Online poradna

Psychologická online poradna – odpovídá psycholog, psychoterapeut

  • Dotazy můžete pokládat, pokud je okénko otevřeno, odpovědi naleznete do týdne rovněž zde. Poradna se uzavře po položení desátého dotazu v týdnu.
  • Po internetu poskytuji všeobecné informace. Při osobní konzultaci jsou informace k Vaší osobě zcela konkrétní.
  • Potřebujete-li dohovořit osobní konzultaci nebo online konzultaci s psychologem, kontaktujte mne.
  • Pokud si přejete odpověď mimo on-line poradnu, je třeba uhradit 120Kč na č.ú.: 2500034126/2010 .
  • Vše zde napsané bude zveřejněno.
  • Chcete-li ocenit fungování poradny, zasdílejte, některý článek/stránku z tohoto webu např. na Fb. Články naleznete zde.


Zapomenout

Skákal přes oves

Na zodpovězení čekají: Zoufalá, Myška, Kačka, Andrea, Amálie, Josef, Tereza, Ivan, Lucifer

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1

Liliana L. píše: 18. 2. 2014, 12.26

:( Dobrý den. Uf,nevíte mi prosím pomoct? Cítim se fakt hrozně....Jsem totiž v maturitním ročníku ale nevzali mně na žádnou vysokou školu,jelikož dnes mi přišel poslední dopis a to z brna že mně nevzali na technickou univerzitu...To byla moje poslední nádej a já opravdu věřila že mně tam vezmou :( Ted nevím co dělat,nechci být příživník doma ale ani nemám schopnosti začít pracovat...Nejsem pesimista,vlastně sem byla až moc optimistická že mně hned přijmou ale teď mně to tak drsně probudilo do reality a zjistila jsem že vlastne nic doopravdy neumím...Napadali mne i myšlenky tohle všechno prostě vzdát ale to bych pár lidem opravdu ublížila a to nechci...Ale teď jenom ležím,pořád brečím a nejak si nalhávam že všechno bude dobrí,nejak se to vyřeší i když si za to přijdu zas směšne optimisticky ...

Odpověď: 22. 2. 2014, 10.39

Milá Lili, ono se skutečně vše časem nějak vyřeší - i ty jsi však aktivním spolutvůrcem. Umět přijmout realitu, (nehodnotit ji jako dobrou nebo jako špatnou)a v ní jednat tak, aby jsi se i nadále rozvíjela, je projevem maximálního duševního zdraví. Neodsuzuj se a pracuj, poctivě, vytrvale a do hloubky pracuj na tom, kým chceš být. Napiš si charakterové vlastnosti, které chceš, a ty naplňuj. Prober s někým, třeba s psychologem (je nestranný), jak postupovat při svém sebeuplatnění. Důvěřuj, že to, na čem pracuješ se právě teď realizuje. Přeji vše dobré.

Lenka píše: 17. 2. 2014, 22.55

Som asi závislá na sebapoškodzovaní. Viem že je to hlúpe,síce som začala ked som mala depresiu,no teraz mi je fajn ale toto mi ostalo. Mám rada ten pocit, páči sa mi krv aj jazvy...No musím s tým prestať nech môžem v lete ako tak chodiť s krátkym rukávom ale neviem ako.Neviete m niečo poradiť prosím. Ešte mám problém s tým že sa za mňa matka hanbí že si toto robím,povedala som jej že som už prestala no je mi jasné že mi neverí. A som úchylná alebo čo?Je niečo ako "príznak" i to že sa mi páči slovo "Suicide" ako znie aj všetko čo obsahuje?

Odpověď: 18. 2. 2014, 11.30

Milá Leni, máte v sobě tuto sebedestruktivní energii. Chcete ji? Volíte život? Jkaé energie chcete žít? Pokud volíte život a rozvoj - zkuste ji malovat a spálit - opakovaně ji ze sebe dostat a na její místo přijímat konstruktivitu, život rozvoj, květy, světlo... Přeji vše dobré.

