Online poradna

Psychologická online poradna – odpovídá psycholog, psychoterapeut

  • Dotazy můžete pokládat, pokud je okénko otevřeno, odpovědi naleznete do týdne rovněž zde. Poradna se uzavře po položení desátého dotazu v týdnu.
  • Po internetu poskytuji všeobecné informace. Při osobní konzultaci jsou informace k Vaší osobě zcela konkrétní.
  • Potřebujete-li dohovořit osobní konzultaci nebo online konzultaci s psychologem, kontaktujte mne.
  • Pokud si přejete odpověď mimo on-line poradnu, je třeba uhradit 120Kč na č.ú.: 2500034126/2010 .
  • Vše zde napsané bude zveřejněno.
  • Chcete-li ocenit fungování poradny, zasdílejte, některý článek/stránku z tohoto webu např. na Fb. Články naleznete zde.


Zapomenout

Skákal přes oves

Na zodpovězení čekají: Zoufalá, Myška, Kačka, Andrea

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1

Gabriela píše: 10. 6. 2013, 19.16

Dobrý den, zrovna jsem odmaturovala a řeším dilema ohledně vysoké školy. Jsem přijata na školu v Ostravě a na školu v Brně. Mým snem vždy bylo Brno, prestižní škola, ale mám přítele už 4 a půl roku a ten již rok žije v Ostravě, studoval zde také, ale studium ukončil. Má zde rodinný byt a spoustu přátel. O tom, že by se mnou odešel do Brna nerad slyší, říká, že kdyby tam našel práci, tak možná, ale když ne rozejdeme se. Já ho opravdu miluji a nevím jak se rozhodnout, jestli jít studovat do Ostravy na školu, která není mou vysněnou, ale být s přítelem, nebo jít do Brna, být na škole, jakou jsem si představovala, ale riskovat ztrátu milovaného člověka... Když to píši, zdá se mi naprosto nesmyslné ohlížet se na ostatní a hodně lidí mi říká, abych se nepoutala, že jsem mladá a ten vztah by třeba stejně nevyšel a já pak budu litovat, že jsem zůstala třeba v Ostravě, ale co když je to právě naopak, co když půjdu do Brna a ztratím tak to nejdůležitější co mám.. Předem děkuji za radu...

Odpověď: 16. 6. 2013, 7.23

Milá Gabi, toto rozhodnutí za Vás neudělám. Jen si uvědom, že obě cesty jsou v pořádku. Hodně lidí studuje jinde než má přítele. Brno - Ostrava - není jiný konec vesmíru... v řeči např. Kanadanů - je to kousek...

Petr píše: 10. 6. 2013, 18.00

Dobrý den, má takový zvláštní problém. Trpím velmi nízkým sebevědomým kvůli kterému si nemůžu najít holku. Je mi 22 a ještě sem nikdy žádnou neměl. Hrozně mě to trápí a nevím, co s tím dělat. Už nějakou dobu jako bych uplně ztrácel chuť do života. Často se nudím nic mě nebaví a pořád musím myslet na to, že žiju jakýmsi polovičním životem, když nemám holku. A proto se ptám, existují třeba nějaké kurzy nebo lépe nějaké zdravotní pobyty, které by mi pomohly tohle vyřešit? Které by mi zase vrátily chuť do života, díky kterým bych si uvědomil svoje cíle a třeba i pomohly k odbourání strachu vůči holkám? Mockrát děkuji za odpověď.

