Online poradna

Psychologická online poradna – odpovídá psycholog, psychoterapeut

  • Dotazy můžete pokládat, pokud je okénko otevřeno, odpovědi naleznete do týdne rovněž zde. Poradna se uzavře po položení desátého dotazu v týdnu.
  • Po internetu poskytuji všeobecné informace. Při osobní konzultaci jsou informace k Vaší osobě zcela konkrétní.
  • Potřebujete-li dohovořit osobní konzultaci nebo online konzultaci s psychologem, kontaktujte mne.
  • Pokud si přejete odpověď mimo on-line poradnu, je třeba uhradit 120Kč na č.ú.: 2500034126/2010 .
  • Vše zde napsané bude zveřejněno.
  • Chcete-li ocenit fungování poradny, zasdílejte, některý článek/stránku z tohoto webu např. na Fb. Články naleznete zde.


Zapomenout

Skákal přes oves

Na zodpovězení čekají: Zoufalá, Myška, Kačka, Andrea

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1

ZM píše: 14. 10. 2013, 9.16

Dobrý den, dcerce je 4,5 roku a nyní od září na všech kroužcích začne strašně brečet, chvílemi je hysterická. Chodí na plavání (chodí na něj už 4 roky, vše zná včetně instruktorky), cvičení (také chodila již dříve, prostředí dobře zná a cvičitelka je maminka její kamarádky), pouze tanečky má nové, ale chodí s kamarádkou. Nepomáhá ani, když vše spolu v klidu probereme a ona sama uzná, že je pláč zbytečné, že se nic neděje....sama na kroužky chce, i se povedlo na cvičení, že jednu polovinu se uklidnila a strašně si to pak užívala. Nepomáhá ani odměňování, ani trestání (že nebude pohádka, odevzdá nějakou hračku apod.). Teď začala brečet i když jde do školky a je velmi hysterická, nejde ji v klidu dostat vůbec do třídy. Do školky nastoupila ve dvou a 3/4 roku naprosto v pohodě, moc se těšila, vždy se jí tam líbilo, chodí do ní vlastně již téměř dva roky. Ptáme se na důvody pláče, ale většinou neví, případně jen řekne, že chce být s maminkou, ale já nikam neodcházím, což jí vysvětluji...Moc děkuji za radu.

Odpověď: 17. 10. 2013, 8.12

Doporučuji konzultaci u dětského psychologa a přečíst si knihy o výchově. Možná pomůže kreslení strachu, možná kineziologie, možná klidný a důsledný postup... Držím palce.

denisa píše: 14. 10. 2013, 7.41

dobry den, mam na vas dotaz,jsem zoufala a nevim jak mam svou hloupost napravit. jsem jiz 3roky vdana manzel je hodny chlap ale nekdy proste nam zenskym chlapi nerozumi. manzel je porad v praci a ja jsem s dcerou doma. manzel jezdi i za svym zajmem coz je fotbal a ja jsem podrazdena. jak je neustale do vecera v praci,vidi se s dcerkou jen hodinu tak pak jsem na nej oskliva,odsekavam mu,rikam ze me stve,ze me to nebaťi atd. jsem na nej oskliva,ale to nechci miluju ho,ale prijde mi ze tu nahromadenou zlost si vybijim na nem. jak tento problem mam sesit. manzel mi rika ze dela vse proto aby snama mohl byt doma,ale kdyz ma za cely tyden volno pouze jednou to je hruza. hlavne dcerka ho od sebe odstrkuje a me to hrozne mrzi pac vim ze ji hrozne miluje. je to jeho zlaticko. jak muzu manzelovi pomoci a jak pomoct abych na nej nebyla oskliva. utelice vam dekuji

Odpověď: 17. 10. 2013, 8.09

MIlá Denisko, začala bych od toho, jak zvládnout svůj vztek... doporučuji i konzultaci v manželské poradně www.rovena.info/manzelska-poradna-praha-nymburk.html či jinde. Zatím manželství jede, ale sbírají se drobná poranění a za pár let... vzít tu návštěvu jako servis auta... nějaké setkání společně a nějaké individuálně. Přeji vše dobré.

