Online poradna

Psychologická online poradna – odpovídá psycholog, psychoterapeut

  • Dotazy můžete pokládat, pokud je okénko otevřeno, odpovědi naleznete do týdne rovněž zde. Poradna se uzavře po položení desátého dotazu v týdnu.
  • Po internetu poskytuji všeobecné informace. Při osobní konzultaci jsou informace k Vaší osobě zcela konkrétní.
  • Potřebujete-li dohovořit osobní konzultaci nebo online konzultaci s psychologem, kontaktujte mne.
  • Pokud si přejete odpověď mimo on-line poradnu, je třeba uhradit 120Kč na č.ú.: 2500034126/2010 .
  • Vše zde napsané bude zveřejněno.
  • Chcete-li ocenit fungování poradny, zasdílejte, některý článek/stránku z tohoto webu např. na Fb. Články naleznete zde.


Zapomenout

Skákal přes oves

Na zodpovězení čekají: Zoufalá, Myška, Kačka, Andrea

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1

Anet píše: 25. 3. 2014, 18.22

Dobrý den, nevím jestli se to sem zrovna hodí, ale potřebovala bych poradit. Je mi pouze 16 let a už asi přes 2 roky mám problémy doma, hlavně se svou matkou, která je rozvedená. Pořád na mě křičí dost často mě uhodí do hlavy nebo do zad, vím jistě že to není mojí pubertou, moje matka je velká křesťanka a všechny okolo nutí aby chodili do kostela apod. když řeknu např. slovo "ježiš" na mě začne křičet co si to o sobě myslím a že už na mě (s prominutím) sere apod. Moje matka nechce řešit moje problémy a tak když se snažím si sní o tom promluvit, najde si záminku aby na mě mohla zase křičet. Nechci aby se to řešilo přes rodinou poradnu, nebo přes nějakou "sociálku", myslím, že tím by se to jenom zhoršilo, jednou už mojí matce pedagogický psycholog řekl, aby měla jiný přístup aby se mi více věnovala apod. bylo to dobré pár dní a potom to bylo ještě horší. Začínám na sobě vidět že už se mnou není něco v pořádku, když se v okolí někdo začne hádat zacpávám si uši, když přijdu domů ze školy večer tak si sednu na zem a z ničeho nic začnu brečet, začínám být hrozně přecitlivělá a hned my slzí oči apod. Omlouvám se jestli to sem nepatří, ale už nevím co s tím mám dělat. Ještě jednou se omlouvám za zdržování a za pravopisné chyby. Děkuji

Odpověď: 29. 3. 2014, 8.52

Milá Anet, holt mužete zvážit, jestli nemůžete jít žít jinam - táta, babička..?... Pak je potřeba naučit se udržovat nezávislost svého psychoenergetického pole na své mámě. Ošetřit své zranění z toho, že máma nechápe a nerozumí a chránit se. Bohužel je třeba, aby jsi se smířila s tím, že máma nemá vůči tobě citlivost... Knihy - Osobní síla, Žít s radostí. Přeji vše dobré a držím palce.

rmx píše: 25. 3. 2014, 14.31

Dobrý den,potreboval by som pomôcť. Pred 4 dnami som sa rozyšiel s frajerkou,bol som s nou skoro 2 roky....Miloval som ju strašne moc,a ako jediná ma nepodviedla a bol som jej prvý v posteli.....Miloval som jej smiech a všetko.Zobral som ju na vikend do prahy a robil som pre nu všetko čo sa dalo....Len po čase sme sa začali hádať až sme sa asi 3 x rozyšli a potom sme sa dali do kopi...Ten koniec som jej dával ja a potom aj ona....Ked sme sa dali dokopi,už ten vzťah bol o trochu horší ale neskor sa zlepšil.No posledný x sme sa rozyšli,ja som jej dal koniec,a ona ho zrazu v pohode zobrala..Už nejsme spolu 4 dni a za tu dobu som sa chcel zabiť ( išiel som opytý v aute a chcel som naburať ) ťažko to znášam,stale na nu myslím a plačem...dohodli sme s aobaja že sa už nechceme a ja chcem nanu zabudnuť,ale nejde to,vždy ked idem spať,myslím nanu,a viem že si lepšiu nenájdem,lebo ona bola tá,ktorej som ako jedinej frajerke v mojom živote veril,a viem že takeho človeka ťažko nájdem v dnešnej dobe...Prosím pomôžte mi na nu zabudnúť,som psychicky zrutený,neviem sa nikde zabaviť a stále na nu myslím aj ked som vonku s niekym a aj v škole či v robote

