Online poradna

Psychologická online poradna – odpovídá psycholog, psychoterapeut

  • Dotazy můžete pokládat, pokud je okénko otevřeno, odpovědi naleznete do týdne rovněž zde. Poradna se uzavře po položení desátého dotazu v týdnu.
  • Po internetu poskytuji všeobecné informace. Při osobní konzultaci jsou informace k Vaší osobě zcela konkrétní.
  • Potřebujete-li dohovořit osobní konzultaci nebo online konzultaci s psychologem, kontaktujte mne.
  • Pokud si přejete odpověď mimo on-line poradnu, je třeba uhradit 120Kč na č.ú.: 2500034126/2010 .
  • Vše zde napsané bude zveřejněno.
  • Chcete-li ocenit fungování poradny, zasdílejte, některý článek/stránku z tohoto webu např. na Fb. Články naleznete zde.


Zapomenout

Skákal přes oves

Na zodpovězení čekají: Zoufalá, Myška, Kačka, Andrea

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1

Bianka Hoffmannová píše: 1. 1. 2014, 17.09

Dobry den, moc vas prosim o pomoc,ziju v disharmonicke rodine pouze s matkou(ČID),tata bydli v Nemecku,sourozence nemam,bydlime v byte, mamka s babickou nemaji dobre vztahy-porad se hadaji,mamka ji vycita veci z detstvi... Ja mam ruzne zdravotni problemy(skolioza 55 stupnu,tinnitus..atd-je toho vic),jsem z toho vseho hrozne vycerpana. Ve skole chci mit same jednicky,je to velmi unavujici-jsem obrovska perfekcionalistka. Nemam skoro zadne pratele,nic me nebavi,vsechno vidim cerne. Uz jsem navstivila psychologa-bez vetsi zmeny. V tomto stavu se ocitam uz dva roky. Nevydrzim to dal..Je az presprilis problemu,ktere nevim jak resit. Dekuji mockrat,preji krasny Novy rok plny stesti,pohody a lasky...

Odpověď: 5. 1. 2014, 20.45

Milá Bianko, ...každý se musíme naučit pracovat se svým psychoenergetickým polem, získat nezávislost - máte hodně náročné učební podmínky ... hledejte cestu a nacházejte - začněte třeba u knihy - Miluj svůj život a jděte na semináře, cvičte tchi-kung, meditujte... Držím palce.

Karina POMOOC :( píše: 1. 1. 2014, 15.43

Dobrý deň, vážená pani magistra, obraciam sa na vás s prosbou o pomoc a radu. S manželom sme trištvrte roka rozvedení, máme spolu dve deti vo veku 17 a 15 rokov. Deti žijú so mnou a doteraz sme nemali žiadne vážnejšie problémy. Pred mesiacom som sa zoznámila s mužom, s ktorým si zatiaľ rozumieme, samozrejme je to krátka doba, takže si obaja uvedomujeme, že je treba tráviť spolu viac času a vzájomne sa spoznávať. Problémom je, že žijeme v domácnosti ešte s mojimi rodičmi (rodinný dom, v ktorom máme bývanie zvlášť, svoje izby, kuchyňu, príslušenstvo atď.) a títo si neželajú, aby môj nový partner sem za mnou/nami chodieval. Moja matka je človek, s ktorým sa len ťažko dá vyjsť, pokiaľ niektorý člen rofňdiny sa neriadi výhradne jej želaniami a plánmi. Ale vrátim sa k dôvodu,. pre ktorý píšem - keďže sa nemôžeme stretávať u nás doma, stretávame sa podľa času niekedy denne a niekedy obdeň u neho doma alebo len tak niekede si posedíme, dáme si kávu, čaj..Je to akoby sme mali po 15 rokov a museli sa skrývať...Dcéra (17) mi už niekoľkokrát akoby urazene načrtla, kedy sa za neho vydám, kedy budeme mať deti a kedy odídem z domu. Vyvsvetlila som jej, že vydávať sa už nemienim, deti mi stačia oni dvaja a že budem s nimi, kým sa neosamostatnia. Nechodievala by som nikam, keby on smel prísť k nám (bývať spolu plánujeme samozrejme až neskôr) ale veľmi ma bolí, že musíme byť spolu len za takýchto okolností...Na moju odpoveď dcéra len urobila grimasu a vytkla mi, že dennodenne nie som doma. Je to blud, pretože celé dni som doma (myslím tereaz cez sviatky, inak pracujem od 7.00 do 16.00) a s partnerom ideme von len večer, resp. v noci aj to len na 3-4 hodinky, niekedy len na dve. Keď som doma, tzn. aj večer a v noci, že nikam nejdeme, aj tak som vždy sama. Deti majú svoje záujmy a dávno, ešte keď som partnera nepoznala som vyslovila prianie byť viac spolu, ale chápem že majú svoje záujmy a predsa vidím, že ma až tak nepotrebujú, ako keď boli malé. Mám podozrenie, že aj moja matka ich "oboznamuje" so svojimi názormi na náš vzťah. Prosím, poraďte mi, ako vychádzať s deťmi a zároveň mať dostatok priestoru na priateľa, na ktorom mi naozaj veľmi záleží. On by deti rád spoznal, no oni záujem nemajú a opakujem, nesmie sem prísť. Uvažujem o odsťahovaní sa, no deti odtiaľ nechcú odísť. Neviem, ako mám reagovať, obajami povedali, že zostanú v dome a ja ak chcem, môžem ísť k nemu. Ale to ja nechcem, milujem deti aj priateľa..Dá sa to vôbec vyriešiť??? Vďaka, vašu odpoveď a radu nesmierne potrebujem. K.