Jarda píše: 17. 2. 2014, 22.35

Dobrý den! Rád bych Vás požádal o radu. Je tu už asi dva roky, co se moje manželka radikálně změnila jídelníček a přastala jíst maso. Ne že by jí vegetariánství nějak zaujalo po morální, nebo duchovní stránce. Prostě zjistila, že do sebe maso nedokáže dostat, jako by ho její tělo odmítalo. Postupně začala do svého jídelníčku zařazovat čím dál víc syrové stravy a zároveň snižovat její množství. Dnes její jídelníček vypadá většinou tak že si ráno v mixeru umixuje do hrnku nějakou zeleninu, k obědu si dá dva banány, a k večeři si většinou zase něco umixuje. Mezi tím si občas něco zobne, většinou zase nějakou zeleninu. Dost času tráví na internetu v různých diskuzích o alternativním stravování. Problém je v tom, že po cca dvou letech takové životosprávy má při zhruba 170 cm výšky kolem 50kg. Je pořád unavená, nemůže v noci spát, bolí ji nohy, svědí kůže, dělají se jí modřiny, je podrážděná a fyzicky slabá (máme dvouletého syna a prakticky jakoukoliv fyzickou manipulaci s ním skoro nezvládá). Přitom tvrdí, že jí nikdy nebylo líp a na každé upozornění, že se stravuje nevhodně reaguje podrážděně. Na internetu jsem našel termín Ortorexie jako jednu z poruch příjmu potravy, tak mne napadlo, že by se mohlo jednat o tuto poruchu. Na co bych se rád zeptal a poprosil Vás o radu: co mám dělat? Manželka stravování měnit nechce, podle ní je vše v pořádku a návštěvu psychologa nebo psychiatra odmítá. Můžu ji tedy nějak pomoci? Mám pohrozit rozvodem? Nebo mám počkat až se sesype a skončí v nemocnici? Za odpověď předem moc děkuji! Jarda

Odpověď: 18. 2. 2014, 11.28

Milý Jardo, každý je samostatná jednotka... bohužel ji násilím nic učinit nemůžete - můžete zkusit zaplatit pro oba nějaké vyšetření - např. vyšetření bez kapky krve nebo něco takového... Čtení článku ani výpočet BMI ji asi neinspiruje ... jinak vás čeká čekání na sesypání... Držím palce.

Daniel píše: 17. 2. 2014, 17.40

Dobrý den, vase poradna je pvni co zkousim abych se dozvedel neco vice o svem problemu. Je mi 28 let, jsem svobodny, mam 187cm a asi 81kg...citim uz dlouha leta v sobe neco co asi neni zcela normalni (napr.: nevadi mi koukat na videa pri kterych se ostatni otaceji, tj. vrazdy, tyrani, mlaceni, rezani hlav, lamani kosti) snad vam to k necemu bude... Nikdy jsem nebyl a nejsem zly clovek, mam lidi rad jen kdyz me nekdo nastve, tak se ve mne probudi neco co nedokazu presne definovat, pisu si o radu, nebot jsou to ted dva dny zpet co me nestval jeden clovek, nastval me svou lzi vuci mne a ostatni lide mu verili, mne neveril nikdo...chtel jsem ho zabit, ale vazne zabit, mel jsem uz i v ruce sekeru :( to se mi nikdy nestalo, parkrat jsem mel s nekym vystup ale zkoncilo to vzdy rvackou, kdyz jsem prohral(bylo to jen jednou) tak jsem se chtel za nim vratit a prostrelit mu hlavou pistoli, ale to jsem si jen predstavoval, ted jsem ji drzel v ruce a stal za dverma...rikam si, co kdyby otevrel dvere?? jsem pro okoli nebezpecni, jinak kdyz se takhle nastvu tak mam tak obrovskou silu, ze tomu ani sam neverim co dokazu :(...bojim se toho :/ da se s tim neco delat??? dekuji

Odpověď: 18. 2. 2014, 11.14

Milý Danieli, doporučuji věnovat se např.: http://www.samanismus.cz/ ; systematická práce na sobě, poznání svých démonů, učinit rozhodnutí, že se nebudete ponořovat do agresivních filmů a tím to posilovat.... přečíst knihu Čtyři dohody - prostě se vyvíjet... Přeji vše dobré.