Odpověď: 29. 3. 2014, 8.45

Milý Rmx, touto cestou vám pomoci nedokáži, především proto, že při osobním setkání přímou prací (www.rovena.info/kognitivne-emocni-revitalizace-psychiky-kerp.html )mohu s psychikou (zhroucenou) přímo pomoci a narovnat ji. Také hodně věcí nevím, proč jste se hádali, proč jste se rozhodl vztah ukončit... Rozhodně své myšlenky začněte ovládat - důvěřuji, že můj život je a bude v pořádku. Je potřeba taky dorovnat nějaké poznání, poučení ze vztahu, poděkovat a propustit... Přeji vše dobré.

Miša píše: 25. 3. 2014, 8.26

Dobrý den mám takovou prozsssbu s bejvalíyyym partnerm jsem byla skoro 5 let už od 15 do míýýých skoro 20 let ..... Asi už 7 měíscu spolu nejsme rozešlyiii jsme se a já mám ted jiného parnera..Ale bejvalého partnera vyhnat z hlavy furt na něj myslím a zdají se mi aji sny furt o něm

Odpověď: 29. 3. 2014, 8.31

Milá M., https://rovena.info/jak-se-vyrovnat-s-rozchodem.html Uvolnit pouta... poděkovat, odpustit, popřát svobodu...

Wickas píše: 25. 3. 2014, 7.23

Dobrý den, přítel je egomaniak. Byť to o sobě ví, nedokáže to mnohdy udržet pod kontrolou. Je to pro celou rodinu psychicky dosti náročné. Bohužel ke specialistovi zajít nechce. Je nějaká možnost, např. cvičení apod., která by tyto projevy zmírnila? Děkuji moc za odpověď

Odpověď: 29. 3. 2014, 8.28

Milá W., nechce, nechce - může blízké ztratit, když ti si uvědomí, že jim vztah s ním nic moc nepřináší, že nedostávají to, co dávají... až je ztratí a bude mu smutno, třeba se bude věnovat tomu, co potřebují druzí... a třeba taky ne...

rogerst píše: 24. 3. 2014, 12.06

Dobrý den, jsme s partnerkou oba rozvedeni. Oba jsme poměrně racionálně uvažující lidé. Známe se již 7 let a dohodli jsme se, že chceme společně žít, přestože máme prozatím každý své vlastní bydlení. Prošli jsme několika vztahovými výkyvy a rozhodováním zda ve vztahu pokračovat (nevěra přítelkyně a moje následná žárlivost a podezíravost). Nyní jsem náhodně zjistil, že přítelkyně má schované fotografie a videosoubory pohlavního styku s jejím bývalým manželem na CD s nápisem "Děkuji, vrácím Ti vzpomínky". Vyjádřil jsem ji moji nespokojenost a byl jsem, vcelku oprávněně, osočen že jsem koukal na co nemám (ale zakázaný prostor tam nebyl). Říkal jsem, že pokud si schovává tento typ fotografií (s normálními nemám problém) není to úplně uzavřená kapitola jejího života a vidím to jako problém a nelíbí se mi to z hlediska vzájemné tolerance. Vysvětlením bylo, že to je její věc a mě do toho nic není. Je to prý její tajemství. Rozumím, že každý potřebuje držet svá tajemství. Vadí mi však, že si fotografie tohoto typu, schovává jako památku, mimo dalších jiných. Rád bych znal Váš názor na to zda je nebo není obvyklé uchovávat si v novém vztahu fotografie uvedeného typu na předcházejícího partnera (z jehož popudu bylo manželství rozvedeno) a zda existuje opodstatněnost mého názoru, resp. zda můj postoj je příliš netolerantní, jak mi bylo naznačeno partnerkou. Děkuji za odpověď

Odpověď: 29. 3. 2014, 8.24

Milý R., kdyby se na ně dívala, viděla bych v tom problém, ale pokud má darované cd jen uložené, považuji to jen za její soukromí, nostalgii... Přeji vše dobré.