Odpověď: 5. 1. 2014, 20.42

Milá Karin, mno - dětičky - trochu sobecký dětičky... Budou oni s vámi trávit čas na procházkách, kávě za 3 roky? Nevyčítejete si, že děláte sobě v životě hezky - o děti se staráte, tak si nenechte vnutit, že jste vina... Můžete bydlet na dvou místech a střídat to... děti skutečně nejsou malé a na vás závislé a jsou vůči vám sobecké, tak ať si nesou následky... Nedejte se (a můžete třeba i zavolat...) Držím palce.

ananha píše: 1. 1. 2014, 13.57

Dobrý den.Jsem čerstvě po ablaci prsu.Je mi 44 let. Žiju se svými dětmi u své matky.Po návratu z nemocnice( po operaci) na mne moje matka neustále řve.Po dobu mé nepřítomnosti tu měla na návštěvě(prý nezištné) mou sestru.A už je vše obrácené proti mne.A taky je problém ten,že všichni,kdo mi slíbili po návratu z nemocnice pomoc,se ke mno otočili zády.Jsem na vše sama.Ještě,že mám šikovné děti-ty mne drží nad vodou.Ale musím čelit neustálým výpadům mé matky.Denně od rána.Před tím než jsem nastoupila do nemocnice bylo vše v pořádku.Jednou za mnou byla na návštěvě v nemocnici.Ale chce zaplatit cestu a to,co mi tam přinesla.+ slyším denně výčitky,že tam za mnou "musela".Mám co dělat se sebou-ještě mm obvazy.A ještě čelit tomuhle-to je pro mne docela záhul.Když ji o něco požádám,protočí oči v sloup a zafuní nebo zasyčí.Nevím,je-li v nepořádku moje duševní zdraví nebo se něco děje na druhé straně......

Odpověď: 5. 1. 2014, 20.36

Milá Anah, rodinné vztahy nás někdy testují... ano, jednání matky se zdá nepochopitelné - třeba je pro vás dobrou učitelkou, která vás vyzývá k cestě k sobě - každý se musíme naučit pracovat se svým psychoenergetickým polem, získat nezávislost - máte hodně náročné učební podmínky ... zkuste nalézt psychologa, psychoterapeuta... můžete se ozvat... (zkuste si vybavit, že zatahujete plentu kolem sebe a slova matky k vám nemohou, v hlavě vypněte vnímání jejích slov....) a pokud je to trochu možné, jděte bydlet jinam, třeba i do domu pro matky s dětmi... Držím palce.

sarah píše: 1. 1. 2014, 8.49

dobrý den, každý den se mi zdává o bytech, barácích. Já jimi procházím , jsou moje, vše předělávám. Většinou jsou krásné i okolí vidím autenticky. Co to znamená? .

