolu a pak se stane něco zlého. Tyto noční můry zapíjí alkoholem, aby mohl usnout a nic se mu nezdálo. Nemyslím, že by ale nějak byl závislý na alkoholu, kromě nočních můr. Chodil k psychologovi, který ho poslal k psychiatrovi. Ten mu, ale prý jenom předepisuje antidepresiva a další léky, které by mu měly pomáhat, bohužel, nepomáhají. Ani návštěvy psychologa, či psychiatra u něj nezabírají. Prosím Vás tedy, poraďte. Dejte radu, alespoň na ten spánek. Předem děkuji za odpověď. S pozdravem Bezpalcová

Odpověď: 7. 3. 2013, 19.55

Milá Terezko, nechť se na mne kamarád obrátí, věřím, že když bude chtít, společně si s psychikou poradíme (cca 5 setkání)

xdominikax píše: 4. 3. 2013, 13.40

Dobrý deň, Možno je to bežný problém, ktorý Vám teraz napíšem ale každý sa s ním vyrovnáva inak... Mala som priateľa Mareka s ktorým som chodila 6 rokov, už dlhšiu dobu sme mali partnerskú krízu (priateľ veľa pil a bol hnusný ku mne) strácala som chuť do života a pokračovať ďalej, zrazu jeden deň sa mi ozval môj kamarát z detstva začali sme si písať denodenne aj keď vtedy som mala ešte toho priateľa, v tomto kamarátovi z detstva som začala vidieť oporu a úľavu od problémov, zašlo to až do prvého stretnutia s ním, strašne mi bolo s ním dobre cítila som sa skvele, po niekoľkých stretnutiach preskočila medzi nami iskra bola som strašne šťastná že môžem byť s niekym na kom mi záleží a s kým mi je dobre, lenže ma nečakane prepustili z práce a keďže s priateľom sme bývali v spoločnej domácnosti v tom čase som nemala ako uniknúť z tejto situácie - vysporiadanie majetku, prosila som priateľa s detstva aby vydržal že sa to vyrieši sľúbil mi to že počká, ale trvalo to veľmi dlho.. V jeden deň som sa dozvedela že moja veľmi dobrá kamarátka sa rozišla s priateľom, moja kamarátka vedela o mne a o mojom priateľovi z detstva všetko akí sme si blízki ako mi je s ním dobre a aký je úžasný, lenže onedlho som sa dozvedela že spolu si začali a tvoria pár, vtedy mi bolo strašne v tom momente sa mi všetko zrútilo ako keby mi niekto vrazil nôž do srdca. Moja kamarátka bola síce dobrá kamarátka ale ku každému chlapcovi bola horzná každý jej vzťah jej vydržal maximálne mesiac... Po čase sa mi ten moj priateľ ozval písali sme si že ho to mrzí veľmi že mu stále chýbam, že má ma rád ale nechce teraz tej už bývalej kamoške ublížiť stále si píšeme včera bol dokonca aj pri mne, neviem čo mám robiť stále ho strašne ľúbim ajkeď sú to už 4 mesiace ale sme v kontakte neviem čo mám robiť už som na pokraji so silami prosím poradte mi ďakujem Dominika

Odpověď: 7. 3. 2013, 19.53

Milá Dominičko, ošetrujte si srdiečko, naučte se pečovat o své srdíčko jako o křehké ptáčátko, zahřejte ho, uzdravte jej. Vy jste pro sebe prvá... Držím palce.

MARCELA píše: 4. 3. 2013, 13.19

Dobrý den, můj názor je, že tohle rozhodně v pořádku není ale partner mi tvrí, že o nic nejde, že jen a pouze pomáhá. Má jediná nespokojenost vnašem vzathu se týká jeho bývalé ženy, která mu volá ať, už že jí nejde auto nebo potřebuje stěhovat atd. Také mu sem tam posílá potraviny (napečeno, zavařeno). Posílá to vždy po dcerách, která ani po našem 13letém vztahu mi nejsou schopné přijít na jméno. Ráda bych věděla názor nezaujatého člověka. Děkuji moc. MARCELA.

Odpověď: 7. 3. 2013, 19.48

Milá Marci, nemáte to jednoduché... dcery mají problém... Koho můžete změnit? Obvykle jen sebe? Pokud se nechcete rozvést, je třeba se s tím smířit... Můžete se s jeho bývalkou zkamarádit? Mějte se všichni rádi...

