Online poradna

Psychologická online poradna – odpovídá psycholog, psychoterapeut

  • Dotazy můžete pokládat, pokud je okénko otevřeno, odpovědi naleznete do týdne rovněž zde. Poradna se uzavře po položení desátého dotazu v týdnu.
  • Po internetu poskytuji všeobecné informace. Při osobní konzultaci jsou informace k Vaší osobě zcela konkrétní.
  • Potřebujete-li dohovořit osobní konzultaci nebo online konzultaci s psychologem, kontaktujte mne.
  • Pokud si přejete odpověď mimo on-line poradnu, je třeba uhradit 120Kč na č.ú.: 2500034126/2010 .
  • Vše zde napsané bude zveřejněno.
  • Chcete-li ocenit fungování poradny, zasdílejte, některý článek/stránku z tohoto webu např. na Fb. Články naleznete zde.


Zapomenout

Skákal přes oves

Na zodpovězení čekají: Zoufalá, Myška, Kačka, Andrea, Amálie, Josef, Tereza, Ivan, Lucifer

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1

Irena píše: 8. 5. 2013, 18.43

Dobrý den, obracím se na Vás v naději , že mi pomůžete pochopit můj vztah. Rok a čtvrt mám přítele, je mu 36 let , mě 39let. Zpočátku jsem nechtěla do vzathu jít, protože přítel je mladší. Po krátké době jsme se do sebe zamilovali, ovšem od počátku mám výhrady vůči jeho povaze. Normálmě je spíše konzervativní, ale když něco vypije a zakouří si "trávu", je to úplně jiný , milý , upovídaný mladík, samá sranda. V toto stavu také rád obletuje slečny, já samozřejmě žárlím a potom mu to vyčtu. On mi tvrdí , že žárlím nesmyslně, že mě miluje, nebo se naštve a nemluví. Prvního půl roku mi to pořád opakoval, te´d už to postupně opadá-což je asi normální. Chtěl by rodinu, ale já si nejsem jistá, vzhledem k jeho povaze. Někdy se naštve a nemluví na mě, aniž bych něco udělala a ani se neomluví a druhý den se chová jako by se nic nestalo a ani to nevysvětlí. Netuším jak se k tomu mám postavit. Ještě musím říct, že mi zakazuje mého koníčka- psy. Dostal darem domek, který chceme opravit a žít v něm a on si nepřeje dalšího psa- jednoho mám. Já pracuju na zahradě a on vše bere automaticky, ale rozhodovat nemůžu, to pak říká "já to opravím" atd, což mi dost vadí. Moc prosím o radu, jak se k takovému Dr.Jekylu- Mr. Hydovi ,postavit a umět ten vztah ustát. Díky

Odpověď: 11. 5. 2013, 11.07

Milá Íro, ve vašem vztahu hraje roli několik faktorů... Jedním z nich je vaše nedůvěra v sama sebe ... nevím, jak moc to ovlivňuje Váš společný život... Kdyby bylo možné, doporučuji, abyste se s partnerem domluvili na společné spolupráci s manželským terapeutem.... Jinak sama pro sebe rozvíjejte sebelásku... i to by bylo užitečnější s psychoterapeutem, který umí pracovat s vnitřními obrazy, pocity ... Kdybyste chtěli, samozřejmě se můžete obrátit na mne. Přeji vše dobré.

Markééta píše: 8. 5. 2013, 17.44

Dobrý den, Prosím o radu.Mám odpor k jídlu ale někdy bych snědla snad všechno.Občas beru projímadla,mám desný strach , že přiberu , ale podle BMI testu jsem v optimální váze vzhledem věku(14 let). Nemám se komu sveřit,také mě trápí , že muj otec mě a mamku opustil(jsou rozvedeni od mých 6ti let) ,mamku mlátil,..už byl 5krát(min), ve vezení a mě nedávno šikanovala jedna o 7 let starší holka myslíte , že to může byt nejak spojeno s tím mojím jídlem? Nikdy jsem nebyla tlustá , ale ani hubená ve tříde jsou všechny holky tak dokonale hubený a na 1.stupni ZŠ se mi , ale posmívali ,že jsem tlustá.Myslíte , že mám anorexii?