L píše: 13. 10. 2013, 22.21

Dobrý den, už si sama nevím rady. S přítelem jsem byla přes 3 roky. Před měsícem mi řekl, že by si chtěl užívat s jinými a pak se vrátit, byl to pro mě strašný šok, ale pak řekl, že mě ztratit nechce a že se bude snažit, aby to přešlo. Po další 3 týdny mi psal, že je teď na výcviku a nemůže přijet, ale že až se vrátí, tak si pro mě přijede, uděláme si krásný večer, že si mě k sobě nastěhuje atd. Byla jsem z toho strašně šťastná. Jenže, 2 dny poté začal chodit s jinou a já se to třetí den dozvěděla přes facebook, kdy ona mu napsala na jeho profil, že to byl krásný víkend. V tu chvíli mi jen napsal „miluju jí, je konec“ a odjel na výcvik. Já se od jeho nové dozvěděla, že po celý ty 3 týdny co mi psal, jezdil o víkendech za ní, že mi lhal, že v podstatě vše byla lež. Sesypala jsem se z toho, 4 dny jsem nemohla nic sníst, bylo mi z jídla zle, zhubla jsem 5 kilo a už vážim jen 43 kg, moje výška 164 cm..Po těch 4 dnech ( což bylo včera ) mi o5 začal psát a vypadalo to, že se ke mně vrátí, ale z minutu na minutu obrátil a řekl že miluje jí, že s ní je štastný at mu to nekazim, že chce začít od znovu s ní. A já se znova hroutim, skoro nejim, je mi špatně, jenom sedim, brečim, nic mě nebaví, nic nechci, bolí mě pořád hlava, v noci se mi zdají sny jen o něm a já se probouzim úplně psychicky vyřízená, unavená. Nebaví mě se učit ani do školy, v hlavě mi lítají myšlenky jak jsme spolu v létě byli štastný, ještě před měsícem.. Nebo se vlastně už nějakých těch pár měsíců přetvařoval?.. Vztahů už jsem pár zažila, ale s nim to bylo jiné, nikoho jsem nikdy takto nemilovala, byl to úplně jiný pocit, pocit navždy a já teď nevím co se svým životem, pořád mám v hlavě jen myšlenky že chci aby se vrátil, že byl pro mě vším, že ty city jsou moc silné. I před ním jsem životem jen tak bloudila, ale s ním se vše změnilo. Vím že jsem v tom vztahu dělala strašně chyb, chtěla jsem je po jeho příjezdu napravit, ale on už mi nedal šanci…. Nevím co dál, už opět bloudim životem jako tělo bez duše a nechápu co na tomhle světě dělám..:-(

Odpověď: 17. 10. 2013, 8.02

Milá L, na tom světě jsi proto, abys ho udělala skrze sebe hezčí, abys byla tělo s krásnou duší :). Tvoje duše aby měla ráda své tělo, svou duši a svět kolem sebe. To, že se s tebou rozešel je od něj dar pro tebe, abys uviděla, že nemůžeš žít život skrze něj, že štěstí musí jít z tebe a s druhým ho sdílet... mmj. on sám není zralej mužskej podle toho, jak se k tobě chová. Dej si úkol: potřebuju, chci se dát dohromady - musím o sebe pečovat... nakresli si svoji životní sílu a přivolej ji k sobě, můžeš se obrátit na individuální konzultaci ke mně či k jinému psychologovi. Antidepresíva od psychiatra by taky nebyly od věci. Chod s kamarády ven, čti knihu Miluj svůj život. Držím palce. (Láska přeje každému, co on potřebuje a tvůj milý potřebuje svobodu a jinou ženu -přej jemu i sobě svobodu a vše dobré.)

