Online poradna

Psychologická online poradna – odpovídá psycholog, psychoterapeut

  • Dotazy můžete pokládat, pokud je okénko otevřeno, odpovědi naleznete do týdne rovněž zde. Poradna se uzavře po položení desátého dotazu v týdnu.
  • Po internetu poskytuji všeobecné informace. Při osobní konzultaci jsou informace k Vaší osobě zcela konkrétní.
  • Potřebujete-li dohovořit osobní konzultaci nebo online konzultaci s psychologem, kontaktujte mne.
  • Pokud si přejete odpověď mimo on-line poradnu, je třeba uhradit 120Kč na č.ú.: 2500034126/2010 .
  • Vše zde napsané bude zveřejněno.
  • Chcete-li ocenit fungování poradny, zasdílejte, některý článek/stránku z tohoto webu např. na Fb. Články naleznete zde.


Zapomenout

Skákal přes oves

Na zodpovězení čekají: Zoufalá, Myška, Kačka, Andrea, Amálie, Josef, Tereza, Ivan, Lucifer, Klara, Kerstie, Hella

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1

Lenka píše: 30. 9. 2013, 18.02

DObrý den, mám dotaz ohledně svého bratra. Je mu 23 let a přvádí mě tím, co dělá k šílenství. Nevím jak to popsat, protože normální člověk tohle asi nedělá. On vydává různé zvuky a nebo se jen tak začne smát. Začne štěkat, kvákat, vydávat zvuky jako když zvrací a pak se začne hrozně smát. Třeba se normálně učí a najednou začne hrozně hlasitě kvákat, smát se a pak se učí dál. Mně to hrozně vytáčí. Už jsem po něm kolkrát ječela, snažla se mu promlouvat do duše jestli si myslí, že je normální, jestli mu nevadí, že ho za to vyloženě nesnáším a většinou je jeho reakcí opět ten smích. Dělá to takhle už několik let. Prosím poradte je to normální? děkuji

Odpověď: 5. 10. 2013, 6.25

Milá Lenko, nevím. Dělá to proto, aby vás vytočil? nebo cs.wikipedia.org/wiki/Touretteův_syndrom Doporučuji pracovat se svou negativní emocí - proč vás to vytáčí... Přeji vše dobré...

Džudy píše: 30. 9. 2013, 17.40

Dobrý den, Asi před rokom jsem se s vámi radila ohledně manželově nevěry, kterou jsem si myslela, že jsem mu odpustila. Tehdy jste mi radila ať se zaměřím na svůj život i když jsme s manželem zůstali spolu, kvůli dcerce a co je taky smutný i kvůli rozestavěnému domečku. Dnes je ze mě jiná žena, ale nevím co mám dělat dál. Manžela vidím dva krát do měsíce, pracuje v zahraničí a ja jsem se obklopila lidma, který mě nabíjejí energii. No když manžel se vrací ke mě domů, tak se na něj vůbec neteším a nemáme si o čem povídat i po tak dlouhé době.Bojím se, že je to konečná v našem vztahu, což on nevidí a hlavně nechce o tom ani mluvit. Pro mě je hrozné jeho mlčení a neřešení této situace. Náš intímní život je na bodě mrazu a ja chci ještě někoho milovat a poznávat. Nevím jak dál. Děkuji za odpověď.

Odpověď: 5. 10. 2013, 6.22

Milá Džudy, gratuluji Vám k tomu, že máte v životě lidi, kteří Vám dělají radost. Je přirozené, že v životě chcete milovat. Nevím, proč se vytratila manželská láska... Neznám ani vaši situaci komplexně - spíše bych to viděla na osobní setkání rovena.info/manzelska-poradna-praha-nymburk.html . Obecně - pokud cítíte, že mu již nemůžete za daných okolností být manželkou, skutečně by bylo dobré o tom spolu mluvit. Pozvěte ho třeba na večeři, v cizím prostředí se téma třeba snadněji otevře. Řekněte, co cítíte, co si myslíte, ptejte se, jak to cítí on... Dejte si nějakou vizi - ale skutečně to vidím na osobní setkání. Přeji vše dobré.