Odpověď: 5. 1. 2014, 20.30

nevím

Lucie píše: 31. 12. 2013, 18.19

Dobrý den , tak nakonec jsem se také odhodlala a skusím tedy popsat můj problém. Řekla bych , že ty problémy se odvíjí už z dětsví , kdy moje matka vždy dávala přednost chlapovi před dítětem. Vlatsního otce jsem nikdy nepoznala, neměl zájem. Matka, střídala po letech různé partnery a od 14ti let , jsem se prakticky musela starat sama o sebe. Vařit si , řešit problémy, peníze. Dle toho jsem nasekala samozřejmě i chyby, které už nikdy nevrátím. A tak nějak se to se mnou pořád táhne. Nepochopení, nevcítění, odsouzení. Jsem opravdu velmi citově a vztahově založený člověk. Takže i špatně pořád nesu to , že jsem nikdy nepoznala mateřskou lásku a starostlivost. Každopádně , jsem si to budovala jinde a to v přátelích či později partnerech. Což je asi taky chyba. A teď abych se dostala k věci .. Před rokem jsem poznala přítele a neskutečně jsem se do něho zamilovala. Byl to takový ten ideál , to co víte, že prostě hledáte. Nikdy jsem tohle nepoznala. Stal se mou oporou , kamarádem, milencem, rodičem.. Budoucnost s ním pro mě už byla samozřejmost. Ale po nějakém čase se ukázalo, že pan dokonalý není až zas tak dokonalý a vede dva životy. Bývalá přítelkyně a já. Každá v jiném městě, takže jsme o sobě neměli ani tušení. Bylo mi to tedy vysvětleno tak, že spolu byli 8 let a měl tam určitý zvyk, kdežto já jsem byla něco nového. Takže tak nějak se nechtěl vzdát ani jednoho. A já protože jsem empatická. Dokážu se vcítit do situace a podívat se na problém z ruzných úhlů , tak jsem se rozhodla mu to odpustit , dát druhou šanci. A to jen proto , že jsem si byla jistá v jeho citech ke mě. No po pár měsích se zjistilo, že expřítelkyně je (nechtěně) v jiném stavu a dítě si chce nechat. To byla prostě rána , přes kterou jsem věděla , že nejede vlak a moje hrdost by to nikdy nedovolila, abych pokračovala jakkoli v tomto vztahu. Ikdyž mi přítel tvrdil, že bude mít odpovědnost jen jako otec a musí se k tomu postavit jako chlap. Ale že jeho srdce patří jen mě a tu budoucnost chce se mnou. Byla to pro mě velká ztráta , ale ukončila jsem to, s tím že dítě bude potřebovat kompletní rodinu. Neuběhlo ani pár dnů, a přítel mi stál pod okny ,brečel, bombardoval smskama, telefonáty ... že raději bude sám, než žít s někým koho nemiluje. Po pár dnech , jsem se s ním sešla s tím , že si vše vyříkáme. Přítel mi tedy celý večer brečel, prosil.. že je šťastný se mnou. A já ho miluji z celého srdce, ty city to rozhodli všechno za mě a zase jsme byli spolu.. Expřítelkyně je teď v 7 měsíci a nesmířila se s tím, že dítětem si ho neudržela .. A já ji chápu. Psala mi , ať jsem aspoň já rozumná, ať ho já opustím už kvůli dítěte, že by s ní zůstal , kdybych ho já opustila. A to by jste nevěřili jak se srdce dokáže prát s rozumem. Těžko se opouští něco , co je pro vás vším a ještě vás ten druhý nechce pustit...Každopádně jsem postavena do role té svině co rozvrací rodinu.. A já se tak trápím každý den několik měsíců.. přítel za ní musí jezdit , kdyby nahodou cokoli potřebovala a vím že už navždy bude určitou součástí jeho života .. Jsem tak zoufalá ze všeho , že několikrát jsem se pokoušela to definitivně ukončit a opravdu jí ho poslat zpět. Marně.. vždy mě zase přesvědčil. Všichni blízcí mi říkají, že jsem naivní .. že po porodu se všechno změní a jak uvidí dítě , stáhne ho to zase z5 a já to všechno ponesu ještě hůř. A ikdyby zůstal se mnou , tak budu muset přijmou jejich dítě a pořád to budu mít před očima co mi udělal.. A já to všechno vím a uvědomuji si to .. ale ty city jsou tak silné , že sama to nedokážu bez pomoci.. A kdyby to nebylo všechno tak akutní a složité, tak sem ani nepíšu , ale mám pocit , že už z toho všeho blázním .. Mám pocity zvracení , pomalu nejím , robrečím se z ničeho nic u umývání nádobí apod. Hádky s mými blýzkými , ptž si ho samozřejmě bráním ale čím víc si ho bráním , tím více je na mě nátlak a začala jsem mít i snovou paralýzu , jistě víte co to je a já už jsem z toho všeho na pokraji sil psychicky. Odráží se mi to i v práci. Ale jakmile jsem s ním , jsem nejšťastnější.. To co mi všechno dává on , mi nedal nikdy nikdo. Tu psychickou pohodu, podporu, radost , lásku , vášeň .. pocit štěstí a pocit že spolu všechno zvládneme. A místo toho , aby to začalo vzhledem k okolnostem ustupovat to opojení .. je to čím dál tím silnější a jakoby nás to ještě upevňovalo. Ale jakmile odjede .. sáhnu po lahvi vína a snažím se to utopit, je to velmi časté.. A ikdyž se nemůže nikdo do mě přímo vcítit prosím Vás o názor... Děkuji