P píše: 9. 10. 2013, 14.55

Dobrý den. Za dva týdny odjíždějí miji rodiče na 4 dny do Dánska a jámám hrozný vnitřní strach z jejich odjezdu. Hrozně se bojím a brečím. Ve škole je to dobrý, ale domu už pak zase ne. Mám pocit že to nezvládnu, pocit ze straceného dne.Už jednou odjeli a byl jsem u babičky. Potom měli odjet znovu, ale mamka se mnou zůstala doma. Jde mi o to, aby alespoň jeden z nich byl se mnou přes noc. Normálně se vracejí asi v sedm večer, ale to je dobrý - jde o noc. Také trpím tím, že neustáůe musím např. jít na záchod, dotknout se pohovky, zkontrolovat okna, vysmrkat se atd. Děkuji moc za odpověď a radu.

Odpověď: 13. 10. 2013, 8.21

Milý P., nevím, kolik ti je. Působí to, jako na v minulosti prožité trauma, které dále prodlužujete a také jako počínající OCD (obsedantně kompulzivní porucha) Bohužel z psaní nevnímám, že se chcete svému strachu postavit. Až to budete chtít řešit, dejte vědět. rovena.info/kognitivne-emocni-revitalizace-psychiky-kerp.html Přeji vše dobré.

marie píše: 9. 10. 2013, 10.39

dobry den prosim vas potrebovala bych poradit malej nam zacal chodit do prvni tridy je mu 7 let ale nechce se ucit kdyz mu neco vysvetlim tak zapeti to zapomene a porad dokola ucitelka si na nej stezuje ze ji neposloucha a ze nedava pozor ze mu neco rekne a von nereaguje prosim o radu co mame delat dekkuji

Odpověď: 13. 10. 2013, 8.16

MIlá Marie, navštivte pedagogicko psychologickou poradnu ve vašem okresním městě - co nejdříve, kde udělají diagnostiku a navrhnou další postup. Přeji vše dobré.

Viki píše: 9. 10. 2013, 7.00

Dobrý den, mám rok vztah.Přítel během roku řešil rozvod,péči o děti a majetek stále nedořešen.Platí hypotéku a u mě půl roku bydlí zadarmo.Říká že je to stav přechodný až soud rozhodne tak půjdem na půl.Je to tělocvikář a jezdí na kurzy cca 5xdo roka.Hraje v dechové skupině a já na něj žárlím.Mám pocit že když odjede málo mi volá(za den tak 3sms a večer 5minut telefon,někdy jen sms).Bohužel jsem se dozvěděla, že byl bývalé ženě několikrát nevěrný a pár lidí mě řeklo, že jsem si vybrala velkého děvkaře.On se brání, že to tak není,ale já nevím jak mám začít věřit a nebát se že mě bude taky podvádět.Prosím co mám dělat?Děkuji za odpověď V

Odpověď: 13. 10. 2013, 8.15

Milá Viki, přečtěte si dnešní odpovědi pod Vámi... třeba i tam něco naleznete pro sebe. Kontakt od přítele během odloučení je přiměřený (ba i nadstandardní). Kvalita vztahu není v počtu sms - umění života je žít Tady a ted a on se mimo vás skutečně věnuje kapele, dětem, kolegům... Pokud to nejste schopna přijmout, hodte ručník a jděte. Přeji vše dobré. (o krytí nákladů na jeho bydlení si promluvte, třeba jako o vznikajícím dluhu vůči vám)

