Online poradna

Psychologická online poradna – odpovídá psycholog, psychoterapeut

  • Dotazy můžete pokládat, pokud je okénko otevřeno, odpovědi naleznete do týdne rovněž zde. Poradna se uzavře po položení desátého dotazu v týdnu.
  • Po internetu poskytuji všeobecné informace. Při osobní konzultaci jsou informace k Vaší osobě zcela konkrétní.
  • Potřebujete-li dohovořit osobní konzultaci nebo online konzultaci s psychologem, kontaktujte mne.
  • Pokud si přejete odpověď mimo on-line poradnu, je třeba uhradit 120Kč na č.ú.: 2500034126/2010 .
  • Vše zde napsané bude zveřejněno.
  • Chcete-li ocenit fungování poradny, zasdílejte, některý článek/stránku z tohoto webu např. na Fb. Články naleznete zde.


Zapomenout

Skákal přes oves

Na zodpovězení čekají: Zoufalá, Myška, Kačka, Andrea, Amálie, Josef, Tereza, Ivan, Lucifer

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1

Klára píše: 27. 12. 2013, 22.16

Dobrý den. Mám pocit že se mnou nikdo nechce být. Jde o to že i když mám kamarádky,pokaždý když potřebuji pomoct tak se na mne s nejakou omluvou vykašlou,nebo když nejakou volám ven si nekam vyrazit atd. Měla jsem jít na skoušky na univerzitu spolu s jednou kamarádkou a její maminkou,říkala že je to v pohode atd. Ale dnes mi psala že je to komplikované i pro dvs lidi a její mamka nechce ješte na starost nekoho dalšího a tak dále...A tohle je jeden z mnoha případu...Sice pro mně vubec není problém jít nekde sama ale proč mi nikdo neřekde přímo? nebo to má být neco jako tichá lekce abych byla samostatná a nevěšela se na lidi,nebo se mnou jednoduše být nechtejí nebo co? Když se zeptám nekdy co se deje,tak se všechni tváři že je všechno ok. Já sem ale dlouhou dobu byla moc naivní a všechno sem přehlížela a namlouvala si že možná jsou všechni jejich keci pravda ale už jsem pár krát zjistila opak.

Odpověď: 30. 12. 2013, 8.56

Milá Klárko, jestli vnímáš, že se na lidi věšíš, je možné, že to cítí i okolí a to lidem nedělá dobře. Někdy je těžké najít lidi, kteří chtějí být s tebou a ty s nimi... Jsi přemýšlívá holka... a umíš si brát ze situací to užitečné, a to je dobře.

Marcela píše: 27. 12. 2013, 17.52

Dobry den Budu strucna, potykam se s uzkostnymi stavy uz nejakou dobu a neumim si poradit. Pet mesicu mam pritele a ten ma z predchoziho vztahu syna a ja ma dvojcata z predchoziho vztahu. Byvam hodne casto podrazdena, nervozni a vztekla a vse resim tim ze jecim po detech, nebo si zajdu nekam, kde je klid a tak se vyplacu. Odpověď: 30. 12. 2013, 8.50Milá Marci, doporučuji naučit se meditaci, máte-li možnost, objednejte se na www.rovena.info/kognitivne-emocni-revitalizace-psychiky-kerp.html Přeji vše dobré.

Nikola píše: 27. 12. 2013, 9.58

Dobrý den, je mi 21 let a mám o 9 let staršího přítele. Jsme spolu asi rok a půl a z toho asi rok spolu bydlíme. Občas jsme se hádali, většinou kvůli mě, ale vždycky jsem se o tom snažila mluvit a pak to bylo ok. Měla jsem pocit že nám to klape a vztah nám oběma až na drobnosti vyhovuje. Nedávno mi ale řekl že už necítí to co dřív, že mi nemůže důvěřovat, nemůže se na mě spolehnout a vůbec nevěří v to že to bude zase v pohodě a že potřebuje asi změnu. Vím že má pravdu a v určitých věcech jsem udělala velkou chybu. Já věřím že to spravím (ikdyž po pravdě jsem mu to říkala už tolikrát a pohlo se to jen o malinkej kousek), ale i tak věřím že to půjde, ale on má pocit že to nikdy fungovat nebude. Navíc říká že jsem na něm závislá a já uznávám že asi trochu jem, ale nevím jak z té závislosti ven.. Jak ho můžu získat zpět, zpět to aby mě znovu miloval, věřil mi a mohl se na mě spolehnout. A je to vůbec ještě možné? Říkal že mu mám dát čas, ale jak dlouho? A co když to i přesto bude chtít ukončit? Děkuji za odpověd

Odpověď: 30. 12. 2013, 8.46

Milá Niky, někdy je skutečně nejlepší lék rozchod. Zvládnout závislost - popřej mu vše co potřebuje a sama sobě také ve vší svobodě. Důvěřuj, že tvuj život je a bude v pořádku takový jaký je, není špatného řešení... http://www.terapieuovecky.cz/clanky/poselstvi-prijata--magdalenkou/poselstvi-andelu-o-soucasnych-zmenach-ve-vztazich.html Držím palce.