Lenka píše: 24. 3. 2014, 11.39

Dobrý den, s přítelem jsem 3/4 roku. Od prosince spolu bydlíme. Je báječný, i když je velmi náročný na svoje okolí, a tak dost často upozorňuje na nějaké nedostatky, vůči mě, ale i vůči ostatním. Jinak je zodpovědný, milý, trávíme spolu většinu času. Nedávno se však zmínil o své nové kolegyni, řekl její jméno a že mu něco olikovala na facebooku. Vím, zdánlivě neškodné, ale vzhledem k tomu, že si o většině lidí nemyslí nic dobrého - viz. výše, tak bylo dosti podezřelé, že se vůbec o někom zmiňuje a ještě k tomu o kolegyni, kterou znal týden. Přešla jsem to však mlčením. Nedávno mi však ukazoval něco na telefonu a já si všimla, že poslední, kdo mu psal je právě ta kolegyně. Bezděčně a jak už to u Smartphonů bývá jsem viděla konverzaci, která nasvědčovala tomu, že si píší v pracovní době každý den (přítel mezitím změnil práci, a tak nejsou na stejném pracovišti). On je k ní velmi milý, ptá se jí každý den, jak se měla večer, že zajdou spolu na oběd, že mu chybí na novém pracovišti atd. Předpokládám, že vzhledem k tomu, že jsme spolu takřka pořád se nic víc nestalo. Mě však zžírá představa, jak ho tahle holka zaujala, že mu stojí za to aby si s ní tak často psal a byl tak strašně milý, když například k mým kamarádům nemůže najít cestu a teď s holkou, kterou před odchodem z práce znal 14 dní si chce tolik povídat. Nechci ho nijak omezovat, nechci ho vlastnit, nechci mu říkat, že jsem viděla, že si píší. Spíše hledám cestu, jak z toho ven u sebe. Jak se mám nad to vše povznést a nemyslet v práci na to, že si zřejmě teď píší...je to šílený. Mozek chápe, že to nic není (i když je opravdu divné, že se předtim neznali, neřekla bych, kdyby to byla kamarádka z dětství). Pomůže například si na to téma založit deník a všechny obavy si tam vypsat? Opravdu potřebuji bojovat s takovou žárlivostí.

Odpověď: 29. 3. 2014, 8.21

Milá Lenko, že vás tento kontakt u přítele zaujal, je pochopitelné. Podstata je v tom, věnovat pozornost tomu, co je mezi vámi a taky měnit myšlenky a pocity své. Máte obavy o to, co by bylo s vámi, kdyby ... Je třeba důvěřovat,že vše, co se děje, je v pořádku a děje se ve váš prospěch, vše, co přijde zvládnete. (necht partner činí, co potřebuje, kdyby neohlídal exkluzivitu vášeho vztahu, tak že děkujete za to poznání...) Opakujte si, tím, že budu mít myšlenky na něj a strach, tím akorát zničím svou práci a stejně nic nevyřeším.... apod. Lépe naučím při osobním setkání rovena.info/kognitivne-emocni-revitalizace-psychiky-kerp.html .