Odpověď: 16. 6. 2013, 7.17

Milý Petře, odpověd je třeba i www.rovena.info/skola-stesti-v-lasce.html - ceny ti mohu přizpůsobit třeba i následovně https://rovena.info/cenik.html Ohledně pobytů - http://www.sugama.cz/s/modules/sugama_groups/detail.php?id=378 jinak pohledejta na internetu.

pavlina píše: 10. 6. 2013, 12.38

Krasny den, jiz nekolik mesicu se trapim necim,co jsem si zpusobila sama a to moji neverou...mam dve male deti a manzela tri roky,celkem sme spolu pet,na zacatku roku jsem se sblizila s nasim kamaradem, oba sme se tomu branili, ale bylo to silnejsi nez my, ja se zamilovala, byla bych schopna s nim zacit novy zivot, manzel to po nejake dobe zjistili ,dozvedeli se to i kamaradi a ja si naivne myslela, ze nam to usnadni byt spolu s ti, ovsem v momente,kdy jsem se priznala a rekla, ze chci byt s tim druhym partnerem, on to ukoncil, pry nechce byt duvodem naseho rozvodu,nechce udelat to,co jeho tata v detstvi,kdybych pry byla uz rozvedena a mela vse vyresene tak by byla situace scela jina, asi po dvou mesicich sme se s tim druhym partnerem sesli, a bylo to jako driv, rekl ze je to zacatek neceho noveho, ze se mu styskalo, a ja se pri nasi druhe schuzce jen optala, jestli teda muzu brat nas vztah jako partnersky, a on se hned rozcilil ze tlacim na pilu, a zacal me zcela ignorovat, s manzelem se jen hadame, ja uz k nemu nic necitim, nevim co mam ted delat, dokonce se manzel sesel s tim druhym a ten ho prosil at mi odpusti a udobrime se, ze si to jinak neodpusti, manzel mu vsak rekl ze se chce rozvest,ze budu volna a on se jeste primlouval at to nedelame, a tak proc mi pred dvema tydny rikal ze me ma rad ze se mu styska a ze at to beru jako zacatek?? dyt tu rodinu uz nam stejne rozbil a ted rika, ze to nechce udelat, ja bych chtela byt s nim, ikdyz ted si rikam kdyz me nechal samotnou ''vykoupat'' se v takovym prusvihu, je ubec schopen neco v budoucnu resit?ja sem si byla jista, ze spolu zaciname neco noveho, deti mu nevadili jen furt litoval jak by ponizil manzela, kdybychom verejne byli spolu ale to uz udelal tim ze mu byl se mnou neverny,ne? manzelovi jsem moc ublizila, je to hodny chlap, jen sem se zacala nudit v nasem vztahu asi, ted nevim co mam delat, manzel vi, ze miluju nekoho jineho, ten mu rekl, at se vratime k sobe, ale ja k manzelovi uplne ochladla,nedokazu se na nej ted divat jako na partnera, on by mi to vse odpustil, ale ja sem uz mesice doma bez lasky nestastna,citim se citove uplne otupena, vsichni mi rikaji at si zachranim rodinu a zapomenu na toho druheho kdyz me nechal tak v tezke situaci samotnou....ted se ve me perou otazky mam se rozvest a treba budeme s tim druhym spolu, mam se rozvest kdyz se citim doma bez lasky , mam se snazit do manzela zamilovat a udrzet rodinu, nezbylo mi ted nic,rodina v troskach, vztah kteremu jsem verila, skoncil protoze se neumi partner vyrovnat s rozbitim rodiny a ponizenim manzela(kdyz uz to stejen udelal) kamaradi se paradoxne odvartili jen ode me, jeho zvou dal na akce nikdo mu nic nerekne, se mnou nikdo nemluvi, rodinu mam v troskach a to jsem vsechno udelala kvuli muzi, ktery kdyz zacalo tect do bot dal rychle ruce pryc aby nemusel nic resit, protoze ho to pry nervove zatezovalo....ale co ja? ja jsem taky jen clovek a ja potrebuju oporu a ne ze me ted necha resit samotnou...je to tak nefer!presto se mi furt styska po nem....nemam ubec radost ze zivota, kdyz sem byla s nim mela jsem energie na rozdavani....je mi ze vseho tak smutno nevim jak dal...