Sandra píše: 8. 10. 2013, 14.46

Dobrý den, mám nějakou chvíli problémy s přítelem, se kterým si vůbec nevím rady. Jsme spolu zatím tři čtvrtě roku, ale znali jsme se už dávno předtím. Vždycky jsem si myslela, že je přítel velice rozumný co se týče vztahových věcí, především žárlivosti. Často o ní mluvil s velmi negativním postojem. Je to ten typ člověka, který se hodně zajímá o různé duchovní, psychologické a filozofické věci a čte si o nich. Dlouho byl žárlivý jen v normě, ale poslední dobou se to začalo zhoršovat. Žárlí na fotky, na kterých jsem vedle kamarádů a ptá se, zda jsem vedle nich náhodou nemohla stát ještě blíž. Říká, že jsem občas vyzývavá, a omlouvá se s tím, že předtím s takovou ženou, za kterou by se otáčeli chlapi , nechodil. Před pár dny jsem se na jedné firemní akci vyfotila s jedním zpěvákem a ztropil scénu. Neustále říká, že mi věří, ale poslední dobou potřebuje i často ubezpečovat o tom, co k němu cítím a jestli je všechno v pořádku. Já ač nejsem ten typ, který neustále musí vyznávat své city, se opravdu snažím a překonávám se, ale zdá se mi, že s novým dnem přijde nová nejistota a mám strach, že se to nezlepší. Říkám si a doufám, že je frustrovaný z toho, že nemůže najít 2 měsíce práci, a až si ji najde, zlepší se to. Ale nejsem si jistá. Oba jsme velice citliví lidé, a i já potřebuji někoho, kdo mi bude stát oporou a bude si jistý. Předem děkuji za odpověď.

Odpověď: 13. 10. 2013, 8.06

Milá Sandro, přítel sám sebe nevníma tak cenného jako vás cennou. Je třeba, aby si to uvědomil - pak by se měl rozhodnout, zda se zvládne a nebo vás propustí... Jak píšete, i vy máte své potřeby a záleží na Vás, kdy vyhodnotíte, že vztah vám víc bere než dává... mmj. oporu, vlastní osobní sílu, potřebujeme mít každý v sobě. Najděte si cestu k ní jinak, než skrze partnera. To pro vás bude užitečná zkušenost. Přeji vše dobré.

M píše: 8. 10. 2013, 8.47

Dobry den, mám již několik problémů a už jsem chtěla vyhledat odbornou pomoc-psychologa, ale nemám na to odvahu. A tak to zkusím alespoň tady. Mám problém s tím, že moje mamka semnou není schopná komunikovat jako s normálním člověkem, to že mě brala neustále jako dítě, už trochu ustoupilo (Za 3měsíce mi bude 19let).. ale neustále si myslí, že mi bude ,,lajnovat" život. Říkat mi co mám dělat apod. Když chci něco jinak než ona, v zásadních životních věcech-vysoká škola,bydlení,životní styl atd. je to problém a vždycky vznikne hádka. Když ji poděkuji za vše co pro mě udělala a že se o mě starala-byla na mě sama, nezapamatuje si to a pak se diví, že si já nezapamatuji to, že mě sem tam za něco pochválí. Podle mě, mě skoro nepochválí a nepodpoří v ničem, co chci a pak mi to ještě jakoby vyčítá. A mi to vadí, dotýká se mě to a trochu i uráží.. Přijde mi, že mě podceňuje a nepodpoří. Mám velmi nízké sebevědomí a občas deprese z úplných ,blbostí, .. Nevím co mám dělat, prosím poraďte. Promluvit si s ní v klidu o tom nejde,jelikož ona má vždy pravdu a tak to je,bylo a bude ikdyby nevím co. Děkuji předem za Váš čas a Vaši odpověď.

Odpověď: 13. 10. 2013, 8.01

Milá M., přijmout rodiče, takové jací jsou je náročné, je za tím dost zklamání a bolesti. Dělej, co potřebuješ, nepotřebuješ k tomu rodičovské požehnání. Budeš se muset smířit s tím, že od mámy nedostaneš to, co bys ráda. Podporu a pochopení si budeš muset dát sama, čerpat od jiných osob... Přeji vše dobré a držím palce.

