Online poradna

Psychologická online poradna – odpovídá psycholog, psychoterapeut

  • Dotazy můžete pokládat, pokud je okénko otevřeno, odpovědi naleznete do týdne rovněž zde. Poradna se uzavře po položení desátého dotazu v týdnu.
  • Po internetu poskytuji všeobecné informace. Při osobní konzultaci jsou informace k Vaší osobě zcela konkrétní.
  • Potřebujete-li dohovořit osobní konzultaci nebo online konzultaci s psychologem, kontaktujte mne.
  • Pokud si přejete odpověď mimo on-line poradnu, je třeba uhradit 120Kč na č.ú.: 2500034126/2010 .
  • Vše zde napsané bude zveřejněno.
  • Chcete-li ocenit fungování poradny, zasdílejte, některý článek/stránku z tohoto webu např. na Fb. Články naleznete zde.


Zapomenout

Skákal přes oves

Na zodpovězení čekají: Zoufalá, Myška, Kačka, Andrea

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1

Apolona píše: 2. 9. 2013, 18.27

Dobry den pani doktorko, obracim se na Vas po delsi dobe podruhe, nevim , jak zacit, utridit si myslenky, psat souvisle, abyste mohla porozumet, volit ta spravna slova. K memu problemu, jsem 10 let ve vztahu s cizincem, mame spolu krasnou triletou holcicku, zijeme v cizine. Prisla jsem za pritelem zit z ciste lasky. Je mi 33 let, priteli 34.Spoustu jsme toho spolu dokazali, vybudovali dum, prosli spatnymi casy. Neco o nem a o tom co mi vadi a s co uz ve svem zivote nechci.. Vedle sveho pritele si pripadam jako ve vezeni, omezuje me, dusi... kdykoli nekam jedu s dcerku, treba jen na hriste, potykam se kontrolnimi telefonaty na nasledneho vyslechu, kde jsme byly, zda jsme mely spolecnost, proc jsme sly zrovna na nejake frekventovane misto.. Zpocatku, kdyz jsme jeste nemeli dceru, jsem se sice branila a davala najevo, ze se mi takovato zpoved nelibi, postupem casu jsem ovsem presla do obrane az bojovne pozice. Krome zarlivosti nas vztah jiz dlouhou dobu prochazi krizi, rekla bych od narozeni dcery, pritel mi s nicim nepomaha, neangazuje se ani ve vychove ditete a to ani v zime, kdyz neni absolutne pracovne vytizen. Je to typicka zdejsi vychova... muz pan tvorstva, zena hospodyne a tot vse.. Pritel je clovek introvertni, vybusny, melancholicky, musim take rici, ze pokuruje lehke drogy, coz je tady absolutne normalni, ne vsak pro me. Ja jsem zase clovek optimisticky, aktivni, spolecensky, zapomnela jsem rici, ze pritel je fyzicky postizeny ma protezu - nohu, nikdy ho to v nicem neomezovalo, pracuje, dela temer vsechno.. jen se vsechno toci kolem neho, diky jeho omezeni, ktere ho trapi kazdy den, boli a omezuje je naladovy, nema do niceho chut. Ale omezuje tim me, muj zivot a dcery. Nekdy se citim nesnesitelna , necitelna a zla ,ale je to tak presne tohle citim.Je toho hodne, co mam na srdci, chci od nej odejit, peru se jen s myslenku,ze vezmu dcerce tatinka, milujici velice semknutou rodinu, krasny domov... Sama vim,ze po boku tohoto muze nemuzu byt stastna a to hlavne proto,ze nemuzu byt sva, svobodna... Ve sve rodine podporu mam, kdykoli mohu zacit znovu. Za par tydnu odjizdim domu,na dovolenou, dlouhou dovolenou, utridit si myslenky a rozhodnout se, jak dal... Pokouset se zas a znovu snazit o neco co mi nic nedava , neprinasi a bojovat nebo zacit znovu, najit sama sebe, byt stastna? Dekuji za odpoved