Klara píše: 30. 9. 2013, 15.55

Dobrý den,prosím o radu v jedné věci.Asi před rokem (teď je mi 20) jsem si vytvožila imaginárniho kamaráda.Väčšinou chodím venku sama a jedného dne se tam proste objevil...Nejdřív byl jenom v mojí hlavě,vedli jsme spolu dialogy,představovala jsem si ruzne scénky a tak dále. Jednoho dne jsme jakože šli k němu domu aby mi dokázal že má opravdu papír od psychiatra že je psychopat. Nevím jak se menuje,kolik mu je a taky mi toho moc neprozradí ale on o muj život zájem nemá,je mu fuk jak se jmenuju,jenom trávime čas venku,nebo deme ke mně,jíme a hráme videohry,vlastně ja poskyttnu prostory a on donese jídlo,prí když se potřebuje někam zašít.Taky ale spolu probírame myšlenky ohledně lidí,světu a tak...To by bylo fajn ale nedávno by došlo že ja ho už vubec neberu jako imaginárniho,když ho spomínam kámoškam,oni netuší že neexistuje,vyprávim jakobych s nekým opravdu takhle trávila dni.Taky jsem byla veganka ale po jednom víkendu mi došlo že vajíčka,sýr,párky a tak dále jsem sežrala já a né někdo další,práskam do sebe prostě věci za oba až pokým mě nebolí břicho...Co myslíte že to všechno znamená?možná že jsem nutně potřebovala najít nejakou podobně stracenou existenci abych se sama se sebou vyrovnala nebo co?...Ještě mi je ale jasný že o nej nechci přijít.

Odpověď: 5. 10. 2013, 6.09

MIlá Klárko, ve fantazii je dovoleno vše - jen nezapomeňme, že občas svět, který v mysli tvoříme, má tendenci se zhmotnit. Chcete radu? Píšete, že víte, že o něj nechcete přijít. Doporučuji naučit se žít v realitě - a uzdravit to, co vám na ni připadá bolestivé. Přeji vše dobré.

Bedřich píše: 30. 9. 2013, 14.40

Dobrý den, už několik let mě trápí různé myšlenky, například když něco udělám špatně, nebo něco co bylo trapné, a vzpomenu si na to, zabolí mě v ten moment hlava a mám chuť si jí rozdrtit... kdykoliv na něco přijde, co mám udělat já, mám z toho strach a bojím se, že zase něco pokazím. Nejhorší je, když mám něco říkat před několika lidmi, například něco prezentovat ve škole...to je k zešílení... Poraďte prosím, co dělat

Odpověď: 5. 10. 2013, 6.00

Milý Bedřichu, chceš-li toto zvládnout, doporučuji naučit se zvládnout myšlenky a následně emoce. Vhodné: rovena.info/kognitivne-emocni-revitalizace-psychiky-kerp.html Můžeš studovat i literaturu - např. Poznej svůj strach a překonej ho - dobrá inspirace... A zkus popřemýšlet o úhlu pohledu: Neexistuje špatně - vše je jen zkušenost a dělal jsem to v danou chvíli jak nejlépe jsem dovedl..... Přijímám se takový, jaký jsem, dokonalý ve své nedokonalosti ;) a učím se :) Přeji vše dobré.

Angie píše: 28. 9. 2013, 18.16

Ahoj,můj žárlivec mě opustil/i jeho 3 děti/,protože svou žárlivost nedokázal ovládnout.Uvěřil lidem co mu na mě záměrně napovídali různý nesmysly o nevěře.Už jsem nechodila ven,stratila jsem i všechny kamarádky,protože si myslel,že mi nosí info o milencích,vadilo mu i že chodím za rodiči. Teď odešel,jsem ztracená,nemůžu se z toho dostat,pořád pláču a říkám si,jaký větší důkaz než 3 děti jsem mu měla dát.Pořád se staral jen o mě,na děti si čas nikdy neudělal,všechno v domácnosti bylo na mě. Jenže jsem si na to vše zvykla a už mi to ani nevadilo,ale nemůžu přestat plakat,nevím jak sama žít. Poraďte, prosím, jak žít...

Odpověď: 29. 9. 2013, 13.18

Milá Angie, to je bolestivé a až k neuvěření... Jak žít - v tuto chvíli potřebujete mít v hlavě myšlenky: "důležité je přežít, postarat se o sebe a děti. Funguji a důvěřuji si, že to zvládnu, protože jsem šikovná dospělá žena. Kdo mi nevěří nebude mi ničit život." Držím palce.