prisrak píše: 8. 10. 2013, 7.25

Dobrý den! Mám přítele, cca před půl rokem mu začaly problémy se zády. Doktor mu řekl, že se to úplně zhojí, ale bude to trvat nejméně půl roku. Je to už několik měsíců, co začal s léčbou a malé pokroky jsou, ale má stále bolesti, za které se stydí a tudíž se všech blízkých straní. Poraďte mi, prosím, jak mu to pomoci překonat. Silné bolesti přijdou vždy jen když se blíží návštěva nebo má někam jet. Jinak v běžném životě už normálně funguje. Akorát odstřihl rodinu i kamarády a říká že je mu nejlépe se mnou. Chtěla bych mu pomoci, aby byl zase takový jaký býval-společenský. S nikým jiným než se mnou o tom nechce mluvit. Opravdu hodně se za to stydí. Radila jsem mu, že by to měl zkoušet po krůčcích překonávat a občas aspoň jezdit za rodinou. Je to správně nebo ne? Předem mnohokrát děkuji za odpověď! :-)

Odpověď: 13. 10. 2013, 7.56

MIlá p., radíte mu dobře, jen to musí udělat on sám. Přepracovat vztah k sobě a k okolí... Má neoptimálně porovnané myšlenky a přesvědčení o tom, jak to má být a o vztahu k sobě. Ohledně bolestí před návštěvami to vypadá na psychosomatiku. Psycholog by se hodil, pokud uzná... Vy nezapomeňte na sebe a do společnosti choďte... Přeji vše dobré. "Zbytečně žijete v úzkosti a strachu, aby nikdo neviděl vaše chyby, abyste světu ukázali jen svou lepší část. To je velké vypětí, neustále držet na odiv to nejlepší. V určité chvíli se dostanete nahoru, ale není možné setrvat tam věčně. Proto také končí vaše vztahy - protože v nich ukazujete druhému jen své výšiny." OSHO

Veronika píše: 7. 10. 2013, 11.06

Dobrý den. Před necelým půlrokem jsem Vám psala o tom, co nás v rodině potkalo a že se nakonec manžel odstěhoval, bydlí sám, ale má milenku. Poradila jste mi, ať dělám, co mě těší a jeho situaci ať si vyřeší on sám. Není to tak jednoduché...asi po měsíci jsme spolu začali víc komunikovat. Poznali jsme a řekli si, že se máme pořád rádi.Občas přišel domů a povídali jsme si nebo se šli projít. Jenže s milenkou se pořád stýká a má ji rád. Chtěla jsem to nějak rozseknout a několikrát jsem řekla, že to takhle dál nejde, nelíbí se mi to a musíme něco udělat. Odpovídal, že to ví, ale že je v nějakém vnitřním boji sám se sebou. Nikdy jsem ho takhle neviděla a to jsme prožili spolu 30 let. Odhodlala jsem se k tomu, že tedy konec udělám já. Řekla jsem mu to a přestala komunikovat. Přišel s kytkou, že milenecký vztah skončí a chce se vrátit domů. Měla jsem radost a pocit vnitřního uvolnění. Ale rozum mi napovídal, ať nevěřím hned. Slíbil, až vše vyřeší, že se ozve. A ozval se. Řekl, že se ze všeho sesypal a nemůže ji opustit. Mě má moc rád a neví si s tím rady. Začal chodit k psychologovi(byl tam zatím jednou) a nechce zatím udělat radikální řešení. Jsem už z toho unavená. Vím, že za tu vleklou situaci můžu sama. Pořád jsem doufala a (doufám), že se znovu sejdeme. Jako žena jsem ponížená a rozhodnutá pro konec vztahu, ale znám ho už dlouho a je to pro mě velmi cenný člověk i kamarád. Ale neumím ty dvě věci od sebe oddělit. Veronika

Odpověď: 13. 10. 2013, 7.53

Milá Veru, takže máte možnost, komunikovat s ním nebo nekomunikovat, trápit se nebo netrápit. Uvolnění přináší přijetí stavu takového jaký je. Záleží na Vás, jak se rozhodnete. (váš manžel není schopen přijmout to, že jakákoliv volba přinese bolest, že ztráta bolí, není schopen tou bolestí projít). Vy sama volíte, zda se budete cítit jako žena ponížená, či nikoliv... Přeji vše dobré.

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1