Online poradna

Psychologická online poradna – odpovídá psycholog, psychoterapeut

  • Dotazy můžete pokládat, pokud je okénko otevřeno, odpovědi naleznete do týdne rovněž zde. Poradna se uzavře po položení desátého dotazu v týdnu.
  • Po internetu poskytuji všeobecné informace. Při osobní konzultaci jsou informace k Vaší osobě zcela konkrétní.
  • Potřebujete-li dohovořit osobní konzultaci nebo online konzultaci s psychologem, kontaktujte mne.
  • Pokud si přejete odpověď mimo on-line poradnu, je třeba uhradit 120Kč na č.ú.: 2500034126/2010 .
  • Vše zde napsané bude zveřejněno.
  • Chcete-li ocenit fungování poradny, zasdílejte, některý článek/stránku z tohoto webu např. na Fb. Články naleznete zde.


Zapomenout

Skákal přes oves

Na zodpovězení čekají: Zoufalá, Myška, Kačka, Andrea, Amálie, Josef, Tereza, Ivan, Lucifer, Klara, Kerstie, Hella

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1

tereza píše: 4. 11. 2013, 10.17

Dobrý den, je mi 16 let, měřím 165 cm a vážím 67 kg. Ráda bych pár kilo zhubla, ale mám problém s mojí mamkou. Pořád by mně něčím cpala a mojí snahu sabotuje. Prosím poraďte mně jak jí to mám říct.

Odpověď: 9. 11. 2013, 8.26

Milá Terezko, ukažte ji tabulky...knihy o zdravé výživě... požádejte případně o spolupráci lékařku... nebo psychologa :) Přeji vše dobré.

Jana píše: 4. 11. 2013, 8.47

Dobrý den, mám 3 děti - 18, 11 a 8 let. S mladšími dětmi nejsou problémy, ale dělá mi starosti nejstarší dcera. Jsem s nimi sama a je to docela náročné. Dcera už by měla vyrůstat z puberty, ale připadá mi, že je to přesně naopak. Na mně nebere vůbec ohledy, dělá si co chce, není ochotná mi s čímkoliv pomoci, neustále něco vyžaduje a přidělává mi práci. Chodí si domů jako do hotelu a do banky - jenom spát,jíst a pro peníze. Nosí si domů zvířata, ale nepořádek, který udělají, musím uklízet já. Pořádně se neoblékne (v listopadu jen tričko a lehká bunda) je stále nachlazená, chytají to od ní menší děti, "kurýrovat" je musím já. Vůbec mně nerespektuje a chová se ke mně jako ke služce.Snažím se s ní rozumně o všem promluvit, ale ona si myslí, že je vše v pořádku, změnit nic nechce, hned se urazí a dokáže být docela sprostá. Snažím se jí neomezovat, ale byla bych ráda, kdyby i ona respektovala že jsme doma 4 a brala ohledy na ostatní. Začíná to být v poslední době dost neůnosné. Děkuji Vám za radu. Jana.

Odpověď: 9. 11. 2013, 8.24

Milá Jani, nejprve doporučuji návštěvu a spolupráci Poradny pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy, která bezplatná je v každém okresním městě. Pokud to nebude možné a dohody nebudou fungovat, pak budete muset komunikovat o tom, že je třeba, aby se osamostatnila...výživné si necháte stanovit soudem...nebojte se... konzultovat můžete i na OSPODu, i když je dceři 18. Přeji vše dobré.

Kateřina píše: 30. 10. 2013, 0.22

Dobrý den, je mi 16. let a popravdě mám problém se sebevědomím. Přiznávám se , že teď už je mé sebevědomí o hooodně moc lepší, ale tak před rokem bylo opravdu strašně nízko. Postupně se to začalo zlepšovat, začala jsem si více věřit, říkat si , že na 'to'mám atd. Prostě jsem se začala mít ráda a přestala jsem se neustále litovat (i když k tomu mám sklony do teď, ale okamžitě toho nechám), Přestala jsem kritizovat svůj vzhled,neřeším tolik to co si o mě ostatní lidé myslí atd. Jenže mám neustále v sobě takový blok, díky kterému se nedokážu před lidmi, s kterými se tolik nebavím, nebo dokonce i pár lidmi, které znám už od dětství uvolnit a mluvit , tak jako se svými blízkými přáteli. Prostě se stydím a to mi někdy brání v seznamování s ostatními. A tak Vás moc prosím o radu, co ještě na mém sebevědomí zlepšit , aby odpadl i ten stud. Děkuji

