Online poradna

Psychologická online poradna – odpovídá psycholog, psychoterapeut

  • Dotazy můžete pokládat, pokud je okénko otevřeno, odpovědi naleznete do týdne rovněž zde. Poradna se uzavře po položení desátého dotazu v týdnu.
  • Po internetu poskytuji všeobecné informace. Při osobní konzultaci jsou informace k Vaší osobě zcela konkrétní.
  • Potřebujete-li dohovořit osobní konzultaci nebo online konzultaci s psychologem, kontaktujte mne.
  • Pokud si přejete odpověď mimo on-line poradnu, je třeba uhradit 120Kč na č.ú.: 2500034126/2010 .
  • Vše zde napsané bude zveřejněno.
  • Chcete-li ocenit fungování poradny, zasdílejte, některý článek/stránku z tohoto webu např. na Fb. Články naleznete zde.


Zapomenout

Skákal přes oves

Na zodpovězení čekají: Zoufalá, Myška, Kačka, Andrea, Amálie, Josef, Tereza, Ivan, Lucifer, Klara, Kerstie, Hella

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1

Eva píše: 23. 9. 2013, 11.16

Dobrý den, jsem s manželem deset let a máme dvě dcery - 4 a skoro 2 roky.Naše manželství je jak na houpačce. Jsou dny,kdy všechno klape a je v pohodě,ale pak udělám něco,co není podle manželových představ a začne být zlý, nadává mi a vyhrožuje, že "pokud se nebudu chovat, tak potáhnu z baráku". Už mě dokonce několikrát napadl i fyzicky a když jsem to nahlásila policii, tak mě jednou dokonce i s dětmi opravdu vyhodil.Pak prosil, abychom se vrátily,že se změní, protože nechce přijít o děti. Nechala jsem se po dlouhém přemlouvání přesvědčit a vrátila se - jsou to už víc jak dva měsíce. Snažím se chovat podle manželových představ a tak bývá klid,ale jakmile udělám něco,co se mu nelíbí,už zase vyhrožuje, že takhle to se mnou nevydrží a tentokrát potáhnu už navždycky. Cítím se pod obrovským tlakem a nevím, co mám dělat. Asi ho mám ještě ráda,ale on mi hrozně psychicky ubližuje a vůbec se s ním nedá mluvit.Zkoušeli jsme už i manželskou poradnu,ale to vzdal jako zbytečnou věc. Váhám, jestli takové manželství má cenu udržovat jen třeba kvůli dětem a hlavně mě to hrozně vyčerpává a pak jsem třeba v situacích,kdy mi začne nadávat hysterická a zoufalá. Docházejí mi síly takhle stále bojovat a nevím,co dělat. Prosím, poraďte mi,jestli existuje nějaký způsob manžela usměrnit,že nejsem jenom loutka, která by měla hrát stále jeho hru. Předem mockrát děkuji.

Odpověď: 28. 9. 2013, 8.41

Milá Evi, za stěžejní z Vašeho psaní považuji: "Váhám, jestli takové manželství má cenu udržovat jen třeba kvůli dětem a hlavně mě to hrozně vyčerpává a pak jsem třeba v situacích,kdy mi začne nadávat hysterická a zoufalá. Docházejí mi síly takhle stále bojovat." Odpověď je: Základ je, udržovat svoji vnitřní sílu, klid a stabilitu. Pokud cítíte, že v manželství to nejde, pak z úcty k sobě budete hledat, jak si to zařídit... Držím palce.

Stela píše: 23. 9. 2013, 9.07

Dobrý den Mám dotaz ohledně sebe samé. Jsem patologicky žárlivá, tzn. i na obrázek v časopise, který ve mě vyvolává psychosomatické pocity úzkosti apod. Chci vědět jak postupovat, kdybych se chtěla léčit, zda přes obvodního lékaře nebo se rovnou někam objednat a zda to má vůbec cenu. A dle mého názoru se už jedná o patologickou poruchu takže asi rovnou k psychiatrovi nebo k psychologovi a zda se za tyto platí. Moc děkuji za odpověď S.