Lucka píše: 4. 3. 2013, 12.29

Dobrý den, já mám takový drobný broblémek a myslím si, že to konzultaci nebude chtít.Jenom, že nezapadám vždycky do ženského kolektivu a mám s tím trochu problém.Oni se mnou nekomunikujou a dost se mi vyhýbají.Dokonce mi jedna terapeutka říkala , že nevěří že mám nějakou hodnotu.Dokonce jí dost vadila moje funkce.Podotýkám, že pracuji jako managerka.V oboruje to spš míchné ty kolektivy nebo výhradně mužský.S muži ta komunikace je na jiný urovni.Někdo mi radil at´ se mám víc ráda.Můžete mi odpověd napsat na email..Já jsem byla i u psychologa a nic žádná pomoc, tak každý je asi jiný no.

Odpověď: 7. 3. 2013, 19.43

Hezký den, Lucko, a co pro sebe si přejete? Stojíte si za péči? Z Vašeho psaní je dost nejasné, co byste pro sebe vlastně ráda.... co pro sebe chcete udělat... Jako manažerka jistě víte, že když něco chceme, musíme být aktivní... jít věcem naproti... za informacemi... Přeji vše dobré...

NIKY píše: 4. 3. 2013, 8.19

Dobry den .Pracuji v ženskem kolektivu 20 spolupracovnic.Kolektiv je smíšený,mladši a starší generace.S jednou stejne starou koleginí jsem si nekolik let dobře rozuměla Hodně jsme si soukromě řekli a v názorech se shodovali.Před rokem se vrátili po mateřské dvě mladši kolegině,které se snaží všemožně prosadit i za cenu neférového jednání.Dokáží se přetvařovat až být vlezlé,ale i shodit ty méně průbojné za účelem vlastní zviditelnosti.Mají rády hlavní slovo i když monolog je mnohdy o ničem.Jedna z nich má ještě ke všemu sebevědomi založené na vlastní omezenosti.Já jsem člověk hodně upřímný a většinou říkám co si opravdu myslím.Když je moje //kamarádka// sa mnou sama zastává stejné názory jako já. Pokud je pod vlivem těchto manipolátorek nechá se ovlivnit jako by přestala být sama sebou.Mívám pocit,že její projev je nucený ,např.křečovitý nepřirozený smích atd.Stejný názor mají i některé kolegině.Někdy se mnou přestane úplně komunikovat a tváří se jako bych byla neviditelná.Já se snažim reagovat s nadhledem a nechám to většinou vyšumět.Když se jí zeptám v čem je problém nebo co se děje odpoví,že nic a dál nemluví.Pak ,ale nastane období,že mi často volá domů stěžuje si na některé chovaní právě těchto kolegyn vůči její osobě,ale i na soukromé problémy atd.Dá se říci ,že jedna o druhé toho víme hodně,bohužel o to víc mě udivuje její chování Připadám si jako její vrba -psychoterapeut.Za nějakou dobu se to celé opakuje bez pro mne neznámé příčiny.Marně hledam důvod jejího chování.Někdy se mi zdá, že i trochu žárlí na mé kamarádství s někým jiným.Prosím o váš názor na toto chování a radu jak mám reagovat.Je možné,že je nevyrovnaná a nechá se snadno zmanipulovat kolegyněmi?Proč si,ale pak stěžuje na jejich chování?Mne to celé psychicky vysáva a marně přemýšlím jak se k celé věci postavit.Děkuji za odpověd.

Odpověď: 7. 3. 2013, 19.38

Milá Niky, doporučuji naučit se pracovat s vlastní energií, držet si ji, pracovat se svým středem. Je to cesta meditace... učit se zacházet se sebou, s pocity k blízkým... můžeme se dohovořit na setkání... přes email se toto naučit moc nedá... Přeji vše dobré.