Odpověď: 11. 5. 2013, 6.58

Milá Markétko, máš nevyrovnaný vztah k sobě a ke svému tělu. V řeči klinické by bylo možné ti dát diagnozu začínající porucha příjmu potravy nevyhraněná (anorexie, bulimie) Důležitější než diagnoza je srovnat vztah k sobě a svému tělu. Prosím tě, udělej to - není nic důležitějšího než pečovat o sebe - tělo je chrámem duše a může nám dobře sloužit, když ho máme rádi a vážíme si ho. To všechno, co jsi napsala může souviset s vlastní nesebeláskou. I tady mluvím o tom, jak na vztah ke svýmu tělu rovena.info/psycholog-psychoterapeut-v-televizi-ve-vsechnoparty.html Sobě odpust vše, co ti přijde na mysl, že je s tebou špatně ...jsi v pořádku a přeješ si vše dobré v lásce... (a odpust i druhým, kteří ti ublížili) A kniha Miluj svůj život tě může inspirovat. Dej vědět, jak jsi se do toho pustila.

Anonym33 píše: 7. 5. 2013, 15.59

Dobrý den, je mi 33 let. Pracuji a dálkově studuji. Protože mám velké pracovní vytížení a po večerech studuji, navíc řeším hodně záležitostí, které se snad již do konce tohoto kalendářního roku vyřeší, nemám partnera, přiznám se, že na něho ani teď nemám čas. Co však vnímám za vážný problém je sledování erotických filmů nebo porna a přiznám se, že je problém si poručit a skončit s tím. Chci si poručit,že se budu věnovat studiu, ovšem nejde to. Problémy s alkoholem ani drogami nemám, ani jinou závislost. Poraďte mi prosím, jak se toho mám zbavit. Předem Vám děkuji za odpověď.

Odpověď: 11. 5. 2013, 6.43

Milá Anonymko33, vaše chování vykazuje znaky psychické závislosti a tak je třeba k sobě přistuopvat. Stálo by za to dešifrovat míru závislosti na sex. vzrušení a na pouštění filmů.... Obecná rada - odabstinovat - zrušit přístroj na přehrávání, zablokovat stránky se slovem sex... detoxikace bolí - s tím je třeba počítat. Spíše než na jednoduchou radu to vidím na osobní konzultaci, kde se můžeme věnovat konkrétním myšlenkám a pocitům - z toho se skládá svět psychiky. Přeji vše dobré.

Lucie píše: 7. 5. 2013, 15.37

Dobrý den. Je mi 16 let. Mám takový problém a nevím jak jej popsat, občas mě chytají takové záchvaty. Tečou mi slzy, jsem v křeči, nejsem schopna normálně mluvit a když je to možné jak jsem i co nejvíc schoulená dohromady. Mám pevně zaťaté pěsti a neskutečnou potřebu něco rozbít. Občas se i koušu do rukou nebo do čehokoliv co je "po ruce". Mám postiženou, mladší, sestru, pořád mluví, ale hlavně monotónním hlasem. Naše vztahy nejsou ideální. Někdy cítím, že mě to chytne kvůli ní, když jsem s ní moc dlouho a pořád ji slyším. A pak se mi to stává ještě kvůli škole, ani ne před písemnou z těžkého předmětu, leč z předmětu, kde se třeba musím naučit 8 stránek A4. Hlavně, co mě samotnou překvapilo, včera mě to zase popadlo, tentokrát z toho, že mi můj rok a půl starý bratr shodil (mám okolo nástěnky na zdi u stolu přilepená světýlka - vánoční řetěz) světýlka a nástěnku. Sice ano, chápu, je malý a navíc ta světýlka ani nefungovala, ale neskutečně mě to naštvalo. Někdy mám i depresivní a sebevražedné nálady, ale to s tím většinou nesouvisí (že se tyto dvě skutečnosti minou). Přičemž mě toto chytá od 3. ledna tohoto roku, když jsem neměla přítele, měsíc na to sem začala s jedním chodit (a on je dokonalý vážně, není to žádný cucák v mém věku, jsem si teď po třech a půl měsíce co jsme spolu jistá na 98% že on je ten pravý) a stejně se mě to drží dál. Prosím o radu, nevíte o co by mohlo jít, či nějakou radu, jak to vysvětlit rodičům co se děje a jak se mají v takovéto situaci zachovat? Děkuji moc, vážím si vaší pomoci :)

Odpověď: 11. 5. 2013, 6.34

Milá Luci, přepadá tě nějaký silný atak emoce - jeho kořeny a souvislosti se někdy zprvu jen tuší a je třeba skutečně určité psychické zručnosti vše přepracovat - pokud bys byla z okolí a měla chut se do toho pustit, dej vědět - nejlépe na email. V cestě by nám měla napomoci kromě jiného i speciálně pro tebe vedená https://rovena.info/lecebna-meditace-cesta-k-osobni-sile.html Tobě doporučuji začít i přepracovávat depresivní a sebevr. nálady - tvořit svůj psycho svět, jaký si přiješ. Na místě rodičů bych tě patrně nechala být nebo tě pevně a klidně objala a přivedla k přítomnosti. Držím palce.