Jarča píše: 27. 12. 2013, 7.39

Dobrý den. Je mi 53 let (rozvedená) a přestala jsem se v práci cítit dobře ( jsem ve firmě 10 let ). Přestala jsem mít ráda lidi v práci. Práce mě již nenaplňuje a i strach z odchodu z práce najednou odešel. Jen nevím co bych měla dělat dál? Jakou práci hledat?

Odpověď: 30. 12. 2013, 8.40

Milá Jarčo, tak to taky nevím. Doporučuji odpočinek a v klidu se porozhlédnout po možnostech.

Bí píše: 26. 12. 2013, 21.45

Dobrý den, už téměř 4 roky (od svých 13 let)mám problém se sebepoškozováním. Již sem jednoho psychologa navštívila, ale bylo to po té spíše horší. Pokaždé mám k poškozování jiný důvod (pocit zbytečnosti, výčitky, svalování viny ostatních na sebe, nejistota a další..). Chtěla bych s tím už přestat, naučit se všechny ty problémy řešit jiným způsobem. Mohla by jste mi poradit nějaké možnosti řešení? Děkuji B.

Odpověď: 30. 12. 2013, 8.39

MIlá Bí, to je na podrobnější individuální práci - naučit se pracovat se svými emocemi... přeji vše dobré.

Linda píše: 26. 12. 2013, 20.22

Dobrý den, chci se zeptat, zda je normální, aby matka nechávala 2x - 3x týdně děti doma i přes noc samotný a normálně si odjela za svým přítelem, spíše bych řekla milencem.. Takto to u nás je už přes dva roky, mě je 14 a bratrovi 16, ale pokaždé, když jen slyším jeho jméno, nebo když k němu jede, napadají mě strašně věci. Cítím strašnou zlost a chci utéct! Když mi bylo 10, můj život se obrátil vzhůru nohama, táta se od nás odstěhoval k jiný ženě a jejím dětem a máma se strašně změnila od té doby, co si našla novýho chlapa. Pořád mi lže.. Mám pocit, že s nim o ní soutěžím.. a prohrávám

Odpověď: 30. 12. 2013, 8.38

Milá Lindo, zlostí se bráníš bolesti, kterou cítíš z toho, že ti chybí máma. Nemá smysl hodnotit, co je normální a nenormální (statistisky? individuálně? ideálně?) Zlostí ničeho dobrého nedosáhneš. Táta šel za ženou, máma za mužem... máma by bez něj byla smutná. Nesoupeříš s tím mužem - ty vždy budeš dcera... Zkus navrhnout mámě, abyste si spolu došli do poradny, bylo by dobré, abyste si s mámou mnohé řekli a psycholog by vám to mohl zjednodušit... Řekla jsi mámě, co cítíš? Víš, že i máma má své potřeby na vlastní život a je třeba je respektovat? Držím palce.

Babetka84 píše: 26. 12. 2013, 17.18

Dobry den prosím o radu, mame s manželem hezký vztah a jedno dítě. Neshody ale nastávají kvůli manželově sestře, která je rozvedená,s manželem nadělali dluhy, takže jsou ted u prarodičů na prvním místě,nedokáži překusovat věčné hovory o chudácích a že mi nevíme co máme. Tlačí na to, že bychom jim měli pomáhat.Ted jsme dokonce koupili rodičům dárek zážitkový aby se odreagovali a řekli mi že místo dědy pojede syn od švagrové,moc mě to mrzelo,a asi to i bylo na mě poznat. neumím se už u ničeho radovat.Neumím to překousnout, když přijdou na návštěvu slyším jenom o nich. S manželem se potom hádáme, protože on si již zvykl, chápu to nechce se s rodiči hádat, ale jak z toho kruhu ven ? Jak udělat aby mi to nevadilo,už si začínám nevěřit, že ta špatná jsem já.Neumím se přetvařovat, ale něco říct nemá cenu.Nikdo to nepochopí a budu za zlou. Ale to již jsem. Prosím o radu jak se zachovat.