Karolína píše: 26. 2. 2013, 10.53

Dobrý den, mám syna, chodí do čvrté třídy. Má spolužáka Petra, který je jako ostatní kluci živější, rád se honí, pošťuchuje, prostě jako každý jiný zdravý kluk.Učí se výborně, samé jedničky. Doma je sociální zázemí v pořádku, starají se ...ze stran maminky možná až přehnaně. Dle mého názoru má na syna vysoké nároky, musí se výborně učit a i po všech ostatní stránkách (chodí se synem do fotbalu)se snaží, aby byl nejlepší.Z hlediska úspěchu ve studiu opravdu patří mezi nejlepší, ale ve sportu, byť je šikovný, mezi nejlepší nepatří.No a právě v tom je kámen úrazu, chdí se synem do fotbalu spolu s ještě dalšími kluky z jejich třídy. Byť je Peťa šikovný, syn i další 2 kluci jsou talentovanější a on to nedokáže sportovně přijmout, takže se jim vysmívá, že se učí hůř, nemají takové úspěchy ve škole atd. prakticky je takto ponižuje a kluci reagují tak, že mu buď vynadají nebo se začnou poštuchovat. jenže klučina to prezentuje doma tak, že mu bezdůvodně ubližují, on jim přeci nic nedělá , prý ho údajně šikanují. Mluvila jsem o tom s jeho maminkou,ta se syna ptala, jestli se někomu vysmívá, tvrdí, že ne a ona mu stoprocentně věří. Došlo to už tak daleko, že se s ním kluci nechtějí kamarádit, vyhýbají se mu, ale on je naopak vyhledá, chce se s nima bavit a naopak je naštvaný, že ho mezi už nechtějí...bohužel mám pocit po rozhovoru s jeho maminkou. že není si ochotna připustit, že by syn mohl lhát , bezmezně mu věří..už se s tím dokonce radila s psychologem jak postupovat při údajné šikaně.. nevím jak to řešit, myslím, že by byla vhodná konfrontace rodičů a dětí.. ptala jsem se zatím jen učitelky a trenéra, ty mi řekli, že žádnou šikanu nepozorují ...nechci syna zrazovat, že se s ním nemá bavit, zatím jse mu jen doporučila, pokud se mu bude vysmívat, tak ať se snaží si toho nevšímat, zůstat klidný nebo mu důrazně, ale slušně říct, ať toho nechá a v žádném případě ať to neřeší nějakou potyčkou...

Odpověď: 28. 2. 2013, 11.27

MIlá Karolíno, je sice hezké, že jste mi to podrobně popsala, ale moc nechápu, kdo má s čím problém? S čím máte problém Vy? S čím Váš syn? Týká se to školy - komunikujte se školou... Některé věci může být užitečné nechat plynout... Konfrontace rodičů a dětí bez kompetentního moderátora a školy? - mno - co si od toho slibujete?

Marcela píše: 26. 2. 2013, 8.21

dobrý den, mám prosbu o radu. Zjistila jsem, že mně jedna kolegyně v práci soustavně pomlouvá. Že prý nic nedělám atd. Přede mnou se tváří jakoby nic. Důvod nevím. Bohužel ta osoba je kamarádka s nadřízeným. Pomluvy asi nebude ochoten nikdo dosvědčit. Lidi se jí tu většinou bojí, je považovaná za takovou tu šedou eminenci. Bojím se že se časem dostanu pomluvama do pozice potížisty. Nerada bych přišla o práci, těžko bych sháněla jinou, je u nás velká nezaměstnanost. Tak jestli byste mně poradila, jak tomu čelit. Děkuji.

Odpověď: 28. 2. 2013, 8.13

Milá Marci, to jsou velmi citlivé záležitosti - neznám atmosféru pracoviště. Chtělo by to samostatný rozbor celé situace - nejlépe osobně.

Standa Ježek píše: 26. 2. 2013, 8.10

Dobrý den, mám prosbu o radu. Pro mojí tchýni jsem vetřelec, tak se totiž ke mně chová. Konkrétní projevy tady nechci uvádět, jen si myslím, že k tomu nemá důvod, nejsem alkoholik, aninásilník, nehraju automaty, chodím normálně do práce. Ke švagrové se chová podobně. Manželku a švagra vychovala sama. Podle mně je na ně extrémně fixovaná a žárlí na jejich partnery. Bohužel se to s věkem spíš zhoršuje. Myslíte že má cenu se snažit o zlepšení nebo se raději stáhnout a omezit kontakt?

Odpověď: 28. 2. 2013, 7.39

Milý Stando, spíše se stáhnout a omezit kontakt... bohužel :( Přeji vše dobré.

adamik píše: 26. 2. 2013, 7.58

Dobrý deň. Potrebujem radu. Mám brata 24ročný, ktorý už dlhú dobu pri zaspávaní miká celým telom zo strany na stranu, najskor to začalo len hlavou teraz celým telom, ako keby sa uhojdal, upokojil a zaspal. Odmieta ísť k psychologovi, zrejme sa za to hanbí..Ďakujem

Odpověď: 28. 2. 2013, 7.38

Milý Adamiku, a vadí mu to? Když to bude chtít řešit, udělá to...

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1