Odpověď: 5. 1. 2014, 20.29

Milá Lucie, můj názor pro vás není až tak důležitý jako to, abyste si udržela svoji vnitřní energii a neměnila závislost na partnerovi za závislost na víně. Prosím Vás, najděte si někoho, kdo Vás bude učit pracovat s vlastní psychoenergií. Můžete se třeba objednat... podívat se na vztahy, pouta... (jděte se svým citem, je v pořádku jednat v souladu s tím, co cítíme - alespoň o jeden konflikt méně - uvést v soulad rozum a cit je důležité... - lépe při osobním rozhovoru vysvětlení...)

Michal píše: 31. 12. 2013, 17.58

Dobrý den. Nedokážu se vyrovnat s tím, že má přítelkyně chodila před tím, než jsme se seznámili s mým kamarádem. Bohužel mi občas vyprávěl, co spolu zažívají. Tenkrát mi to nevadilo ale dnes, když jsem s ní a vzpomenu si na to, tak mě popadne znechucení a nejradši bych od ni odešel. Tento stav nastává jednou za čas. Strašně mi ubližovalo, když ho kdysi se mnou řešila. Nejspíš je problém v tom, že já jsem kromě ní nikoho neměl. Prosím o radu, jak se s tím vypořádat. Děkuji.

Odpověď: 5. 1. 2014, 20.21

Milý Michale, rada je jednoduchá, jen s realizací vám přes email nepomohu... Rada je: požehnat minulosti své přítelkyni - přát ji tu zkušenost, protože bez ní by to nebyla ona... Přeji vše dobré.

Laďa píše: 31. 12. 2013, 7.13

Dobrý den. máme se ženou dvě děti a jsme spolu 10 let. Žena z ničeho nic přestala úplně projevovat city. Ukončila mateřskou a nastoupila do dobré práce a od té doby to jde z kopce. Milence nemá. Ptal jsem se na příčinu a řekla,že je to chováním v minulosti. Nepodvedl jsem jí,ale občas jsem k ní nebyl milej. Myslím tím slovně. Nyní se mnou moc mluvit nechce,že se jí nechce nic řešit. Nevím co mám dělat a mám strach,že o ni přijdu. lada26@seznam.cz

Odpověď: 5. 1. 2014, 20.54

Milý Ládo, zkuste ji navrhnout společnou návštěvu https://www.rovena.info/manzelska-poradna-praha-nymburk.html Strachem nic nevyřešíte, život běží, ptejte se ji, co by od vás ráda a naslouchejte, kolik chce blízkosti a kolik chce jaké péče. Přeji vše dobré.

sylva píše: 30. 12. 2013, 15.41

Dobry vecer...sama nwm co napsat mamce jsem ulradla penize a zlato kvuli bejvalimu priteli chtela jsem at se mame dobre mamka mne okamzite odsoudila za zlodejku z bejavalim pritelem jsem.se pohadala po roce co mne mamka zacla brat jen za pouhou zlodejku z bejvalim pritelem a nezvladla jsem to a skoncila na jipce z predavkovani praskama v te.dobe jsem sla za pdycholozkou jestli nepotrebuju psychyatra sama psycholozka uznala za vhodne ze bych. mnela.navstevovat psychologa rekla jsem si ze nic ttakoveho nepotrebuji...ale ted jeto dva roky co jsem.mnela u sebe.nekoho koho jsem.milovala a stravila snim svatky ale ted uz spolu nejsme a ja travila svatly pred nim z lidma za ktere bych dala ruku do ohne ted dohromady po 10 letech travim silvestr tam.kde jsem se narodila..a necitim se tak jak jsem se citila..nevim ale.moc asi chci resit ze sama nevim.co je pro.mne.dulezite bojim se ze uz nic nezvladam....chci opustit jednu vec chodim nekdy za penize at mam vsechno co chci uz to nedelam ale mam.myslenky ze kdybych zas zacla tak se mam lip nez jsem mnela chci dodelat skolu ale v duchu si rikam.naco zas zhubnu a muzu delat na private a nebudu mit starosti...honi semi v hlave hodne veci a sama nevim komu se sverit pratele co ted mam tak mne neberou vazne...a.psycholog je dobrej ale zas si rikam asi ze na tom.nejsem tak spatne mozna jde jen otu radu od cloveka ktery mne pochopy... nevim co mam.delat co byste mi poradila vy?.prosim odepiste mi na email:...dekuji naschledanou