Odpověď: 30. 12. 2013, 8.28

Milá Babetko, je vcelku pochopitelné, co prožíváte. Rodiče manžela pomáhají svému dítěti, protože ho mají rádi a vidí, že to potřebuje. Manžel to také tak chápe - tak proč nepopřát každému: nechť dělá, co potřebuje. Oč běží v hádkách mezi vámi a manželem? Co nejvíce vám na situaci vadí? že nepečují o vás? o manžela? vaše děti? Samozřejmě, že vy nemusíte nikomu pomáhat - to by měli všichni respektovat. Možná by stálo za to, zavolat si nebo přijít i s manželem... abychom rozklíčovali, co je pro vás zásadní, co je od okolí vůči vám nefér. Je-li vám manžel dobrým manželem, stůjte při něm. Přeji vše dobré.

Miska píše: 25. 12. 2013, 7.16

Dobry den Chcela by som Vas veľmi pekne poprosiť o radu. Mam 4,5 ročneho syna ktorý je uplne normale hrave trocha hyperaktivne dieťa. No už treti den pozurujem že niekolkokrat za minutu urobi hmmm a pokrči plecami, no nie stale. Ked som s nim alebo ked niečo spolu robime vtedy to nerobi. Nič ine som nespozorovala. Viete mi povedať či je to zlozvyk alebo by som s nim mala navštiviť lekara. Dakujem veľmi pekne za odpoved s pozdravom PhDr. Michaela Lazarova

Odpověď: 30. 12. 2013, 9.04

Milá Misko, chvíli bych počkala, pokud to nepřejde do půlky ledna, můžete vyhledat lékaře... Přeji vše dobré.

Jan píše: 24. 12. 2013, 13.59

Dobry den prosím o radu před rokem a pul jsem byl manželce nevěrny měl sem milenku asi 3 měsíce bylo to hlavně o sexu vím že to byla velka chyba a lituji toho ježe moje žena mě to denně vyčita už to nedávám je to jako když do vás buši nějaký policajt někde na výslechu jako bych spáchal nějakou vraždu nebo co svoji manželku stále miluji mam sni krasné 4 děti nechi je ztratit ale takhle žit nechci asi to vzdám a zažadam o rozvod .

Odpověď: 25. 12. 2013, 9.50

Milý Jene, rozumím Vám... žena jedná destruktivně... pokud žena nepochopí, že její jednání je pro váš vztah destruktovní, pak na spokojený vztah není naděje... Je možné, že to pochopí až když odejdete... Přeji vše dobré (můžete navrhnout návštěvu poradny...můžete se ozvat...)

verijiří píše: 23. 12. 2013, 15.18

Dobrý den, napíšu stručně jak jsem proplula životem a jak žiji ted. dětství hezké, puberta byla v neharmonické rodině, mládí a po matuře bezdomovec, potom práce v night clubu. Je mi 28 a celé mládí jsem měla zkažené díky tomu, že mi rodina jak se říká zavřela dveře před nosem... jen tak, protože jsem se špatně učila a neuklízela... teď mám super přítele máme svůj byt , máme před svatbou, mám skvělou tchýni a tchána, ale nemám děti. Zase nedobrovolně- dvakrát jsem potratila z duvodu nedostatečně vyvinutého plodu, ted snaha o těhotenství ale zatím nic. Jsem unavená životem, nechci sedět v práci u počítače, ale chci vyloženě stát za plotnou a vychovávat děti a vařit a uklízet manželovi..jenže tento sen je mi upírán už od 25ti let co jsem poprvé otěhotněla. Každý měsíc si myslím, že jsem těhotná a nejsem. Furt o tom mluvím a každý se mi už směje. Jsem stále unavená, nemám elán do života, směji se na prázdno. mám akné, střevní potíže a psychicky jsem na 100 let. Pomuže už tady vlastně nějaká psychologie?

Odpověď: 25. 12. 2013, 9.45

Milá Věrko, psychologie by pomoci mohla, když si najdete cestu k tomu, co z ní potřebujete. POtřebujete uznat, žě některé životní postoje a myšlenky jsou konstruktovní a jiné destruktivní - chtít ty svoje destruktivní rozpoznat a změnit je v ty konstruktivní. Lpění na čemkoliv přináší utrpení. Přijmout to, co je... Pročistit bolesti duše... Když budete mít chut, ozvěte se... Přeji vše dobré.

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1