Odpověď: 8. 9. 2013, 7.03

Milá Apolenko, myslím, že odpověď již znáte: víte, že vedle toho muže nemůžete být štastná a svá, protože není partner, ale usurpátor, podporu ve své rodině máte a můžete "začít znovu." Takže držím palce :) . (docela by mne zajímalo- i čtenáře, ve které zemi jste udělala tuto zkušenost) (děkujeme za upřesnění z 9.9., že se jedná o Řecko)

Elizabethhh píše: 2. 9. 2013, 17.44

Dobrý den,chtěla bych menší radu.. Jak se postavit na vlastí nohy.. A taky jak nebýt sobecká. Děkuji za každou rádu.. Většinou se vždycky do sebe uzavřu vím že to není dobré.

Odpověď: 8. 9. 2013, 6.52

Milá El, sebekázní? terapií? čtením např. Miluj svůj život...

Dari píše: 2. 9. 2013, 17.25

Dobrý den.Je to už víc než 7 let,co jsem se zamiloval do své kamarádky,kterou znám od narození.Řekl jsem jí to,ale pro ní jsem jenom kamarád a nikdy se to nezmění.Jsem z ní ale uplně mimo.Nic mě bez ní nebaví,už nevím jak dál.Nevidím v budoucnosti žádý smysl,nechci žít bez ní.Nevím,co mám dělat,jsem už na dně.Je mi už 36 let,ale tohle jsem nikdy nezažil.

Odpověď: 8. 9. 2013, 6.50

Milý Dari, přečtěte si knihu Aura a vztahy a udělejte rozhodnutí, které Vám prospěje. Pak se ozvěte a projdeme spolu www.rovena.info/lecebna-meditace-cesta-k-osobni-sile.html Přeji vše dobré.

ema píše: 2. 9. 2013, 15.37

Dobrý den, před 10 lety jsem podstoupila interrupci, teď jsem těhotná se svým mužem, jsme moc rádi a na miminko se moc těšíme, ale nikdy jsem mu o té interrupci neřekla. Stalo se to dva roky předtím, než jsme se poznali, takže na začátku našeho vztahu jsem něco takového nechtěla vytahovat a pak už jsem prostě nemohla najít nějakou příležitost. Ale teď mám prostě pocit, že jsem mu něco zatajila a hrozně mě to trápí. Hlavně se vše zapisuje do průkazky a hlásí v porodnici, tak se bojím, aby se to nedozvěděl zrovna tímto způsobem. Nevím, co mám dělat a jak to vezme, když mu to řeknu. Přesto, že se ho to před těmi deseti lety vlastně netýkalo. Nevím, jestli poradíte nebo řeknete aspoň svůj názor. Říkám si, že to vlastně v té době bylo mé rozhodnutí, ale nepřemýšlela jsem nikdy nad tím, že to budu muset takhle vytahovat po těch letech. Ještě to budu muset vlastně říct v porodnici, kde jsem se zase dozvěděla, že sestřičky tam jsou třeba známé mých známých a tak. Takže z toho už mám také trauma. Myslím, že tam lékařské tajemství moc nefunguje a lidi pak vše překroutí. Děkuji za odpověď nebo radu či názor? E.

Odpověď: 8. 9. 2013, 6.39

Milá Emo, v porodnici informace o potratu před deseti lety není nutná... (nu, řekněte sama, v porodnici i na gynekologii řeší současný stav, současného těhotenství, současného těla... anamnéza je sice často užitečná, ale tady využita v podstatě není...) Váš dotaz na mne působí tak, že sama se zákrokem nejste zcela vyrovnaná, protože to, co člověk bere jako přirozenou část svého života, nemá problém sdílet s ostatními natož s blízkými. Podle mého, potřebujete sama toto téma doladit a následně třeba říci manželovi. Můžete se objednat k profesionálnímu doladění... Přeji vše dobré.