Henrieta píše: 12. 2. 2014, 17.08

Dobrý podvečer. Som 15 ročné dievča a som Slovenka(dúfam,že vám moja anonymita nebude prekážať). Trápi ma,že sa naši v poslednom čase hádajú. Majú šťastné manželstvo už 21 rokov ale v poslednej dobe stále hádky. Väčšinou začne otec. Hoc som milé zodpovedné a usmievavé dievča tak toto ma veľmi zraňuje. V škole nie som tiež najobľúbenejšia už od malička ma v škole slovne šikanovali. Tento problém riešili aj moji rodičia aj učitelia no veľmi veľké pokroky nevidím. Veľmi sa teším na strednú školu (dúfam,že tam to bude čo sa týka ľudí iné-lepšie). Vždy aj dnes sa stále opakuje slovné šikanovanie v škole (ale už menej) a keď prídem domov nasleduje ďalšia "hrôza".Nehádajú sa stále ale hádajú sa viac ako inokedy. Mám rodičov veľmi rada a oni majú radi mňa a aj môjho staršieho brata. A samozrejme sme inak šťastná rodina. Rozmýšľala som,že pôjdem na zopár dní k babke ktorá býva neďaleko. Prosím poraďte mi. Čo mám robiť? Veľmi som z toho smutná a stále mi je do plaču,keď o tom hovorím.

Odpověď: 18. 2. 2014, 11.11

Milá Henrietko, nápad jít k babičce, mi nepřipadá špatný... na chvíli se zotavit a užít si bezpečí... smutek namaluj a spal... holt se učíš přijímat věci tak, jak jsou, nemůžeš změnit rodiče - jen sebe a nauč se meditací vnímat svůj stabilní a klidný střed/srdce, který je pěkný, klidný, hřejivý... o ten pečuj a hýčkej ho ... Držím palce.

Anna K píše: 11. 2. 2014, 21.31

Dobrý den, je mi 36 let a mám problém s premenstruačním syndromem, který trvá již 3 roky. Normálně jsem PS mívala 3-4 dny před MS, pak se ale začal prodlužovat na 10 dnů a pak až na 15 dnů. Zkoušela jsem brát Mastodynon a Gynex, ale nezabraly. Na gynekologii jsem dostala na půl roku antidepresiva Citalon, po kterém PS zmizel. Po půl roce jsem si zažádala ještě o Citalon na další půlrok. Nyní ho budu za měsíc vysazovat, ale v prosinci 2013 se PS vrátil i při užívání Citalonu (bolest prsou začíná již po MS, bolest břicha jako při MS asi 10 dnů před MS, návaly horka a nevolnost od žaludku, přecitlivělost). Na gynekologii jsem žádala o hormonální testy, ale bylo mě řečeno, že je zbytečné je dělat, že hormony u žen často mění hladinu. Také se dlouho snažíme s přítelem o druhé dítě, ale neúspěšně (první dítě se podařilo na poprvé asi ve 27 letech), přítel má veškeré testy v pořádku. Myslím že, PS na tom má svůj podíl. Prosím moc o radu, jak se toho zbavit či jaké vyšetření podstoupit. Na gynekologii to prý nevyřeší, tak už nevím, na koho se mohu obrátit :-( Děkuji. Anna K

Odpověď: 18. 2. 2014, 11.07

Hezký den, vyhledejte Centrum asistované reprodukce - tam testy hormonální udělají... také je možné zabývat se: http://www.bylinarstvikindl.cz/, http://nadeje-byliny.eu/content/10-poradna Přeji vše dobré.

Pavel píše: 11. 2. 2014, 20.47

Jesem u pěstounů je nás do hromady 9 jeden z bratrů mimichodem mu je 20 je agresivníú(prokopávání dveří výhružky fyzickým utokem atd, mamku posílá do p ce) takové psycho sem neměl ani v DD vše oznamuju na sociálku

Odpověď: 18. 2. 2014, 11.04

Věřím, že se sociálkou jste v kontaktu a vše se rychle vyvíjí.

