Online poradna

Psychologická online poradna – odpovídá psycholog, psychoterapeut

  • Dotazy můžete pokládat, pokud je okénko otevřeno, odpovědi naleznete do týdne rovněž zde. Poradna se uzavře po položení desátého dotazu v týdnu.
  • Po internetu poskytuji všeobecné informace. Při osobní konzultaci jsou informace k Vaší osobě zcela konkrétní.
  • Potřebujete-li dohovořit osobní konzultaci nebo online konzultaci s psychologem, kontaktujte mne.
  • Pokud si přejete odpověď mimo on-line poradnu, je třeba uhradit 120Kč na č.ú.: 2500034126/2010 .
  • Vše zde napsané bude zveřejněno.
  • Chcete-li ocenit fungování poradny, zasdílejte, některý článek/stránku z tohoto webu např. na Fb. Články naleznete zde.


Zapomenout

Skákal přes oves

Na zodpovězení čekají: Zoufalá, Myška, Minaj, Jana, Eliska, Barbora, Kamča

Starší dotazy:

565 564 563 562 561 560 559 558 557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1

pexeso píše: 3. 3. 2014, 0.21

Zdravím, mám přítelkyni, s kterou jsem více než 3 roky. Zrovna jsem v posledním ročníku střední školy a jsem na internátě. Asi před měsícem jsem poznal dívku, která z města kde jsem na internátě. Chtěla mě, nešlo se tomu bránit a podvedl jsem přítelkyni. Přítelkyně je hodná, milá a řekl bych, že v dnešní době holka, kterou by chtěl každý rozumný chlap. Nevím proč jsem ji podvedl, vztah mi přišel jako stereotyp a jakoby bez jiskry. Teď cítím silný pocit viny, nevím jak dál. Nevím co ke komu vlastně cítím, celé noci nespím. Ale s nikým o tom nedokáži mluvit, do toho mám velké finanční problémy a problémy ve škole jelikož se kvůli nespavosti a starostem nedokážu soustředit absolutně na nic. S nikým nedokáži mluvit o problémech a vše si nechávám pro sebe. Nevím jak dál, jak řešit tuhle situaci a mám strach, že maturitu tento rok nezvládnu, jelikož se vše nakupilo tak najednou a já nevidím žádné východisko. A stále musím myslet na všechny problémy a často i na minulost a co zlé mě v ní potkalo. Nevíte jak dál? Co s tím? A co dělat s nespavostí? Moc děkuji za odpověď.

Odpověď: 5. 3. 2014, 14.28

Mily pexo, Hlavne zadnou paniku. Nejde o zivot, vlak ti neujel nohy, ostatni je resitelne at to bude jak to bude. Bylo by fajn doprat si meditaci na vnitrni klid, jsi-li z okoli a probrat to osobne. Nespavost souvisi s psychickou nepohodou. Je treba se uklidnit, nejak vse poplyne, delam jen co mohu, ostatni prijimam. Udelal jsem zkusenost, kterou jsem potreboval, bicovat se, nema smysl. Co jsem se o sobe dozvedel? Zivot jsou zkusenosti. Drzim palce.

Lucie píše: 2. 3. 2014, 23.30

Dobrý den, už nevím na koho se obrátit tak to zkouším sem. Poslední dobou nevycházím doma s rodiči a chtěla bych se zeptat dají se nějak zařídit když si vyberu školu a najdu podnájem tak příspěvky? Je mi 18 a nedá se to doma vydržet. Předem děkuji za odpověď.

Odpověď: 3. 3. 2014, 8.00

Milá Lucko, ano, máš nárok na výživné od rodičů, pokud se připravuješ na povolání. Je možné, že i nějaký příspěvek od státu na bydlení. Zajdi na Městský úřad na odbor péče o děti a sociálně právní ochrana a tam se poptej, další odbor je sociální - tam jsou přídavky na bydlení - to ale až po určení výživného. Můžeš i sama žádat u soudu. Přeji vše dobré a držím palce.