Odpověď: 2. 11. 2013, 8.07

Milá Katko, děkuji za vaše psaní - je vidět, že změnit se člověk může, když chce a má kus sebekázně a rozhoduje se pro konstruktivní vzorce myšlení... Hodně jste do ted pracovala hlavou, ted je třeba přidat práci s emocemi. Ten blok je třeba poznat a rozpustit. Cesty jsou různé, můžeme se sejít a jít cestou rovena.info/kognitivne-emocni-revitalizace-psychiky-kerp.html Můžete zkusit ho namalovat, uvědomit si, kde je v těle, pak ho světlem v těle rozpustit a obrázek spálit... Budete-li chtít, ozvěte se... ńejlépe osobně, ale můžeme něco probrat i telefonicky.

Mori píše: 29. 10. 2013, 20.14

:) Dobrý deň. Neviem či mi budete vedieť pomocť. Môj problém sa týka toho že som na strednej škole,tento rok maturujem a som integrovaná v 2.skupine písmeno I. ako žiaci s autizmom atd... Mám strašne strach ohľadom toho že ma nevezmú na žiadnu vysokú školu ani neprejdem maturitnou skúškou a obhajobami práce (som na výtvarnej umeleckej). Už teraz mám obavy takže si viem predstaviť ako budem vtedy strašne vystresovaná,nervózna a nebudem sa vedieť sústrediť. Snažím sa na tom pracovať no prijímacie talentové skúšky na vysoké školy sú už čoskoro. Ale dávnejšie som počula niečo o tom že integrovaných žiakov alebo ako to nazvať,musia prijať aj keď s prepáčením "doserú" všetko čo sa v prijímačkách bude dať :D že zohľadnia moju vystresovanosť atd neviem...že ak sa budem nažiť aspoň niečo povedať tak to uznajú hmm... Taktiež ma nenechajú neprejsť maturitou pre podobné dôvody. Neviete čo je na tom pravdy? Taktiež že škola dostáva za integrovaného žiaka peniazov ako na 2 a pol žiaka? Ak o tom viete náhodou niečo viac budem rada ďakujem :)

Odpověď: 2. 11. 2013, 7.59

MIlá Mori, integrovaní mají úlevy nějaké na škole dle doporučení poradny. Přijímací řízení si určuje škola sama, nějaká doporučení jsou, ale to si lépe zjistíte v pedagogicko psychologické poradně nebo na krajském úřadě či ministerstvu (nejlépe). Doporučuji naučit se pracovat se svou psychikou.