Odpověď: 16. 6. 2013, 7.51

Milá Pavli, oporu nacházejte v sobě - na nikoho se nezlobte a převezměte 100% zodpovědnosti za přirozený běh věcí. Není třeba se hroutit. Zajděte spolu do poradny... říci si, co v nejbližším čase budete realizovat. Můžeš se zastavit i na léčebnou meditaci. Přeji vše dobré.

Radka píše: 10. 6. 2013, 12.18

Dobrý den, můj přítel má v oblibě hraní stříleček na PC a koukání na filmy a seriály, které považuji za velmi násilné a duchovní (s nadpřirozenými bytostmi), které podle mě působí na psychiku. On však tvrdí, že to na jeho psychiku nemá žádný vliv. Chtěla jsem se zeptat, jestli tyto filmy ovlivňují psychiku člověka a do jaké míry. Děkuji za odpověď.

Odpověď: 16. 6. 2013, 6.48

Milá Radko, každý si vybíráme, s jakými emocemi, energiemi zacházíme... tím, co konáme, čím se bavíme, tím se tvoříme...

Marika píše: 10. 6. 2013, 5.55

Dobrý den,ráda bych Vás poprosila o radu.Můj přítel,se kterým jsem rok a půl,trpí nějakými psychickými poruchami.Začalo to u něj tím,že když jsme spolu začali bydlet,nemohl spávat,celé noci chodil po bytě a neusnul,do toho začal mít stavy,jako by byl ze vztahu vyčerpaný,nemohl být v mé blízkosti.Je to profesionální umělec a své práci věnuje maximum času.Nakonec jsme se od sebe odstěhovali,nemohl to vydržet a rozešel se se mnou,po čase jsme se k sobě opět vrátili a opět mu tyhle stavy nastupují.V době,kdy jsme spolu žili,byl u psychiatra,který mu řekl,že trpí maniodepresivní psychózou,nasadil mu léky,začal sice spávat,ale problém se nevyřešil,poté tedy léky vysadil a teď se mu ty stavy opět vrací.Jsme z toho oba špatní,jelikož spolu chceme být,ale on přes své stavy nemůže.Je to hodně citlivý člověk a myslím,že na jeho stavu má i podíl rozvod jeho rodičů,když mu bylo asi 12 let.Jeho máma se na něj podle mě dost upnula,doteď mu každý den volá.Neumím a ani nechci sama situaci analyzovat,ale podle mě se o stav maniodepresivní psychozy nejedná,žádám Vás proto o pomoc a o radu,co s problémem dělat.Vrchol úspěchu byl,že jsem ho přiměla k psychiatrovi,ale jelikož mu nepomohl,tak nevím,jestli ho přiměji někam jinam.Chtěla bych mu opravdu pomoct!Děkuji za Vaši radu,s pozdravem Marika

Odpověď: 16. 6. 2013, 6.45

Milá Mariko, myslím, že jsme se v týdnu viděly....