Leo píše: 2. 9. 2013, 15.22

Dobrý den, potřebuji poradit. Jsem muž v těle ženy, je mi sedmnáct let a už bych s tím potřebovala něco dělat, s někým si o tom promluvit a konat. Už od mala se považuji za kluka, tedy aspoň vnitřně, ale nevím s kým se o tom poradit. Byla bych ráda, kdyby jste mi poradily, děkuji.

Odpověď: 8. 9. 2013, 6.05

Milý Leo, podrobné info: http://www.plasticka-chirurgie.info/zakroky/operace-transsexualu Přeji vše dobré.

barbora píše: 29. 8. 2013, 8.24

Dobry den mam doma dceru je ji 13roku , je casto smutna... moc semnou nekomonikuje . Zavira se v pokojicku. Ma porezane ruce a tvrdi ze seomylem skrabla. Posloucha smutne pisnicky))

Odpověď: 1. 9. 2013, 18.06

Milá Baru, můžete jet spolu někam na artefiletiku, terapii tancem, sraz indiánů... To jsou takové nápady, jak vnést život a psychologii do vašeho společného bytí... Určité smutnění k dospívání patří... Přeji vše dobré.

Kikina739 píše: 26. 8. 2013, 22.26

Dobrý den, možná vám můj problém přijde být docela banální, ale mě trápí.Poslední dobou si nerada kupuji oblečení v obchodě - velice mi vadí myšlenka, že např. tričko, které nosím já má i dalších 200 lidí a z toho, že by ho měl někdo ze třídy mám doslova noční můru.Nejspíš to bude tím, že jsem kdysi měla ve škole stejné tričko jako spolužačka a ona se mě posmívala,urážela mě a ještě dlouho mě pomlouvala, že po ní opakuji.Mám také nízké sebevědomí.Sama si trička šít nemůžu, protože mám hodně koníčků, nebo se učím a nemám čas.Ráda bych se vás tedy zeptala, jestli je to jen puberta a jestli nejsem nějak duševně chorá,protože mi kamarádka říká že jsem magor. Děkuji Kristýna(14let)

Odpověď: 1. 9. 2013, 18.02

Milá Kiki, přečti si starosti jiných, skutečně tričko rozhoduje o kvalitě života... Jeidnečná jsi i v tričku, které má 200 lidí - jedinečnost dělá něco jiného než tričko... Sebevědomí - spolupracuj s knihou Miluj svůj život a Bud v pohodě. Přeji vše dobré.

Lisa píše: 26. 8. 2013, 20.55

Dobrý den,budu co možná nejstručnější,je mi 16 let,přátelé mi říkají,že jsem až příliš vyspělá a zodpovědná,mám vztah se svou matkou spíše jako by byla mé dvojče,svého biolog. otce nesnáším,ale vycházím s ním, zachránila jsem matce před ním 3 krát život(je nemocný),žiji s matkou u babičky a nemám vlastní pokoj,dokonce spím na jedné posteli (s babičkou)...Letos nastupuji na vysněnou školu,ale potřebuji vlastní prostor.Jsem 5 let už zamilovaná do stejné osoby,se kterou se přatelím a ví o tom.Mám filosofii,že až odtud odejdu,probudím se doma-tím myslím svůj skutečný svět.Nemáte ani tušení čím jsem si prošla,ale tím nikoho zatěžovat nechci,co bylo,bylo...Už nemohu dál, vnitřní bolest mě táhne na dno a ač se snažím sebevice,nechce se mi zvednout...mám pevnou vůli,bojuji s tím od mala, ale děsí mě vědomí,že jsem naprosto,naprosto vyklidněná,jakoby vše říkalo,že mohu jít...Každý říká,že život se má žít -a s tim plně souhlasím,ale co skončí,jinde začne...Jsem příliš hrdá,abych poprosila někoho,aby jen přišel a nepustil mě ze své náruče,i když po tom toužím...Prosím poraďte,už nemohu dál,už ani nedokáži ronit slzy. Děkuji předem za vaší odpověď,Lisa.