Veronika píše: 7. 5. 2013, 13.48

Za posledních pár let se naší rodinou prohnalo tornádo neštěstí. Nejhorší byla smrt našeho syna. Uplynuly skoro 3 roky,kdy jsme se oba snažili vzpamatovat a před několika dny mi manžel řekl, že se stěhuje pryč. Je nespokojený se svým životem a neví jak dál. Na otázku, jestli je v tom jiná žena jsem dostala odpověď- to taky.Já jsem vždycky měla pocit, že náš vztah je hezký a že jsme spolu překonali spoustu špatných událostí. Bohužel byla mezi tím i manželova nevěra a zdá se, že se z toho nepoučil. Určitě to bude také moje vina, jsem ten, co se víc přizpůsobuje. A teď nevím jestli zůstat sama ze svého okamžitého rozhodnutí(mám pocit, že to nedokážu) nebo nechat události plynout.Chová se teď ke mně hezky, ale mluvit o svých problémech nechce. Odstěhoval se, říká, že bydlí sám, ale mám z něj pocit, že si myslí, že já vydržím čekat, jak se rozhodne. Přímo to nevyslovil. Je to pro mě ponižující, vůbec nevím, co dál. Snažím se zachránit-zní to směšně. Došla jsem pro radu k prakt.lékařce. Mám doma slabá antidepresiva, ale ještě jsem s nimi nezačala. Ráda bych se poradila s psychologem. Jsem už u jednoho objednaná a čekám na termín schůzky.Mám manžela moc ráda, chtěla bych, aby i on svoje problémy vyřešil a bojím se,že by bylo nejlepší ho nechat odejít.Veronika(54 let)

Odpověď: 10. 5. 2013, 12.47

MIlá Veru, chápu, že je to náročné obdoví, ale sama cítíte, že nikoho nechcete znásilnovat, že chcete, aby s vámi byl z vlastní aktivní vůle. Vystupte ze svého nepříjemného stavu čekání. Čekat je stav vychýlený. Vstupte do rozpoložení "JSEM." a "a činím, co chci, co potřebuji a co mne těší. Žiji nyní tady a ted." Přeji vše dobré a držím palce.

anonym píše: 7. 5. 2013, 10.17

Dobrý den,mám emetofobii,bojím se to někomu říct a protože mi ještě nebylo 15 nemůžu sama k psychologovi aniž by tam se mnou nebyla máma(nebo jak to vlastně chodí).Bojím se to říct mámě která by mi možná i pomohla.Bojím se že by si myslela že jsem magor nebo tak něco.Doteď jsem byla v pohodě ale problém nastal když sem před třema týdny dostala tip střevní chřipky.Musela jsem být doma celé tři týdny a to nic nedělání mi začalo lézt na mozek.Furt jsem nad tím musela přemejšlet.Co když mi bude špatně,co bude??Pak se druhý den probudím a říkám si jak sem se mohla bát ale pak se to všechno opakuje.Měla bych k psychologovi a říct to mámě ??Chci se toho co nejdřív zbavit..

Odpověď: 10. 5. 2013, 12.39

Milá další anonymko, působíš jako přemýšlivá holka - doporučuji knihy: 1. O strachu (autor OSHO) 2. Poznej svůj strach a překonej ho. Věřím, že tam najdeš pro sebe dost inspirativního. Pokud jsi z okolí, objednej se - pomohla by ti i léčebná meditace - to je praktické přepracovávání destruktivních myšlenek. Vše záleží na tvé aktivitě. Můžeš si naučit mnoho užitečného. Přeji vše dobré.