Juro píše: 29. 10. 2013, 19.05

Dobry den! Volam sa Juraj. Mam 21 rokov. Moj problem spociva v tom, ze asi nedokazem prijat zodpovednost a utekam pred nou. Zacalo to na strednej skole (studoval som na 8rocnom gymnazium) a v predposlednom rocniku som odtial odisiel. Dovod bol ten, ze som zacal mat zdravitne problemy a dokoncit rocnik by som mohol iba s komisionalnymi skuskami.Avsak tie mi nedovolili, lebo som vela vymeskal a nakoniec mi povedali, ze musim rocnik zoopakovat. Kedze sa tam udialo viac veci a stratil som doveru voci skole s vedenie (dokonca ma oklamali ked som riesil ci je mozne prestupit), rozhodol som sa zopakovat ten rocnik na iden skole. Prestupil som na druhu skolu. Nastupil som do 3rocnika strednej skoly. No aj tam som zostal asi 2 mesiace a musel som tam prerusit studium. Zdravotne problemy sa mi vratili, no uz som vedel, ze prave prerusenie nebolo nutne. Bolo mozne pokracovat aj so zdravotymi problemami. Ja som sa vsak rozhodol este raz zmenit skolu a nastupit na externe studium. Cize som treti rocnik na strednej skole ddostudoval externe. Aktualne som v maturitnom rocniku a po maturite sa chystam na denne studium vysokej skoly. Cize uz druhy rok som externy student. Tieto dva roky som byval doma s rodicmi a chcel som pracovat. No pracu som raz mal, raz nemal. Nieje zrovna lahke najst si pracu. Ja som z dvoch odisiel, lebo som nesuhlasil po moralnej stranke so zamestnavatelom. No mal som problem aj v inych pracach/brigadach vydrzat dlhsie. Akoby som hladal lahsiu cestu. Byt doma...Realne som vystriedal asi 4 miesta. A teraz viem, ze takto to uz dalej nejde. Ze sa to musi zmenit. Nechcem cakat do buduceho septembra na vysoku skolu. Chcem to zmenit co najskor. Viete mi povedat, ci toto moze byt psychologicky problem a ak ano, ako je mozne ho riesit..? Ci sa len silou mocou premahat a snazit sa nasilu udrzat si miesto. Doma necitim vobec podporu ani prijatie zo strany rodicov ani surodencov - ak to moze mat na to vplyv. Aj toto neprijatie doma pocitujem uz dlhe roky - asi 10rokov. A napr viem, ze moja mamina nechcela velku rodinu (je nas 6 surodencov a ja som piaty). Chcem sa pomaly osamostatnit a odist z domu. Mozno je riesenie aj to - odist aby som stratil istu isotu, ktoru mam kym zijem s rodicmi - ze ak aj nemam pracu tak aj tak prezijem - mam kde byvat, co jest...Viete mi poradit? Dakujem!

Odpověď: 2. 11. 2013, 7.55

Milý Juro, vážím si vašeho věcného pohledu na sebe a okolnosti. Kde a kdy je jaká hrana zůstat nebo odejít... to je složité a multifaktorové. Se zaměstnavateli může být potíž, můžete však také zkusit dívat se na situace pozitivně, hledat si, co je na tom dobrého. Případně se naučit nebrat věci osobně... příp. stát se sám sobě šéfem - být na volné noze...Atmosféra doma k pohodě nepřispívá... jít na studentské bydlení, koleje by asi bylo užitečné... Jste hloubavý a citlivý mladý muž, bylo by dobré spolupracovat pravidelně s psychologem, utřídil byste si myšlenky a získal lepší náhled. Držím palce.

Margit píše: 29. 10. 2013, 17.45

Dobrý den, žiji v rodinném domku se svojí tchýní,Nikdy mě neměla moc ráda a vždy mi podrývala autoritu, nějak jsem to vždy přešla, protože mám ráda svého muže a on byl vždy při mě. Žijeme tak již 20 let. Nyní se to vyhrotilo kvůli psovi. Máme fenku po operaci dělohy, Když jsme ji přivezli, byla jsem s ní pů dne doma, když jssem odcházele do práce, řekla jsem tchýni, že má ležet a nemá se jí sundavat krunýř, aby si nepoškodila stehy, Za dvě hodiny jsme se vrátili domů a pes byl bez krunýře. Hrozně mě to rozlobilo a začala jsem nekontolovatelně křičet proč to udělala. Není to u mě zvykem. Byla jsem v té chvíli úplně nepříčetná, protože zase udělala , přesně to co jsem říkala, aby nedělala, Pak jsem se omluvila, že jsem tak křičela, ale ona se do mě pustila co jsem si to dovolila. Od té doby s námi nemluví, nechce od nás nákup, raději si posílá souseda a vypráví, že jsem jí vyčetla jídlo apod. Je to psycho, vždy jsem ustupovala, hlavně, aby byl klid. neumím žít v napětí. Jsem na pokraji zhroucení , nejraději bych zpáchala sebevraždu, jen abych to nemusela řešit, nevím nevím jak dál. Tchýni je 83 mně 51 let.Prosím poraďte

Odpověď: 2. 11. 2013, 7.45

Milá Margi, páchat sebevraždu kvůli tchýni? To snad ne... i když chápu, že atmosféra může být hustá. Doporučuji, abyste se naučila nebýt součástí té atmosféry, ale jen pozorovatelem děje - nebrala mnohé osobně... nevšímala si toho... Budete-li mít chut, přijdtě a naučíme se alespon něco pro toto téma: rovena.info/kognitivne-emocni-revitalizace-psychiky-kerp.html . Přeji vše dobré.