Odpověď: 5. 1. 2014, 20.19

Milá Sylvi, Potřebovat psychologa je spíše projev moudrosti a pokory než toho, že je člověk nemocen… Viz. text dole: https://rovena.info/

Pája píše: 30. 12. 2013, 10.12

Dobrý den,já nevím co mám dělat,mám strach,že ať udělám cokoli bude to špatně.Jedná se o lásku.Opustila jsem manžela,nerozuměli jsme si,bydleli jsme už jako přátelé,udělal si dluhy a za 14let jsme si nemohli dovolit vlastní bydlení,kvůli listině dlužníků kam nás manžel dostal.Byl arogantní a nevěnoval se nám.Teď se snaží vše napravovat,kupuje dárky, kytky je pozorný,co se mi však nelíbí,že ve mě chce vyvolat pocity ublížení.Já nevím jestli ho miluji nebo ne,nevím jestli udělám chybu,když se k němu vrátím(pokud splatí dluhy),nebo jestli bude chyba od něj odejít.Mám strach,že už jsem tak ublížena muži,že už nebudu moci milovat,jeho ani nikoho jiného.Muži mě chtějí,mám nabídky,ale přesto mám strach,že zůstanu sama.Nevyznám se v sobě a mám strach.Děkuji za radu Pája

Odpověď: 5. 1. 2014, 20.12

Milá Páji, dobré je zbavit se strachu a brát život, tak jak je - nehodnotit, brát věci jako zkušenosti a důvěřovat sobě, že si s jakoukoliv situací poradíš a přijmeš... takže, at udělám cokoliv, bude to moje nová zkušenost a já ji dokáži projít - myslím, že najít v sobě sílu a moudrost by bylo pro Vás užitečné - nacházejte, inspirujte se, přijdte na konzultaci .... jak uzdravit své srdce... Přeji vše dobré.

Tomáš píše: 30. 12. 2013, 0.14

Dobrý den, opravdu dlouho jsem přemýšlel nad tím jak vyjádřit svůj problém,napsal jsem toho hodně,ale stejně to nevystihlo to co cítím nebo na co bych rád znal odpověď.Tak Vám popíšu své dlouhodobé pocity a jsem zvědavý na Váš názor. Vlastně mi dost pomohl dotaz od Nikky ze 17.12.2013 z vaší poradny,nevystihl bych svůj stav lépe.Já vlastně i znám své problémy,alespoň z části,ale jak to říct...já nemůžu přijít na žádný důvod proč bych měl existovat,nějaký smysl.Nepřijde mi totiž,že jsem nějak nadaný,zvláštní nebo potenciálně přínosný.Mám problém s identitou,nevím kdo jsem,nemám životní postoj,ani nevím jak se k životu postavit.Mám velký problém v komunikaci s lidmi obecně,ale nejde jen o to,že bych byl nesmělý,jde o to,že nevím o čem mluvit,momentálně jsem zašel tak daleko,že už nemluvím absolutně s nikým,nemám co nabídnout. Četl jsem různé knihy o rozvoji osobnosti,miluj svůj život apod.,ale všude jsem narazil na to samé,musím vědět co chci,v tom je ale ten problém,já to nevím.Takže jsem se nikam nedostal. Předem děkuji za odpověď

Odpověď: 30. 12. 2013, 9.02

Milý Tome, zkus barvou vyjádřit svou duši. Zkus citit lásku k čemukoliv, komukoliv na světě a pak ji zkus poslat sobě do zrcadla. neboj se mluvit - lidi nejsou zas tak kritičtí... Přeji vše dobré.

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1