anonym píše: 6. 5. 2013, 17.55

Dobrý den, je mi téměř 19 let. Jako malé dítě jsem měla nadváhu ( není se čemu divit když mi moje matka byla schopná dát k svačině např: 3 lipánky a neustále mě cpala různými sladkosti, to jí nemám za zlé.. z jedné strany chápu že mi chtěla dopřát jako hodná maminka..ale taky by měla vědět že.. Všeho s mírou!! I přes to že viděla jak vypadám.. cpala mě dál a dál.. i přes to že už ve školce se mi děti posmívaly.. Bohužel já jako malé dítě neměla ani tušení že se tloustne právě z jídla.. a děti samozdřejmě sladkosti neodmítnou).. Roky na Základní škole byly mé nejhorší v celém životě.. Nadváha se se mnou táhla dál.. i přes to že jsem byla sportovně založené dítě.. a dělala různé aktivity. Byla jsem šikanovaná jak mojí celou třídou, třídní učitelkou ale i celou školou.. Každý mě ponižoval, říkaly mi tlusté prase, nikdy mi neřekli jménem, když jsem šla okolo někoho.. každý na mě jen chrochtal, pár mích spolužáků mě i mlátilo kvůli tomu jak vypadám.. v deváté třídě už jsem to psychicky opravdu nezvládala a tak ... nevím proč ale začla jsem tak nějak divně přemýšlet.. než jsem šla do školy nich jsem nejedla, protože jsem si myslela že kdybych něco snědla.. bylo by to na mě vidět a byly by na mě ještě zlejší.. a tak jsem byla až do večera hlady.. ovšem přišla jsem domů spadl na mě všechen stres a já dokázala sníst obrovské hromady tučného jídla... a tak jsem to dělala dlouhou dobu než jsem se dopracovala na 92kg při mojich 167cm.. Ten den co jsem se vážila byl jako z hororu, doteď to mám před očima... ale byl to den s kterým se mi převrátil i celý můj život... Když jsem vyšla základní školu začala jsem hubnout, svou silnou vůlí, neustálým hladověním a pohybem jsem se dostala na 63kg.. Pamatuju si že v tu dobu jsme jely v létě na dovolenou do Maroka a já už tam opravdu nechtěla vůbec nic jíst, jedla jsem jen opravdu malé množství a to jen když jsem musela.. Začala jsem být velmi plačtivá, pořád jsem si připadala příliž tlustá.. Když jsem jedla jen malé množství jídla tak moje střeva zlenivěla a já po návratu z dovolené jela rovnou k doktorce že už se ta zácpa nedá vydržet, doktorka mi předepsala laktulozový sirup, který mi pomohl.. Poté jsem se zvážila a vážila jsem o 2kg míň... na 61kg...Všimla jsem si že tím hubnu a tím to všechno začalo... Začala jsem užívat nadměrné množství různých projímadel.. Chtěla jsem všem zlým lidem okolo, rodině a hlavně sobě dokázat že já na to mám a že dokážu zhubnout.... hubla jsem... hubla.. víc a vííc.. líbilo se mi jak si mě každý prohlíží a říká jak moc mi to sluší.. ale pro mě jsem pořád byla příliž tlustá.... v mojich 17ti letech jsem vážila 49kg to už byla podváha.. už mě píchalo i srdíčko, byla jsem unavená, nevypyla jsem denně víc než 100ml vody... ale já si připadala čím dál tlustší a tlustší a tlustší, přestala jsem menstruovat a tak mě matka vzala k doktorce na gynekologii.. To byl další z mých osudných dnů.. Paní doktorka řekla že ani nemůžu menstruovat když vypadám tak jak vypadám.. poslala nás na příjem do Nemocnice, kde si mě nechaly přes čtvrt roku s mentální anorexií.. Za celý pobyt v nemocnici jsem přibrala na 58kg.... váhu jsem si držela jen jsem v létě tajně zhubla na 54kg.... schováváním jídla nadměrným sportem a podobně.... Když jsme šly na kontrolu já jsem si přepisovala papírky s váhou jako že vážím 58kg, a když mi to procházelo měla jsem z toho obrovskou radost.. Po létě jsem se vrátila zpět na svých 58kg.. a váhu si držela.... Přes Vánoce jsem přibrala na 61kg což jsem psychicky neunesla a opět se zhroutila.. Zhubla jsem zpět na svých 58kg.. které si držím do těď... Ovšem docházím nejen k psycholožce ale bohužel i na psychiatrii, užívám antidepresiva a každý svůj den žiju ve strachu že stloutnu.. Moje matka a sestra mi neustále denodenně připomínají moje dětství: ´´ když si byla menší, tohle ti vždycky chutnalo, každej nemuže byt stejnej´´ tyhle kecy už nemůžu dál snášet, oni asi nepochopí že to co bylo už NIKDY nebude... Už nikdy nebudu tlustá... mám denně na talíři že jsem byla to tlustý dítě.... Mám takový pocit že mětce dělá dobře když třeba přiberu tak na ní vidím radost.... =( Můj život mě nebaví, někdy bych tu radši nebyla, možná že by to bylo pro všechny lepší, nevím co mám dělat... už budu do konce života ta co byla velmi tlustá)...Proč mi prostě nedá pokoj, proč nemůžu být jako jiné holky normální štíhlá holka a mít mámu které nevadí že jsem štíhlá... Předem děkuju za odpověď... =,((