Odpověď: 28. 9. 2013, 8.37

Milá Stelo, čeká vás práce na sobě samé a to je fakt práce - s tím počítejte - vytrvalost, discplína ... Doporučuji: rovena.info/kognitivne-emocni-revitalizace-psychiky-kerp.html rovena.info/clanky-o-zarlivosti.html Na úzkost bývá efektivní:rovena.info/lecebna-meditace-cesta-k-osobni-sile.html najděte si ji jiné knihy Psychology, kteří nepracují za přímou úhradu najdete v Poradně pro manželství a mezilidské vztahy v každém okresním městě. Pak někde ve zdravotnických zařízení. Přeji vše dobré.

maminka píše: 23. 9. 2013, 7.42

Dobrý den, obracím se na Vás s žádostí o pomoc. Mám dvě malé děti. Asi před dvěma týdny se mi zdál sen, že jsem jim oběma ublížila a oni to nepřežili. Teď na to celé dny musím neustále myslet, bojím se s nimi být i o samotě. Velice mě to tíží a zneklidňuje. Bojím se, že se ve mě něco zlomí a já jim vážně ublížím. Nevím, co se se mnou děje, nikdy jsem takové problémy neměla. Nevíte, prosím , co by to mohlo být? Své děti miluji,ale teď se o ně bojím. Děkuji B.

Odpověď: 28. 9. 2013, 8.28

MIlá Mami, spolupracujte s psychologem, psychoterapeutem. Můžete se obrátit i na mne - kromě rozhovoru využijeme i rovena.info/lecebna-meditace-cesta-k-osobni-sile.html . Důvěřujte své vnitřní lásce a moudrosti. Přeji vše dobré.

Marie píše: 23. 9. 2013, 6.15

Dobrý den. Potřebovala bych prosím poradit. Je mi 20 let. V našem domě žijeme s prarodiči, rodiči a teď ještě s přítelem. Chceme si najít nějaký pronájem a začít bydlet spolu. Problém je s babičkou. Na ničem se s ní nedá domluvit. Pořád jen přikazuje co se bude dělat a když není po jejím, tak je akorát naštvaná. Je to čím dál horší. S mámou už se ani nebaví. Děda je z toho unavený a táta má problémy v práci. Hned se naštve a jde si zasportovat, aby se odreagoval. Já jsem vlastně jediná, kdo se s mámou normálně baví. Mám ji moc ráda a vidím, jak se trápí. Dokonce mi řekla, že pokud se to ještě trochu zhorší, tak někam odejde. A teď se chci k tomu ještě odstěhovat... Já mám výčitky svědomí, že ji v tom nechám samotnou. Chci aby byla doma ráda a mohla se rozhodovat podle sebe. Nevím co mám dělat, protože s babičkou se nedá normálně mluvit. Máma je ten typ, co je hodně emocionální (tak jako já, proto nad tím pořád přemýšlím) a zvyklý být se svými dětmi (já jsem ta poslední). Mám se i přes to odstěhovat, začít žít svůj život a doufat, že si to mezi sebou nějak vyřeší? Moc děkuji za odpověď

Odpověď: 28. 9. 2013, 8.23

Milá Marie, k dospělé důstojnosti každého člověka patří řešit svůj život, nést svůj osud. Přirozeným přáním každého zdravého rodiče je, aby dítě bylo samostatné a štastné. Odstěhování doporučuji a rspektování toho, co je a že si kyždý svůj život a psychično (emoce, myšlenky) vybírá. Zkuste i vůči mamce prožít: Miluji tě - miluješ mne; odpouštím ti - odpouštíš mi; žehnám ti - žehnáš mi a tobě i sobě přeji svobodu. Přeji vše dobré.