Katka píše: 11. 2. 2014, 16.39

Dobrý den, jsou to skoro již 3-týdny co jsem se rozešla s přítelem. Byl to jednostranný rozchod z mé strany, chodili jsme spolu 4 roky, ale bohužel jsem zjistila, že to není člověk se kterým chci žít a již ho nemiluji. Nebudu zde popisovat jeho chyby. Bydlíme spolu a již třetí týden mě psychicky vydírá. Neustále brečí, jenom leží a říká mi, jak nemá smysl žít, že mu bude líp tam nahoře, ale že to není moje vina a že mě nechce nijak vydírat, ale je prostě na dně, nic nemá a nemá chuť pro co žít....opravdu se s ním snažím vycházet, ale pokaždé, když se k němu chován jen trochu mile, tak si zase myslí, že to dáme dohromady a jakmile mu opět řeknu, že to je to opravdu definitivní, tak se složí, brečí a celé se to opakuje. Byt je psán na mě, takže se odstěhovat nemůžu a on se k tomu nijak nemá. Když se s ním o tom začnu bavit, tak mi řekne, že odejde hned druhý den, ale že žádné věci už potřebovat nebude (opět naznačuje, že si něco udělá)...nejsem žádná citlivka a vše řeším s rodinou a kamarády, ale myslím si, že má opravdu problém a nevím, jaké by bylo nejlepší řešení. Když ho vyhodím, co když si něco udělá? Volala jsem i jeho rodičům s těmito obavami, ale ty mi jen řekli, že je citlivější a že se s tím bude déle smiřovat. Nevím, myslím, že jsem na něho byla hodná, i jsem se ho snažila přesvědčit, aby navštívil psychologa, ale to odmítá. Prosím o radu. Děkuji.

Odpověď: 18. 2. 2014, 11.03

Milá Katko, on je na vás citově závislý. Pro vyrovnání se s rozchodem je třeba i fyzického rozloučení. Můžete ještě zkusit návštěvu poradny (https://rovena.info/manzelska-poradna-psychoterapie-rodinna-terapie-nymburk-kolin-mlada-boleslav.html) s tím, že psycholog pochopí od vás, jaký je stav věci a pomůže naplánovat rozchod. Kvůli Vám a s vámi do poradny by zajít mohl. Je třeba si uvědomit, že za něj nejste zodpovědná. Přeji vše dobré.

Marie píše: 11. 2. 2014, 14.54

Dobrý den, chtěla bych se zeptat, zda si člověk může vsugerovat nevolnost a pak mu je opravdu špatně ?

Odpověď: 18. 2. 2014, 10.59

Sugesce je možná :)

Jitka píše: 10. 2. 2014, 22.35

Dobrý den, prosím Vás o Váš názor,či radu k této situaci. Moje dospělá dcera žila 6 let s přítelem.Dítě nemají.Vztah fungoval do té doby,než dcera zjistila,že má přítel jinou ženu.Za krátkou dobu se od mé dcery odstěhoval.Dcera jej však velmi prosila,aby zůstal,že mu odpustí.Trápila se,přemlouvala,ale přítel odešel.Dcera je velmi citlivá,moc těžce to snášela.Odloučení trvalo asi dva měsíce a přítel se stou ženou rozešel a k mé dceři se chtěl vrátit.Omlouval se,že udělal chybu,že mu moje dcera chybí.Moje dcera několik dní žila u nás,abychom ji utěšili.Když se domů vrátila,pomalu se uklidnila,našla si novou práci a s naší pomocí žila dále.S přítelem byla na večeři,v kině,ale více zatím nechce.Cítí nedůvěru,opatrnost.Přiznává,že je možné,že se k sobě jednou vrátí,ale zatím chce čas.To vše mu řekla,ale on na ni naléhá.Prý se již omluvil a stále jí píše.Nyní dokonce naznačil,že by raději nežil.Píše i nám.Dceři je 28 let a my ji do toho nechceme mluvit,i když s ní o tom mluvíme.Nyní ale nevíme,co si počít.On naléhá velmi a dcera chce čas.O tom,že nechce bez naší dcery žít píše často.Nevíme si rady.Prosíme o pomoc.

Odpověď: 18. 2. 2014, 10.59

Milá Jitko, (s malými dětmi malé trápení a s velkými ? ;)) V obecné rovině - je to na nich - každý je zodpovědný za sebe - to můžete komunikovat na obě strany. Když budou chtít pomoc jako pár nebo jako jednotlivci, nechť se klidně obrátí - osobně nejlépe. Přeji vše dobré.

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1