Lenka píše: 2. 3. 2014, 15.52

Potřebuju pozornost ostatních, jinak si přijdu nejistá,nedocenená. Chci aby se o mně někdo zajímal, ale nevím jak. Zažívam jen ignoraci. Sem v maturitním ročníku a jěšte minulý rok mi někdo aspoň pozdravil no teď jsem jako vzduch a nevím so mám dělat. Když se s nimi snažím mluvit, jejich řeč těla dáva značne najevo že je otravuju. Chci se s nima bavit ale asi sem pro ně nudná.

Odpověď: 3. 3. 2014, 7.56

Milá Leni, to, co potřebujeme od druhých, dejme se sami, to, co chceme od druhých dávejme. Doporučuji cvičení, pro zvýšení fyzické vitality a třeba taky dramaterepii a pod. Přeji vše dobré.

Mary píše: 2. 3. 2014, 15.34

Dobrý den. Muj problém je že nemám kamarády. Nemám se komu svěřit se svými myšlenkami a tak. Mám pár známych ale když už myslím že se mužu otevřít, toho člověka to vubec nezajíma. Někdy mi přijde že jsou pocity něco za co se mám stydět,aspoň tak mi to dokazují lidé. Že když jsem smutná, mám si to nechat pro sebe protože je to moje blbost. Ale to není správne že? Je hodně vecí které ostatní dokáži v pohodě přežít ale mně to zraňuje ale taky se dovedu radovat z maličkostí co jsou pro lidi běžné. Chtěla byt být šťastná sama ale cítim že mi chybý nejaká lidská duše co by mně chápala. Myslím že z toho upadám do deprese a bolí mně že se mně ani nikdo nezeptá jak se mám,když sem jedné známe řekla jestli si s ní nemužu promluvit tak řekla že nemá čas,nemá právě náladu a takové věci.

Odpověď: 3. 3. 2014, 7.53

Milá Mary, ano, někdy je těžké najít někoho, kdo má psychologické bunky... ale nevdávej to. Jed na kurzy, jdi za zábavou, nacházej aktivity, které tě baví a dělej je s lidmi - sport, sebepoznání, psychologie, výtvarničina. Tam poznáš lidi na podobné vlně. Můžeš si také přečíst knihu, jak si správně přát. Přeji vše dobré.

Kristinna píše: 25. 2. 2014, 9.05

Mám tento problém a nevím jak se zachovat, tchýně se snaží kupovat si lásku vnoučat, ale bohužel ony o to nestojí, mám dcery 19 a 10 let, jako malé s babičkou neměly problém, když bylo třeba byly u ní na hlídání, ale později, když začínaly mít svůj rozum chtěly k ní čím dál tím méně, mají spoustu svých aktivit a kamarádů a o babičku nemají zájem, podle slov mladší dcery, u babičky se nudím a ona mně pořád do něčeho nutí atd. Vyvrcholilo to tím, že babička přijela na návštěvu starší dceři dala čokoládu a 100,- Kč, dcera poděkovala, ale to babičce nestačilo, nastavila jí tvář a ukazováčkem jí naznačila kam ji má políbit a byla jsem svědkem toho, že dceři to bylo velice nepříjemné, ale nechtěla dělat zle a pusu jí dala. Později se mi svěřila, že měla chuť jí ty peníze dát a říct, že je nechce, protože to cítí jako citové vydírání, nejhorší na tom je že to není poprvé ani naposled a že jsme to s tchýní už řešili i s manželem, ale ona si nedá říct. Prostě, když to shrnu dcery ji respektují jako babičku, ale ona na ně tlačí, že jí musejí milovat a tím je naopak odrazuje a když třeba jedeme z manželem k rodičům na návštěvu, dcery s námi odmítají jet. Mám pocit, že tchýně zblbla z telenovel, kdy jsou všichni sladcí a přecitlivělí a očekává že mi všichni budeme také takoví. Shodli jsme se doma s manželem i s dcerami že máme stejný názor, ale bohužel jsme moc "měkcí" říct tchyni na rovinu co si o tom všem myslíme, protože jsme přesvědčeni že jí jen ublížíme a nikam to nepovede, protože ona si stejně bude myslet svoje. děkuji za odpověď