JP píše: 4. 6. 2013, 21.36

Dobrý den, naše manželství nefunguje, trvá to několik let, ale poslední půl rok je to kritické. V jedné společné domácnosti žijeme od roku 1995, kdy jsem svou nynější manželku a jejího pětiletého syna poznal a začal se o něj starat. Manželka se tenkrát právě rozvedla. V roce 2000 se nám narodil další syn. Moje manželka je dominantní a dá se říct, že v rodině velí. Já jsem dříve často ustupoval, ale poslední roky už ne. Už vlastně ani nemám kam. Manželka však často používá psychický nátlak, který možná hraničí se šikanou. Nejhorší je, když mě trestá skrze našeho syna. Například, když jsem zapomněl uklidit žehličku, která chladla na balkóně, vynadala synovi. Horší bylo (to už je déle, ale charakterizuje to mnohé), když jsem byl kdysi se synem na návštěvě u kamaráda, kde si syn hrál se spolužačkou. Volal jsem domů, že se zdržíme (cca do 7 hodin), když jsme přišli, řekl jsem, že jsme u kamaráda jedli. Manželka se rozčílila, že měl syn připravenu svačinu, začala ji násilím synovi cpát do pusy, až se z toho pozvracel. Přitom se ta svačina mohla nechat na druhý den. Cokoliv udělám, tak je to špatně. Vše, co se nepodařilo, za to mohu dle manželky já a navíc to zveličuje. Připravoval jsem se se synem na zkoušky na gymnázium, hodiny jsem s ním proseděl nad SCIO testama, bohužel přijímačky neudělal a moje manželka všude vypráví, jak za to můžu já kvůli nečitelně vyplněné přihlášce... Když neuklidím nádobí z myčky, je to chyba, když ho příště uklízím, seřve mě, že to nemám dělat. Je to pořád dokola a já už nevím jak dál. Našel jsem si raději spoustu aktivit, abych nemusel být doma. Nyní se s manželkou skoro nebavíme. Sex se nás netýká, oba nemáme zájem... Přemýšlím o rozvodu, ale mám z něj strach. Manželka se ráda hádá a hádky jednoznačně vyhrává. Zničila by mě (klidně bych jí nechal veškerý majetek, jen abych měl klid.) Ale nedovedu si představit, že bych byl bez syna, miluji ho. Synovi je 13 a tuší, že k rozvodu může dojít, brečí, nechce to. Asi raději vydržím v manželství, než abych ho stresoval. Na nějaký čas se to občas srovná, ale krize se stále častěji a na stále delší dobu vrací. Nejhorší však je, když mě před dětmi manželka obviňuje, že mám nějaké své děvky. To je lež, nikdy jsem jí nebyl nevěrný. Nepiji (úplný abstinent nejsem, ale po hospodách nevysedávám.), mám lehce nadprůměrný plat, starám se o děti (starší je již dospělý). Měl bych asi říct i o svých chybách, hlavní je ta, že často ustupuji, manželky se bojím, také je mojí chybou to, že příliš často zapomínám a tím manželku štvu. Nedávno, ale to byla výjimka, jsem zůstal v baru do rána. Ale nepil jsem, doma jsem pak po krátkém dvouhodinovém spánku vstal, nakoupil a uvařil. Odpoledně jsem vzal syna na lukostřelecké závody. Přesto se od té doby manželka se mnou vůbec nebaví, uznávám, má k tomu trochu důvod. Přesto si myslím, že to, že jsem zůstal v baru, není příčinou problémů, ale jejich důsledkem. Manželskou poradnu jsem chtěl vyhledat již před pěti lety, ale manželka odmítla. Nyní mám pocit, že už to ani nemá cenu, přesto prosím o radu, jak dál. Je rozvod řešením? Děkuji za odpověď.Hezký den, JP

Odpověď: 7. 6. 2013, 17.10

Milý JP, ano, rozvod je řešením. Pokud to neuděláte, nevážíte si sebe. Poradnu můžete navštívit sám nebo společně ohledně toho, jak se v klidu rozvést... jak mluvit se synem... Držím palce.

martina píše: 4. 6. 2013, 21.20

Dobrý den, zajímalo by mne, jestli je normální, že nechci jezdit domů ke svým rodičům. je mi 21 let, rok žiji s přítelem sama v našem bytě a nechce se mi jezdit jak k jeho, tak k mým rodičům. přitom je velmi miluji a cítím se kvůli tomu velmi špatně, že tam nechci jet. prostě se tam nudím a jen přemýšlím, kdy pojedeme zase zpět k nám. velmi mě to trápí, nechci aby to tak bylo, chci k mým rodičům jezdit ráda a co nejvíce to jde...děkuji za radu.

Odpověď: 7. 6. 2013, 8.00

Milá Marti, vy jste příklad toho, že když problém není, tak se vyrobí. Dovolte si cítit, co cítíte. Srdce nechce, hlava chce. Srdce děkuje rodičům... a miluje je na dálku... K rodičům na návštěvu občas... přejme si v lásce svobodu... a nedělejme z ní povinost...