Kate píše: 18. 3. 2014, 8.07

Dobrý den, prosím o radu. Před rokem jsem se rozešla s přítelem, se kterým jsem byla jedenáct let. Byl můj první. Myslím, že jsme tvořili vcelku dobrý pár, rozuměli jsme si, vystačili jsme si jeden s druhým, pečoval o mě, měli jsme se rádi. Ale vadilo mi, že on byl ve vztahu ten dominantní. Navíc já toužila po tom zažít i něco jiného, tu lásku z pohádky, sladkou zamilovanost, krásná gesta, nedovedla jsem si představit, že by to takhle bylo už navždy. Už čtyři roky nefungoval ani sex, přišlo mi, že jsme spíš kamarádi, než partneři. A tak jsem se zamilovala do jiného a s ním začala chodit. Jenže moc jsem si ho vysnila. Sice mám toho, do koho jsem se zamilovala na první pohled, který mě neuvěřitelně přitahuje, ale přijde mi, že je to jen z mé strany, resp. on prostě nedává city moc najevo, příliš si nerozumíme, máme jiný názor na život, vkus, nevídáme se často, on má rád svůj život a příliš ho kvůli mně nechce měnit. Za rok nedošlo k nějakému propojení životů, dřív jsem to chtěla, ale po roce už vlastně ani nevím, víceméně máme vztah jen na víkend. Neposledním problémem je jeho častá návštěva hospod. Nikam jinam mě nevezme než tam, nic jiného nenaplánuje, nesnaží se mě něčím potěšit, překvapit, ukázat, že mu na mě záleží, přijde mi, že mě má spíše z rozumu než z bezmezné lásky a splynutí duší. Už tolikrát jsem chtěla odejít, jenže jedno jeho pěkné gesto mě k němu zpět připoutá, je to jako začarovaný kruh. Ale je mi 28 a vím, že tohle nestačí, hrozně mě přitahuje, jsem do něj zakoukaná, ale vím, že život s ním by pro mě byl utrpením. Říkala jsem mu co mi vadí, ale bez výsledku, vše odkývá, když pohrozím tak chvíli seká latinu, ale brzy se to vrátí do starých kolejí. Paradoxně mi tak chybí většina toho, co jsme měli s bývalým přítelem, prostě pocit skutečného vztahu, sice ne dokonalého, za to ale reálného, ne jen víkendové pobavení. Chtěla bych znovu ten pocit jistoty, bezpečí a klidu, to co mi tehdy přišlo tak nudné. Bývalý přítel by to možná chtěl znovu zkusit, jenže já nevím. Od současného přítele se prostě nějak neumím odpoutat a navíc - může znovu začít fungovat něco co předtím nefungovalo? Hlavně ten sex vážně nevím. Ale zase jsem měla přítele a nejlepšího kamaráda v jednom, prostě někoho, na koho jsem se mohla spolehnout, kdo tu byl když bylo potřeba, někoho, kdo mě bral do kina, na večeře, plánoval se mnou budoucnost, a ne jen aby mi jednou za týden v hospodě vyznal lásku tak jak to mám nyní. Takže prosím co myslíte, vím, že je to složité, ale jak bych se k věci měla postavit. Sama být neumím a nechci, ale ani nevím, co vlastně dělat, jeden mě přitahuje, s druhým si rozumím... Předem děkuji!

Odpověď: 22. 3. 2014, 10.49

Milá Kate, to je takové věčné dilema - obvykle řešitelné někým třetím. Ale vezměme to popořadě. Současný sexy přítel není pro život a vy k němu máte pouta - je třeba je rozpustit - a sama vědět, co máte a co nemáte zapotřebí, vážit si sebe. Za tím účelem se můžeme potkat https://rovena.info/jak-se-vyrovnat-s-rozchodem.html . Prožít své srdce jako volné a podívat se na ex. srdcem... propojit srdce s pohlavními orgány... lze to? tantra... výsledek? Držím palce.