Odpověď: 3. 3. 2014, 7.41

Milá Kristy, mám pocit, že máte o situaci vcelku přehled, tak vlastně tápu, na co se mne ptáte. Dcery je dobré poučit, že některé návštěvy se vykonávají ze slušnosti v rámci rodinných vztahů, že po nich nikdo nechce, aby tam trávily prázdniny, ale aby občas vykonaly společenskou návštěvu - že až budou babičkami, taky budou rády, když se za nimi vnoučata staví. Babička projevuje lásku jak jí je to dovoleno a jak umí. Neumí se vypořádat s tím, že ji potomci nechtějí. Přeji vše dobré.

Lena píše: 24. 2. 2014, 22.34

Milá Radano,věříte na osud? Třeba Vám něco předpoví opravdu dobrá kartářka,se kterou máte zkušenost, že se vše plní, máte pocit, že je možné běh událostí změnit? Také by mě zajímalo, jak vnímáte knihu Léčebný kód, je to opravdu takový zázrak nad zázraky, jak se tam píše? Děkuji za odpověď a mějte se hezky.

Odpověď: 3. 3. 2014, 7.34

Milá Leni, osud - něco ano, něco ne, lidé se od sebe liší šíří manévrovacího prostoru. Každopádně máme svobodnou vůli v tom, jak na danou věc budeme reagovat a tím vytvářet budoucnost. Kartářky jsou různé, čerpají z různých zdrojů. 100% úspěšnou kartářku neznám. Své zdraví často očistama změnit můžeme a nejen to. I očisty vztahů a situací mohou pomoci. Léčebný kod je forma práce očisty a práce na sobě. Obdobně pracuji v www.rovena.info/lecebna-meditace-cesta-k-osobni-sile.html‎ . Pěkné knihy: Osud jako šance, Aura a vztahy... Tak at se vše děje v souladu s vaším nejlepším vývojem.

Koza píše: 24. 2. 2014, 19.11

Nechce sa mi žiť a nebojím sa smrti. Chcem, aby uz konečne prisla. Nechce sa mi žiť, mam tu v tejto existencii plne zuby.... Co dalej

Odpověď: 2. 3. 2014, 12.12

Někdy toho má plné zuby každý... Odvážné je žít, i když chápu, že někdy touha mít již od všeho pokoj, může být silná. Ale znáte to, před ničím neutečete - ani po smrti... Tak držím palce.

Martin píše: 24. 2. 2014, 15.43

Dobrý den. Problém se týká mé matky a otce.Matka trpí nejspíš soc. fobií a nevyšla z bytu již několik let.Před rokem spadla na zem a od té doby pouze sedí na gauči a sleduje televizi.Odmítá jakoukoli odbornou pomoc a považuje za samozřejmé že se otec o ni bude starat za což ho ještě peskuje.Nedodržuje ani základní hygienické návyky a má zřejmě pocit že ji ostatní jen chtějí ublížit. Otec je již zoufalý a vlečen okolnostmi a netuší stejně jako já jaké jsou možnosti jak si s matkou poradit. Matka dělala otci celý život peklo a já chci otci pomoct ,alespoň nyní.Je mi 39 a rodičům kolem 70.Nežiji s nimi ve společné domácnosti. MOHU NĚJAK POMOCI RODIČŮM ??? Děkuji za odpověď. Martin Krč

Odpověď: 2. 3. 2014, 12.07

Milý Martine, netuším, co by si otec přál... hledejte informace v oblasti sociálních služeb - posudek na nemohoucnost, příspěvek, možnost umístění do stacionářů, pomoc v domácnosti... Můžete s tátou mluvit, co by on chtěl, dát mu informace, pomoci něco zařídit, pomoci jemu se rozhodnout (je to jeho rozhodnutí). Tátovi můžete pomoci i tak, že ho vezmete na výlet... Doporučuji držet si zdravou sebezáchovnou distanc. Mějte pohodové dny a držím palce.