MiMi píše: 4. 6. 2013, 20.36

Stále si hovorím že chcem schudnúť,ísť si za tým,žiť zdravo ale stále do po krátkom čase skončí, vôbec nemám vôľu a ako sa takto sklamem mám z toho hrozné nálady. Čo mám robiť?

Odpověď: 7. 6. 2013, 7.56

Tak to je náročná věc... Doporučuji dlouhodobější psychoterapii. Témata: Sebeláska. Prázdno po lásce. Potřeba se plnit. Sebebičování. Odpuštění. Láska a vůle. Místo jídlem zabývat se psychikou.

M píše: 4. 6. 2013, 19.07

Dobrý den je mi 17let a sem ted hodne ve stresu myslim porad na jednu neprijemnou vec.Kdyz mi bylo 5let moje rodice se rozvedli.Moje mama si nasla noveho pritele ktery mel bratra bylo mu 13let a jednou kdyzsme byly samy doma tak sme hrali asi takovou hru uz si to presne nepamatuju proste to bylo tak ze ja lezel na posteli a on do mne jakoby narazel proste delal jakoze soulozime mne se libylo jak sem se jakoby houpal to by bylo jeste v poradku az na to ze pak se me zeptal jestli to nechci zkusit normalne nepamatuji si jestli sem nejdriv neco namytal ale povolil sem svlekl sem se a on ho do mne jednou strcil. vysmyk sem se a se slovi ze me to boli sme toho nechali. todle se stalo kdyz my bylo asi tak 6let jemu bylo nejspis 14 nakym zpusobem sem na to zapomnel a zil v pohode dal. Nikomu sem nic nerek ale asi pred tydnemsem koukal na jeden film a tadle vzpominka se my vratila sem ve stresu a hrozne se za to stydim.Predem dekuji za odpoved.

Odpověď: 7. 6. 2013, 7.54

Milý M, stydět se není třeba... nedělá dobře. a) nic zlého jste neprovedl (nikomu jste neublížil) b) hráli jste si a experimentovali c) je třeba to vzít jako zkušenost... (pokud zacházíte s vinou, pak je třeba odpuštění) Emoční napětí vydýchat. Přeji vše dobré.

Pajinka píše: 4. 6. 2013, 9.28

Dobrý den, v práci zažívám šikanu, jsem z toho vyřízená, začaly mi problémy s častou bolestí zad, nohou, otoku nohou, pocit na zvracení, nechutenství, nervozita, zatuhlost svalstva atd. Problém je, že jinou práci jen tak nemůžu najít, bojím se, že nebudu schopná se zaučit na jinou práci, než jsem dělala a manžel teď marodí a nemůžu zůstat bez práce a tak do práce musim i když bych si radši podřezala žíly, nebo snědla hrst prášků, jen abych měla pádný důvod nebýt v práci, kde ani volno nedostanu, protože můj šéf je prostě starej a arogantní děda, co všechno zná a umí nejlíp a není schopný si najít záskok. Jsem ze všeho vyčerpaná, ani k lékaři nemůžu dojít, protože nevím, co a jak funguje, jestli se musím objednat, ke komu jít, jestli to bude něco stát a kolik.... jsem prostě bezradná, sedím doma a klepu se, že zítra musím zase do práce s tím člověkem. Jak se z tohodle mám vymotat?

Odpověď: 7. 6. 2013, 7.48

Milá Páji, tohle budete muset rozmotat s někým u Vás. Jedno z řešení je a doporučuji ho, vzít si neschopenku na psychiatrii (nevím, odkud jste, proto nevím, jakého psychiatra doporučit. Obecně doporučuji psychiatra u psychiatrické léčebny, na poprvé to tam vysedíte bez objednání) Během té doby spolupracovat s psychoterapeutem - urovnání toho, co a jak, na regeneraci vnitřní síly... - pokud si vezmete jen neschopenku a léky a neuděláte ještě tu vědomou práci s psychikou, pořešíte situaci na nemnoho procent. Přeji vše dobré.

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1