Magda píše: 29. 10. 2013, 16.39

Dobrý den, o prázdninách jsem se dověděla,že sestra je pravděpodobně kleptomanka. Chodila mi do bytu a brala mi knížky, šunku z lednice, občas se mi ztratila i nějaká tisícovka. Následně mi došlo, že babičce, co umřela loni v prosinci také loupila a my jsme z ní udělali blázna. Ztrácely se jí nůžky na nehty, příbory, ručníky, spodní prádlo. Mysleli jsme si, že blázní. Hrozně moc mě to mrzí. Dokonce si myslím, že moje matka to věděla a tajila to. Teď to také popírá a nehodlají s tím nic dělat. Myslím si, že je tam úžasná psychopatie, možná i bipolární porucha osobnosti. Již 20 let užívá antidepresiva. Poraďte prosím, co můžu dělat, co by se dalo dělat s tímto problémem. Sestra je učitelka v MŠ. Děkuji za odpověď.

Odpověď: 2. 11. 2013, 7.41

Milá Magdi, nevím, nic. Té, co se to týká, nemá problém. Vy se chraňte a držte si odstup... Přeji vše dobré.

Lucie píše: 29. 10. 2013, 14.51

Dobrý den. No, nevím jak začít. Pokusím se to vyjádřit nějak, srozumitelně a stručně. Zkrátka mám problém v kolektivu se prosadit. Připadá mi, jako by ke mě nikdo neměl žádný respekt, jako bych byla míč, do kterého si ostatní můžou kopnout, už raději ani neříkám svůj názor, aby mě za to někdo znovu neopětoval výsměšky. Nedokážu být svá, pořád se chci nikomu vyrovnat a mám pocit, že prostě všichni jsou lepší než já a nikomu na mě nezáleží, Celé to pak vrcholí tím, že jsem čím dál víc uzavřená a mám špatnou náladu, ač jsem se dřív snažila hodně smát.je to začarovaný kruh, z kterého nevím, jak vystoupit, budu vděčná za vaši odpověď, děkuji.

Odpověď: 2. 11. 2013, 7.38

MIlá Lucie, bylo by dobré, abys spolupracovala s psychologem-psychoterapeutem. Přečti si taky knihu Miluj svůj život. I pro tebe platí odpověď jako pro Elenu: Můžete si situace, které si myslíte, že byste chtěla řešit jinak napsat a pak např. s psychoterapeutem řešit v rámci trénování asertivity. K podpoře tohoto procesu se hodí i rovena.info/kognitivne-emocni-revitalizace-psychiky-kerp.html . Přeji vše dobré.