Wicky píše: 28. 9. 2013, 9.15

Dobrý deň.Mám 18.rokov,tento rok maturujem. Bývam na byte s kamarátkami a len na víkendy chodím domov.Moja matka chodí pracovať do Rakúska na 2 týždne ale teraz je tam na mesiac...A teraz čo sa stalo.Dávnejšie som si písala denník,všetky možné myšlienky a čo ma napadlo. Boli tam i veci aká som tučná a že závidím anorektičkám,že nemám žiadneho ozajstného kamaráta,nechce sa mi chodiť do školy,že som asi psychopat a tak...No bol tam napísany i plán že s jednou známou pôjdeme nafingovať samovraždu,síce to bola len fantázia a predstava no ja hlúpa som si k tomu nakreslila i komiks...Tiež tam boli veci že som si kúpila nové žiletky aj kdy som sa rezala a tak,taktiež rozoberanie témy samovraždy. Všetky tieto myšlienky ale prestali keď začal školský rok,asi som sa len nudila cez prázdniny alebo čo...Potom mi už bolo jednoducho dobre,sama som a čudovala ako rýchlo tieto nálady zmizli...No čo sa nestalo,dávnejšie mi moja matka volala skoro ráno,že mám okamžite prísť za ňou do nemocnice a na oddelenie psychiatrie,že prečítala môj denník a tak. Psychiatričku som ale nakoniec presvedčila aby si ma tam nenechali,že som v poriadku a tak,psychiatrom potom uverila i mamka a tak sa zdá že je všetko v pohode.Potom odišla,no o 2 týždne sa ma vrátiť a ja naozaj neviem ako s ňou komunikovať. Povedala som že už sa nerežem no nedávno som to zas skúsila.A síce jej povedali že som psychicky zdravá no ona je i tak presvedčená že som psychopatka a že ju stále klamem. A po tom čo sa stalo naozaj na ňu nebudem vedieť asi ani pozrieť :/

Odpověď: 29. 9. 2013, 13.14

Milá Wicky, bylo by dobré dešifrovat tu směs emocí, které před mámou máte... a prostě přijmout to, co se stalo - máma si přečetla deník, měla o vás strach a uvěřila, že je vše v normě... snaží se chovat standardně... Zkuste i vůči mamce prožít: Miluji tě - miluješ mne; odpouštím ti - odpouštíš mi; žehnám ti - žehnáš mi a tobě i sobě přeji svobodu. Ostatní myšlenky jsou nadbytečné. Přeji vše dobré.

Romča píše: 24. 9. 2013, 21.11

Dobrý den, prosím o radu ohledně mého manžela. Jsme spolu již 25 let. Žijeme si podle mně krásným rodinným životem, máme 2 děti (23 let - již bydlí jinde) a 10 letý žije s námi. Vyrážíme na výlety, chodíme spolu ven na procházky. Manžel mi utvrzuje v tom, že je ve vztahu spokojený, nic mu prý neschází, je spokojen po všech stránkách, včetně sexu. Zjistila jsem, že má přítelkyni a ještě jsem nechtěně vyslechla telef. hovor, že ona je ta pravá, že je to žena jeho života, že chtěl už s manželstvím dávno skončit, ale čekal na vhodný protějšek a ji si nenechá vzít. Byla jsem z toho úplně v šoku, že vůbec nevím, s kým ta celá léta žiji. Vůbec nevím, co mám dělat. Musím se ale zmínit, že je to v našem manželství již 5. nevěra. Pokaždé zjistil, že to nebude ono a zase se ke mně vrátil. Já svého muže ale miluji a nedokáži se ho vzdát, tak mu vždy odpustím. Je velmi pracovitý, podnikavý a o rodinu se umí postarat. Nevím, kde je chyba, jestli u mně nebo u něj. Prosím vás moc o radu, jak dál. Děkuji Romča.

Odpověď: 28. 9. 2013, 8.54

Milá Romi, pokud platí: "Manžel mi utvrzuje v tom, že je ve vztahu spokojený, nic mu prý neschází, je spokojen po všech stránkách, včetně sexu." pak váš manžel patří k typu "Záletník". Vy jste jeho královna a on potřebuje i dívky z fraucimoru. Doporučuji zajít si s partnerem nebo i sama do poradny. Přeji vše dobré.