nalim píše: 18. 3. 2014, 2.02

Som zenaty uz 23 rokov Mame 3 deti s manzelkou a ja mam jedno mimomanzelske.S manzelkou si nerozumieme v manzelstve od kedy sme sa vzali.Vyhovoval nam akurat sex.Pocas manzelstva som pocuval, aky som neschopny zarobit peniaze a nevedel sa postarat o rodinu,pricom som pracoval cely cas aj dnes pracujem ,ale stale jej je malo.Vadi jej ze druhy pracuju tazko a ja nie.Kedze som si chcel prilepsit financne tak som sa dal na hazard.Skoncilo to velmi zle dostal som sa dlhov .Dnes toho lutujem.Kedze tu na Slovensku je o dobre platenu pracu nudza chcem odist do zahranicia.Len mi je luto toho nemanzelskeho dietata.Ma len rok.Chcel som sa rozviest a ist byvat k priatelke.Ta o vsetkom vie aj o dlhoch ktore som si narobil.Len neviem ci to bude spravne riesenie.

Odpověď: 22. 3. 2014, 10.38

Milý Nalim, tak ted nevím, co plánujete. Rozvod, přítelkyni, cizinu? To by bylo vcelku pochopitelné. Nebo jen něco z toho a co? Bylo by dobré uvědomit si, že všechny cesty jsou v pořádku jen přinesou jinou zkušenost. Každá varianta je spojena se ztrátami, které je třeba přijmout a také se zisky... V oblasti citů, vztahů, financí.... Přeji vše dobré.

Luca píše: 17. 3. 2014, 13.49

Dobrý den, mám takový problém, že jsem hrozně urazliva, každá prkotina mě naštve. Vím to o sobě, snažím se na tom pracovat, ale když po celým dni ztrhana z prace se ženu domů udělat večeři, kterou udělám a pod nos jí prinesu příteli na stůl, kterej zvýší hlas kvůli tomu, že je zase udělána jinak než posledně, ze tam je málo toho a toho koření neudrzim se a jdu radši vychladnout do ložnice, abych mu něco neřekla. Pro mě je to obrana jak s ním neprijit do konfliktu. Ale jelikož je svůj, pririti se a začne peskovat, ze to nechápe, ze furt dělám scény, přitom jsem se radši uklidnila z cesty. Není to jen kvůli jídlu, ale přes víkend mu pomaham v práci, za každou maličkost mě vypeskuje. Ano, asi to nedělám správně, ale staci to říct normálně. Když už je to několikrát za den, urazim se, ale nereknu mu nic, jsem jen vnitřně naštvaná. Kdykoliv vznikne nějaká hádka, jsem bud ticho nebo se snažím něco říct, ale on mi říká jen že ho to nezajímá a že beze me bude mít vetší klid, at se zabalim a jdu. Víte, já si nesmim dovolovat nic kritizovat, jinak je oheň na střeše. Snazim se mu nic nevyyycitat, ale ceho je moc, toho je prilis. Myslite, ze je to krizi? Jsem také hrozně citlivý člověk, všechno se mě dotkne... Myslím, ze to je i z toho, jak neustále premyslim o věcech, které neresim a utlacim je. V říjnu jsem též prodělala miniinterupci, které dodnes lituji a pořad se mi vrací myšlenky na to. Jsem člověk, který si to radši nechá pro sebe, ale když se to nahromadí, tak bouchnu. Vim ze to taky není správné. Myslíte, že by mi pomohla meditace či jóga na celkové uvolnění? Omlovam se za složitý dotaz. PS: s přítelem jsme necelé 3 roky.

Odpověď: 22. 3. 2014, 10.29

Milá Luci, myslím, že spějete k rozchodu, pokud si vážíte sama sebe. On vám dokonce říká, at jdete. Ten muž nepůsobí, že by si vás vážil a měl vás rád... K vyrovnání s potretem by jistě léčebná meditace pomohla - rovena.info/lecebna-meditace-cesta-k-osobni-sile.html Držím palce.