Ivana píše: 18. 9. 2013, 8.49

Dobry den,nevim si rady s pritelem,s kterym nebydlime.Dva dny je mily,hodny,vyznava ni lasku,je mi s nim nadherne.Jakmile zjisti,ze na nej nemam cas,ze musim treba jet k tatovi se synem,tak je zle,zacne byt zly,ze ho nechci vzit do rodiny,urazi me,dokonce me drzel pod krkem a hodil me na auto,az jsem ho promackla,plyvnul na me,pry ho nemiluju,nemam na nej cas,mam rozmazleneho syna.Nekolikrat me nechtel pustit v noci domu,vzal mi mobil,kdyz me syn volal,poslal ho nekam,v me praci me pomlouval,urazel,pak jim vypravoval jak me miluje,shvalne si tam vzal kamaradky na kavu,pak mi psali,urazeli me,pak zas psali jak beze me nemuze byt,myslim,ze to psal on.Za tyden pak prijde,omlouva se,ze uz od nej neuslysim sprosteho slova,jak me miluje,breci,klepe se,prosi.Za pul roku jsem mu tak desetkrat odpustila,pak to bylo par dnu nadherny,citila jsem z nej lasku,miluju ho,a pak jak kdyz je to jiny clovek a je zly.Momentalne jsme se tyden nevideli,jen psal,ze se me nevzda a ze udela vse proto,aby me ziskal zpatky,za osm hodin napsal,ze to nema cenu,ze uz to pochopil a ze uz za mnou nepoleze kdyz nechci.Hrozne se trapim,kazdz den na nej myslim,styska se mi,brecim,vubec nevim co mam delat,co mu rict,jestli za mnou prijde.kdyz mu to zas tak rychle odpustim,ponizim se,ale bez nej je mi hrozne,nechci ale aby me zas urazel,nevim jak na nej,nechapu proc to dela,dokonce jsme si planovali budoucnost.Driv bral i pervitin a kouril marihuanu,nevim jesli to neni kvuli tomu a jestli v tom nepokracuje.Tvrdil,ze je chorobne zarlivy,at mu pomuzu,ale u me nemel sebemenci duvod.Svadel spoustu veci na me,az jsem o sobe zacla premyslet,dokaze vam to uplne vsugerovat.Syn uz mu to taky nekolikrat odpustil,ale kdyz vidi co dela,rika,ze je blazen a psychopat.Chtela bych byt s nim,ale v klidu,aby byl porad hodny.Poradte mi prosim,dekuji.

Odpověď: 20. 9. 2013, 17.59

Milá Ivi, bez dlouhodobější spolupráce s psychologem to nevidím dobře. Zkuste mu navrhnout poradnu společně a že si přejete, aby na sobě pracoval s odborníkem, jinak že vzah budete muset ukončit... i když to bude bolet... Přeji vše dobré.

Verča píše: 18. 9. 2013, 7.40

Dobrý den, chtěla bych se zeptat...mám panický strach z porodu...dá se stím něco udělat

Odpověď: 20. 9. 2013, 18.00

Milá Veru, ano - lze - např.: rovena.info/kognitivne-emocni-revitalizace-psychiky-kerp.html

Lilien píše: 17. 9. 2013, 22.39

Dobrý den, mám právě probíhající problém s přítelem. Dost se ted dohadujeme o jedné věci a já bych chtěla znát názor odborníka, kdo z nás má pravdu. Mě i mému příteli je 20 let a právě máme jít společně na vysokou školu a začít spolu bydlet v našem bytě. Problémy mám s přítelovo mámou. Já si myslím, že je nemocná. Přítel má 10 letou sestru Kačku, od té doby jeho maminka nechodí do práce a je doma. S touto 10 letou dcerou spí v posteli v jiném patře než spí její manžel, již celých 10 let. Kačce již začaly růst prsa, ochlupení,přesto jí stále koupe, rozčesává vlasy, obléká a sléká (ona si neumí sama sundat ani mikinu). Kdykoli si Kačka cokoli poručí, dostane to, ona jen leží u televize a diktuje si vodu, jablíčko (správně připravené, oloupané a nakrájené), stále jí předkrajuje jídlo a někdy jí i krmí. Kačka nikdy nebyla u žádné kamarádky a ani venku bez mámy, nikdo jí nikdy nehlídal. Nehnou se od sebe ani na krok. Kačka říká svým rodičům jménem Petro a Romane a je na ně často velice sprostá, posílá je do prdele, říká, že je to kráva, blbec atd, ale je to jejich zlatá Kačenka. Přítel touto výchovou není ještě tolik postižen, jeho měla maminka ve 20 letech, Kačku ve 30. Nicméně je na něm také závislá a on na ní. Ještě nikdy bez ní doopravdy nebyl, když je u mě, tak si volají, nebo píší. Ted máme jít do společné domácnosti, z toho, že má Lada odejít se málem zbláznila, když jsem příteli řekla obavu, že bude jezdit domů každý víkend a my se vůbec neuvidíme a že mi vadí, že si denně volají (o tom co jsme dělali, jedli a budeme dělat), že mi připadá, jako když žijeme vztah s jeho mámou zároven (na vše se jí musí ptát, dovolovat se, diktuje mu v životě dost zásadní věci). Přítel tvrdí, že je to jejich věc a že na tom není nic špatného, ale mě nepřijde zdravé, aby 20 letý kluk byl takto na matce závislý a už vůbec mi nepřijde zdravý její vztah s dcerou. Ještě jsem zapomněla dodat, že k ním nesmí ani návštěvy, Kačka si je nepřeje. Moc děkuji P.