dominika píše: 24. 9. 2013, 17.40

Dobry den. rada by som sa poradila s psychologom o mojom stave. Mam 22 rokov, som zdrava (kedysi som mala problem s epilepsiou ktoru mi vcas diagnostikovali asi pred piatimi rokmi, liecili, pred pol rokom vzsadili lieky a mam sa dobre).Mojou nocnou morou sa stal strach zo zachvatov. Vlastne v mojom zivote som mala iba dva ked som bola mladsia, potom sa to neopakovala.Moja liecba sla pomerne hladko, aj ked stale mam v podvedomi ze mozem dostat zachvat kedykolvek a kdekolvek. Ubija ma to..Pijem, dycham, pracujem, pozeram televizor, sportujem, stale na to myslim. Raz sa z toho zblaznim...pracujem v zahranici ako sekretarka v 5hviezdickovom hoteli pomerne sa mi dari, mam super rodinu ktora ma ma rada, ale kedze nemam ziadneho chlapca citim sa aj sama. Posledne tyzdne spim zle, vlastne ani enviem preco. Citim pocity uzkosti, strachu, samoty, chce sa mi plakat. Vlastne to vsetko prislo zo strachu aby som nedostala zachvat pretoze lieky uz neuzivam. Bojim sa toho, aj ked mamka a vsetci ma stale upokojuju pripadam si byt nenormalna uz s tymto aj stale mi vsetci vravia ze mam byt kludna nic sa nedeje. Na jednej strane si hovorim ze mam vsetko, na druhej ze nemam nic. Citim sa sama pretoze nemam ani chlapca ako som uz spominala tak mozno to je aj tym ze moje ex spoluziacky sa vsetky vydavaju a ja stracam kazdy den tym ze myslim an nieco co sa ani nemusim stat a nicim si tym kazdy den mojho zivota. Posledne tyzdne zle spim, lekar mi naordinoval aj nejake kvapky proti uzkosti a strachu tak mi pomahaju ale nikdzy som lieky nechcela sypat do seba tak tomu davam trochu cas. Mamka pracuje v zdravotnictve aporadila mi sa ist porozpravat s psychologom, akonahle dojdem domov cca o mesiac spravim to alebo s mojim neurologom ale zatial mam pred sebou este mesiac prace kde musim byt na 100percent sustredena a ja si nicim dni negativnymi myslienkami, a najviac nespim dobre tak uplne ma to ubija. Mohla by som poprosit o radu?mam si ist dat predpisat nejake lieky na spanie aby som sa dala dokopy?alebo je to len vsetko v mojej hlave?stale na to myslim to mi neda ani spat...Vopred Vam vlemi pekne za radu co by som mala robit...Dominika

Odpověď: 28. 9. 2013, 8.50

Milá Dominiko, postupujte jako při léčbě OCD. Začněte od ovládání myšlenek - vy si myšlenky vybíráte a tvoříte... Přeji vše dobré.

Michala píše: 24. 9. 2013, 16.59

Dobrý den, prosím o radu ohledně dcerky, které je 2 a čtvrt roku. Dcera se bojí být v kolektivu se svými vrstevníky. Necítí se mezi nimi dobře, drží se mě a nejde mezi ně. Když děti moc hlasitě jásají, vztekají se a nebo pláčou, začne velmi žalostně plakat a je téměř k neutišení. Když se jedná o klidnější děti, je ochotná v koletivu být, ale nijak se nedruží. Starší děti zvládá mnohem lépe. Další věc je, že v tomto věku nemluví. Pouze cca 30 srozumitelných slov, cca 10 slov u kterých říká jen první 2 písmena a pak má takovou hatmatilku, které nikdo nerozumí. Často se jí věnuji a snažím se na ní mluvit, aby něco pochytila, ale ona je taková nespolupracující. Když jí lákám na hru, jde jinam. Když jí pokládám otázky - neslyší a nereaguje. Pokaždé když po ní chci nějakou společnou hru, nespolupracuje. Hlavně když se jí snažím vyprovokovat k mluvení, tak ihned vycouvá. Jinak vím, že rozumí všemu,co jí řeknu. Pokud se jedná jen o takové rošťačení a blbnutí, tak to ano to by si hrála bez omezení a nijak mě neignoruje. Tak proč se nezapojuje i při aktivitách, jako je prohlížení knížek, zpívání, popisování obrázků atd.? Díky za radu! Michala

Odpověď: 28. 9. 2013, 8.46

Milá Míšo, je fajn, že o výchově přemýšlíte - doporučuji konzultaci u dětského psychologa příp. číst knihy např. nakladatelství Portál . Přeji vše dobré.

Pavlína píše: 23. 9. 2013, 14.39

Dobrý den. Můj přítel byl před týdnem na operaci ( absces v krku ) Dva dny po operaci se choval normálně. Pak začal mít střídavé nálady, buď byl smutný nebo naštvaný. Je mu vše jedno a někdy mi příjde, že je až mimo. Přítel si myslí, že za to můžou antibiotika, která bere. Když se ho zeptám co mu je, odpoví " Nikomu to neříkám, já nevím, nedá se to popsat." Mohlo by to být způsobené prášky? Nebo operací, že je v nějakém šoku? Bude někdy vůbec zase jako dřív? (veselý) Nemůžu mu nějak pomoci? Už si fakt nevím rady. Děkuji.

Odpověď: 28. 9. 2013, 8.44

Milá Pavli, může to být následek anestezie - doporučuji rovena.info/lecebna-meditace-cesta-k-osobni-sile.html Přeji vše dobré. rovena.info/psycholog-praha-manzelska-poradna-psychoterapeut.html

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1