Odpověď: 1. 9. 2013, 18.00

Milá Liso, jsi jemná bytost, přes net je těžké ti pomoci - mohla bys mne zavolat, poslat telefon na email... Držím palce.

Mizuki^^ píše: 26. 8. 2013, 20.40

:) Dobrý den. Je mi 18 let a mám strašne ráda anime a fantasy. Jen mě hrozně štve že nevypadám jako moje oblíbené postavičky...já vím že je to blbý ale mně se hrozně líbí ale pořád když si připomenu že já tak vypadat nebudu je mi hrozně. Nedávno jsem se i pohrávala s myšlenkou že budu anorektička ale to jsem nevydřela ani dva dni tak jsem si podkopala sebevědomí ještě více...A teda jsem těď v takovém bludnem kruhu a nevím jak z toho ven...

Odpověď: 1. 9. 2013, 17.57

Milá Mizuki, začni s pohledem do zrcadla, s tím, že se skamarádíš s holkou, kterou tam uvidíš. Kniha Miluj svůj život by pro tebe byla taky fajn... Život je trochu jinej než anime a fantasy, možná méně estetickej, ale živej :)... Jsem ráda, že máš pud sebezáchovy a jíš... Měj se krásně.

Dada píše: 26. 8. 2013, 20.30

Dobrý den. Ráda bych požádala o Váš názor ohledně mého vztahu s dcerou. Přijdu si teď jako špatná matka která nic o svém díteti neví,nic jsem nespozorovala.Chodím do Německa na 3 týdny a ona má střední taky v jiném měste takže se moc nevídame ale jinak to nejde. Jde o to že Lucie byla pořád taková jiná,přišlo mi že je prostě ráda sama a nechce o sobě mluvit tak jsem to prostě respektovala. Na základní škole jsem se až v posledním ročníku doznala že byla šikanovaná (väčšinou slovní útoky a nadávky)a to až když jsem to vytáhla z učitelky. Nikdo prostě nikdy nic neřekl,hroznej systém a morálka školy ale taky dcera byla pořád nervózni a nervní když přišla řeč na školu a tak dále.Neměla řádne kamarádky a to se nezměnilo ani na střední,ale takové deti se najdou spousty. A dobrá,přejdu k věci a to bylo něco co jsem se dovědela jen nedávno od lékařky...Ke konci roka se Lucka pokusila o sebevraždu...Podřezala si žíly ale spolubydlíci na intráku ji našli včas díky bohu. Pak ji nedali do ústavu ale chodila jenom na terapie a brala nejaký antidepresiva. Já nic nepoznala,nosila buď dlouhé rukávy nebo spousty náramku které jsou teď v móde...Nic neřekla a já myslela že už je z toho venku tak jsem byla ráda ale náhodou jsem objevila u ní v poličce nejaké žiletky a taky jsem si všimla tenké rány medzi náramkama a opravdu nevím co dělat...Četla jsem pár článku že řezání je forma závislosti ale nevím co jí říct...Pořád se s ní snažím mluvit jak se má,jak jí jde život,co by chtěla dělat a ona vypadá v pohodě a přitom všechno trápení dusí v sobě,nebo je opravdu v pohodě a to řezání je těď jenom opravdu extravagantní činnost která jí dělá radost? Prosím Vás o radu co dělat.

Odpověď: 1. 9. 2013, 17.55

Milá Dado, mám pocit, že děláte maximum, které můžete... asi bych na vašem místě ještě šla na společnou konzultaci, pozeptala se jejího terapeuta... dcera sama, bude-li chtít, musí najít cestu... Přeji vše dobré.

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1