Odpověď: 20. 9. 2013, 17.51

Milá Lili, ano - popisujete patoligický stav vztahů. Doporučuji mamánka zanechat mamince... zasloužíte si muže, který ví, že jste pro něj první... Před Vánoci vydám knihu o vztazích a jedna kapitolka tam bude na téma "mamánek" a vztah. Přeji vše dobré

Petr píše: 17. 9. 2013, 17.56

Prosím můžete mi vysvětlit pojem ,,stínová soulož,, ? Děkuji Petr

Odpověď: 20. 9. 2013, 17.46

že by hra stínů ? netrapte se tím... :) rovena.info/psycholog-praha-manzelska-poradna-psychoterapeut.html

Lenka píše: 17. 9. 2013, 8.48

Dobrý den, potřebovala bych poradit ohledně dětí a rodičů manžela. Máme 2 dcery-4 roky a 6 měsíců. Již od narození té první jsme měli dohady ohledně hlídání. Oni by jí chtěli mít hodně často, ale máme ještě moje rodiče a prababičky, takže nestíháme všechny podělit. Od narození té mladší se to zhoršilo. Mysleli si, že jim budeme dávat starší dceru často, aby jsme měli čas na miminko. A to já nechtěla. Chci mít obě holky spolu, aby si na sebe zvykaly. To se mi myslím daří. Jenže rodiče pořád útočí, kdy jí tam dáme a ať přijdeme. Když jsme tam a po celém odpoledni odcházíme, tak jsou naštvaní, že už jdeme. Naše holky jsou jediní vnoučata, bratr manžela ještě děti nemá. Chápu, že je chtějí vídat, ale oni nechápou nás, že máme svůj život a chceme být jako rodina pohromadě. Zkoušela jsem to řešit, ale oni žádný problém nemají a nechtějí to řešit. Nechce se mi tam chodit na návštěvy, protože, když už přijdem, tak se ani nezajímají co jsme dělali a co nového. Vidí jen tu vnučku a dělají vše co chce ona.Když jim dceru dáme samotnou, tak nám jí vrátí až co nejdýl to jde, aby jí měli jen pro sebe.Moc děkuji za radu.

Odpověď: 20. 9. 2013, 17.44

Milá Lenko, stavět hranice není dobré - at to dělá kdokoliv... Vztahy by měly plynout... dítě patří samozřejmě do své rodiny... a bylo by fajn, kdyby s prarodiči spolupráce byla plynulá, respektující Vaše pravidla... nevím, jak řešit - co manžel? Přeji vše dobré

Julie píše: 17. 9. 2013, 6.40

Dobrý den potřebuji poradit mame 20letou dceru která již 16 měsícu co neuspěla v maturitě a rezignovala i na učení na všechno nechce ani nastoupit do zaměstnání měla spoust příležitostí nastoupit a vždy před nástupenm tam ani nešla doma lhala že jí nevzaly a tak to dospělo až tam že jsme jí pohrozily že když nebude pracovat pujde s domu a tak se bohužel po další skušenosti kdy stála zbalila si věci a tvrdila že jde a druhý den po otázce jaké to bylo řekla dobrý ale už jsme věděly že tam ani nenastoupila tvrdila že dobrý nevím co se sní děje ted jsme ve fázi že je s domova všichni jsme stoho neětastní a moje maminka mě obvnila že je neodpustitelné že jsme ji vyhodily pa 15 měsících lhaní to dopadlo takhle a ještě ktomu že jí její nevlastní otec nema rad,jen se po ní chtěli zásadní životně duležité věci jako vystudovat a pracovat maturu neuděla a tak jsme jí řekli nedá se nic dělat zvládneš to jindy.Bohužel si myslím že má nějaký problém který nám nechce říct potuluje se pořád někde její životospráva je špatná a chtěli by chom jí nějak pomoct jen si nevíme rady děkuji za odpověd hezký den Julie

Odpověď: 20. 9. 2013, 17.40

Milá Julie, pomáhat můžeme jen tomu, kdo o to stojí. Zachovali jste se věcně - dcera si se životem poradí tak, jak potřebuje - když bude chtít pomoci, pomoc vyhledá. V komunikaci s ní zůstante. Vím, že je to bolestivé, ale jiná cesta není... Držím palce.

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1