Dada píše: 24. 2. 2014, 15.05

Prosím Vás o radu. Mé dcěři je 19 let a má aspergeruv syndrom. Na netu sem četla že se tyto deti často sebepoškozují a to ona dělá cca 2 roky. Dělá to když je ve stresu nebo má deprese. říka že jí nikdo nerozumí,nemá řádne opravdové kamarátky které by ji chtěli pomoct,místo toho ji ignorují a to ji zraňuje asi nejvíc. Já se s ní snažím mluvit a jednou mi řekla že jsem jediná osoba kvúli které tady ještě je. Její psycholožka neví že se sama zraňuje ale nechci za ní s tím jít protože ona sama púsobí že potřebuje odbornou pomoc. Dcera řekla že s řezáním už končí no to bylo cca před rokem a pořád v tom jede. Říka že potřebuje abych ji dala čas aby si našla něco jiného co by ji pomáhalo ale nechci aby se jí stalo náhodou neco vážneho nebo tak,asi je na tom záislá. Chtěla jsem ji taky už poslat ležet na psychiatrii i když podle mně by ji to spíš ještě víc ublížilo. Teď má ješte navíc před maturou tak je nervózni docela hodně,léky co brala jí vubec nic nedělali... Nevím co dělat,prosím tedy o Váš názor a radu.

Odpověď: 2. 3. 2014, 12.01

Milá Dadu, proč nespolupracujete s psychologem, psychiatrem, ke kterému máte důvěru. Najděte si někoho. Vaše psaní zahrnuje několik témat a zaslouží si podrobnější uchopení. Přeji vše dobré.

Kamila R. píše: 24. 2. 2014, 13.10

Zdravím, mám problém. Chodím s ženatým mužem... Respektive s otcem mého dítěte, který odešel, když jsem otěhotněla... Po letech jsme se potkali, ale on už byl bohužel ženatý.... Pořád nás k sobě něco přitahuje a milujeme se, tak jsme se začali zase stýkat... Potkává se i s naším synem... Vím, že to není správné, ani ideální... Sama jsem nevěru zažila a vím, jaké to je... Myslím si ale, že jeho žena nic neví.... Respektuji, že je ženatý a nečekám, že by to kvůli mě měnil... Někdy mám ale pocit, že za mnou chodí jen, kdy se chce jemu...občas se odmlčí nebo mlží, takže nevím, zda má ještě jinou...nebo už se mnou být nechce...a pak zase třeba po třech měsících - kdy už si myslím, že to asi skončil a srovnávám se s tím, tak příjde a zase "cukruje"... Takový stav mi nevyhovuje, je to jako na houpačce a já už na to nemám nervy...docela mě to drtí... Snažím se brát, jak to je, ale příjde mi od něj docela nefér, že příliš nehledí na mé pocity... Snažila jsem se s ním o tom promluvit, ale on to prostě nehodlá nějak řešit... Asi by bylo pro mě nejjednoduchší to skončit úplně, ale jsem sama, mám ho ráda....láska, doteky i sex mi chybí...a tohle je jediná možnost, jak si připadat aspoň občas jako ženská... Zkoušela jsem navazovat i jiné známosti, ale nikdy to neklaplo... Mám asi magnet na chlapy, kteří se nechtějí vázat...a taky mám syna, pro kterého jsem máma a nechci ho šidit a to partneři hůž snášeli... Točím se v kruhu a nevím, jak z něj ven.... Existuje rada ? Děkuji za ni. K.

Odpověď: 2. 3. 2014, 11.59

MIlá Kami, napadá mne několik myšlenek: 1. není to leckdy jednoduché. 2. vy ho milujete více než on vás 3. kolik připoutanosti k němu cítíte? 4. kolik místa máte máte pro partnera? 5. vztah vám víc dává nebo bere? chráníte se? 6. nehodnotím, co je a co není správně, když jde o lásku, jen to, zda mají věci řád 7. Až podle rozboru jednotlivých bodů by odpoved na vaši otázku byla jasnější. Když budete chtít společně téma uchopovat, dejte vědět :). Přeji vše dobré.

Starší dotazy:

565 564 563 562 561 560 559 558 557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1