zuzka81 píše: 17. 3. 2014, 11.35

Dobrý den paní doktorko. Moc Vás prosím o radu: nevycházím s tchýní, to už jsem dávno pochopila. že si nikdy nebudeme rozumět a tak jsem myslela, že spolu budeme vycházet na zdvořilostní úrovni...Ono to ale nejde, protože mi začala vrtat i do dětí. Vidím jak je manipuluje, podkopává moji autoritu, návádí je : "mamince to neříkej", neakceptuje moje zásady výchovy: já chtěla aby jim sladké nedávala přeed obědem a je mi jasné že pak ho mají stejně více než jim dám já (s tím jsem byla smířená), ale ona jim ho dává i před obědem, jedenkrát to DOKONCE syn odmítl, že nesmí ale nabádala ho dál že to NEVADÍ že já to zakázala, a samozřejmě si vzal.... Podobných situací je více, cítím, že je proti mě štve. V podstatě to nemohu dokázat: dělá to o samotě, její muž ji ve všem poslouchá-teda spíše už ji vůbec neposlouchá-nevnímá a kývne jí na vše pro svůj klid. Můj muž-její syn to také vůbec nevidí: také vůbec nevnímá co a jak říká... Jde mi o to, že už dál nechci nechávat moje děti s ní o samotě. To ona jednou za měsíc "plače" do telefonu(další věc-do telefonu mluví jinak než do očí), jak chce aby tam děti spali,... Oni se pak vrací i zaražení a úplně mě odmítají. přejímají její názory, s kterými já vůbec nesouhlasím (svoje jim sděluji jen ty prověřené mnou i jinými a z lehka). Je velmi manipulativní a na děti "strašlivě" milá, všechno tam smějí a Vůbec v podstatě nechcec abychom tam jeli všichni-to je nemá pro sebe. Nevím jak tu situaci navodit, jak to říct, že tam budeme jezdit jen společně, bude zase histerická. To už jednou když jsem se s ní snažila domluvit na nějakých pravidlech mě osočila, že všude něco vidám, že si vymýšlím problémy: "Ty máš zase nějakej problém, všechno zveličuju". Asi minutu před tím řvala, že syn (6) bude lhář a brát drogy! A já zveličuji!? Sama jej navádí,aby mi nedůvěřoval... Měly jsme už dvě konfrontace, kdy jsem pochopila, že je skutečně zlý člověk, že dokonce nemá ani ráda svého syna (řekla že o něj se MNOU! bude bojovat, ted už tedy ne o něj, přece jen už je dospělý a už má taky své názory, ale asi o naše děti. Po těch dvou hádkách jsem pochopila, že kamarádky nebudeme, ale myslela jsem, že se k sobě budeme chovat zdvořile a hlavně akceptovat se. To ona tak ale bohužel nepochopila, chce ovládat, mít nad všemi kontrolu (pořád říká: Já vím všechno!), bohužel už tam jezdíme minimálně, nevídáme se s ostatní manželovou rodinou, takže všichni věří jejím pomluvám o mě (něco se dozvím a když vidím, jak se snažila dřív pomlouvat ostatní přede mnou-jenže já na to nereagovala, nebo se jich zastala a tím skončila- na které já následně samý med je mi jasné jak mluví o mě.....) Moc jsem chtěla tam děti pouštět, s tím, že já tam půjdu jen na tu kratičkou návštěvu. Teď už je tam ale dávat nechci. Jak to mám říct? A hlavně: Před kým?Protože s ní už beze svědků mluvit nehodlám: buď lže, nebo říká polopravdy, co se jí hodí.....Před tchánem a mým mužem to nemá smysl, oba se jí myslím i bojí...

Odpověď: 22. 3. 2014, 10.23

Milá Zuzko, situace dost neutěšená. Optimální by bylo, abyste své názory sjednotila s manželem a postupovali společně. Pro vztah mezi vámi to považuji za důležité - můžete ho požádat o návštěvu poradny. Když budete jednat proti vůli manžela dostanete se do izolace. Můžete napsat pravidla, které chcete, aby tchyně dodržovala a nechat jí je podepsat (nehanit vás, nevytvářek s dětmi koalici proti vám a bez sladkého před obědem) - říct, že jinak tam děti dávat nebudete. Křikem nic nepořešíte. PPokuste se naučit nebrat její chování osobně (v meditaci udržet svůj střed a jen pozorovat, co tvoří) Přeji vše dobré.

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1