Zuzana píše: 29. 10. 2013, 9.05

Dobrý den, využívám této možnosti, i když si myslím, že vše vypsat bude zdouhavé, ale zkusím... V roce 2006 jsem se znovu potkala s mužem, kterého jsem znala z dřívější doby a jak to tak bývá přeskočila mezi jiskra. Začali jsem spolu chodit přesto, že byl ženatý. Myslela jsem, že se po čase rozvede a když to nečinil chtěla jsem tento vztah ukončit, ale nešlo to milovala jsem ho moc. Takto jsem vydrželi asi 4 roky než si jeho žena přečetla naše sms zprávy - jistě neco tušila již dříve. Byla scéna a zapírat nešlo tak přítel vše přiznal. Jeho ženě se udělalo špatně a tak si zavolala pohotovost s tím, že se rozchází s manželem a jí se udělalo špatně. Přítel nečekal na příjezd sanity a odjel za mnou. Vše mi vyprávěl a ptal se mě zda chci aby u mě zůstal. Jak bych nechtěla, toužila jsem po tom celá léta. I když mi přišlo spíše,že utekl.... ale tehdy jsem to moc neřešila..... Žijeme spolu skoro 3 roky a problémů narostlo velice. Největší je můj 17 letý syn. Je to bordelář a příteli začalo vadit, že se tu něco válí, tu má binec v pokoji a že maminka dělá služku. Zde musím souhlasit, dělala jsem jí i 2 dcerám a příteli také (všem v rámci možností) je to moje povaha. Synovi jsem ale vysvětlila, že jsem v bytě 3 a je zapotřebí ohleduplnosti. Chvíli vše fungovalo, ale pak najel do svých kolejí - kde mu co upadne tam to nechá. Problémy rostly a přítel začal synovi psát cedulky. Tu do pokoje, tu na WC v podobě PRASE apod. Pokud se semnou přítel o synovi bavil tak v podobě ten blbec, idiot, tupec, Otík ( z filmu Vesničko má středisková) apodobně. Mě se to velice dotýkalo a mrzelo mě to a jako mámu velice bolelo. Začala jsem se postupně přidávat na stranu syna a jakákoli poznámka na něho vyvolala hádku. Dbešní stav je, že se jen zdraví. Přítel ho skoro nenávidí (tvrdí, že ne) a syn mi říká "víš, že jsme se nemuseli hned od začátku, ale já to mami vydžím". Já samozřejmě nechci aby něco držel. Toto nebyly jediné problémy. Chodily sms od manželky jak moc ho miluje, jak za ní dolézá a pod., nikdy na ně neodpovídal, že si to vyřeší až tak pojede. Musím říct, že pani zůstala bydlet v jeho domě (vše okolo financuje přítel) a protože tam má truhlářskou dílnu, denně tam jezdí buď dělat zakázku (v posledních roce už ne) nebo dělat na baráku. Čekala jsem, že se rozvede, aby se vyřešily drobné hádky, které vznikají tím, že neustále dochází domu,ale nechtěl a já už o to také nestojím. Za ta léta bylo spoustu drobností, které já shromažduji (moje povaha) a když přijde poslední kapka vybouchnu. Máme neutále dohady a z jejich řešení vidím jeho povahové rysy, které mi moc nesedí. Ale ani já nejsem bez chyb a hádky vyvolávám já, on je spokojený. Vše si musím vydovývat hádkou - třeba praní špinavého prádla z dílny (prala manželka). Já mu moc nevěřím, proto ho podezírám z kde čeho, z věcí, které si myslím, že jsou samozřejmostí - s tou žiji a podle toho se k ní chovám, nedávám důvody k tomu aby mi nedůvěřovala.... Vidím, že se to opravdu nedá vypsat. Já osobně jsem tam, že už ho asi nemiluji, ale mám ho ráda (rozumím tomu -zamilovanost pomíjí). Mám ale pocit, že mi už nemá co nabídnout, kromě drobného ponižování (no jen se nerozbreč), urážení, narážek na jiné ženy (ta má ale kozy). Už jsem mu vysvětlila, že některé poznámky jsou neomalené a přestal je používat. Také si myslím, že on je na tom stejně, že už se mnou jen přežívá. Oravdu to nebyla dobrá volba, to se nedá vypsat... Já ale nevím jak dál, co mám dělat. Chci být s ním,nebo se bojím být sama? Nechci už nic hledat (mě je 57 a příteli 61) a jsem ze všeho unavená a bez života. Děkuji a omlouvám se za kusé podání. Zuzka

Odpověď: 2. 11. 2013, 7.33

Milá Zuzko, na mne to dělá spíše dojem, že nechcete být sama... ale co to je samota? Máte dvě dcery, syna...vnoučata? holt není třeba mít po boku partnera, který vás ponižuje a je nepřátelský k synovi...Nehledejte, žijte přítomnost... Držím palce.

Elena píše: 28. 10. 2013, 19.27

Dobrý den, v dětství jsem měla velmi přísnou výchovu svého otce - stále zastrašování apod. Nyní v důsledku toho i v dospělosti jsem stále zakřiknutá, a neumím se účinně bránit ani když jsem v právu. Můžete mně prosím poradit jak to zlepšit? Moc Vám děkuji.

Odpověď: 2. 11. 2013, 7.24

Milá Elo, nezbývá nic jiného, než trénovat. Můžete si situace, které si myslíte, že byste chtěla řešit jinak napsat a pak např. s psychoterapeutem řešit v rámci trénování asertivity. K podpoře tohoto procesu se hodí i rovena.info/kognitivne-emocni-revitalizace-psychiky-kerp.html . Přeji vše dobré.

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1