Odpověď: 7. 5. 2013, 6.36

Milá anonymko, děkuji za svěření se s příběhem...jen nevím, nač se mne přesně ptáš? proč máš mámu takovou a ne onakou ;) - protože jinak bys to nebyla ty... nad tím nemá moc smysl uvažovat... důležité je uvažovat o svém vztahu ke svému životu, k sobě... projít očistou traumat... odpustit .. a požehnat sobě...poděkovat tělu, že ti slouží a že se o něj tedy budeš s láskou starat. Můžeš to navrhnout i mámě, že byste zašli nejprve spolu, třeba by se podařilo vysvětlit, že máminy řeči podporují tvoji závislost... Spíše bych to viděla na pravidelnější psychoterapii než na online... Nedej se - držím palce.

Majka píše: 6. 5. 2013, 5.00

Dobrý den, prosím o radu. Jsem relativně spokojeně vdaná, ale ve skutečnosti miluji někoho jiného. Ten pan "někdo je bohužel také ženatý. Děkuji.

Odpověď: 7. 5. 2013, 6.20

Milá Majko, dost stručný dotaz;) - relativně? pan ženatý vás chce? děti? Pokud je dotaz výstižný, pak doporučuji ženatého ze srdce propustit - nechat v něm jen příjemné místo a být vděčná za to, co přichází od manžela... Umění jí žít spokojoně každodennost.

:( píše: 4. 5. 2013, 19.50

Dobrý den mám problém.Můj přitel si ho honí při pornu koukáním na jiný holky.Mě to strašně bolí.Myslím si , že já mu nestačím a , že se musí uspokojovat koukáním na jiné a beru to jako podvod.Pokaždý to nechá v historii na pc a já jdu automaticky do koše a pokaždý tam najdu papírek od ... Už několikrát jsem mu odpustila ale naposledy co to udělal jsem se začla hrozně mlátit do hlavy a trhat si vlasy.Dneska se to stalo znova a já si opařila horkou vodou nohu,trhala si vlasy a bouchala se do hlavy.V hlavě mám jen to , že mu já nestačím a nebo že nevím beru to jako podvod, už jsem z toho úplně vyřízená.Žijem spolu rok a půl a nikdy jsem si kvůli žádnýmu klukovi před nim neubližovala měla jsem sem moc ráda.A teď ... ubližuju si naschvál nevím jestli se mám obědnat k psychologovi nebo jít rovnou někam na léčení.Prosím napište mi váš názor nemám nikoho komu bych se mohla svěřit.:(

Odpověď: 7. 5. 2013, 6.07

Milá neznámá, když bereš osobně, co partner dělá - pak jsi na něm závislá více než je zdrávo. On onanunje jako mnoho jiných mužů a ty z toho máš pocit méněcenosti... Prosím tě, když bude mít autonehodu, nebo napíše knihu - jsi za to zodpovědná? Vřať se k sobě - k zrcadlu a zkus té holce v zrcadle vysvětlit, že ji máš ráda, že přeci kvůli tomu, co dělá partner se nezblázní - nechť partner dělá co potřebuje... a sobě přej totéž. Své srdíčko (tam kde bolí) začni jemně hladit a zahřívat a dovol mu pouštět bolest - řekni mu, že ho máš ráda a že ho chráníš. Pokud bys v sebepoškozování pokračovala, objednej se. Přeji vše dobré.

Sizan píše: 1. 5. 2013, 16.10

Dobrý den, nedávno jsem poznala mé bývalé spolužačky otce (44) mě (22) . Stýkáme se spolu asi měsíc a půl, vím že nám je spolu dobře, i kamarádka si všimla že nám to spol sluší a máme hodně společných zájmů. Vše bylo v pohodě ale před dvěma dny mi poslal zprávu : nevim jak to vysvetlit. nejde to. nevim co napsat. se asi neumim zamilovat. te nechci trapit. Nevím co si o tom mám myslet, protože ví že nám je spolu fajn, a rozumím že do mě zamilovaný není stejně tak jako já do něj. Je to krátký čas. A myslím si, že na vše moc spěchá. Prosím pošlete mi odpověd na email: zuzkie.olšanská@gmail.com

Odpověď: 4. 5. 2013, 15.39

Milá Sizan, respektujte to, co Vám říká, každý máme právo posuzovat své cítění a dělat vlastní rozhodnutí... Přeji vše dobré.

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1